2 194 přečtení
Bře 27 2016

ŽUB a SJKD (severojižní kolejový diametr)

Tento příspěvek je 4. částí z 11 článků Přestavba železničního uzlu Brno

Přestavba železničního uzlu Brno v odsunuté poloze – posunutí na evropskou úroveň nebo zachování regionálního charakteru Brna?

Kam všude by mohly podobné vlaky ze severojižního kolejového diametru zajíždět?

Kam všude by mohly podobné vlaky ze severojižního kolejového diametru zajíždět?

V druhém článku jsem se pozastavil nad tvrzením IKP Consulting Engineers. I když většina v této citaci je pravdivá, nemohu jejich vysvětlení přijmout. Pravda je, že zvětšení nástupišť ze 100 m na 170 m a zvětšení průřezu nad Z-GB znamená značné investiční náklady. Avšak nemohu souhlasit s tím, že právě Brno-Chrlice-Křenovice bude mít vyšší přesnost, než všechny ostatní plánovaná eSka v dlouhodobém horizontu. A právě kvalitnější rozbor mi chybí. Na toto porovnání jižních tratí využiji závěry z předchozí kapitoly pro dlouhodobý horizont.

Počty úrovňových přejezdů opravdu zkoumat nebudu. Dále nákladní dopravu, která se jízdní dobou často přibližuje eSku, si dovolím z důvodu možné podobné jízdní doby zanedbat.

S1: Brno-Chrlice-„Sokolnice-Telnice“-Křenovice-Slavkov-Nesovice

Na této trati bude kritickým úsekem Chrlice-„Sokolnice-Telnice“, kde pro 15 min takt je na jednokolejném úseku pouze rezerva 1 min. Jinými slovy tento jednokolejný úsek bude z 93 procent zatížen. Takže tvrzení „Je tedy předpoklad, že provoz bude probíhat bez nepravidelností a s vysokou přesností“ je nepravdivý. Pokud by tato trať měla být zapojena do SJKD, je nezbytné zdvojkolejnění z Brna až do Sokolnice-Telnice. Dále bude nutné ještě jedno křižování mezi „Sokolnice-Telnice“, proto by bylo vhodné vybudovat dvojkolejnou vložku pro letmé křižování. Ale i bez ní bude stabilita provozu dle mého názoru dostačující.

S2: Brno-Zastávka(15´)-Náměšť(30´)-Třebíč(60´)

Na této trati Jihomoravský kraj předpokládá linku Sp Brno-Třebíč-Náměšť-Jihlava jako náhradu za rychlíky převedené na VRT. Osobně jsem přesvědčen, že s ohledem na jednokolejný úsek Zastávka-Náměšť-Třebíč-Jihlava tato linka při požadovaném provozu eSek zavede vysokou nestabilitu. Proto jsem přesvědčen, že tento Sp nadělá víc škody než užitku a tudíž bych ji nedoporučil. Budu předpokládat, že nebude a tudíž celá trať by byla vyhrazené pro eSka a občasné nákladní vlaky. V tomto případě by vlaky Brno-Zastávky šli bez problémů zapojit do SJKD, s tím, že bez dalších nákladů by bylo možné navýšit počet spojů. Vlaky pokračující dál s ohledem na jednokolejný provoz v dlouhém úseku by rozhodně nebylo vhodné do SJKD zapojit.

S3: Brno-Hrušovany-Židlochovice/Hustopeče

Brno-Hrušovany-Židlochovice bude v 30 min taktu rozhodně stabilní, jelikož zde budou pouze eSka a popř. manipulační vlaky. V případě nutného navýšení počtu vlaků (z důvodu kratších souprav) by bylo pravděpodobně nutné zdvojkolejnit Hrušovany-Židlochovice.

Brno-Hrušovany-Vranovice-Šakvice-Hustopeče budou mít krátký úsek Vranovice-Šakvice, kde bude jezdit všechno. Pro zapojení do SJKD by bylo vhodné novou trať z Vranovic prodloužit až do Šakvic (popř. dále, pokud se počítá z výrazně jinou stopou). Pokud by bylo nutné navýšit počet spojů, bylo by nutné zdvojkolejnit navíc úsek Šakvice-Hustopeče.

S41: Brno-Moravské Bránice-Ivančice/Miroslav

Jelikož tato linka má být provozována v dieselové trakci, nelze ji v žádném případě zapojit do SJKD.

S6/R6 Brno-Blažovice-Slavkov-Bučovice-(Veselí na Moravě)

Jelikož se nepočítá s elektrifikací této celé tratě, je zapojení obou linek do SJKD nemožné. Samotnou linku S6 do Bučovic v případě elektrifikace trati by šlo napojit.

S7 Brno-Blažovice-Vyškov

Ve variantě modernizace tratě Brno-Přerov je zapojení z důvodu vysoké nestability jízdních dob nemožné. V případě výstavby VRT Brno-Přerov a ponechání staré jednokolejné tratě by zapojení této linky do SJKD bylo nevhodné. Pouze v případě výstavby VRT a zdvojkolejnění staré tratě by bylo možné tuto linku zapojit do SJKD. Stabilitu jízdních dob bych předpokládal vysokou, i když by zde jezdily i nákladní vlaky, které z důvodu vysokých sklonů by jet po VRT nemohly. V takovém případě by nebyl problém s navýšením četnosti spojů.

Tratě reálné zapojit do SJKD s nutnými stavbami, opatřeními nad rámec prozatímních předpokladů

Linka: úsek Nutné stavby nebo opatření Nutné stavby pro navýšení spojů
S1: Brno-Chrlice-Křenovice-Nesovice Zdvojkolejnit Chrlice-„Sokolnice-Telnice“ Zdvojkolejnit „Sokolnice-Telnice“-Křenovice
S2: Brno-Zastávka Neobjednat Sp Brno-Náměšť-Třebíč-Jihlava
S3: Brno-Židlochovice Zdvojkolejnit Hrušovany-Židlochovice
S3: Brno-Hustopeče Prodloužení VRT do Šakvic Zdvojkolejnit Šakvice-Hustopeče
S6: Brno-Bučovice Elektrizace Blažovice-Bučovice
S7.Brno-Vyškov VRT Brno-Přerov a zdvojkolejnění Brno-Vyškov

Jelikož je SJKD velmi rozumně trasován skrz Brno, je vhodné se zamyslet nad kvalitním přestupem mezi SJKD a eSky nezapojenými do SJKD. V praxi je nejlepším přestupem hrana-hrana. Příkladem takto vytvořeného přestupu může být Frankfurt nad Mohanem, kde na stanici Konstablerwache je zajištěn přestup hrana-hrana mezi zdejším U-bahnem a S-bahnem. Za předpokladu dvou větví je toto možné udělat pravděpodobně ve variantě „Pod Petrovem“ v nově umístěné zastávce H. Heršpice a v nové zastávce Černovický Hájek (plánováno pouze pro SJKD).

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.0/5 (7 votes cast)
ŽUB a SJKD (severojižní kolejový diametr), 4.0 out of 5 based on 7 ratings


Autor:


5 komentářů

  • Napsal Pavel, 10. 6. 2016 @ 17:53

    Osobně si myslím, že oficiální řešení SJKD (Chrlice-Brno-Tišnov) je celkem v pořádku a není potřeba zapojovat další tratě. Problém spíš vidím v tom, že je obsluha omezená jen na tento diametr. Proto si myslím, že by byly potřeba (pří)městské vlaky na třech trasách: SJKD (Chrlice-Tišnov), osobní průtah městem (Modřice-Židenice-Blansko) a k tomu přidat ještě jeden diametr po vzoru SJKD: Střelice-Kampus-Výstaviště-Mendlák-Hlavák-Černovice-Slatina.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -1 (from 1 vote)
  • Napsal Petr, 22. 1. 2017 @ 12:44

    Modernizace trati Brno-Přerov má být ve variantě M2 což znamená, že v úseku Brno Blažovice bude trať 4-kolejná. Uvědomuje si to autor článku? Bude jízdní řád vlaků do Vyškova nestabilní? Domnívám se, že ne.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)
  • Napsal Martin, 22. 1. 2017 @ 22:08

    ad Petr
    Ano uvědomuje. Stabilitu jsem odhadoval podle následností vlaků s různou jízdní dobou. To znamená, že, když se zpozdí nepatrně jeden vlak, zpozdí i druhý. Psáno to bylo v době, kdy existoval Grafikon bez předjíždění osobáků (eSko). jenže situace se změnila.
    Názorné grafikony jsou i studie proveditelnosti ŽUB :
    KU Jihomoravského kraje připomínkoval, proč je uvažováno s předjížděním vlaků v Lulči, když v SP Brno-Přerov takového nic nebylo u M2. Odpověď zpracovatele. V SP Brno-Přerov nebyly započítány do jízdních dob doby stání ve stanicích. Proto byla opravena jízdní doba osobních vlaků (S6) a tudíž muselo být navrženo předjíždění v Lulči.
    Omlouvám se, že to není přesná citace, pamatuji si pouze význam, ne přesnou volbu slov. V každém případě to znamená horší situaci, než jaké jsem měl informace v době psaní toho článku.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)
  • Napsal AS, 6. 4. 2017 @ 11:04

    Takže do Třebíče by podle Vás měly jezdit jen osobáky? To by zajisté zvýšilo atraktivitu veřejné dopravy a motivovalo lidi přestat jezdit autem…

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 1 vote)
  • Napsal Martin, 9. 4. 2017 @ 8:08

    ad AS
    Všechno člověk ideálně nepostihne. Tvrdím v článku, že na jednokolejce ze Zastávky (do ní plánovaná dvojkolejka) nejde vyjezdit rychlík v 1 hod taktu, Os do Jihlavy v jednohodinovým taktu a další Os do Náměště v jednohodinovým taktu.

    Na druhou stranu a to jsem si v tu chvíli neuvědomil, do Třebíče rychlíky jsou potřeba. Mohou být dvě cesty jak ten problém řešit. Dvojkolejka až do Jihlavy nebo napojení Třebíče na VRT. Ale to už hodně přesahuje možnosti této série článků.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)

Odkazy k příspěveku

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*