9 526 přečtení
Říj 02 2012

Jak Pardubický kraj ničí lokálky

Sabotáž jízdních řádů, zfušovaná data, netransparentnost a ignorace připomínek

Před krajskými volbami plní první stránky novin mediálně vděčné kauzy a na okraji zůstávají problémy, které hrozí způsobit nevratné škody. Před rokem naplno běžela příprava tzv. optimalizace veřejné dopravy v Pardubickém kraji, která ji po jejím spuštění v prosinci 2011 rozvrátila a mnoho cestujících vyhnala do aut. Kraj se chvástal, jak spolupracuje s obcemi a využívá jejich připomínek, obce si stěžovaly, že je kraj ignoruje a dělá si, co chce, občan si stěžoval, že ho ignorují obce i kraj. Jak dopadly tolik proklamované a v jiné větě opět zpochybňované úspory se už asi nedozvíme a sama představa o nárůstu cestujících byla iluzí. Kraj nebyl schopen poskytnout data o počtech cestujících na tratích, které opustil, a podle některých svých tvrzení snad tyto počty ani nezná.

Ničení lokálek můžeme rozdělit na 4 fáze, jak jsem popsal zde, v Pardubickém kraji “splnili plán” u řady tratí z poloviny.

Fáze první: Sabotáž jízdních řádů + přestupy na hranicích krajů

Železnice je síťový systém. Vlaky mají být ideálně vedeny tak, aby trať ukončenou 2 uzly projely celou a v uzlech aby navazovaly na jiné vlaky, na které/ze kterých bude možno přestoupit.

Protože cestující má k přestupům nedůvěru, není opravdu dobré vkládat na místa uprostřed trati často mezi stejnými typy vozidel přestup jen proto, že je zde hranice kraje nebo dokonce uvnitř kraje jen tak zbůhdarma.

Cestující je však potvora a vlaky drze jezdí dál, proto je nutno použít metody tvrdší – pokazit už tak mizerný jízdní řád. Vytvořením nepřípojů se zmaří funkce menších uzlů – není na co přestoupit, vlak buď těsně ujede nebo jsou např. dvouhodinové takty z různých stran od sebe o hodinu posunuty. Kdyby i toto bylo málo a cestující stále nechápali, že tady je to “fuj”, tak se některými spoji neprojede část trati – vlak z výchozí stanice na druhé straně skončí někde uprostřed a do “nechtěného uzlu” už nedojede. A pokud některý přece dojede a mohl by náhodou vzniknout přípoj, udělá se podobné krácení u vlaku z jiné trati do uzlu vedoucí – nejlépe pěkně na střídačku.

Všech těchto hříchů se (nejen) Pardubický kraj dopustil, jak už podrobněji popsal tento článek. Příkladem může být lokální uzel na styku tratí 262 a 271 v Chornicích, kde původní ne zrovna ideální jízdní řády byly v prosinci 2009 silně poničeny a po dalších postupných malých škodlivých úpravách byly na konci roku 2011 přilehlé úseky tratí opuštěny zcela – z původní souvislé trati 262 a z ní vycházející 271 vznikly 3 slepé trati, z nichž úsek trati 262 je dále chystán k záhubě plánovaným pokažením jízdních řádů z Velkých Opatovic do Boskovic tentokrát “péčí” kraje Jihomoravského – kde pojedou vlaky chaoticky, každý den jinak a v sobotu pro jistotu vůbec (stav teď: PDF, stav plánovaný: PDF), zato však ten zbytek nevyštvaných cestujících místo řady 810 poveze v rámci likvidace vozidel pro lokálky vhodných “nová” Regionova.

Tyto příčiny klesajícího počtu cestujících jsou kraji ignorovány a místo toho se uvádí důvody zástupné – obvykle silná a demagogická (mediálně vděčná) kampaň o komfortu a potřebě extrémně drahých velkých nových vozidel (stará jsou prý špinavá a rozbitá – asi nejdou umýt a opravit – zatímco nová budou čistá a kvalitní – asi mají samočistící a samoopravovací schopnost a nestárnou) a případně dojde i na reálnější důvod – pomalou traťovou rychlost a vzdálenost stanic od obcí – obojí způsobené hrubě neefektivní péčí a desítky let trvajícím zanedbáváním stavu tratí (viz sekce “18. omyl” v tomto odkazu) a nezájmem/nemožností zakládat nové zastávky na vhodných místech, které podle dnešních přemrštěných norem vycházejí extrémně draze. Dále je tvrzeno, že lokálky nejsou efektivní a nemají právo na život, ačkoliv už zmíněná přednáška odborníka z praxe tvrdí opak. Jak chcete spočítat efektivnost tratě v ekonomice provázané dotacemi do všech jejích sektorů, které nejde odstranit, jak by se posuzovala efektivnost například silnic? Není také zohledněno, že současný způsob preference silniční (a silnice nejvíc ničící) nákladní dopravy je neudržitelný a že bude muset dojít ke změně, protože 2,5 miliardy Číňanů a Indů bude chtít žít stejně marnotratně jako my a cenu ropy vyženou výše, než byla dosud. Na co nám pak budou nová vozidla nakoupená za desítky miliard, když nebudou prostředky na objednání spojů s nimi jezdící a budou rezivět zdemolovaná v křoví, zatímco dluh krachujícího státu, který zavčas neuplatnil zdravý selský rozum, bude růst do nekonečna? Ekonomice železnice také velmi ublížilo oddělení nákladní dopravy z unitárních ČD do dceřinné společnosti ČD Cargo, takže není možné využívat sdílení lokomotiv mezi nákladní dopravou a vedení smíšených vlaků.

Fáze druhá: Zastavení osobní dopravy

Prosinec 2011 znamenal ukončení pravidelné osobní dopravy na mnoha tratích v kraji obnášející 2 přeťatá spojení s Olomouckým, jedno s Jihomoravským a jedno s Královéhradeckým krajem. Konkrétně byly opuštěny úseky Moravský Karlov-Štíty, Moravská Třebová-Chornice-Velké Opatovice, Chornice-Dzbel, Dolní Lipka-Hanušovice, Holice-Borohrádek a Heřmanův Městec-Prachovice, k tomu je možno ještě přičíst od prosince 2010 opuštěnou trať Heřmanův Městec-Chrudim město. Dále byly postiženy úseky Litomyšl-Vysoké Mýto město, kde místo původní hrozby zastavení dopravy došlo k značnému proškrtání jízdních řádů (stav před: PDF, stav po: PDF), a úsek Pustá Kamenice-Polička, kde zůstalo jen pár vlaků pro turisty (stav před: PDF, stav po: PDF). Čísla tratí záměrně neuvádím, protože v tom byl nadělán zmatek “optimalizačním” přečíslováním, raději jen odkážu na oficiální mapu s barevným vyznačením tratí bez provozu zde a na mapu dle krajů zde (alternativní odkazy zdezde). Dalším výsledkem “optimalizace” je projíždění mnoha méně významných zastávek na hlavních tratích – prý to urychlí dopravu na železnici a opuštěné zastávky obslouží autobusy.

Člověk by čekal, že taková zásadní změna bude diskutována s obcemi a občany a rozsáhle připomínkována. Toto kraj sice deklaroval, aby měl dobrou image, ale nekonal. Jednání s obcemi byla chaotická, spočívala obvykle v sezvání starostů na jedno místo, kde se honem rychle měli vyjádřit, jaké připomínky mají, posluchači byli obvykle “odborníci” firmy Oredo, s. r. o. event. v přítomnosti krajského “optimalizačního” náměstka Tichého (ČSSD). Když daný starosta nedorazil, bylo to chápáno tak, že daná obec připomínky nemá. Někteří starostové projevili přístup typu “já jsem vlakem 20 let nejel a jednou jsem viděl vlak, který byl skoro prázdný, tak to asi nemá smysl” nebo “ono je to na nádraží 700 metrů daleko a to bych se svými 150 kily neušel a na zastávku busu to mám 50 metrů, tak to snad ještě zvládnu … a stejně jezdím autem a sockám to má stačit”. Když už nějaký starosta připomínky řekl a když dokonce dosáhl přislíbení nápravy, k této nakonec nedošlo, protože na dodržování slibů se přece v dnešní době nehraje – o to víc se však slibuje. Nebyly výjimkou konfliktní a vyhrocené situace, kdy se některý ze starostů kvůli přístupu kraje a firmy Oredo naštval a netajil se s tím. Připomínky měli i zkušení tvůrci jízdních řádů z autobusových společností, taktéž bezvýsledně. Poté jsme se vždycky na www kraje mohli dočíst, jak v tom a tom regionu panuje o optimalizaci dopravy shoda a jak starostové se vším souhlasí a jak úžasné to bude – odkaz zde (alternativní odkaz zde).

Občan sám připomínky poskytnout v zásadě nemohl navzdory tvrzením kraje, že má připomínkovat prostřednictvím obcí. To vím z vlastní zkušenosti, protože jsem se o to prostřednictvím svého místně příslušného městského úřadu pokoušel a nedosáhl jsem ani toho, aby aspoň v místním (z našich daním placeném a zdarma všem občanům distribuovaném) zpravodaji bylo uvedeno, že vlaky na Chornice skončí. Víc viz tyto odkazy – moje stížnost hejtmanovi Pardubického kraje na plánovanou optimalizaci zde a hejtmanovi kraje i starostovi Moravské Třebové na způsob informování občanů zde, dále mé články v soukromém měsíčníku zde (reakce starosty zde) a zde (PDF), který jediný byl ochoten informace uveřejnit. Tento měsíčník pak bohužel svou činnost ukončil pro nepříznivou ekonomickou bilanci, takže občan zůstane odkázán jen na oficiální propagandu uveřejňující jen to, co se “má dozvědět”. Protože mé marné snahy asi dotyčným začaly lézt na nervy, byl jsem pozván k osobnímu setkání s hejtmanem Pardubického kraje Martínkem a starostou Moravské Třebové Izákem (oba ČSSD). Většinu té hodiny, po kterou si na nás udělali čas, vyplnil monolog hejtmana o tom, co jsem předtím už mnohokrát četl na stránkách kraje. Na můj skromný dotaz o ekonomické nevhodnosti Regionovy a vhodnosti humanizovaného vozu 810 na naši trať jsem se pouze dozvěděl, že 810 je 40 let stará a že o tom snad nebudeme diskutovat. Víc jsem toho říct nestihl a o moc víc jsem se nedozvěděl. Dle mého očekávání tento rozhovor nevedl k ničemu a považuji ho spíš jen za chlácholící a zdržovací taktiku. Jedno se hejtmanovi upřít nedá – mluvit a umluvit člověka umí, má v tom dlouholetou praxi coby bývalý středoškolský profesor a dlouholetý politik. Za zmínku ještě stojí informace hejtmana o tom, že tratě 262 a 271 jsou jeho srdeční záležitost (pochází odtud) a že by mohly být dobrou zálohou za oba sousedící koridory, proč zde ale neponechal alespoň víkendové nebo turistické vlaky, to jsem se nedozvěděl. Doma na mě čekala písemná odpověď hejtmana (nebo osoby jím pověřené), která měla výše řečené vypořádat. Přečíst si ji můžete zde (PDF), původní úmysl ji bod po bodu připomínkovat a poslat zpět jsem z důvodu očekávané ignorace elementární logiky, zákonů fyziky a nedostatku smyslu pro detail (jak u lidí ve vyšších funkcích bývá pravidlem) opustil, navíc bych se musel v řadě věcí opakovat.

Co dále vidím jako neomluvitelné a co zavání úmyslem zatloukat a pak postavit občana před hotovou a neodvolatelně schválenou věc s prošvihnutými termíny k připomínkám je, jak se informace o optimalizaci tutlaly i před občanem, který se o těchto plánech neoficiálně doslechl dříve a vznesl na Pardubický kraj oficiální dotaz – opět vlastní zkušenost: Už v únoru 2011 jsem se tímto dotazem (DOC) ptal Pardubického kraje, jestli a kde plánují zastavit železniční dopravu. Za 15 dnů dorazila odpověď – rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace, protože v současnosti prý probíhají jednání a výsledky budou známy až pak (DOC). Těžko říct, jak se ke spolehlivým informacím dostat, protože co píšou noviny, to je neoficiální a často zkomolené novináři, kteří si nejsou schopni nechat své články připomínkovat a odladit tak nesmysly, a oficiálně není známo nic. Asi tak: “Občane počkej si, až budeme mít projednáno, pak ti možná dáme týden na připomínky a jestli si nevšimneš nebo nestihneš, tvoje chyba, a pokud připomínky poslat stihneš, stejně je zamítneme a uděláme to, co budeme chtít, zatímco když něco chceš ty, tak máme právo na ukrutně dlouhou lhůtu, po které ti pošleme, že ti nic neřekneme a že nic nejde.”

Pardubický kraj si od optimalizace sliboval úsporu peněz při nárůstu počtu spojů a cestujících danou tím, že místo zrušených vlaků objedná více autobusů, zatímco jindy se zase nechával slyšet, že mu o úsporu peněz vlastně nejde. Obojí tvrdil opakovaně a dočteme se toho přehršle na jeho webu zde (alternativní odkaz zde). Zároveň však kraj opakovaně tvrdil, že vlaků bude stejně, protože jich pojede více po tratích, kde to prý má smysl, a ty autobusy místo opuštěných zastávek a tratí budou navíc k tomu. Tj. že za stejný počet vlaků a busy k tomu navíc se zaplatí stejně nebo dokonce méně a to zároveň v kombinaci s tím, že úspornější a spolehlivější vozy 810 budou nahrazovány provozně dražšími Regionovami. Mezitím desítky kusů variabilně připojitelných přívěsných vozů 010 vyhnané z lokálek čekají na sešrotování v České Třebové. Dále bylo neustále tvrzeno, že vlaky stojí 92 Kč/km a nebylo rozlišováno mezi malými (22 tun) a velkými (200 tun) vlaky, které se z logiky věci musí v nákladech diametrálně lišit. Že by perpetuum mobile? Blíže jsem uvedl své námitky a popsal nelogičnosti zde, jedinou věcnější a stále ne plně uspokojivou odpověď na funkčnost části zmíněného protimluvu mi řekli zde (část 3/3). Poté – v roce 2012 – se navíc veřejná doprava pro kraj velmi zdražila nárůstem úhrad za autobusovou dopravu zdůvodňovaným růstem cen nafty, ačkoliv toto je pravda jen částečná – k tak velkému a trvalému nárůstu cen nafty nedošlo.

Optimalizaci prováděla pro kraj jím spoluvlastněná firma Oredo, s. r. o., která na tuto práci využila služeb “odborníků”, jejichž ideálním cílem by bylo opuštění všech lokálních tratí v kraji, nicméně jejich rozmach byl krajem ještě mírněn. Nebýt toho, byla by z dnešní koncové (kdysi uzlové) stanice Heřmanův Městec stanice osobní dopravou opuštěná shodně se zmíněnými nedávno ještě uzlovými Chornicemi, o vlaky by přišla i Litomyšl a Moravský Karlov a návdavkem k tomu by nám nejraději ještě zrušili zastavování vlaků vyšší kvality v uzlu na hlavní trati České Třebové, aby to cestující z Prahy do Brna a Ostravy měli o 3 minuty rychlejší (a my venkovani se slámou v botách abychom jim tam moc nejezdili zřejmě).

Co bylo pak?

Optimalizace proběhla a nastala toužebně očekávaná úžasná budoucnost. Optimalizovaný jízdní řád autobusů se projevil tak, že na trasách počítaných jakoby časově jen se znalostí map ze serveru mapy.cz (občas klame – nejde rozpoznat kopcovitost terénu a stav a šířka okresních silniček ničených těžkými vozidly na hranici životnosti) autobusy nabíraly velká zpoždění a vozily děti do škol pozdě. Protože linky navazovaly na sebe jedna po druhé, aby byl oběh vozidel co nejefektivnější, zpoždění se přenášela a kumulovala a dosahovala mnoha desítek minut. Zmatení řidiči často nemohli najít zastávky, které na jim neznámých a značně pokroucených trasách mají obsluhovat, což se občas stává i dnes. Takto optimalizované a časově našponované využití autobusů vedlo také k tomu, že z některých obcí jel školní autobus o např. 45 minut dříve, než by bylo vhodné, což odborníci z firmy Oredo ošetřili stanoviskem: “Změňte si začátek vyučování”. Některé spoje byly tak plné, že se všichni cestující do busů nevešli, ale zato si připlatili na dražším jízdném v údajně nejlepším integrovaném systému všech dob zvaném IREDO. Následovalo několik mimořádných změn jízdních řádů v termíny, kdy dříve toto nikdo neznal. Muselo se dále optimalizovat optimalizované a cestující často marně čekali na svůj bus, protože o nové změně jízdního řádu nevěděli. Vyšlo množství článků, z nichž řadu najdete např. v tomto ZIP archivu.

Pardubický kraj vyrukoval s propagací toho, jak hejtman Martínek osobně testuje nový dopravní systém: Z Ústí nad Orlicí vyrazil vlakem přes Českou Třebovou, kde nevyužil možnosti přestoupit na “svou” lokálku do Moravské Třebové, a místo toho radši zvolil o 9 km delší alternativu jet dál vlakem do Svitav a zde přestoupit na autobus do Moravské Třebové. Samozřejmě obvykle jezdí jinak – z Pardubic do Moravské Třebové ráno přijede služební auto s řidičem, pan hejtman nastoupí a auto ho odveze do práce do Pardubic. Odpoledne se opět koná tato dvojí cesta, úžasný dopravní systém s pomalovanou Regionovou pan hejtman nevyužívá, ačkoliv by se tam jistě vešel pro ten malý počet cestujících, který po “optimalizaci” zbyl, a pro nesmyslně velké vozidlo, které sem bylo nasazeno. Možná má jen strach, že by si ulepil oblek šampaňským, kterým vlak při křestu polil.

Nespokojenost se školními autobusy byla tak velká, že se to dokonce řešilo na jednou za 2-3 měsíce se scházejícím krajském zastupitelstvu (12.4.2012), které obvykle slouží jen k rychlému odhlasování většinou hlasů napříč politickým spektrem toho, co jim bylo během mezidobí k odhlasování připraveno vedením kraje, pochválení sebe sama za to, jak se všechno rozvíjí, jak je to rozpočtově odpovědné a jak se úspěšně čerpají dotace, a k rychlému odchodu zastupitelů domů. Hádka byla typicky politická – opoziční ODS kritizovala jízdní řády školních autobusů a chtěla odvolat radního Tichého (ČSSD), který “optimalizaci” zastřešoval. Radní Tichý se vymlouval na firmu Oredo, s. r. o., která prý za vše může. Následovalo hlasování o jeho odvolání, které nedopadlo a dotyčný radní zůstal ve funkci. Místo toho proběhly personální čistky ve firmě Oredo, kterou muselo opustit několik hlavních činitelů včetně hlavního železničního likvidátora a protagonisty už několikrát odkazované přednášky na ČVUT Ing. Záruby, který poté nějakou dobu prosazoval své úžasné vize na Ministerstvu dopravy a nyní by se měl nacházet ve službách organizace “pečující” o stav tratí SŽDC, s. o. Na železnici si samozřejmě nikdo na tomto ani jiném zastupitelstvu nevzpomněl, veřejná doprava je zde evidentně chápána jen jako služba pro děti, důchodce a sociální případy a takto je také koncipována, i když deklarují opak. Čemu se ostatně můžeme divit, když je nám toto vštěpováno sdělovacími prostředky den co den.

Důležitým aspektem krajských zastupitelstev je cenzura informací k publikaci pro veřejnost. Dění je sice nahráváno a nahrávky jsou jistě archivovány, ale ve světle výše i níže zmíněného jsem nemrhal svým časem pokusy je získat a vystačil tak se svými záznamy. Když už konané zastupitelstvo neproběhne jako na drátkách pouze formou rychlého schválení připravených bodů a nastane diskuse nebo dokonce spory, jsou tyto spory a celé kapitoly jich se týkající v článku jdoucím na web kraje opomenuty, publikováno je jen to, co kraj zobrazuje v dobrém světle – dozvíme se, co schválili, jaké dotace získali, jaké projekty se dělají a jak se to všechno krásně rozvíjí a zvyšuje kvalitu života občanů kraje a jaká je na všem shoda. Např. výše zmíněnou snahu opozice odvolat radního Tichého v publikované zprávě ze zastupitelstva z 12.4. rozhodně nenajdete stejně tak, jako krátkou řeč nového pracovníka firmy Oredo (místo těch propuštěných) navzdory tomu, že diskuse o dopravní obslužnosti a hlasování o odvolání zabraly cca polovinu času.

Šlendrián, nezájem nebo netransparentnost aneb: Znal kraj počty cestujících, než zrušil vlaky?

Protože se Pardubický kraj (také ústy předsedy ČSSD Sobotky) opakovaně chvástal, že optimalizuje zodpovědně a že si vše řádně porovnává, počítá a zjišťuje a opakovaně se oháněl počty cestujících, kterým dopravu zlepší a jak málo (zbylým po letech snah stále nevyštvaným) cestujícím dopravu zhorší, rozhodl jsem se na tyto počty prostě zeptat, abych je získal ve formě neobecné, systematické a dostatečnou dobu do minulosti, aby byly údaje nezkresleny oscilacemi a “předsmrtným” mrzačením jízdních řádů. Nakonec jako občan a plátce daní přece mohu vědět, kolik lidí jezdilo za krajské (tj. veřejné) peníze ve vlacích státem vlastněné a. s. České dráhy po státem vlastněných kolejích – aspoň po mých “rodných” tratích 262 a 271 – nechci přece tolik, nebo ano?

4.3.2012 jsem tedy vznesl dotaz na Pardubický kraj (DOC), aby mi řekli, kolik cestujících jezdilo na opuštěných úsecích tratí 262 a 271 a to nejlépe podle jednotlivých zastávek a co nejdále do minulosti to bude možné.

14.3.2012 mi došla odpověď, že potřebují delší lhůtu pro poskytnutí informace, protože to musí konzultovat s jiným subjektem.

29.3.2012 dorazila z kraje dvoudílná odpověď, v jejíž jedné části (PDF) odmítli část informací poskytnout, zatímco v části druhé (PDF) jinou část informací poskytli. Ze sděleného plyne, že to, co poskytnuto bylo, bylo poskytnuto proto, že to Pardubickému kraji sdělil jiný subjekt – dopravce České dráhy, a. s. Z toho plyne logický závěr, že Pardubický kraj předtím neznal (!) počty cestujících a tedy lhal a bez této znalosti tratě zavíral (!). Nebo snad tyto informace znala jen firma Oredo, s. r. o., na kterou kraj “outsourcoval” svou práci a slepě jí věřil a data si ani nenechal poslat a nezálohoval? Dá se tomu říkat zodpovědná a pečlivá práce? Ale zase – kdyby informacemi disponovala firma Oredo, nezískal by si kraj informace jednodušeji od ní? Dále kraj tvrdil, že požadované informace jsou obchodním tajemstvím ČD. Poskytnuta byla tedy data s rozlišenými zastávkami pro “pardubickou” část trati 262 Česká Třebová-Moravská Třebová-Chornice-Velké Opatovice a to z měsíců 03, 06, 08 a 10 roku 2010 a stejných měsíců roku 2011. Tedy data pouze za 2 úseky z požadovaných 3, pro úsek trati 271 Chornice-Dzbel taktéž v Pardubickému kraji informaci poskytnout odmítli – proč ten rozdíl? Druhá zarážející věc je, že údaje nešly před prosinec 2009, kdy byly jízdní řády a návaznosti na k Chornicím přilehlých úsecích finálně rozvráceny a počet vlaků proškrtán a tedy dost nízký. Je pak překvapující, že počty osob v tabulkách jsou o tolik nižší pro “nechtěné” úseky od Moravské Třebové dál? Kdo by jezdil vlaky s mizerným jízdní řádem a malým počtem spojů? Proč nebyla poskytnuta data z dob jakžtakž dobrého jízdního řádu alespoň před prosinec 2009 a nejlépe dále do hloubky, která by přitom měla být pro posouzení potřebnosti těchto tratí naprosto nezbytná? Nepotřebovali je znát, než začali rušit vlaky? Bod 9, tj. dotaz na plán případné obnovy vlaků, nezodpověděli ani výslovně neodmítli zodpovědět.

12.4.2012 jsem za pomoci právníka podal proti vypořádání mého dotazu odvolání (DOC) prostřednictvím Pardubického kraje Ministerstvu vnitra.

18.4.2012 dorazila od Pardubického kraje informace, že odvolání poslali Ministerstvu vnitra a dále odpověď na opomenutý bod 9: Vlaky obnovit neplánují, což následně chlácholili nicneříkajícími obecnými informacemi o tom, že si je mohou objednat soukromí dopravci nebo kraj jako rekreační dopravu (jiná kapitola). Co už ale neřekli je, že by museli platit několikanásobný diskriminační poplatek za použití dopravní cesty oproti úsekům s pravidelnou dopravou, který státní správce dopravní cesty SŽDC, s. o. před několika měsíci zavedl – pro velký motorový vůz se jedná o 55 Kč za každý ujetý kilometr lokálky často ve špatném stavu a ještě případné potíže při organizaci akce.

14.5.2012 dorazilo rozhodnutí (PDF) Ministerstva vnitra o mém odvolání z 12.4. ve formě 9 stran nesrozumitelného právnického textu, jehož stvoření muselo daňové poplatníky stát tisíce korun. Plyne z něj, že Pardubický kraj se musí mým dotazem znovu zabývat, dále jistý chaos v datování doručení plynoucí zřejmě z toho, že kraj to zrovna nepřehání s používáním datové schránky a doručuje většinu věcí v papírové podobě. Dále z něj plyne, že kraj neměl právo paušálně odmítnout poskytnutí informací proto, že se s ČD shodli, že jsou obchodním tajemstvím, ale že skutečnost, že jím jsou a proč, měl řádně odůvodnit. Dále je konstatován možný nepořádek ve spisech, odkazy na neexistující nebo nedodané přílohy a nejasnost identity a kompetencí zmiňovaných osob.

28.5.2012 mi došla odpověď z Pardubického kraje, že opět potřebují delší lhůtu pro poskytnutí informace, protože to musí konzultovat s jiným subjektem.

11.6.2012 došla odpověď poslední (PDF), kde mnou požadované a stále postrádané informace opět odmítli poskytnout, kde jen znovu, důrazněji a jasněji napsali, že požadované informace – tedy počty cestujících na tratích kolem Chornic – neznali a neznají a že mi tedy sdělili jen to, co jim až po mé žádosti poskytly České dráhy.

Takže tedy:

Podle čeho kraj rušil dopravu na tratích, když počty cestujících neznal?

Jaká data kraj posuzoval a odkud přišel na počet jen několika set cestujících, které zrušení vlaků postihne?

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.7/5 (29 votes cast)
Jak Pardubický kraj ničí lokálky, 4.7 out of 5 based on 29 ratings
Share


Autor:


18 komentářů

  • Napsal Leoš, 4. 10. 2012 @ 9:52

    Také mi přijde, že kraji jde o likvidaci železnic. Jako nesmyslné se mi jeví roztrhání spojů na hranicích krajů. Veřejná doprava by podle mého názoru měla fungovat celostátně na jednom principu, s jedním tarifem a s návazností mezi kraji. Zatím to vypadá, jako by každý kraj byl samostatným státem….

    Domnívám se ale, že je nutné zdůraznit i pozitiva, která integrovaná doprava, konkrétně krajů Pardubického a Královéhradeckého přinesla: kupříkladu v naší obci se zlepšila autobusová doprava, PŘIBYLO několik spojů ve všední dny i o víkendech.

    Pro srovnání – v mnoha stejně velkých i větších obcích v KRAJI VYSOČINA nejede o víkendu ŽÁDNÝ autobus ani vlak! Dalo by se zde použít úsloví – Kdo nic nedělá, nic nepokazí. Každá změna přináší zpočátku chaos.

    Zastupitelé kraje Vysočina jsou ušetřeni kritiky, protože pro veřejnou dopravu nedělají absolutně nic. Na dotazy odpovídají neosobním formulářem, abych se obrátil na příslušného dopravce. Ten řekne, že nic nemůže měnit, že je to v pravomoci kraje.

    V Pardubickém kraji jsem byl odkázán na organizátora dopravy Oredo, a jeho zástupce jednal se mnou velmi ochotně, vyjádřil se k mým připomínkám, a některé i akceptoval. V podstatě jsem jako občan suploval roli obce – starosta totiž prohlásil, že on autobusem nejezdí, že on o tom nic neví. Ale to už je jiná kapitola.

    Domnívám se, že veřejná doprava je v PB a HK kraji opravdu jedna z nejlepších v republice. Sháníme totiž nové bydlení, na venkově, a prostudovali jsme jízdní řády mnoha obcí v různých krajích. V mnnoha krajích není možno žít na vesnici (nemám na mysli malé vesničky, ale větší obce 500 až 1000 obyvatel) bez auta. V kraji PB a HK to v mnoha obcích lze, díky dobré veřejné dopravě.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +10 (from 16 votes)
  • Napsal volič, 4. 10. 2012 @ 11:09

    Jednorázový tip na výlet vlakem na Chornicko v sobotu dne 6. října 2012:
    http://www.koalicepk.cz/images/banners/banner-kalesek2012.jpg

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 2 votes)
  • Napsal Kubik, 5. 10. 2012 @ 22:35

    Kandidát na hejtmana za ČSSD pro Pc kraj Dr.Netolický byl poradce současného likvidátora regionálních železnic Martínka, na svém webu nemá ani slovo o řešení stavu na železnici. Pan Leoš kritizuje kraj Vysočana-v tomto kraji však regionální železnice až na výjimku (Jemnice) není zásadně likvidována. To co dokázal Pc kraj s železnicí je do nebe volající svinstvo. V dnešní době však může zatopit železnici i duševně narušená osoba, která podá na kraj podnět na zrušení té které tratě a kraj místo aby to hodil do koše tyto “podněty” ochotně řeší.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +13 (from 15 votes)
  • Napsal MJ, 7. 10. 2012 @ 10:21

    Leoš: S těmi vlaky (ale i autobusy!) na hranicích kraje je to problém. Příklad z trati 160. Vlaky hrazené Plzeňským krajem končí na posledním nádraží v kraji v Žihli. Do Blatna nedojedou, protože to je Ústecký kraj, ten to platit nechce a Plzeňský kraj zas nechce dotovat vlaky na území cizího kraje. A co s tím?

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +11 (from 11 votes)
  • Napsal Kubik, 7. 10. 2012 @ 21:07

    Systém krajů v ČR, ale i stejný systém spolkových zemí v Německu či Rakousku je zcela proti intencím otevřenosti hranic a samotnému principu EU. Tento systém vytváří paralelu s bývalou “železnou oponou.”Všichni si hrají na svém písečku a VHD se stává nefunkční, lidé to řeší nákupem ojetin a spolujízdou do zaměstnání. Prodejci drahého benzinu mají kšeft. A kraje mají po starostech..Pak následuje konečné řešení ve formě zrušení tratí a budování cyklostezky u které již nikomu nevadí, že prochází více kraji či zeměmi. Zde se tomu řekne sportovní most a propojení národů jak chcete. Viz Slavonice-Fratres-Waidhofen.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +11 (from 15 votes)
  • Napsal Domažličák, 8. 10. 2012 @ 8:52

    PC kraj je typickým příkladem klientelismu autobusových dopravců, kde místní dopravce nějakým způsobem zainteresuje zodpovědné krajské činitele do svého podnikání a takovýto činitelé pak jeho podnikání všemožně podporují na úkor konkurence. K tomu si objednají vhodného kata a likvidace konkurence může vesele začít. Je pak logické, že autobusy jezdí dobře a hlavně hodně, protože to je to, na čem autobusový dopravce (potažmo jím podplacený veřejný zástupce) vydělává. OREDO se jako výkonný kat železnice projevil v HK kraji, tak bylo rozhodování o obsazení tohoto postu touto firmou zcela logické. Tím že pana Zárubu a jiné poté “potrestali” odvoláním bylo také předem dohodnutým krokem. “Potrestaní” vyfasovaly lepší teplá místečka výše (za dobré služby si to přece zasloužili) a tím je nám všem jasně sděleno, kde tyto katy potřebují a kde se bude železnice likvidovat.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +8 (from 16 votes)
  • Napsal dopravak, 9. 10. 2012 @ 19:10

    Nejen pro MJ – 7. 10. 2012 @ 10:21:
    Co s tím?
    Řešení je jednoduché: “kraj”, v němž jsou regionální vlaky výchozí a po jehož území vede naprostá většina jejich tras na krajskou hranici zkrátka zaplatí provoz vybraných takových regionálních vlaků až do nejbližší vhodné stanice na území sousedního kraje a zpět na své území – tak to funguje třeba v PID a i v IDSJMK, a vlastně i na mezisttátní úrovni například v případě rakouských přeshraničních regionálních vlaků: v celkových mnohasetmilionových nákladech na VHD jsou to “omrvinky”, které lze navíc i třeba snadno vyrovnat obdobnými výkony “cizích” dopravců jinde: stačí jen chtít a nevymýšlet, proč “to nejde”! V případě trati č. 160 dle KJŘ SŽDC jde o 9 vlkm u každého přeshraničního vlaku, z nichž cca polovina stejně ještě vede po území Plzeňského kraje – takže nechápu, proč je ten v podstatě umělý problém tak zbytečně a nesmyslně zveličován!

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +11 (from 11 votes)
  • Napsal Miloslav Zítka, 11. 10. 2012 @ 6:17

    Add. Kubík – pan Netolický se těsně před volbama vyjadřuje k veřejné dopravě v kraji takto: http://www.svazcestujicich.cz/krajske-volby-2012/pardubicky_cssd_martin-netolicky.pdf

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 2 votes)
  • Napsal Pavel Prchal, 11. 10. 2012 @ 7:54

    Pan Netolický jde ve stopách dosluhujícího hejtmana Martínka – tratě “má rád”, ale “jezdilo na nich minimum cestujících” (k nepohodlným informacím, proč kraj zničil jízdní řády a proč tutlá počty cestujících se samozřejmě nevyjádří) + planý už minimálně podruhé opakovaný slib “víkendováých” vlaků, který nesplnili a nesplní.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +8 (from 10 votes)
  • Napsal MJ, 11. 10. 2012 @ 15:02

    Dopravak: Ale jo, selským rozumem se s tím dá souhlasit a byl bych velice rád, kdyby to tak šlo i jinde. Zmíním případ, kdy Plz.kraj dotuje provoz autobusu do zastávky Slabce, Kostelík v okrese Rakovník, protože Středočechy to nezajímá. Proč to v tomhle konkrétním příkladě na silnici jde a v jiných konkrétních případech to nejde ani na silnici, ani na kolejích, to je otázka pro naší politickou reprezentaci a pro odbor dopravy na kraji. (Zrovna teď se tam řeší nějaká přeshraniční krajská doprava směr Karlovarsko, jsem zvědavý, co z toho nakonec bude.)

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +3 (from 3 votes)
  • Napsal MJ, 11. 10. 2012 @ 15:05

    Pavel Prchal: Mohu vysvětlit. Počty cestujících na dráze, to je informace pocházející od ČD. Dráhy tyto informace poskytují krajům, ale zároveň požadují, aby kraje tuto informaci neposkytovaly nikomu dalšímu, takže všichni na kraji, kdo s těmito daty přijdou do styku, musejí mít podepsanou mlčenlivost.
    Informace pochází zdůvěryhodného zdroje.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 4 votes)
  • Napsal xyz, 11. 10. 2012 @ 18:02

    To je toho… Že neznal přesné počty cestujících? No a co. Vždyť se rušilo jenom tam, kde jezdily sólo 810ky, které mají plusmínus stejnou kapacitu jako bus. Takže argument s tím, že by se lidi nevešli do busu, je lichý. Přesných počtů netřeba.

    Nemluvě o tom, že počty cestujících mohou být pouze pomocným kritériem a mohou být zavádějící (chybně interpretované).

    P. S. Regionova mezi ČT a MT je naprosto v pořádku – motorový vůz řady 810 nemá v roce 2012 na kolejích co pohledávat (vyjma případných nostalgických jízd).

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -16 (from 20 votes)
  • Napsal Pavel Prchal, 11. 10. 2012 @ 23:44

    To MJ: Jak je to s obchodním tajemstvím o poskytovaných informacích jsem psal v tom článku a kraj to řádně nevypořádal, jak konstatovalo i Ministerstvo vnitra, tak si to znovu přečtěte.
    Navíc kraj řekl, že informace nezná, přesně a černé na bílém a to tedy beru jako fakt. Je to tam v těch odkazech, tak si to přečtěte.

    To xyz: Jistě, může tam jezdit třeba stovozový vlak, ale na to nejdřív bude muset tento bídný a morálně shnilý systém mít. On ale jaksi nemá ani na zajištění základních funkcí státu a ať dělá co dělá, ať ruší, co ruší, je to stále horší a úspory a konec toho ničení se stále nedostavuje. A až nebudou k dispozici evropské dotace k promrhávání, bude to ještě horší. Do té doby bychom si měli vážit toho zděděného, co máme. Jestli se vám 810 nelíbí, tak mi vysvětlete, proč v České Třebové stojítky desítky přípojných vozů 010 čekajících na smrt a proč je nechtějí prodat. Je lepší nějakých 90 000 za vůz od šroťáka nebo víc peněz od subjektu, který by je využil např. k nstolení konkurence na železnici a tlaku na cenu dolů? Není tu jen kraj, starostové by “Šukafonem” třeba nepohrdli. Dle vaší názorové skupiny tímto verdiktem o “vhodnosti vozidel pro rok 2012” nemají lokálky právo na existenci a stejně tak ho nemá ani prostý selský rozum. Pokračováním tohoto myšlenkového proudu Regionovu do Moravské Třebové nahradí brzo bus ze Svitav a koleje se rozeberou za náklady představující cenu údržby na 100 let a na veřejných penězích se neušetří ani vindra, protože je váš názorový proud promrhá formou módních a moderních hurá-akcí s mizerným poměrem cena/výkon.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +14 (from 16 votes)
  • Napsal xyz, 12. 10. 2012 @ 11:33

    ČD jistě vědí, proč ty přípojné vozy neprodávají. Samy je zřejmě nepotřebují a konkurenci potřebovat nechtějí, například.

    Konkurence na železnici nestojí a nepadá s přípojnými vozy ex řady 010. Jednak ani tyto vozy nepatří do roku 2012, jednak jsou nevhodné z hlediska nutnosti přepřahání v konečných stanicích – ledaže by šlo o soupravu 810 + x 010 + 810 (např.), ale ta už může být bez obav (obav z hlediska naplnění kapacity) nahrazena i trojdílnou Regionovou.

    Některé tratě považované za tzv. lokálky mají právo na existenci, ovšem s jinými vozidly než 810.

    Nijak se nezastávám těch “módních hurá akcí s mizerným poměrem cena/výkon” (máte-li na mysli tzv. výstavbu koridorů znamenající vysoké náklady, obvykle nasekání technologických zvěrstev atd.).

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -10 (from 14 votes)
  • Napsal Pavel Prchal, 12. 10. 2012 @ 12:33

    A čím konkrétně 810 nepatří do této chudé bídné doby? Nevyhazovat prachy za Regionovy, mohly být všechny 810+010 v ČR zrepasované s lepšími okny, nově natřené, s pěknějšími sedačkami a lepším WC, jak se v malé míře u 810 děje, místo toho tu máme jen brajgl. Mohly se dávno vyvíjet nízkopodlažní nástupci za řadu 810, ale od návrhu tohoto v roce 1995 se nehnulo nic. Nevím, co “patří do roku 2012”, ale když vidím, jak se některí lidé chovají, měli by spíš chodit pěšky a ještě naboso. ČD jistě všechno dobře vědí a dělají všechno nejlíp – proto jde taky u nás železnice do kytek. Takže je logické, že by se (nejen) v této firmě měl udělat pořádek (snad aby soukromý vlastník-netunelář zapráskal bičem a vyhnal svinským krokem kupu škůdců z jejich teplých dobře placených místeček, aby šli škodit jinam) a aby se zde konečně přestala ubíjet iniciativa té části zaměstnanců, kteří za něco stojí, nebo by mělo dojít ke konkurenci na železnici. Protože však ne každý tiskne prachy, mít možnost koupit a zrepasovat 010 by nebyla špatné, než je zbytečně (úmyslně) ničit, 60 000 000 za vůz se vydělává dost blbě – já např. beru víc než cca 70 % populace a šetřil bych na to 10 životů, kdežto autobus si za babku mohu koupit v bazaru třeba hned. Víte např. o tom, že když si dnes od ČD chcete objednat vlak, tak nemají skoro žádné vozy navíc? Odpoví vám: No když nám dáte navíc 3800, my vám jednu 010 ještě necháme opatřit papírama, zatím tu ještě stojí – je toto normální přístup k zákazníkovi “vhodný pro rok 2012”? Tak se pracuje?!? A když je necháte udělat jízdní řád a nepřipomínkujete, tak vám ho záměrně dodrbou, aby náhodou nevznikl přípoj na ostatní dopravu. Divíte se, že by si kdekdo raději koupil a provozoval vozidlo sám, levněji a líp než takový šlendrián?

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +13 (from 15 votes)
  • Napsal xyz, 12. 10. 2012 @ 13:23

    Nevím, jak moc to s tím “dodrbáním JŘ a nenávaznostem vlak-bus, pokud nepřipomínkujeme” platí právě pro Pardubický kraj…

    Ani mi moc nezáleží na tom, jestli to je Regionova, Regioshuttle nebo třeba RegioShark, co bude po trati č. 019 jezdit. Ale jednoduše řada 810 na koleje nepatří, už jen např. absencí nízkopodlažnosti (která by měla být samozřejmostí i u autobusů – pokud v některých krajích jsou nově pořizovány autobusy vysokopodlažní, je to rovněž chyba).

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -10 (from 12 votes)
  • Napsal Pavel Prchal, 12. 10. 2012 @ 14:12

    Nedorozumění: Míním dodrbání objednaného jednorázového vlaku, kde v ČD vymysleli tak úžasný jízdní řád, že si v koncových stanicích opuštěného úseku vždycky krásně o půl hodiny ujel s pravidelnými vlaky zde končícími a pak 1,5 hodiny nejelo nic. Objednatel tohoto vlaku bohužel navržený jízdní řád nepřipomínkoval a tak to zůstalo. Čili objednatel-laik musí kontrolovat a připomínkovat to, co mu připravili “profíci”(!). Pouhým posunem mohl vzniknout oboustranný a obousměrný přípoj. Jmenovat konkrétně nebudu, protože jsem ten vlak neplatil.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +10 (from 10 votes)

Odkazy k příspěveku

  1. GreyLinkDC++ » Česká televize ničí železnici neobjektivním zpravodajstvím — 22. 11. 2012 @ 21:08

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*