5 335 přečtení
Zář 24 2011

44 faktů z jízdy s RegioJetem

Příjezd za dvě minuty odjezd

Vlak byl přistaven dvě minuty před pravidelným odjezdem.

V pátek, 23. září 2011 se konala první jízda RegioJetu pro veřejnost. Sto míst bylo vyhrazeno cestujícím, kteří platili 50,- za jednosměrnou jízdenku. Zbylá místa ve vlaku byla pro školní třídy, které jely zdarma na výlet. Přemýšlel jsem, jestli připravit velký článek, ve kterém srovnám marketing firmy Apple s marketingem RegioJetu. Nakonec jsem se rozhodl, že nejlepší objektivitu poskytnu čtenářům, když zveřejním fakta, která jsem si poznamenával během cesty.

Dojmy, které vnímám, jako negativní jsem označil červeně, pozitivní dojem je zeleně zvýrazněn a poznámky, spíše doplňujícího charakteru zůstaly černé.

  1. Vlak  byl přistaven dvě minuty před pravidelným odjezdem.
  2. Ačkoliv měly vozy v rezervačním systému čísla, na vozech tato čísla nebyla. (ve směru do Ostravy) Také ostatní informační systém byl špatně čitelný.
  3. Mezi cestujícími se objevila i dáma, která chtěla jet na „režijku“. Při jejím dotazu jí personál ochotně poradil, ať jede EC Slovan naproti, ten by jí ale do její cílové destinace nedopravil.
  4. Vůz číslo šest, do kterého měla místenky většina veřejnosti (zbytek vlaku vyhrazen pro školy), nebyl řazen v soupravě, posledním vozem byl vůz číslo pět, ve kterém byly tři oddíly určeny pro zásobování.
  5. Cestující, kteří měli jízdenku do nezařazeného vozu byli vyzváni k nalezení volného místa ve dvou posledních vozech, ti kteří jeli ve skupině byli často rozházeni.
  6. Cestující hledali volná místa za jízdy, aby se mohl urychlit odjezd.
  7. Při řešení problému asistoval sám Radim Jančura.
  8. Kvůli pozdnímu přistavení odjel spoj se zpožděním pět minut.
  9. Našli jsme si s Michalem Skalou místa ve voze Ampz
  10. Vůz byl velmi příjemný, na první pohled šlo poznat, že se jedná o trochu jinou druhou třídu.
  11. když jsem hledal poutko na pověšení bundy, byl jsem okřiknut cestujícím, který seděl proti mně po celou cestu: „Nech si ty kecy a sedni si.“ Na dotaz, proč mi tyká se mě zeptal že snad může, když mi je dvanáct. Odpověděl jsem mu, již také v tykání, že si teda budeme tykat, že je mi dvacet jedna a podal ruku se slovy „Štěpán“. Spolucestující couvnul. (pardon že čtenáře zatěžuji i svými zážitky, toto určitě nezapočítávám do hodnocení cesty vlakem RegioJet)
  12. Posadil jsem se do pohodlného koženého křesla. Nevím proč, ale již po dvaceti minutách mne bolelo v kříži. (pravda že nejsem zrovna konfekční typ, beru to tedy za osobní problém a hodnotím kladně)
  13. Sedadla ve voze Ampz bohužel nejsou rozmístěna příznivě ve vztahu k oknům.
  14. Personál vlaku je příjemný.
  15. Wi-fi připojení ve vlaku je velkou předností.
  16. Ve vlaku jsou dvě wi-fi sítě. Druhá je pravděpodobně určena personálu.
  17. Na stolku (ve voze kde sedím směr Ostrava) je dostatek místa, notebook nemusí být na klíně.
  18. Dostal jsem lahvičku Rajec 0,33l zdarma (cestou mi byla nabídnuta ještě jedna)
  19. Dostal jsem časopis mobility červen 2011. (vybral jsem si je namísto denního tisku)
  20. Ze žst. Pardubice již vlak odjížděl na čas.
  21. Objednatelům jízdenky přišel na e-mail odkaz na webový formulář pro ohodnocení cesty.
  22. Vozy mají pravděpodobně vlastní evidenční čísla. (např. A10)
  23. Průvodce ve vlaku obsahuje různé zajímavé informace. (budoucí vozové třídy, odpovědi na časté dotazy)
  24. Ceny občerstvení jsou skutečně příznivé.
  25. Školy, které měly nastoupit v Ústí nad Orlicí nedorazily.
  26. Tři balíky vod (0,33l) nese stewardka jedoucím vlakem. (přijde mi to na slečnu dost velká zátěž, navíc v kymácejícím se vlaku)
  27. Personál téměř nelze otázat, má příliš práce, člověk si přijde, jako když vyrušuje.
  28. Hlášení vlakovým rozhlasem probíhá pouze v českém jazyce.
  29. Pobyty ve stanicích jsou poměrně dlouhé.
  30. Stewardi vybírají odpadky od cestujících podobně jako v autobusech. (zabraňuje se tak přeplnění malých košů)
  31. Na vlaku byly některé problémy v rámci cateringu.
  32. Radim Jančura sám od sebe při osobním rozhovoru řekl, že problémy jsou. Vyjmenoval například chybějící konvice s čajem. A řekl na adresu personálu: „Ještě to neumíme.“
  33. Wi-fi se po průjezdu údolím Tiché Orlice nevzpamatovala až do Ostravy. Směrem z Ostravy wi-fi přestala fungovat v podobných místech a nenaskočila až do Kolína.
  34. Toalety jsou moderní, dopravce se snaží tato místa také provonět.
  35. Díra (viz. foto) na chodbičce vozu by neměla ve vlaku pro veřejnost co dělat.
  36. Až Olomoucí (směr Ostrava) jsem dostal příležitost dát si mátový čaj. (v ceně jízdenky)
  37. Mátový čaj se skládá ze dvou ingrediencí. Listů máty a horké vody. (domácí med chybě, ale nevadí)
  38. Tablety nebyl při „veřejné tréninkové jízdě“ vybaven každý steward. Někteří využívali tužku a papír.
  39. Ani já, ani Michal nemáme pocit, že by cestou do Ostravy někdo kontroloval naše jízdenky.
  40. Směrem z Ostravy jsme z jízdenky věděli číslo vozu, čísla míst jsme si nepamatovali a bohužel je nešlo z jízdenky vyčíst ani nám, ani personálu.
  41. Vozy byly řazeny 2, 1, 3, 4, 5 Ale nutno podotknout, že byla přidána čísla vozu. (napsána fixem na papírek, který byl přilepen ve dveřích)
  42. K zakoupenému, chutnému croissantu jsem dostal ubrousek na hygienu rukou.
  43. Výtěžek z jízdného byl věnován na charitativní účely.
  44. Nevíme, komu byl výtěžek z jízdného věnován.

Na závěr bych možná, podle některých, měl uvést celkový součet pozitivních a negativních faktů. Rozhodl jsem se ho neudělat. Každý z nás by totiž zápisky z cesty pojal jinak, takže by jeho součty negativ a pozitiv mohly být úplně jiné. Navíc je čistě subjektivní, jakou váhu kterému faktu dáváme. Dále předpokládám, že většina čtenářů má v plánu vyzkoušet si nového železničního dopravce osobně a tak si vytvořit své hodnocení.

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.6/5 (21 votes cast)
44 faktů z jízdy s RegioJetem, 4.6 out of 5 based on 21 ratings
Share


Autor: ...je občas zamilovanej, ale někdy taky ví co chce říct...


10 komentářů

  • Napsal Gizmo, 25. 9. 2011 @ 14:25

    Dovolím si pár informací k jednotlivým bodům doplnit či upravit:
    23. – ani cestou tam, ani cestou zpět se nám onen průvodce do ruky nedostal, ve vagoně vůbec nebyl
    24. – jak čeho, mini salát Caprese za 60 Kč nic moc, koláč za 9 Kč super
    36. – v našem vagonu cestou tam (tuším ABmz) jsme dostali mátový čaj někdy okolo Pardubic…
    37. – med jsem dostal, v zajímavé nádobě, a odnesl mi ho sám Jančura 🙂
    39. – jízdenky cestou tam ani zpět nikdo nekontroloval
    40. – čísla míst na jízdence v pohodě…
    Každopádně po vyladění drobností bych jel už jedině s RJ 🙂

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +5 (from 17 votes)
  • Napsal Michal Skala, 25. 9. 2011 @ 23:54

    Původně jsem chtěl Štěpánův článek doplnit rozsáhlejším komentářem, protože jsem byl jeho přímým spolucestujícím. Ale po vydání článku jsem si řekl, že není co doplňovat. Myslím, že podstatu věcí vystihl Štěpán perfektně, také si poctivě zapisoval informace, na které jsem se pana Jančury ptal 🙂
    V každém případě si myslím, že i přes jisté nedostatky cesta dopadla výborně, nedostatky se omluvit dají jednak proto, že to přeci jen nebyla ostrá jízda a tentokráte cestující byli spíše ve formě testovacích figurantů. Navíc ono připravit takový provoz je neuvěřitelná práce, natož úplně z nuly, bez zkušeností. To mnohé ani nenapadne, že třeba chybí ono číslo vozu …
    Také mne velice překvapilo, že pan Jančura je v osobním styku velmi příjemný, rozumný a komunikativní člověk, co docela kontrastuje s jeho často až nabubřelými prohlášeními v tisku.
    Kdybych nebyl majitelem karty IN 100 od ČD, určitě bych na trase Praha – Ostrava cestoval příště jen s RJ.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +5 (from 13 votes)
  • Napsal Pavel Kubina, 26. 9. 2011 @ 9:22

    Rád bych jenom “Gizmovi” a Michalu Skálovi po jejich poznámce, že by již raději používali služeb RJ než ČD, připomenul, že to, v jakém stavu je náš národní dopravce závisí i na nich. Jednou za 4 roky totiž chodíme k volbám, z voleb vzejde parlament, z parlamentu vláda a ta určuje, kdo všechno bude ve vedení ČD. A podle toho pak ČD vypadají. Jestliže skoro nechodíme na předvolební mítinky a neptáme se kandidátů do parlamentu, jak chtějí ČD a SŽDC změnit k lepšímu a pak jdeme k volbám a volíme strany, které nic o železnici v programu nemají, není divu, že ČD jsou tam, kde v současné době jsou. A jak dopadla “super” privatizace ve Velké Británii všichni jistě dobře víme. Takže si myslím – přistupujme zodpovědněji k volbám a věřte, že pak bude všude líp, nejen na dráze.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +5 (from 21 votes)
  • Napsal -fn-, 26. 9. 2011 @ 9:47

    Pěkně popsané. Jen mi přijde, že vnímat současně jako negativní body 1 (přistavení krátce před odjezdem) a 29 (dlouhé pobyty ve stanicích) je poněkud rozporuplné, pokud tedy obrat cestujících v nácestných stanicích není oproti celkovému počtu cestujících zanedbatelný. Předpokládám, že lidé nastupují a vystupují všude zhruba stejně dlouho.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -4 (from 4 votes)
  • Napsal Michal Skala, 26. 9. 2011 @ 10:11

    FN: Rozporuplné to není. V Praze je největší obrat cestujících, v nácestných zastávkách se jedná pouze o vaty na do rovnání případného zpoždění. Například povinná zastávka z pohledu ČVUT odborníků pod skalou v Ústí nad Orlicí a následně pomalý průjezd Českou Třebovou míjející potencionální přípoje, je docela zvláštní.
    Ale ukáže čas, jak to všechno bude fungovat.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 10 votes)
  • Napsal -fn-, 26. 9. 2011 @ 21:25

    Mě by právě zajímalo, kolik lidí nastupuje v Praze a pak v nácestných zastávkách – jaký čas by tedy byl optimální pro zabrání koleje ve výchozí stanici a pro kolik lidí se pak staví po cestě. Ohledně přípojů v ČT – navazovaly by časově na tento vlak, nebo navazují na obdobné vlaky ČD a tedy by na tento/od tohoto museli lidé déle čekat? Též jsem zvědav na reálné výsledky.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)
  • Napsal Mike, 27. 9. 2011 @ 19:20

    To ze je hlaseni v ceskem jazyce (i kdyby pouze), tak zijeme stale v Ceske republice a nevidim duvod hlasit v jinych jazycich. V Nemeckem ICE jsem taky nezazil ceske hlaseni…

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +4 (from 16 votes)
  • Napsal Martin Chovanec, 29. 9. 2011 @ 9:04

    S tím Slovanem jsem radil já, ne SA/RJ

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 2 votes)
  • Napsal arj, 29. 9. 2011 @ 13:56

    Michal Skala, 26. 9. 2011 @ 10:11:
    Například povinná zastávka z pohledu ČVUT odborníků pod skalou v Ústí nad Orlicí a následně pomalý průjezd Českou Třebovou míjející potencionální přípoje, je docela zvláštní.

    Proč Žluté vlaky nestaví v Třebové je popsáno v tomto článku:
    http://pardubice.idnes.cz/zlute-expresy-regiojet-nebudou-stavet-v-ceske-trebove-mistni-se-zlobi-1z6-/pardubice-zpravy.aspx?c=A110909_1648741_pardubice-zpravy_meb

    Navíc z mých (relativně občasných) zkušeností, Česká Třebová už dávno není tak významný uzel jako bývala v dobách, kdy ve všech třebovských, svitavských a okolních vesnických rodinách byl aspoň nějaký držitel režijky … A naopak Ústí n.O. si těch pár dálkových vlaků, které (před Jančurou) mělo, vážilo daleko víc – myslím třeba z hlediska kvality informací, dozoru presonálem atd.

    -fn-, 26. 9. 2011 @ 21:25: Mě by právě zajímalo, kolik lidí nastupuje v Praze a pak v nácestných zastávkách

    Bohužel státní dráha nám to neřekne (ač na ty pražské i ostatní cestující dostává peníze od pražských i mimopražských daňových poplatníků), ale Jančura si to určitě dobře zprůzkumoval a zanalyzoval.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 2 votes)
  • Napsal arj, 29. 9. 2011 @ 14:12

    Ještě k míjeným přípojům

    Nepochybuji o to, že si Jančura dobře spočítal, co se mu vyplatí “vypustit” a kde naopak přepravní proud na přípoji za jeho zájem stojí. Takže když se podívám na jeho moravsko-slezské bus přípoje ke Žlutým vlakům, prakticky zcela popírá oblíbený železničářský argument “o potůčcích (lokálkách), které se slévají do řeky (hlavní trati)” – jeho přípojová města mají kolem 50 tisíc obyvatel, snad jediné má pod 30 tisíc. Protože on jezdí na veletoku mezi dvěma velkými přehradami se 2 jezy uprostřed. A stejně se chovají třeba i ty 2 největší evropské letecké společnosti “skoro zadarmo” – létají na komerčně atraktivních trasách s jistou klientelou. Jedna z nich pak nemá ani garantované přípoje mezi svými spoji (radši zavede přímou linku), druhá sice přestupy nabízí, ale cestující je odbaven na jeden úsek a v přestupním bodě na druhý (aby nemuseli čekat na případný zpožděný spoj, hledat ztracená zavazadla) a při ztrátě přípoje si musí koupit novou letenku (za “zvýhodněnou” cenu).

    Takže jsem zvědav, zda ty “potůčky a řeky” jsou skutečně základem železničního podnikání nebo daleko lépe funguje podle moderních podnikatelských zásad.

    A po dnešních článcích na téma Jančurových snah o dohodu s DB (Praha – Hamburk) a MD ČR (Praha – Břeclav – Vídeň) už daleko lépe chápu i to, proč řádově před měsícem říkal, že nákup Railjetů bude další mnohamiliardová díra do drážního a následně státního rozpočtu.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: -5 (from 7 votes)

Odkazy k příspěveku

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*