9 536 přečtení
Pro 28 2017

Slovácký expres od deseti k pěti, aneb večer do Přerova? Na kole nebo taxíkem!

Rychlík v … dáli (ilustrační foto)

Ministerstvo dopravy se v uplynulých dvou létech rozhodlo „zasáhnout“ do zavedených rychlíků Luhačovice – Praha, lidově zvaných „Plívy“. Pravda že na nich byly řazeny nejstarší vozy řady B (řečené „koženky“) a jejich různé variace. Rychlíky „vymetaly“ na koridoru stanice nižšího řádu (Červenka, Mohelnice, Přelouč atd.), přes to všechno byly slušně obsazené. Klientelu tvořili zejména méně nároční cestující na středně dlouhé vzdálenosti (třeba ze Zlínska či Přerovska do Zábřehu na Moravě), nebo cyklisté, využívající prostornou kapacitu pro jízdní kola bez nutnosti zbytečných povinných rezervací a přestupů.

Když něco funguje, je třeba s tím něco udělat. Z „Plívy“ se stal „Slovácký expres“. Co všechno přinesl, a co naopak „odnesl“:

  • Odnesl poslední dva opravdu slušné vlaky kategorie IC / Ex, a to „Šohaj“ z Veselí nad Moravou a „Zlínský expres“ ze Zlína. Tyto vlaky byly sice jen dva, přesto jely ráno do Prahy a odpoledne z Prahy, výborně využitelné pro cesty z Moravy do Čech a zpět „na otočku“. To, co jezdí místo nich (byť ve stejné trase), je těžký propad v rychlosti i v kvalitě.

  • Odnesl poslední přímé spojení severu Olomouckého kraje (Mohelnicko, Šumpersko) se středem až jihem Moravy (Přerovsko, Zlínsko, Slovácko). V relaci Přerov – Zábřeh, kde ještě začátkem tohoto století jezdily běžně 2 přímé vlaky za hodinu (osobní a rychlík) dnes jezdí 2 přímé vlaky denně (první ranní rychlík a jeden večerní osobní vlak). Nepočítám LEO Expres, který je bohužel málo kapacitní, a ceny jeho jízdenek se šplhají zejména ve špičku k astronomickým částkám. Jednoduše – cestující, přesedejte. Možná Vám to neujede. No a třeba s kolem přesedat na super úzkých schodech v nepovedené Olomoucké stanici (po tzv. „rekonstrukci“), ideálně v tlačenici? Zážitek za odměnu.

  • Odnesl možnost přepravy kola bez neoblíbené povinné rezervace.

  • Přinesl naopak podivné zastávky typu Přelouč, kam z Moravy necestuje téměř nikdo, a cestující z Moravy jsou takovými zastávkami jen zbytečně zdržováni.

  • Přinesl značné problémy do oblasti Uherského Brodu, kde není po další „zdařilé“ akci SŽDC dostatek kolejí na křižování vlaků, takže časově zcela posunuté rychlíky do Luhačovic zcela nabouraly zažité vazby regionálních osobních vlaků.

Přesto zřejmě stále Ministerstvo dopravy ČR trápí, že přes opravdu „těžký kalibr“ neodradilo dostatek cestujících, a za účelem úplné likvidace spojení jižní a střední Moravy s Prahou je třeba „přitvrdit“. A to kluci umí – když to nejde, jistě nějaký „taktik“ poradí. První přímý ranní „Expres“ z Prahy přijíždí do Přerova v 9:44 (tři čtvrtě na 10 dopoledne), a poslední krásně symetricky 21:44 (tři čtvrtě na 10 večer). Co se děje těch 12 hodin mezi tím (od večera do dopoledne dalšího dne)? Inu nic, vlaky prostě nejezdí! Tedy jezdí – samozřejmě! Můžete zvolit buď LEO Expres, s nejistotou, zda se vejdete (navíc noční pauzu má taky), a pokud ano, tak za kolikanásobek jízdného ČD, nebo můžete jet i s přestupem v Olomouci – tři čtvrtě hodiny v zimě na Olomouckém nádraží mezi bezdomovci – proč ne? Ano, jedním párem spojů jezdil i Regio Jet – už také přestal, zřejmě aby propad kvality spojení dostatečně zdůraznil a nenarušoval jej nemístnou kvalitou a rychlostí, kterou si cestující v této trase jednoznačně nezaslouží.

Jak to bylo dosud? Třeba tak, že poslední noční vlak „Silesia“ odjížděl ještě podle minulého jízdního řádu ve 22 hodin z Prahy, s příjezdem do Přerova kolem 1 hodiny ráno. „Silesia“ jezdí stále, tak jako všechny ostatní vlaky spojkou kolem Přerova (ano, zastávku v Předmostí samozřejmě nechceme a nepotřebujeme). Posledním vlakem, který narušoval noční mrtvolný klid v bývalém železničním uzlu (dnes provinčním nádraží) Přerov, byl noční „Chopin“ z Polska do Rakouska (a zpět). Opět námět, jak jej zlikvidovat, když nemůže Přerov nikudy objet. Snadná pomoc – může přeci projet! Tak poprvé v poválečné historii Přerova došlo k definitivní a úplné likvidaci kvalitní dálkové dopravy a zejména noční rychlíkové dopravy. Přerov se stal nově nádražím, kde o půl dvanácté dojede poslední „flamendrák“ z Olomouce, a po něm se nádraží zavře a zhasne. Další vlak jede za téměř 5 hodin, takže proč mít otevřené nádraží, že? Co se týká osobních vlaků, pan Tomík (KIDSOK) hbitě zlikvidoval i jeden z posledních nočních spojů do Přerova ze strany Hranic na Moravě, takže pokud by třeba někdo v létě (tj. za slunce svitu) ve 20:40 dorazil do Ostravy na hlavní nádraží s úmyslem odcestovat do Přerova, tak si může rovnou hledat v Ostravě hotel. Slušní lidé přeci chodí v 8 hodin večer spát, takže z Ostravy (300 000 obyvatel) do blízkého Přerova (40 000 obyvatel) žádný večerní spoj zřejmě není třeba. Když už, tak nanejvýš do Hranic (23:34) a pokračování do okresního města taxíkem. Nakonec z Prahy taktéž – „Rx“ Moravan přijíždí do Olomouce v 0:43, a protože na střední Moravě končí, nic mu nebrání dojet do Přerova. Ale proč, když tam už je na nádraží zamčeno a zhasnuto …

Z jakéhosi důvodu noční vlaky sice jsou, ale do Přerova nesmí dojet, nebo jej musí objet, a ten jediný, který mezi severem a jihem Moravy prostě nemůže Přerov objet, tak musí bez zastavení projet. Jako daňový poplatník uděluju Ministerstvu dopravy ČR čistou pětku. Kdybych měl pravomoc rozhodovat o osobní zodpovědnosti, pracovníci příslušného odboru Ministerstva, odpovědní za objednávku dálkové železniční dopravy, by si zítra ráno mohli přijít už jen vyklidit skříňku. Totéž by si zasloužili představitelé města Přerova v čele s „panem Primátorem“, kteří sice prožívají hystericky cokoliv, co se šustne kolem stále nedokončené dálnice D1 (z celé ČR od Polské hranice po Prahu chybí poslední úsek logicky také v Přerově), nicméně to, že jim do města přestávají jezdit vlaky, je jim srdečně jedno. Gratuluju, hůř nikdy nebylo, a snad už být ani nemůže – nebo ano?

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.0/5 (23 votes cast)
Slovácký expres od deseti k pěti, aneb večer do Přerova? Na kole nebo taxíkem!, 4.0 out of 5 based on 23 ratings
Share


Autor: je projektantem silničních staveb


14 komentářů

  • Napsal Antonio, 28. 12. 2017 @ 21:53

    On moc vlakem nejezdí ani management ČD. Ministerstvo dopravy raději než do nové vládní čtvrti, přestěhovat na nějaký železniční uzel aspoň 230Km od Prahy.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +6 (from 8 votes)
  • Napsal Domažličák, 2. 1. 2018 @ 13:04

    MD bych z tohodle moc nevinil, nemohou mít přehled o každém “provinčním” okresním městě a jeho potřebách. Pokud se nějaký plánovač MD obrátil na přerovské zastupitele (nebo oni sami měli iniciativu) a ti mu řekli, že Přerov železniční spojení nepotřebuje, jsou jednoznačnými viníky oni. A po předešlých autorových článcích o Přerovu bych o viníkovi této situace vůbec nepochyboval. Už delší dobu sleduji spojení v ČR a jeho kvalita/nekvalita jednoznačně koresponduje se zájmem/nezájmem místních garnitúr.
    Např. já loni poukazoval na katastrofické spojení na trati 185 mezi Domažlicemi a Klatovama a výsledek? Je to letos ještě horší. Kdo se chce pobavit/zaplakat, nechť si trať 185 nalistuje (zvláště směr Domažlice – Horažďovice předměstí) a podívá se na přípoje v Klatovech a v Janovicích mezi Domažlicemi a Nýrskem. Jen tato trať by byla na samostatný článek nebo na satirickou komedii.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +3 (from 5 votes)
  • Napsal Tomáš Tužín, 2. 1. 2018 @ 14:28

    Přerov není úplně typické provinční okresní město, pro srovnání ostatní okresní města v okolí (počet obyvatel): Kroměříž 29 000, Nový Jičín 23 500, Vyškov 21 100, Přerov 44 000, tj. 1,5 až 2 x tolik. Nezanedbatelné je i to, že řada lidí do Přerova dojíždí např. za prací, a ti bohužel nenesou odpovědnost za bídnou úroveň místní politické reprezentace.

    Z politického hlediska objednávka dálkové osobní dopravy spadá pod odpovědnost ministra dopravy (Ministerstva), jehož zástupce si lidé volí v parlamentních volbách. Místní zastupitelstvo má odpovědnost za komunální (místní) problémy, takže jeho přístup, byť jakkoliv špatný, by pro politiku Ministerstva v objednávce dálkové dopravy neměl být nijak určující. Důvodem k tomu je i fakt, že na Přerovsku reálně neexistuje regionální železniční doprava, takže velké stanice (Přerov, Lipník, Kojetín, Hranice) slouží reálně k obsluze celého okresu, což jsou desítky obcí. Okres Přerov má mj. nejvyšší hustotu osídlení v Olomouckém kraji, takže to není nevýznamné. Obce ve spádovém okolí také mají svá obecní zastupitelstva, kterých se nikdo neptal, přestože postupná likvidace železničního spojení v Přerově se přímo týká jich i jejich občanů.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +3 (from 5 votes)
  • Napsal Domažličák, 2. 1. 2018 @ 14:57

    S těmito argumenty plně souhlasím (proto jsem slovo provinční napsal do uvozovek). Já jen vím, jak MD funguje a že nemají osobní představu o potřebách v jednotlivých regionech a do značné míry si nechají našeptávat regionálními zdroji. Nechci soudit, jestli je to dobře nebo špatně, protože zjišťovat si vše ve vlastní režii je zbytečně nákladné, když každý kraj má vlastní dopravní odbor, který potřebné informace má (neřešme teď jejich kvalitu) a MD si může jen tyto informace vyžádat místo toho, aby investoval do vlastních studií. Ono je vše provázané. Když nějaký kraj požádá MD o zavedení nějakých rychlíků, že je to potřeba, MD buď vyhoví nebo to z nějakých důvodů (většinou finančních) shodí ze stolu. Pokud ale nikdo po MD nechce žádný rychlík zavést nebo dokonce řekne, že ta či ona relace je zbytečná, MD rádo takové spojení zruší a ušetří tím peníze. A tak si dovedu živě představit, že pokud kdosi místní chce v Přerově pustit železničnímu spojení žilou, snadno MD nakuká, že tímto směrem není nutno investovat a MD rádo vyhoví. Já v tom vidím něčí soukromý zájem na likvidaci spojení v Přerově a ten zájem bude místní. Nejsou třeba v okolí uvažované zastávky v Předmostí nějaké pozemky, o které má někdo vlivný zájem a stavba zastávky by mu jeho zájmy křížila? A proto chce Přerov co nejvíc zmrzačit, aby myšlenka zastávky v Předmostí navždy upadla v zapomění? Možná se někomu mé názory budou zdát paranoidní, ale jsem vycvičen z Brna, Koziny a jiných podobných případů, kde osobní zájmy jakýchsi anonymních skupin válcují zájmy společnosti.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 4 votes)
  • Napsal Tomáš Tužín, 2. 1. 2018 @ 16:09

    Ano, místní zájmy mají dost zásadní vliv, nakonec v sérii článků o zastávce Předmostí jsem je popsal docela podrobně.

    Co se týká vlastního města Přerova, to v podstatě železniční dopravu ignoruje. Nemyslím že v místě zastávky byl např. nějaký pozemkový zájem, nebo tlaky podobné např. přesunu nádraží v Brně. Vedení města je železnice naprosto ukradená, a vedení SŽDC + MDČR je naprosto ukradené město Přerov. Je jasný nezájem řešit jakoukoliv železniční dopravu v Přerově, ať už z hlediska celostátní objednávky, nebo komunální sféry.

    Nikoliv nevýznamným hráčem je ještě Olomoucký kraj. Ten je ignorovaný ze strany MDČR v podstatě úplně stejně, viz opakované požadavky kraje např. na navrácení rychlíků na historicky významnou rychlíkovou trať do Jeseníku (přes Ramzovou), které MDČR okázale ignoruje, a jako zdůvodnění přidává trapné komentáře v tom směru, že “není jejich úkolem objednávat dopravu do sociálně zanedbaných regionů”. To že tam jezdí kvanta lidí a ti jedou v dálkové relaci (mnohdy např. z Prahy nebo jižní Moravy), tedy jsou splněny základní podmínky k zavedení rychlíku, to je v podstatě nezajímá.

    Když tedy s arogancí ministerstva nic nezmůže ani kraj, tak už vůbec nic nezmůže ani jedno město v kraji, které navíc nemá ani minimální snahu. Problém je završený tím, že i pro Olomoucký kraj je Přerov odepsaný kout, v němž kdyby náhodou vznikla nějaká snaha o zlepšení dopravní obslužnosti železniční dopravou, tak se kraj (lépe řečeno KIDSOK) proti takové snaze určitě postaví.

    Důsledkem je bohužel masové používání automobilů a zásadní úpadek hromadné dopravy, včetně té autobusové, která je závislá na téměř neprůjezdných silnicích a kolonách, tudíž je její rychlost, spolehlivost a atraktivita minimální. Jediným “únikem” je cyklistická doprava, kdy např. u Přerovského nádraží parkuje v porovnání s jinými nádražími z celé ČR zřejmě nejvíce bicyklů. Na jednu stranu to vypadá impozantně (jako v Holandsku), na druhou stranu je to praktický projev zoufalosti místních lidí, kteří nejsou tak ekologicky uvědomělí, ale v podstatě nemají jinou alternativu, jak nestát v koloně nehledat místo k parkování a rozumně se dostat k funkční železnici.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +4 (from 6 votes)
  • Napsal orky, 12. 1. 2018 @ 21:00

    Než začnete psát nějaký článek, tak si doporučuji zjistit určitá fakta. Na stránkách MDČR si lze najít tabulku, které vlaky objednává. Bohužel díky tlaku komerčních, zejména soukromých, dopravců dochází k tomu, že počet dotovaných vlaků v relaci Praha – Ostrava klesl na nulu, což má vliv i na vlaky zajíždějící do Přerova. Přestal být objednáván i poslední noční vlak, kterým byla Slovakia, i ta jezdí letos na komerční riziko. Stejně tak Chopin, který jezdí na komerční riziko několik let. Posledním nočním vlakem objednávaným MDČR je Metropol. Mezi Prahou a Břeclaví. A i jeho dotace moho poměrně rychle skončit, protože Jančura strká svoje prstíky i do této relace.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 2 votes)
  • Napsal Tomáš Tužín, 13. 1. 2018 @ 0:01

    orky:
    Článek píšu z pohledu uživatele – cestujícího, který je se službou buď spokojen, nebo nespokojen. K své nespokojenosti nepotřebuju studovat žádnou tabulku.

    Pokud se nepletu, objednávka veřejných vlaků nesmí být tam kde je STEJNÁ SLUŽBA zajištěná komerčním dopravcem. Prosím soustřeďme se na to slovo STEJNÁ SLUŽBA (zřejmě je to v legislativě popsáno jinými slovy, nicméně stejným významem). Pokud by všechny ty spoje, které mi chybí, zajišťoval jen jiný dopravce, ovšem za srovnatelných podmínek, tak by ten článek vůbec nevznikl. Je mi celkem jedno, jestli bych třeba v 1 hodinu ráno dojel do Přerova Silesií, RegioJetem nebo LeoExpresem. Důležité je, aby uzel této velikosti a významu takové spojení měl. Jenže on jej nemá! Z toho tedy plyne, že se bavíme o relaci, kterou soukromý dopravce nezajišťuje, protože zřejmě není lukrativní, nicméně proto si já a se mnou dalších bezmála 44 000 dalších obyvatel Přerova platíme daně, aby nám Ministerstvo dopravy chybějící spoje zajistilo v rámci své objednávky. A to to prostě neudělalo.

    Ještě jsem schopný pochopit, že otáčet v Přerově Silesii je složité a časově náročné. Co ovšem nepochopím je to, proč noční Rx Moravan, který se stejně točí v Olomouci a ráno jede zpět na Prahu, se nemůže otočit o 22 Km dál v Přerově. A netvrďte mi, že v tom má prsty Jančura – ten jezdil této relaci jediným spojem, který už navíc zrušil, takže je mu to zcela jistě naprosto fuk. Jakýkoliv noční vlak do Přerova nemůže být v kolizi s jakýmkoliv zájmem soukromého dopravce.

    Co je skutečným problémem je holý fakt, že MDČR se na soukromé dopravce prostě či sprostě vymlouvá. Neustále více a více osekávají dotované rychlíkové spoje (protože “musí”), nicméně prostou logikou tím také šetří nějaké peníze. Rád bych viděl, co za ty peníze pro mne jako daňového poplatníka udělali. Zatím nebyli schopni doplnit ani ty naprosto nesmyslně proškrtané rychlíky z dob Víta Bárty (neblahé paměti). Neustále jen víc a víc osekávají služby, jakékoliv zlepšení jsem nezaznamenal.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 2 votes)
  • Napsal orky, 14. 1. 2018 @ 16:42

    A proč by mělo MDČR platit takhle pozdní spoj Přerovu? V ČR jsou větší města než Přerov, která jsou na tom hůře, nebo obdobně. Dálková doprava má prioritně fungovat v obdobích z velkou poptávkou a až je ta zajištěna, mají se řešit období horší. Nejen 44 tisíc Přerovanů je plátci daní, ale daně platí víc jak 10 milionů obyvatel ČR. Pokud peníze na některé vztahy nezbydou, pořád jsou tu kraje, které si můžou vlaky doplatit a u řady z nich se tak děje. Proč si to prodloužení, nebo vazbu osobním vlakem, nezaplatí Olomoucký kraj.
    A upřímně řečeno, je otázkou, zda je vůbec potřebné, aby Moravan takhle pozdě jezdil. Z Prahy o 20 minut dřív odjíždí Jančura, který za Třebovou staví stejně jako ten Moravan a přijede o 40 minut dříve. A 10 minut za Moravanem jede Slovakia, která je v Olomouci o 8 minut později. Mně by dávalo větší smysl, kdyby souprava Moravanu jela, alespoň v pracovní dny, na vlaku 641, čímž by se zajistilo ranní spojení Prahy či Pardubic do Olomouce na 7 či do Ostravy na 8, kdy nejede nic.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 2 votes)
  • Napsal Tomáš Tužín, 14. 1. 2018 @ 17:16

    orky:
    Mám si tu logiku vyložit tak, že když to až dosud někde fungovalo a jinde ne, tak by to v rámci spravedlnosti mělo přestat fungovat všude, aby nikdo nikomu nezáviděl?

    Souhlasím s tím, že Moravan tak jak je nastavený je absolutně zbytečný, respektive nahraditelný Silesií. Ta díky tomu, že objede Přerov, šetří velké množství času, který může využít k několika málo zastavením navíc, které teď zajišťuje Moravan. Obsluha Přerova by mohla být zajištěna návazným Os. vlakem, klidně by to z pohledu kapacity mohl být třeba motor 843.

    Peníze na noční spoje, vyplňující mnohahodinové mezery, by se daly získat redukcí nadbytečných denních spojů. Viz Olomouc, kde občas rychlíky na Prahu jezdí v frekvenci, která připomíná MHD. Z objednávky Ol. kraje bych zmínil minimálně využívané spěšné vlaky na Valašsko, kde je slušná obsluha zajištěna žilinskými Expresy.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +3 (from 3 votes)
  • Napsal Jiří Kohout, 21. 1. 2018 @ 23:29

    Nemyslím si, že se děje něco obzvlášť špatného. Jsem z Přerova a pokud v jízdním řádu nevidím napojené vlaky, tak si zajedu autem na Olomoucké parkoviště u nádraží mám to vyřešeno. Kdyby byla dálnice, která zase na druhou stranu leží panu Tužínovi v žaludku, tak bych tam byl do 20 minut a neřešil bych dennodenní zácpy v Přerově. Rozhodně takhle osobně napadat politické reprezentace kvůli margináliím – to prostě musí bavit…..

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -4 (from 6 votes)
  • Napsal Tomáš Tužín, 22. 1. 2018 @ 10:07

    Děkuju panu radnímu a pravé ruce pana Primátora, že se ozval. No, ono se fakt neděje nic špatného, když přestanou jezdit vlaky, přeci máme auta, takže k čemu vlaky, že?

    Realita je taková, že dálnice D1, která leží panu Tužínovi v žaludku, vede z Brna do Ostravy, tudíž do Olomouce po ní nedojedu ani za hodinu, ani za dvě, ani za týden, protože do Olomouce prostě nevede a nikdy nepovede. Od vášnivého budovatele dálniční sítě bych čekal vyšší úroveň znalosti.

    Jinak vize o dojíždění na vlak autem do Olomouce má další minimálně 3 háčky. První je ten, že abych dojel autem do Olomouce, musím si vystát kolony v Přerově, což bych nemusel, kdyby mi jel vlak už z Přerova. Na něj bych si totiž došel pěšky i bez auta. Druhý je ten, že železnice slouží mj. i lidem, kteří auto nemají, nebo z jakýchkoliv důvodů mít nemůžou. A konečně třetí je ten, že veškerá parkoviště v širokém okolí Olomouckého nádraží jsou zoufale zahlcena auty, takže pohádka o tom, jak “mám vyřešeno” je sice hezká, ale není pravdivá.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +3 (from 3 votes)
  • Napsal karel šplíchal, 22. 9. 2018 @ 23:39

    Takže problém je vlastně politický:liberalizace dopravního trhu má svoje limity(v GB by mohli vyprávět) a slouží jeho účastníkům, zde pánům Novotnému a Jančurovi, kterým je samozřejmě nějaká dopravní obslužnost Přerova u zadku. A regulátor trhu, MD, je stále více ve vleku těchto pánů. Ke smůle nás, cestujících.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 2 votes)
  • Napsal Tomáš Tužín, 23. 9. 2018 @ 10:57

    Liberalizace dopravního trhu v té podobě, jakou u nás známe, bude mít vždy značné limity, protože se týká jen těch nejvíce lukrativních spojů a tratí. Přerov zrovna na jedné takto lukrativní trati leží, a pro pány Jančuru i Novotného je lukrativní tady pro cca 50 000 lidí zastavit (Přerov 44 000 lidí + spádové okolí).

    Existuje oficiální dopis od Regio Jetu, kde potvrzuje zájem okamžitě začít zastavovat své vlaky v Přerově – Předmostí, pokud by byly nástupní hrany u kolejí Dluhonické spojky. Co se týká LEO Expresu, ten plně využil možnosti svých vlaků rychle se točit na úvrati, a dělá si do Přerova všemi vlaky odbočku (byť původně všechny jeho vlaky Přerov naopak objížděly). Řekl bych, že tento krok mu natáhl těch 50 000 potenciálních zákazníků, kteří nemůžou být obsloužení Pendolinem ČD nebo Regio Jetem.

    Bohužel realita je taková, že z našich daní placené Ministerstvo dopravy objednává vlaky (nejenom do Přerova) v tak otřesné kvalitě, že soukromník může přijít v podstatě kamkoliv a okamžitě bude lepší. Možná je to záměr, možná není, protože MDČR dělá v mizerné kvalitě většinu své agendy (čest výjimkám!!), takže objednávka vlaků moc nevybočuje ze standardu jejich práce i v jiných oblastech.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 1 vote)
  • Napsal Domažličák, 24. 9. 2018 @ 5:58

    Liberalizace je jako vše o tom, jak se to provede. Kvalita = pohoda, nekvalita = průšvih. GB byla první vlaštovka, která byla spíše experiment, něco jako prototyp. To že prototyp neuspěje, neznamená, že celá koncepce je špatná a musí se opustit. V praxi ale platí, že čím větší liberalizace, tím menší prostor pro korupci. Nejhorší je jen částečná liberalizace, kde se na trh dostanou jen vyvolení. To jsou pak korupční žně pro úředníky, co rozhodují, kdo ten vyvolený bude. To pak vznikne větší nekvalita, než kdyby žádná liberalizace nebyla. Na druhou stranu liberalizace nerovná se anarchie. Vše musí mít nastavené mantinely a na kvalitě nastavení mantinelů závisí úspěch každé liberalizace. Špatně nastavené mantinely byly právě tím hrobem liberalizace v GB.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 1 vote)

Odkazy k příspěveku

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*