Klánovice u Prahy – tříkolejná trať, přesto kapacita nestačí

V některých lokalitách (zejména Praha, Brno, Ostrava) pro kvalitní využitou městskou a příměstskou dopravu je potřeba častější obsluha. Problémem však bývá kapacita tratí, kde jezdí zastávkové vlaky a vlaky vyšších rychlostí. Proto je důležité někde mít tratě vyhrazené pro městskou a příměstskou dopravu popř. společně s nákladní dopravou, která má cestovní doby často podobné. O způsobech a výhodách a nevýhodách dvou základních možností je tento článek.

Moc aut.

Tímto článkem uzavírám  sérii postupně vycházejících částí mé maturitní práce. K doporučení změny dopravní politiky ještě přidávám další konkrétní opatření.

Další konkrétní opatření

Další konkrétní opatření je možné realizovat částečně i bez posunu v dopravní politice, jejich účinnost ale výrazně podpoří, pokud by byla realizována v součinnosti a v co největším rozsahu. K většině následujících opatření se dokonce Praha zavázala v rámci Integrovaného krajského programu snižování emisí⁴²⁾. Jednotlivá opatření jsou seřazena dle očekávaného efektu.

Tudy cesta nevede...

Tento článek je předposledním ze série postupně vycházejících částí mé maturitní práce. Po městech přichází  část věnovaná srovnání dopravních politik. Rovnou pokračuji i doporučením změny dopravní politiky pro Prahu.

Všechna zahraniční posuzovaná města přijala za cíl zvyšovat kvalitu života svých obyvatel snižováním objemu automobilové dopravy. Snaží se lidem nabídnout alternativu k automobilu. Vídeň a Kodaň, které jsou v omezování počtu aut důslednější než Mnichov, se zřejmě ne náhodou umísťují na čelní místa v žebříčcích hodnocení kvality života světových metropolí[1]. V roce 2011 zopakovala Vídeň své prvenství v žebříčku kvality života dle studie Mercer a hned za ní skončila Kodaň. Ve srovnání European green city index byla naopak Kodaň první a Vídeň třetí.

MHD.

Tento článek je součástí série postupně vycházejících částí mé maturitní práce. Prahu jsem rozdělil do dvou dílů.

Veřejná doprava

Praha má rozvinutou síť veřejné dopravy. Všechna srovnávaná města na rozdíl od Prahy více využívají železnici. Na rozdíl od Vídně a Mnichova má Praha sice kratší síť metra, ta ale přepraví více cestujících. Přes větší délku vídeňské sítě přepraví pražské tramvaje více cestujících, než jejich kolegyně ve Vídni a Mnichově dohromady. V celkovém počtu cestujících také Praha výrazně vede (viz tabulky). Srovnání však není zcela korektní, protože ve Vídni nejsou započítání soukromí autobusoví dopravci, kterých je na území města více a v Mnichově není započítán vytížený S-bahn.

Z výšky.

Formou dlouhé série článků vydám text, který vznikl jako má maturitní práce. Bude vycházet v týdenních intervalech. Po publikaci všech dílů bude možné stáhnout celý soubor.

Práce sleduje různé dopravní strategie ze třech evropských měst s cílem přenést poznatky do Prahy. Byl vybrán Mnichov, Vídeň a Kodaň. Důvodem pro zařazení je, že velikost a počet obyvatel těchto aglomerací je podobný Praze. Současně jsou však města vzájemně odlišná. Dalším důvodem je vysoká kvalita života v těchto městech. 

Zase změny.

Rada hlavního města dnes s konečnou platností schválila zrušení řady linek MHD. Má platit od září. Radní zvedli ruce pro omezení veřejné dopravy přesto, že odborný posudek ČVUT jej nedoporučil. Podle dopravních odborníků jsou úspory neprokazatelné a nepromyšlené škrty mohou lidi doslova vyhnat z tramvají a autobusů a způsobit, že budou raději jezdit auty. Nedávno přitom vyšlo najevo, že v pražském dopravním podniku se ve velkém plýtvalo penězi. Podle iniciativy Auto*Mat nesmí být za špatné hospodaření manažerů potrestáni cestující.

Kvůli výstavbě přeložky tratě zprava doleva, byly tramvaje ukončeny na Bořislavce

Máme tady další tramvajovou projížďku. Tentokráte zavítáme do Prahy, kde si projedeme náhradní  tramvajovou linku č. 36 a to ještě ve výlukové trase Špejchar – Bořislavka z důvodu výstavby metra V A. Linka bude od 1.9.2012 již minulostí.  Pojedeme vozem KT8D5R.N2P a v zastávce Bořislavka nás čeká Kaliforňan.

Smyčka Dlabačov patří také ke sletovým stavbám. Dnes slouží jen v době výluk.

Meziválečné Všesokolské slety byly impulsem k významným investicím do tramvajové dopravy v Praze. Nejprve v roce 1926 byla vybudována trať v ulici Hládkov, po té byly tratě pod Strahovem výrazně rekonstruovány ke sletu v roce 1932 a k posledním úpravám došlo před Všesokolským sletem v roce 1938. I po 2. světové válce se v tradici pokračovalo a v roce 1948 byly zřízeny kapacitní tramvajové smyčky Dlabačov a Královka. Jak tomu bylo letos a jak Všesokolský slet zahýbal tramvajemi, se dozvíte v našem článku.