Berliner Tor

Na začátku posledního týdne měsíce června a zároveň prvního měsíce července, tj. 29.06. byl po cca půlroční výluce, související s výstavbou nové linie U4, znovu zprovozněn traťový úsek linie U2 v úseku Berliner Tor – Gänsemarkt.

Dále v souvislosti s tímto bylo, po několika letech provizoria, legalizována změna linkového vedeni linii U2 a U3, kdy nově linie U2 pokračuje ze stanice Berliner Tor po původní trase U3 směr Billstedt a Mümmelmannsberg a U3 pokračuje po původní trase U2 směr Barmbek (kde potká samu sebe) a Wandsbek Gartenstadt. Pro zajímavost, současné vedení linie U3 v úseku Barmbek – hbf – Barmbek je původní ringlinie, s kterou zde U-bahn kdysi začínal. Oficiální článek i s aktuální mapou linkového vedení je k dispozici na oficiálním webu Freie- und Hansastadt Hamburg.
Pro připomenutí, linie U4 (přehled všech informací na oficiálním webu města včetně popisu trasy) je v plánu zprovoznit v roce 2012, kdy zdejší U-bahn síť bude slavit 100 let provozu. Po dokončení této linie U-bahn jako další dopravní stavba zdejšího VHD bude zahájena výstavba nové tramvajové sítě s plánovaným zprovozněním roku 2014, po cca 36 letech od ukončení provozu na původní síti. Jeden s posledního článku na téma nová tramvajová síť je opět na oficiálním webu jejímž součásti je i prezentaci obsahující mapu první tratě (+ umístění vozovny) a dalších, které jsou ve výhledu.

Hamburg

Zde už nebudu nic vypisovat o Hamburku. Jen nějaké jednotící odkazy na jednotlivé články + nějaké další ptákoviny (anketa ). V podstatě to berte jen jako náhražku obsahu u knihy.

Řazení nesleduje a ani nerespektuje pořadí při publikování.

1. Hamburg obecný – obecný úvodní pokec
2. Hamburk mokrý – přístav a jiné vodní cesty
3. Hamburg vzdušný – letadla a letiště
4. Hamburk A/S/U-bahn – městské železnice
5. Hamburg autobusový – autobusová doprava
6. Hamburk preferovaný a po tmě – o preferenci MHD a o nočním provozu
7. Německo, temné příběhy z hamburského podzemí – o stanici S/U-bahn Berliner tor
8. Hamburk železniční I – osobní železniční doprava, mimo městské železnice
9. Hamburk železniční II – nákladní železniční doprava
10. Hamburg železniční III – co bylo a už není na železnici
11. Hamburg železniční VI – železniční muzea, spolky, modely a historické jízdy
12. Hamburg cyklistický – individuální doprava na dvou kolech
13. Hamburg Elbtunnel – jak podjet Labe

Teď koukám, že jsem dobrej chaotik, omlouvám se, mixuji v názvech článku německy název města (Hamburg) s českým (Hamburk), ale měnit to už nebudu.

A na závěr (uffff) malá anketa:

A tak mě napadlo, že by to chtělo aspoň na závěr dva odkazy, kde najdete všechny zdejší články o Hamburku a Německu (a doufám, že nejen moje).

Fotky najdete, i s dalšími s Německa, na mých stránkách v fotogalerii na adrese http://jalbum.pjp.cz/Deutschland/. Dále se na adrese http://txp.pjp.cz/hamburg/ dá najít celý zdejší cyklus článků o Hamburku mírně upravený a doplněný nejen o dopravní záležitosti.

A na úplný závěr nějaký kontaktní formulář, kdyby náhodou někdo potřeboval, ale s ohledem na moji dosažitelnost i jinými možnostmi, to tu opravdu dávám jen tak s povinnosti.

Pohled do tunelu

A protože jsem tu kdysi začal s Hamburkem skrze jednu stanici S/U-bahn Berliner Tor, tak v tomto, proti původnímu předpokladu, poslední článku zde o Hamburku, bude taky o jedné konkrétní dopravní stavbě v tomto městě, ale tentokráte se to bude týkat silniční dopravy. Závěrečné shrnutí taktně nebude (doufám) započítáno mě k tíží …

Teda, oni ty tunely jsou dva – Alter Elbtunnel a (Neuer) Elbtunnel. V čem je rozdíl, jednak v poloze, alter jest vedle Landungsbrücken a neuer jest až v části Othmarschen. Ale co je nejdůležitější, dělí je pár let (alter byl otevřen roku 1911, neuer roku 1975), ale taky účel (alter pro spojení města a přístavu a neuer pro dálnici A7).

To vše je fajn, ale hlavní důvod, proč sem to píši je v případe Alter Elbtunnel způsob nájezdu do tunelu, teda pokud se to vůbec tak dá nazvat. Problém je umístění tunelu a dále místní hloubka Labe, která má a i umožňuje provoz námořních lodi. Proto hloubka ražby je 24m pod povrchem. S ohledem na použití na přepravu nákladu by následná nájezdová rampa musela byt nemalá, nebo by bylo potřeba použít nějakého pomocného prostředku, třeba jako v případě Altona Kai trolejbusu. Proto problém nájezdových ramp byl vyřešen pomocí výtahu, které jsou dneska na obou koncích čtyři + dva pro lidi a kola. S ohledem na parametry těchto výtahu a i ražby tunelu (dvě samostatné tunelové roury pro každý směr vzájemně propojené pouze na koncích) je vjezd velikostně i hmotnostně omezen. Co se týče vlastního provozu, tak je v provozu pouze v pracovní dny a to v době od 5.30 do 20.00 a tento je zpoplatněn, mám za to, že osobní auto je za 2 EURa, stejně tak jako i zbytek. V ostatní čas je tunel plně přístupny pro pěší a cyklisty, akorát tak mě napadá, zda i zde není nějaké časové omezení, ale mě momentálně není známo.

Vcelku mohu Alter Elbtunnel doporučit k použití, jednak je to fajn procházka a taky naproti Landungsbrücken je vyhlídka.

Fotky najdete, i s dalšími s Německa, na mých stránkách v fotogalerii na adrese http://jalbum.pjp.cz/Deutschland/.

Stojan na kola

Titulek hovoří za vše, proč to rozpatlávat.

A protože jak už jistě všici zjistili, že tato omáčka je tu jen kvůli následné fotogalerii, tak tentokráte opravdu jen pár postřehu a to stručně … slibuji …

1. Co nejlevnější MHD ? A co jezdí jak člověk potřebuje ? No přece kolo … a tak hurá na něj a do školy, kavárny, kina, divadla, práce či na koncert …
2. Znáte co to bylo kolo Ukrajina ? Tak mám takové podezření že ve zdejším kolistickém parku by jste našli nejeden pravzor tohoto stroje …
3. Kde je chodník, tak je zpravidla pás pro kola, neplatí to univerzálně. Tento pás je obvykle značen červenou barvou (ale není to opět 100% pravidlo) a pro pěšího nedoporučuji v něm přebývati.
4. S koho mají motoristé na přechodu největší strach ? No … přece s kola, co na tom, že tam nemá co dělat ….
5. Tak jak tu někteří chodci nemají pud sebezáchovy a jsou schopni vlézt na přechodu před houkající záchranku, tak tento pud u zdejších  cyklistů už vůbec nehledejte, bylo by to prostě marné …
6. Sice pokud není u příslušné značky vymezující jednosměrku její zneplatnění pro kola (viz galerie), nemají kola v protisměru co dělat, ale schválně, koho by to tak nějak trápilo, ne ?
7. Pruhy pro cyklisty, protože chodník se dá použít nejen pro chození ale i pro pouliční prodej, tak tyto jsou občas vedeny po jeho okraji a tak různě podivně, člověk následně při kličkování musí dávat pozor nejen na chodce, ale i na stromy a jiné překážky, nemluvě o takové prkotině, bo je občas veden blíže k vozovce, tak se na něm i docela dobře parkuje. Za nejvtipnější vedení tohoto pásu považují zde vcelku i oblíbený prostor mezi přístřeškem pro cestující a označníkem/obrubníkem v autobusových zastávkách …
8. Přeprava v prostředcích MHD jest v případě autobusů jen ve vybraných linkách v konečném důsledku na uvážení řidiče, s tím že se zde stejně jako přeprava kočárků čí psů dopředu neoznamuje, ale prostě se nastoupí a následně proběhne vyhození řidičem. Taky tu platí nějaký zákaz přepravy v době přepravní špičky, ale v městských železnicích není kdo by to dozoroval a v případě autobusu je to opravdu jen a pouze na uvážení a chuti se hádat řidiče, takže možné je naprosto vše. Ostatně kola jsou zřejmě dost neskladný artikl, bo už jsem tu viděl v normálním autobuse kategorie 12m v příslušném prostoru 3ks kočárku + osoba na invalidním vozíku, tak kolo jsem akorát v případě autobusu viděl vždy přepravovat po jednom a bez dalších kočárku či invalidních vozíku (těch tu je taky docela slušný obrat v MHD).
9. Speciální linky zvané cyklobus mě tu nejsou známy.
10. Občas se mezi chodníkem a silnicí, případně na opačné straně chodníku, vyskytují takové trubkové podivné tvary (trojúhelník, obdélník, viz fotogalerie), občas jsou i umístěny kolmo na směr pohybu a kromě toho, že slouží jako jaká si forma zábradlí, tak se k tomu dobře zamykají kola.
11. Už nevím, že by to bylo fakt vše ? Asi jó …

Fotky najdete, i s dalšími s Německa, na mých stránkách v fotogalerii na adrese http://jalbum.pjp.cz/Deutschland/.

Miniatur Wunderland

Slibuji, že toto bude můj poslední zde příspěvek, který řeší nějaké koleje kdesi v Hamburku.

Co je dnešním námětem ? Modelová železnice a železniční muzea, případně různé historizující jízdy.

Tady to asi bude docela stručné, bo Miniatur Wunderland zná každý a muzeum v Aümuhle je takové spíš složiště a o museumbahn Bergedorf-Geesthachter Eisenbahn jsem tu už nejednou psal, tak to už jsem vlastně napsal vše a můžeme jít rovnou na galerie, ne ?

Ne, bez obav, bude toho krapet více, ale musím se přiznat, mam zde mezery v návštěvnosti jednotlivých expozicích či akci, tudíž ne ze všeho, co zde budu popisovat, budu mít i fotky.

Co se týče slovíček, tak to jsem se, aspoň podle mě, už vyčerpal v článcích Hamburk železniční II a Hamburg železniční III, takže tady už je vypisovat nebudu,

Nejprve začnu modely, tady jsou mě známy tři místa.

První a všeobecně profláknuté jest právě už zmíněny Miniatur Wunderland, popisovat co tam je všechno k vidění, to snad ani nemá smysl, když už pro nic jiného, tak proto že se to pořád rozšiřuje. Snad ve zkratce – modelova velikost H0, náměty tak porůznu s Německa, Ameriky, severských zemí, Alp a i jinak s Rakouska, akorát to Česko tam nějak pořad ne a ne, tak snad někdy v budoucnu.

Další model jest v Hamburg Museum, modelová velikost I a jedná se o model situace mezi hbf a Harburg. To je právě jeden s těch mých restů …

A poslední modelová věc jest za eura jezdící kolejiště v podzemních prostorách bf Altona. Ostatně v sousedství se nachází model pojezdu, tuším-li dobře, lokomotivy BR 01, leč ať při tvorbě tohoto funkčního modelu se počítalo s jeho předváděním v akci, tak v této instalaci toto není možné.

A další už budou jen železniční.

Nejprve museum lokschuppen Aümuhle. Tento spolek vlastní, či snad spravuje jednak jednu s prapůvodních elektrickou jednotku hamburského S-bahn, která už zřejmě vlastní silou nikdy nevyjede (problémy s napájením), dále se v jejich sbírkách nachází dvoupodlažní hamburskou tramvaj a další věci. Ostatně nespecializují se jen na železnici, ale mají v provozu ve svých prostorech i feldbahn, nebo-li polní dráhu. Pořádají taktéž historické, nebo spíše historizující, jízdy, ale tyto se provádí buď pomocí motorové trakce, byť vlastní i parní lokomotivu, která ač Německá na rozdíl od té zde vcelku i pravidelně jezdící, jest prostě neprovozní, anebo v případě S-bahn pomoci elektrické jednotky. Nebo případně hostující parní lokomotivy. Muzeum je nedaleko S-bahn Aümuhle, lepe řečeno, kolejově je to propojené, leč pěšky se musí trošku okolo. Otevřeno jest v sobotu a vstupné (aspoň bylo) dobrovolné.

Funkční a používanou parní lokomotivu provozuje na museumbahn Bergedorf-Geesthachter Eisenbahn spolek Arbeitsgemeinschaft Geesthachter Eisenbahn, akorát se jedná o Dánskou průmyslovku, jejich jízdy pro tento rok (2009) naleznete zde, pro příští rok bude nějaký odkaz určitě s jejich stránek, ostatně zde najdete i nějaké prezentace s těchto jízd.

Další spolek jest Freunde der Eisenbahn e.V. Hamburg (FdE), pokud to dobře chápu, tak se jedná o spolek při depu Wilhelmsburg, které vypravuje své stroje pro službu na hamburské hafenbahn. Ostatně to je další s těch mých restů, takže dále radši bez komentáře.

Další shluk nejen železničních záležitostí se nachází vedle Museum der Arbeit v přístavu, ale tyto vozidla jsou po správou Freunde der historischen Hafenbahn e.V.. Ty by měli mít i k dispozici dráhu pro drezíny, ale tu se mě ještě nepovedlo najít.

A dál vlastně už ani není o čem vlastně psát, takže hurá na galerie …

Fragmenty železnice

V této části se proti původním předpokladům budu zabývat tím, co už bylo a zřejmě nebude více, teda možná, bo u Němců člověk nikdy neví …

Bylo spousty věcí, ale protože je v názvu “železniční”, bude se věnovat pouze tomuto dopravnímu prostředku a odvozeným.

Předpokládám, že se mezi čtenáři najde aspoň jeden, co má, nebo už viděl přehled opuštěných a zrušených tratí na území spolkové republiky Německo, tak pro něj mam smutnou zprávu, bo některé (snad i všechny) tratě co tu uvedu, tam s nějakých divných důvodu nenajdete, teda aspoň ne ve mě známých přehledech …

Zas něco němčiny na začátek:

Schmalspur – úzký rozchod.

Schmalspurbahn – úzkorozchodná dráha.

Industrialbahn – průmyslová železnice, samozřejmě míněno trať/železnice nacházející se v průmyslové oblasti čí provozována aspoň pouze pro potřeby průmyslu.

Verkehr – doprava, jakákoliv …

Gutterverkehr – nákladní doprava.

Gutterbahn – nákladní dráha, neboli železnice pouze s nákladní dopravou (ja vím, se opakuji, ale tak pro jistotu).

Straßenbahn – pouliční dráha, neboli tramvaj.

Obus, Oberleitungsomnibus – trolejbus, taky každý zná, ne ?

Radwanderweg -  Cyklo a pěšo stezka.

A zbytek sloviček najdete samozřejmě zde – Hamburk železniční II, nemluvě o nějakých další kecech o současné realitě.

Začnu úzkým rozchodem, na území města Hamburk se nacházely celkem dvě tratě, pokud samozřejmě pominu různé manipulační drážky, které mírně řečeno ani tak nějak úplně zmapovat snad ani nejde. Obě tyto tratě měli rozchod 1000mm a byli pouze pro potřeby nákladní dopravy a to formou podvalníku, zatím mě není známo, že by tyto tratě měli nějaké vlastní vagóny o příslušném rozchodu. První byla Wandsbeker industriebahn, která byla napojena na gbf Wandsbek na trati Hamburg – Lübeck. Zvláštnosti této tratě bylo, že ač používala podvalníkový využívala služeb elektrické lokomotivy na předávacím nádraží. Zanikla roku 1966 a její služby byli nahrazeny pomocí silničního podvalníku Culemeyer. Další byla Ottensener Industriebahn, tato zanikla až ke konci roku 1985 a proto je možné zde shlédnout fotky s jejího provozu. Zde bylo zvláštnosti,že po ukončení parního provozu se používali pro manipulaci s vagóny na podvalnících nákladní auta. S ohledem na pozdější datum zániku se dají po této trati najít docela dost pozůstatku, i když tyto průběžně s obnovou ulic a přestavbou průmyslových areálů ubývají.

Další co bylo, se týká pouličních záležitostí, ale to opravdu jen ve zkratce a to jen proto, že to taky bud jezdilo po kolejích, nebo aspoň to potřebovalo drát nad ulicí. Co se nabízí jako první jest tramvaj, tato zde dojezdila 1.10.1978, ale v současné době by měli pokračovat práce na nových tratích tohoto dopravního prostředku. Ale dal to tu fakt nebudu rozpatlávat, minimálně proto, že na staré verzi tohoto webu o tom vyšel článek.

Další s druhu dopravních prostředků, které se týkají ulic jest trolejbus. Tato podivná věc na kolech se zde vyskytla ve třech izolovaných místech a použitích. První, nejstarší, ale taky i nejkratší do existence byla trolejbusová trať Blankenese–Marienhöhe (1914 – 1915), další byla trolejbusová trať používána na výjezdu s přístavu zvaného Altona Kai (končila u Altonaer Rathaus, kde s druhé strany bývalo kdysi i příslušné nádraží), tato trolejbusová trať byla podobné koncepce jako ta předchozí, tj. používala vlečného vozíku a kupodivu nesloužila pro přepravu cestujících (souběžná tramvajová trať), ale jako pomocný prostředek pro povozy, které vyjížděli právě s Altona Kai, důvodem bylo a stále je větší stoupání na příslušné komunikaci/ulici. Tato trať skončila roku 1949. Poslední trolejbusový provoz, v podobě jaké je znám ze současného Česka) byl trolejbusová síť v a okolo části zvané Harburg (jih Hamburku). Zde byla snad zajímavost provoz dvoupatrových vozidel, které po zjednopodlažnění posléze dojížděli v Berlíně.

Další už budou železnice, slibuji ….

Ale nejprve se vrátím k Altona Kai, které, samozřejmě, kromě napojení na tramvajovou síť a pomocnou trolejbusovou trať měl napojení i na železniční síť, což s ohledem na reliéf terénu bylo provedeno tunelem tzv. Der Schellfischtunnel neboli rychlá ryba tunel … A tady je toho ještě kousek. Opuštěno roku 1992. Jinak postřehl jsem, že tento, teda pardon už minulý, rok měli rozhodnout co s ním dál a kromě takové !hovadiny” jako cyklostezku tak přemejšleli i o použití pro městské železnice, ale to by asi byl krapet problém, bo portál tohoto tunelu na bf Altona je na druhé straně, než je kolejiště a potažmo i stanice S-bahn, U-bahn ještě na bf Altona nejezdí, tak nevim, uvidíme, co s ním jednou provedou. Zde byla zvláštnost provozu jedné s prvních elektrifikovaných úseku železnic na území Hamburku a to pro problematické směrové a sklonové poměru v tomto tunelu, s tím že ve vlastním tunelu byla použita původně třetí napájecí kolejnice stejného principu a i systému napájení jako na tratích S-bahn. Na přilehlých elektrifikovaných úsecích se používalo klasické trakční vedení, ale to už je vše, včetně mašinek a přilehlých kolejišť na obou stranách tunelu, opravdu daleká minulost …

Začnu železnicemi, které navazovali na Billwerder Industriebahn (která sama o sobě ještě, až na pár části, do opuštěných či zaniklých nepatří) a těmi byli dvě tratě:

1. Südstormarnsche Kreisbahn – Billbrook – Glinde – Trittau, kde navazovala na trať Oldesloe–Schwarzenbek (která už ale taky neni). Tato trať v osobní dopravě dojezdila 15. März 1952 a v nákladní v následujících letech a posléze už následovala pouze likvidace, kromě úseku Billbrook – Glinde, který stále (možná) slouží nákladní dopravě, ale je to nějaké divoké. Zbytek, stejně tak jak navazující trať Oldesloe–Schwarzenbek se přeměnil na Radwanderweg.

2. Hamburger Marschbahn – Billbrook – Zoolenspieker (Vierländer Bahn) – Düneburg (Bergedorf-Geesthachter Eisenbahn), kde v bf Zoolenspieker byla úvrať. Tato trať to cele zvládla docela rychle, poslední úsek dostavěn cca 1928 a bez osobní dopravy už 1953 a následně 1955 konec i nákladní dopravy. Dnes opět Radwanderweg.

A další styčný bod si vyberu bf Bergerdorf Süd a to proto, že se tu opět stýkali dvě tratě:

1. Bergedorf-Geesthachter Eisenbahn – jak už název praví, tak se jedna o trať Bergerdorf Süd – Geesthacht s navazující trati směr Krümmel, tyto obě tratě mají dneska kliku, minimálně proto, že stále existují. A důvod ? Snad atomová elektrárna na konci … A další důvod jest muzeální provoz na této dráze, i když, co bylo dříve, slepice nebo vejce ? V každém případě už ale ani tato trať není to, co bývalo a to velmi výrazně. Ale více snad příště, ať mam v pokecu o železničních muzeích v Hamburku vůbec o čem psát …

2. Vierländer Bahn – Bergerdorf Süd – Zoolenspieker  (Hamburger Marschbahn). Na rozdíl od navazující tratě tato měla trošku delší trvání, byť osobní doprava byla ukončena ve stejném roce 1953, ale nákladní pokračovala v celé délce do roku 1961 a následně do roku 1978 v úseku Bergerdorf Süd – Pollhof. V současné době jako obvykle – Radwanderweg. Tato trať měla připojenou vlečku a tudíž i následně prováděla obsluhu koncentračního tábora Neuengamme (ostatně jsem se už o něm tu v jiné souvislosti zmiňoval).

Snad dvě malé poznámky:

1. V součastné době stále v osobní dopravě používané bf Bergerdorf v době, kdy v této bylo dopravě používané i bf Bergerdorf Süd, neslo označení Bergerdorf Nord a kolejiště místních drah bylo ukončeno přesuvnou s důvodu úspory místa.

2. Co byli Němci v historii schopni spáchat ohledně tratí, kdo by mě dneska třeba věřil, že Bergedorf-Geesthachter Eisenbahn byla dvoukolejná ? A obě koncové nádraží si rozsahem nezadala s kdejakým hlavnějším nádražím v Česku ? Ale bylo to tak, ostatně si dovolím, že každý kdo někdy v Německu obcházel, ať už ještě existující lokálkové nádraží či jeho pozůstatky, tak mě potvrdí, že jejich délka proti Českým zvyklostem je prostě úplně někde jinde a člověk při tom našlape kilometrů a kilometrů. A abych zase neprovokoval až moc, tak samozřejmě vycházím s reálií co mam okolo sebe. Nemluvě o zařízeních tzv. zázemí dráhy, které za těch mnoho let, co je železnice v Německu nejprve narůstaly, aby následně byli vyrazně redukovány či případně rovnou opuštěny a to i v případě používaných zařízení a oblastí. Příkladem budiž třeba bf Altona a její depo, kde po rotundách není už dneska ani pamatky a po točnách už zbyli akorat díry v zemi, hala udržby rychlíkových jednotek uspěšně chátrá a jedinné co se v tomto areálu se už jen využíva, jsou odstavné koleje a čerpací stanice.

Co se týče vlastní železniční sítě ve městě, tak tam x věcí zaniklo, x věcí vzniklo. To opisovat asi nemá moc smyslu. Stejně tak i případ městských železnic, ostatně něco už bylo zmíněno v příslušném článku, tak proč to opakovat ? A prostor přístavu je dynamickým prostorem vzniku a zániku sám pro sebe.

Tolik k Hamburku, samozřejmě že by se sáhodlouze dalo ještě psát o situaci v okolí, ale zase to nepřehánějme.

Fotky najdete, i s dalšími s Německa, na mých stránkách v fotogalerii na adrese http://jalbum.pjp.cz/Deutschland/.

Křižovatka s preferenčními pruhy

Zas takový divný název, že ? Asi by mě už fakt měli zastřelit pro výstrahu podobným …

V pohodě, samozřejmě půjde “jen” o noční provoz a preferenci MHD/VHD v aglomeraci Hamburk a jako poslední, leč nikoliv nedůležité – označník na autobusových zastávkách. Akorát to pořadí si drze dovolím pozměnit s praktických důvodu, ostatně jak jinak, že …

Zas pro neznale, co to je MHD/VHD, jednoduché Městská/Veřejná Hromadná Doprava, známe ? Fajn …

Takže nejprve si projdeme tu preferenci. Tímto se nejprve omlouvám jednomu tazateli s diskuze od jednoho článku o Hamburku, ja na to prostě nějak zapomněl … se stydím a tímto na jeho otázku dodatečně odpovídám …

Takže začnu nočním provozem, je tu, ostatně tak jak i v jiných podobných aglomeracích. Noční autobusy mají číselný interval 600. Mapku nočních autobusů najdete zde. Jistě si všímavý pozorovatel všimne, že tyto autobusy nekopírují, teda v rámci možnosti (uliční síť), tratě tzv. městských železnic (A/S/U-bahn), které mají, stejně jak pražské metro, noční přerušení provozu, zvláštní, že ? A ještě jedna podivnost, tento plánek platí pouze pro pracovní dny. Bo ve volné dny je noční doprava organizována jinak – plánek zde. Stručně – městské železnice jsou v provozu 24 hodin, v nočních době v 20 minutovém intervalu, vyjma teda velmi okrajových části Hamburka (denní intervaly jsou v řadě 2/4/8/16 minut, těch 16 minut zase platí pro okrajové části), co se týče autobusu, tak tam zůstávají v provozu vybrané linky a to jak tzv. Metrobus tak i Stadtbus či Nachtbus, opět ale případně v prodlouženém intervalu a podle potřeby v případě denních linek ne v úplně celé své možné trase. Akorát, v tom plánku píší cosi o “Wochenende” (konec týdne alias víkend), ale tato organizace nočního provozu platí i o státních svátcích platných pro Freie- und Hansestadt Hamburg (pozor, státní svátky NEJSOU jednotné přes celé Německo a je v tom docela slušný chaos, který je lepší nekomentovat). Nástup předními dveřmi a jízdenka se předkládá ke kontrole (samozřejmě mimo městské železnice) a tarif shodný s denním, bez nějakých zvláštnosti či podivnosti. Zastávky co se na příslušné trase nočního autobusu vyskytují, jsou obsluhovány i denními zastávkami, výjimky jsou akorát některé zastávky, které jsou buď posunuty proti dennímu stavu či případně pouze obsluhované nočním provozem a to s důvodů “chybějících” navazujících denních linek, či absence možnosti přestupu na městské železnice (noční přerušení provozu), či je trasa vedená skrz křižovatku ze strany kde denní linky běžně nejezdí.

Označník ve verzi platné pro Hamburk a jeho nejbližší okolí, jehož podoba se dá najít v připojené galerii, se jedná o poměrně mohutnou “dopravní” značku – bílý plechový čtverec s zeleným kruhem vyplněným čímsi žlutým a v tom opět zelené velké H (Haltestelle – zastávka) a pod tím název s označením aktuální tarifní “zone” (můžou být zde uvedeny i dvě a nemusí se jednat pouze o zastávku na hranicích tarifních “zone”, ale může se jednat o, i poměrně hluboký, překryv sousedních tarifních “zone”) a pak je několik možnosti:

Nic – zastávka je podle potřeby používána či nepoužívána, ale rozhodně Vás ten autobus u ni zrovna stojící neveme na palubu.

Pro výstup (nepamatuji si přesnou používanou německou formulaci) – netřeba komentáře

Na samostatných “řádcích” čísla linek – běžně používaná zastávka, tyto jsou zde uvedeny i když se jedná momentálně zrušenou či přesunutou zastávku, v tomto případě jest velké “H” nahrazeno příslušným pokecem vo co de, ostatně je to v připojené galerii na jedné fotce taktéž vidět.

Co se týče uvedených “řádku” s linkami, tak na těchto “řádcích” není uvedené pouze číslo linek v příslušném grafickém symbolu, podle typu linky, ale je zde volně popsána trasa linky pomocí (nějakých) důležitých dopravných bodu, které linku ještě čekají, tento popis se mění podle polohy zastávky, tak aby kaštan … eee … cestující nemusel dlouho v jízdním řádě hledat, co kam použít pro místně příslušně zájmovou oblast. Ale co je tam vždy, tak je tam uvedena ta (většinová) poslední zastávka příslušné linky. Ostatně na některých místech je občas k vidění docela pěkný “les” označníku a ne vždy to je závislé na počtu pravidelně na dané zastávce zastavujících linek.

A co se týče jízdních řádu, tak ty popisují pouze část trasy, která lince zbývá, co bylo, není zajímavé. Ostatně linky můžou mít nejen variantní konec trasy, ale i variantní vedení (více než dvě verze třeba, proč ne), což je opět vhodně ztvárněno, nejlépe graficky, v jízdním řádě.

Tak a teď ta preference, ta je několika různými způsoby:

Vyhrazené pruhy – známe ? Nevěřte tomu, nebo mě ukažte kde v Česku máme vyhrazený pruh v délce několika kilometru včetně zastávek uprostřed ulice ? Tady vcelku normálka a to jak obousměrné či jen jednosměrné a že občas do toho prostoru je třeba dát pilíř silničního mostu ? Proč ne ? Se prostě pruh přeruší, pro “normální” autíčka před toto místo dáme semafor (a nezapomeneme vhodně ani na autobusek), aby autobus měl šanci a za pilířem zase pokračujeme “vyhrazeně” vesele k cíli …

Vážně … nedělám si srandu, na periferiích je to podle potřeby zase vylepšené separátním pruhem asfaltu vedle normální cesty v poli. Samozřejmě se v případě centra jedna o využití bývalých tramvajových pásů. Jinak různé “zkratky” pro autobusy skrz křižovatky včetně zastávek, které občas bývají auty objížděné s obou stran je tu taky docela dost. Prostě občas dopravní hřiště šíleného dopraváka hadr.

A jedna poznámka – některé tyto vyhrazené pruhy můžou být používané i vozidla TAXI, ale v případě těchto pruhu je to výslovně uvedeno vhodným způsobem na příslušném dopravním značení, rozhodně se nejedná o nějaké univerzální pravidlo, že kam autobus, tam i TAXI, to rozhodně ani omylem.

Další preference – posunuté “stop” čáry u světelných semaforu, teda ona se ta značka oficiálně jmenuje “Příčná čára souvislá”, ale ja se budu držet té své “stop” čáry. Že nevíte co to je ? A to fakt máte řidičák ? A víte co to znamená, pokud je příslušný světelný semafor v provozu ? Že ne ? Děs … na druhou stranu, když člověk vidí co se děje v Česku okolo přechodu, tak žádný div … :-/

No dobře, vyobrazení příčné čáry souvislé alias “stop” čáry najdete třeba zde a zde (odstavec 2a) popis chování řidiče v případě vzájemného setkání, tak co, (už) známe ?

No dobře, já to tu převyprávím, radši. Příčný plná bílá čára na vozovce před křižovatkou řízenou světelnými signály (semafory) znamená při signálu “Stůj!” (červené klidně svíticí světlo) místo, kde je řidič povinen zastavit vozidlo. Pokud je před křižovatkou zastávka, tak tato “stop” čára je posunuta pro přilehlý pruh o cca 5m zpět, tak aby autobus, který ve své zastávce žádnou “stop” čárou nemá a tak se ji nemusí řídit mohl zastavit přímo před semafor, další ustanovení podle dřívějšího odkazu, a tak se mohl autobus dostat před čekající auta při výjezdu ze zastávky. Toto co jsem popsal je základ, v některých případech jsou tyto “stop” čáry posunuty až o délku kloubového autobusu a případně i pro oba souběžně jedoucí pruhy aut. Případně se na křižovatce před řádnými semafory v potřebné vzdálenosti vyskytují další semafory, které umožnují vyjezd autobusu s vyhrazeného pruhy a následně zařazení kam třeba pro další jízdu za křižovatkou. No, doufam, že jsem to popsal pochopitelně, v každém případě nevím, jak zle se zdejší “dopraváci” tváří na nedodržování této čary, tak případně s rozvahou. Ostatně by mě zajímalo jak by (ne)fungovalo toto opatření v Česku ….

A další preference pomocí daní … blbost ? Proč ? Pokud mate malé daně, tak máte všude “větší” přednost, jak ti, co mají vyšší daně, v případě sporu se předkládá poslední známé daňové přiznaní … nee, dělám si srandu, tohle tu opravdu nefunguje …

Jde o krapet něco jiného a nesouvisí to přímo jen s Hamburkem, jde o to, že v Německu jsou daňový poplatníci rozdělení do skupin podle ročního přijmu (a to včetně tzv. funkčních požitku) a podle rodinného stavu. Konkrétní výše daní se skládá s části, kterou předepisuje spolková vláda a s části, kterou si určuje ta která spolková země. Rozdíly nejsou velké, ale jsou. V každém případě součásti daňového systému jsou jakési “odpisy”, samozřejmě tyto odpisy se uplatňuji proti daňovému základu, nikoliv přímo proti daním a jednou s těchto položek jsou i náklady na dopravu do práce a zpět. Tyto odpisy se vztahují jak na hromadnou, tak i na individuální dopravu, leč, zatím co v případě hromadné tam jde 100% nákladu, jak jsou naúčtované, tak v případě individuální dopravy je tam minimální limit na vzdušnou vzdálenost mezi trvalým bydlištěm a pracovištěm (bylo 20 km, ale chtěli/měli to měnit směrem nahoru) a je tam univerzální paušál, který neřeši stáří či luxusnost vozidla za tímto účelem použité. A samozřejmě že v MHD/VHD nikdo nevypočítavá nějakou pseudopoměrnou část s příslušné časové jízdenky, která se dá vztáhnout k dojíždění za prací, ale bere se prostě plná cena. Ale zase celoněmeckou síťovku na vše, teda pokud by nějaká existovala, by mě asi “berňák” nezkousl …

Malá rejpavá na závěr, tyto odpisy, které popisují v předešlém odstavci, vcelku úspěšně likvidují i to, co v Česku známe jako “Schwarz” systém, tj. zaměstnávání (pseudo)živnostníku, není důvod, odpisy jako zaměstnanec mám stejné, jako živnostník, tak proč si komplikovat život ? Na druhou stranu tu “Schwarz” systém znají, ale jedná se v Německých reáliích o zaměstnávání nezaměstnaných na černo …

Fotky najdete, i s dalšími s Německa, na mých stránkách v fotogalerii na adrese http://jalbum.pjp.cz/Deutschland/.

Bf. Sternschanze

Skutečná páteř hamburské dopravy, která ovšem obsluhuje v reálu nejen vlastní město, ale v rámci možnosti i přilehlé okolí.

Začnu odkazem na plán sítí. V tomto plánu jsou zmíněny ještě “R” linky, což není nic jiného než regionální železniční doprava.

Jak popsat S/U-Bahn? A-Bahn teď neřeším, bo se jedná o lokálky pod taktovkou společnosti AKN. Rozhodně nemám v nejmenším úmyslu to přirovnávat k pražskému metru, či to rozlišovat stylem (těžké) metro/(lehké) light metro, tak jak někteří lidé v Česku mají v oblibě. Minimálně proto, že oba dopravní prostředky se v podzemí pohybuji vcelku výrazně méně, než na povrchu. Ostatně ne nadarmo se provozovatel sítě U-Bahn jmenuje Hochbahn, což v českém překladu znamená “nadzemní dráha”, i když těch estakád, tu taky není až tolik. Takže spíše stručný popis:

U-Bahn – rozchod 1435mm, napájení třetí kolejnicí (odběr zespodu). Výrazně užší profil vozidel. Linie (tratě) v dané chvíli tři (U1/2/3), další ve stavbě (U4), vlaky linie nemění trať, tj. trať = linie. Provoz na separátních tratích. Pásmový provoz. Soupravy se za provozu nedělí. Provozovatel společnost Hochbahn.

S-Bahn – rozchod 1435mm, napájení třetí kolejnicí (odběr z boku), napájecí kolejnice mimo standardní železniční profil (bezproblémový souběžný provoz). Profil je variací na klasický železniční profil, vyjma horní části obrysu, který je minimalizován. Linie 6x (S1/11/2/21/3/31), neplatí linie = trať. V současné době provoz na separátních, ale i na klasických železničních tratích s odběrem elektrické energie s trakčního vedení. Pásmový provoz ucelených vlaku ale i formou dělení vlaku. Provozovatel DB formou dceřiné společnosti S-Bahn Hamburg.

Který s těchto dopravních prostředků je starší? S-Bahn oslavil 100 let provozu minulý rok a U-Bahn se to chystá oslavit roku 2012 a zvolil si jako narozeninový dárek novou linku – U4, tento rok “slaví” počátek výstavby první tratě (Ring Linie). Smutné jest akorát, že pokud by se zrealizovaly všechny plány let padesátých, tak tu už by mělo být těch linek U-Bahn krapet více …

Obecně – všechny linie A/S/U-Bahn jsou provozovány pod tarifem HVV, speciální jízdenky neřeším, to ať si případně najde každý sám. Prodej jízdenek jest v přístupech na stanice (Bahnhof) formou automatu, schválně nepíší vestibulech, bo v rámci optimalizace nákladů a zvyšování zisku, zejména v případě DB/S-Bahn, byly všechny objekty, které nebyly bezpodmínečně nutné pro provoz a přístupy na stanice bylo možno vhodně realizovat mimo ně, odprodané pro další/jiné využití. Ostatně podobná situace je i v případě jiných železničních objektu (nejen nádražních budov, nerozlišují Bahnhof jako nádraží čí zastávku) (nejen) v této oblasti Německa. Ostatně zastávka se v nářečí domorodců označuje jako haltestelle, ale bez rozlišení dopravního prostředku – vlak, bus, lodě, všechno jedno.

Takže U-Bahn. Historicky první podoba této sítě bylo formou okružní linie (ring linie), částečně na náspu, v zářezu (některé následně zakryty a to i stanice), na estakádách či případně v podzemí. S této linie odbočovaly další tratě. Současná podoba tuto původní situaci vcelku ignoruje, samozřejmě tratě existuji, vyjma jedné větve, zcela (i s přilehlou části HH) zničené za války, ale současné linkové vedení této původní situaci neodpovídá (Ring Linie dneska po částech součástí linie U3 a U2) + dostavěné další traťové úseky. V současné době budovaná linie U4 je vlastně první linie, která nebude využívat žádný traťový úsek z této doby (oblast původně obsluhovanou zaniklou větvi U-Bahn, dneska obsluhuje S-Bahn), ale i to je mírně sporné, bo podle neoficiálních zpráv o záměru provozu by tato linka měla používat trať U3 východním směrem, čimž by aj porušila současné pravidlo 1 linie = 1 trať, ale oficiální materiály o tomto mlčí, takže uvidíme. S ohledem na dosti značné množství kolejišť použitelných pro obracení + různé kolejové spojky je provoz nejen při mimořádnostech docela zajímavý a při použití tohoto druhu dopravy je třeba dbát informačních cedulí ve stanicích a na čelech souprav. Používané vozidla jsou popsaná zde, v současnosti používané typy jsou DT2 – DT4, s tím že s novou linii U4 bude do provozu uveden (snad) i nový typ jednotek. Co se týče typického vozidla na tratích U-Bahn, tak má minimálně 4x vozy, tj. 1x jednotka DT4, bohužel délka nástupiště na historicky prvních tratích neumožňuje provoz 2x DT4 (8x vozů) a tak jsou zde provozovány 2x DT3 (6x vozů), případně 3x DT2 (6x vozů), ale tu poslední kombinaci jsem tu potkal snad akorát jednou, jinak jsou v provozu 2x DT4. V případě U-Bahn jsou možné dva stavy uváděné na informačních tabulích ohledně délky soupravy a to buď Kurzzug nebo nic, v případě vlaku označeného jako Kurzzug bude tento se ve stanici nacházet po zastavení v místě černobíle přerušované čáry, která je podle situace buď vyvedena na zdi nebo napájecí kolejnici proti hraně nástupiště, ve zbytku stanice se nacházejí šipky ukazující kde je tento prostor. Všechny jednotky jsou v současné době neprůchozí, změna by měla právě nastat s novým typem. Na tratích se dá najít pro zájemce (fotografy) poměrně dost zajímavých míst, předpokládám že pro Čecha odkojeného různými plky různých “odborníku” na téma “metro” bude zajímavé dělení linie U1 za stanici Volksdorf na trať richtung Ohlstedt a richtung Großhansdorf. Osobně doporučují na seznámení větev směr Großhansdorf, protože se jedná o traťový úsek jednokolejný s výhybnami, které nejsou v každé stanici. Nemluvě i o vedení tratě předměstskou krajinou. Ostatně s touto větví se váže prodloužení o jednu stanici do “polí”, které ač bylo stavebně kompletně dostavěno, nebylo nikdy uvedeno do provozu a v současnosti koleje jsou dávno demontované a stavba vlastní zastávky je vcelku úspěšně pohlcována okolitou přírodou. Co se týče dílen a odstavných kolejišť, je jich tu dost, takže je vypisovat nemá smysl, krom toho si je ani nepamatuji, proč taky ? Snad akorát, historicky první dílny jsou v sousedství Bf Barmbek a jsou krásně vidět z linie U2 nebo s S1/11. Lepší mapa tratí U-bahn. Návěstidla používají vlastního vzoru, byť občas to připomíná velkou železnici, ostatně vše je poplatné stísněním poměrům na tratích a ve stanicích.

S-Bahn, původní trať tohoto prostředku byla Ohlsdorf – Barmbek – hbf – Altona (úvrať) – Blankenese, která dneska odpovídá trase linie S11 (poznámka mimo pořadí, to situační schéma bf před hbf je blbost, lepší je se tam řídit historickou mapou). Tato trať, posléze prodloužena do současné koncové stanice Poppensbüttel, byla elektrifikována pomocí vrchního vedení, toto zaniklo v první polovině padesátých let. Ostatní linie byly nejdříve provozovány v parní trakci a následně elektrifikovány pomocí třetí kolejnice, na některých tratích při zachování poměrně nedávno ukončeného souběžného klasického železničního provozu (trať richtung Bergedorf/Aumühle, oddělení provozu na samostatné tratě při elektrifikaci cca okolo roku 2000). Historicky měly soupravy S-Bahn dvě vozové třídy (1. a 2., ještě dávněji 2. a 3.), leč toto vymizelo taktéž roku 2000 s příchodem novějších vozidel a ukončením provozu starších typu jednotek, škoda. Od nového GVD platného od prosince 2007 došlo k zahájení provozu “obojživelných” jednotek, jednotky schopné provozu s využitím třetí kolejnice i vrchního vedení, na klasických železničních tratích, v tomto případě první trať byla Neugraben – Buxtehude – Stade. Další, předpokládám s ohledem na navazujíce vlaky kategorie RB v příslušných koncových stanicích (Aumühle, Pinnenberg), budou následovat. Ostatně Bf Aumühle má jednu hranu už dneska rozpůlenou “šturcem” a jedna půlka je pod provozem S-Bahn a druhá pod provozem klasických souprav. V případě bf Pinnenberg, tam žádná propojka dneska není, ostatně ta nebyla ani v případě bf Neugraben původně, ale následný vlak kategorie RB do bf Elmshorm je už teď značen jako linka S-Bahn, stejný případ je vlak RB jezdící v trase hbf – Ahrensburg (elektrický provoz na trati via Lübeck od prosince 2008). Ale lze se domnívat, že limitující pro tyto rozšíření je dostatek vhodných vozidel, v tomto případě označovaných jako BR 474.2, byť jejích inventární čísla začínají cca 474.102, leč 474.100 je zástupce neobojživelné verze, tudíž tato mírná nelogičnost. Základní délka souprav jsou tři vozy a pak násobky, maximální délka jest 3×3 vozy, ale zase, ne všechny stanice mají nástupiště dostatečně dlouhé, takže standard tu ještě 2×3 vozy, ostatně plnou délku jsem tu potkal akorát zatím při mimořádnosti (tuším-li dobře při výluce v jednom exponovaném úseku), jinak nee. Zase, jednotky jsou neprůchozí koncepce, o nějaké případné chystané změně v tomto směru nic nevím. Zatím posledním přírůstkem do sítě S-bahn je trať Ohlsdorf – Flughafen (letiště), které sice historicky bylo obsluhováno po kolejích pomocí tramvají, ale na trať (nějaké) městské železnice si muselo počkat, zvláštnosti v případě této tratě jest obsluha přední částí/jednotkou soupravy linky S1 zatímco zadní část pokračuje po původní trase, v případě směru do centra se situace v pořadí při opětovném ověšování obrací, zadní jednotka od letiště najíždí na přední jednotku od Poppensbüttel (najíždí na návěst posun povolen bez použití posunovačů, hold strojvedoucí má prostě důvěru, stejně tak jako v případe jednotek ICE-TD na hbf). Ostatně možná i v souvislosti s touto tratí nastanou nějaké změny v případě linii A, jsem zvědav. Zajímavosti – jednak opět jednokolejný úsek Blankenese – Wedel, který je zpestřen plně mechanickou stanicí Blankenese, Klein Flottbek (richtung Altona) a Sülldorf (richtung Wedel) + traťové zabezpečovací zařízení. Bohužel o komerční dopravě v tomto úseku a o příslušných vlečkách se dneska už jen nechá povídat nad fotkami, existují-li. V současné době bývalé komerční obvody bf Blankenese a bf Klein Flottbek jsou zastavovány obytnými a jinými domy a budovami, příslušný obvod bf Weddel to potkalo už dříve a dále (možná) dělení souprav v rámci “pásmového” provozu v některých stanicích + výše uvedené “štěpení” linky S1 v bf Ohlsdorf. Co se týče návěstidel, tak v současné době jsou při rekonstrukcích sjednocované s poslední verzi podle DB Netz, ale v síti se dají najít cca dvě další verze návěstidel a samozřejmě i používaných návěsti.

Snad jedna věc, co se týče linie U4, tak ta v případě hbf a Jungeferstieg bude využívat stávající nástupiště, v současně době bez využití, které byli stavěny v 70tých letech pro uvažovanou linku U-bahn směrem západním přes Altonu. Ostatně v souvislosti s touto linii byla vybudována údajně i stanice pod bf Altona a traťový tunel v místě křížení s dálnicí A7, která v prostoru Bahrenfeld podchází třemi dvouproudými tunely Labe, přičemž při jejich stavbě byl jako bonus postaven tunel ještě jeden, tentokráte pro zamýšlenou trať S-bahn bf Bahrenfeld – Finkenwerden. Ostatně s ohledem na výstavbu tzv. městské linky/tunelu S-bahn nelze využití původně zamýšlené trasy pro tuto U-bahn trať předpokladat, ale kdo ví ?

A-Bahn neboli AKN síť u Hamburku. Tyto linie jsou označeny jako A1/2/3, přičemž linie A3 vůbec nezajíždí do Hamburku a to ani na dohled. Ostatně jak je vidět na příslušném schématu, tak trať AKN původně, proti dnešnímu stavu, vedla až na území (dnes) městské části Altony a to jako úzkorozchodná s následnou změnou rozchodu a zkrácení “průniku” do města, teoreticky se dá napsat, že tato trať ve větší části stále existuje, byť už jen jako vlečka, ale bez jakékoliv dopravy. Původní nádraží se nacházelo vedle bf Holsteinstraße směrem k bf Altona, pokud jsem to vše dobře pochopil, počátek měla v prostoru dnešní pošty . Následně došlo ke zkrácení v šedesátých letech do bf Eidelstedt vedle zástavky S-Bahn, současná verze ukončení přímo na zastávce S-bahn je pozdějšího data. Ostatně vybrané spoje linie A1 zajíždí při použití napájení třetí kolejnicí až na hbf. Podobné zkráceni se dotklo i linie A2. kde došlo ke zkrácení ve prospěch prodloužení tratě U-bahn (U1). Ostatně tratě dneska provozované pod AKN/A-Bahn byly původně provozovány, a to opět v historicky nedávné době, jinými společnostmi, vyjma “hlavní” tratě (Altona -) Eidelstedt – Ulzburg – Kaltekirchen – Neumünster. A společnost AKN provozuje osobní dopravu i na dalších tratích v prostoru Schleswig-Holstein, leckteré byly nedávno právě touto společnosti reaktivovány po období bez provozu.

V případě hromadné dopravy řešené pomocí kolejové dopravy jest podstatné, že nedochází k souběhům mezi autobusy a touto kolejovou dopravou, byť samozřejmě v nějaké časti tento souběh nastat může, pokud je to vhodnější s ohledem na obsluhu dotčené oblasti a zamezení přestupu na jednu či dvě stanice s ohledem na přestupní či jinak významnější dopravní uzly, proč zbytečně “prudit” cestující, že. Dále, pokud jsou větší centra na “kolejích” (Elmshorm, Ahrensburg, Ulzburg, …) tyto už nemají žádné jiné (rozuměj bez přestupů) přímé spojení s Hamburkem a to bez ohledu, zda to pro cestující znemená zajížďku či nikoliv a samozřejmě bez ohledu na linku pod či mimo HVV.

Toť podle mě v tuto chvíli opět vše, možná jsem na něco zapoměl, ostatně v tom dennodenně žiji, tak mě spousta věci přijde normální a nehodné zvláštní pozornosti/zmínky, takže případné dotazy zodpovím v diskuzi.

Fotky najdete, i s dalšími s Německa, na mých stránkách v fotogalerii na adrese http://jalbum.pjp.cz/Deutschland/.

Spiecherstadt/Hafencity

Divný titulek? Proč ne “Hamburk labský”? Jednoduché, na Labi (v místním nářečí Elbe) sice leží zdejší nemalý přístav, ale těch vod zde (a v okolí) je podstatně více, dost jich je i splavných, byť samozřejmě občas záleží na velikosti příslušné kocábky.

Hafen – přistav, nemusí označovat pouze jen říční či námořní, ale i letecký (Flughafen = letiště).

Nejprve k Labi a potažmo k hlavnímu přístavu. Hamburk není rozhodně poslední štace Labe před mořem, k moři je to ještě cca 110km a poslední “Labský” přístav je vlastně Cuxhaven. Před koncem se stihne ještě od Kielu připojit Nord-Ostsee-Kanal (Brunsbüttel) propojující Severní a Baltské moře.

Popis přístavu je zde a zde jsou oficiální stránky přístavu (kupodivu i česky, byť se občas nezadařilo). Přece jenom vypisovat sem, to nemá moc smyslu. Nemluvě o tom, že se některá čísla stále mění.

Akorát pár poznámek – hlavní část přístavu leží de facto na části labského ostrova, který je obtékán Süder- und Norderelbe (Jižní a Severní Labe). Dnešní podoba Süderelbe je po úpravách daných člověkem, původně se obě Labe opět stýkaly nikoliv cca u Fishereihafen (Dockland po novu, nebo taky historicky i Altona Kai), ale až za podnikem Blohm + Voss, současný areál Airbus Deutschland. Tato část Labe v této oblasti stále existuje, ale dnes už je jen to, co osobně s Pardubic znám pod pojmem slepé rameno, bohužel na rozdíl od Pardubic se nedá moc po březích chodit, bo soukromé pozemky … A to co většina návštěvníku zná z Hamburku ze své návštěvy (okolí) Landungsbrücken je právě “jen” Norderelbe.

Vlastní přístav se samozřejmě nespoléhá jen na toky obou Labí, ale využívá síť kanálů, kterými je protkána nejen dotčená část labského ostrova, ale i okolí či další části Hamburku. Kanály jsou různých velikosti a potažmo i přístupnosti pro různé velikosti lodí. Je smutnou pravdou, že některé částí těchto kanálu zanikají či přímo jsou i zasypávané ve prospěch rozšiřování užitných ploch jednotlivých areálu, v dnešní době zhusta využívané jako složiště kontejnerů. Ostatně úroveň stavu různých částí přístavu jsou různé, některé dá se říct s ohledem na účel výstavní, některé takové omšelé a některé vysloveně na buldozer, přece jenom přepravní technologie se měnily a mění nemluvě o neviditelné ruce trhu do toho, to je pak aspoň co fotit, i když se kvůli tomu člověk nachodí kilometrů a kilometrů. Na druhou stranu člověka i potěší, když opět zavítá do některé části a odpojené kolejiště složiště je opět připojené a zas kousek dal úsek přístavní dráhy (hafenbahn) co měl už před sebou “červený obdélník” (v Německu označení vyloučené železnice s dopravy) je tohoto obdélníku zbavena, případně je posunut kousek dál a příslušný úsek je čerstvě opraven včetně přilehlého mostu přes jeden z mnoha přístavních kanálů. Ostatně kánaly v přístavu jsou tak porůznu popřerušovány plavebními komorami, proč? Pro usměrnění proudu řeky do hlavního koryta, kvůli požadovanému stavu vody pro lodní provoz.

Hamburský přístav je považován za největší v Německu a snad druhý největší v Evropě. Druhá věc jest, že nemalá část “výkonu” přístavu nesouvisí s vodou a potažmo přístavními aktivitami, ale tato oblast slouží jako obecné logistické centrum, nejen pro Hamburk.

Schválně píši o přístavu jen jako o nákladní záležitosti, bo časy, kdy se odsud dalo z Überseebrücke dojet do obou Amerik či aspoň trajektem do Anglie je už (dávnou) minulosti a v současné době sem jako námořní pasažérské lodě zajíždí pouze zástupci (zástupkyně ?) tzv. bílé flotily, tj. výletních lodí, popisovat a vypisovat je zde nebudu, bo to sem, podle mě, nepatří. Jinak je samozřejmě Labe používáno pro místní vodní dopravu, zejména v sezoně (cca konec duben – počátek listopadu) směrem na západ (konec Labe), snad jedinná pravidelná námořní osobní linka je obsluha Helgolandu. Jednou vyjímkou jsou linky, které jsou provozovány v rámci hamburské městské dopravy – 61, 62, 64, 68, 73 a 75. Linky 61, 68-75 jsou záležitost pracovních dní a linka 68 je zaměstnaneckou linkou firmy Airbus. Zbylé dvě linky – 62 a 64 jsou provozovány celotýdenně a celodenně (cca 5.00 – 22.00). Tato vodní doprava je provozována společnosti HADAG + turistická doprava po přístavu, na jejich stránkách najdete i mapu a popis provozovaných vodních linek MHD. Tato doprava má, bohužel, jednu stinnou stránku a to tu, že v sezóně si turisté pletou linku 62 s vyhlídkovou trasou, tak je to tam tak trošku obvykle, mírně napsáno, přeplněno … Ostatně na Wikipedii najdete opět stránku věnované této firmě i s, podle mě, lepší mapkou linek.

Drobná odbočka, proč sem dávám odkazy na německou Wikipedii a nesnažím se je hledat v české? Jednak nevěřím, že bych tam něco našel a tvořit je tam nemíním a taky se jedná o německy mluvící oblast, tudíž předpokládám aktuálnější situaci právě na stejně mluvící části Wikipedie. Ostatně pokud má někdo problémy s němčinou, ať zkusí jazykové nástroje společnosti Google, ale zázraky od toho nečekejte.

I přes relativní vzdálenost od moře se i přesto v Hamburku projevuje účinek slapových jevů země, obecně v tomto případě zvaných příliv a odliv. Další člověkem neřízeným živlem, který ovlivňuje stav vody v Labi, je povětrnostní situace, což se někomu může zdát divné, leč je to tak a platí, že pokud fouká od západu (moře) je v Labi vody více (může být i výrazně více) než když fouká z vnitrozemí, tj. z východu. Což mívá za následek sem tam občas povodeň. Traduje se, že nejhorší souběh všech nepříznivých podmínek, byl v roce 1962. V současné době dojde akorát k omezení dopravy v některých částech města, bo dojde k zaplavení komunikací nevhodně vedených po nábřežích. Ostatně tyto části se dají poznat i v nemimořádném počasí, podle připravených zátarasů a dopravního značení v klidových pozicích na přístupech do dané oblasti. Novostavby v problémových oblastech už s touto situací počítají, nemluvě o existencích protipovodňových zdí. Ostatně některé lodě při potřebě dosáhnout pro ně za běžných podmínek nedosažitelnou část přístavu (s ohledem na ponor) s tímto vysloveně počítají, samozřejmě nejde o běžnou praxi, většinou se jedna o přístup do doků.

S ohledem na intenzivní lodní dopravu se, kromě přístavu, zde vyskytuji i doky, s ohledem na pokrok techniky už jich tu není tolik, jako v minulosti, ale jsou. Ostatně zase, turista má hned jedny přímo proti Landungsbrücken a to loděnice firmy Blohm + Voss. Ostatně tyto doky jsou různých velikosti a jejich záběr je od malých říčních člunů po obrovské námořní lodě, s ohledem na parametry řeky tu ovšem ty největší zástupce pochopitelně stavět či opravovat a i následně provozovat nelze.

Kromě tohoto přístavu, je zde i pár průmyslových oblastí, které jsou pře systém kanálu napojené na Labe, leč protože se tyto už nacházejí na východě města, tudíž už za prvními/posledními mosty přes oboje Labe, tak zde si musí vystačit už pouze s říčními čluny. Ostatně v jedné této oblasti se nachází i tzv. Český přístav, ostatně v jiné části se nacházejí další dvě území pod českou správou, byť v tomto případě se jedna jen o dlouhodobě pronajmuté oblasti na 99 let. Tyto přístavy byly dobře popsány na stránkách Ředitelství vodních cest ČR, ale již bohužel (proč ?). Protože jednotlivé části HH přístavu mají své konkrétní názvy pro zjednodušení orientace tak v tomto případě se jedna o část přístavu “Peutenhafen” (vně HH přístavu), kde je území ve vlastnictví CZ, ale je tam pouze kotviště + nějaké budovy bez dalších přístavních zařízení. Další část je “Moldauhafen”, kde je nějaká plovoucí záležitost (dílny ?) a poslední je “Saalehafen”, které je jako jediné vybaveno přístavním jeřábem, vlečkou a překladištěm. Kupodivu, byť jako další části HH přístavu, trpí na kolísání vody vlivem přílivu a odlivu + povětrnostní vlivy,tak je zde vizuálně poměrně slušný obrat, samozřejmě kontejneru, a to i s využitím vlečky, což u překladišť takového rozměru tu taky není až tak obvyklé. Akorát ta nečeská cedule firmy, která má tento prostor v nájmu …

Vlastní přístav je bezcelní zóna, kde příslušné pracoviště celní správy se nachází na jejích hranicích a většinou řeší akorát výjezdní směr. A to jak v případě pozemních, tak i vodních cest, teda cesty.

Další vizuálně rozlehlou vodní plochou s mnoha kanály, je “potok” Alster, opravdu se jedná jen o větší potok, možná by se dal i označit jako říčka, i když mě to předpokládám nebude věřit ten, kdo jeho “panství” někdy shlédnul. Toto “panství” se nachází na sever od Labe (ostatně jako většina města) a dneska už slouží pouze pro rekreaci a turistiku + něco málo údržbářské lodě, ostatní přepravy už z tohoto systému kanálu vymizely. Ostatně zde platí to, co i o přístavu, část kanálu už je taky minulostí.

Další voda, která s pohledu HH stojí za zmínku je snad Dove Elbe, které splavně spojuje Hamburk a Bergedorf. Ostatně při úpravách přilehlých prostoru (Vierlande a Marschlande) + regulace Labe, byli za války využíváni vězni “hamburského” koncentračního tabora Neuengamme. Anglická Wikipedie uvádí v seznamu národnosti zde vězněních i 1380 občanu Československa. A pro úplnost ještě Německá verze téhož článku.

Rekreační využití zdejších všech splavných vodních ploch zde popisovat nebudu, to si předpokládám každý dokáže představit, nemluvě o množství a občas i rozloze sportovních přístavišť.

Tolik k vodní situaci a teď nějaké zajímavosti.

1. Landungsbrücken – kdysi přístaviště pro zámořské cesty, dneska už jen přístaviště pro místní vodní dopravu a pro lodě provozující turistické jízdy. Operuje z tohoto prostoru i Cessna doplněná o plováky létající vyhlídkové lety nad přístavem.

2. Theater im hafen – leží naproti Landungsbrücken a jedná se o průnik kultury do prostoru přístavu.

3. Hafencity – kdysi nedávno známé jako Spiecherstadt, v podstatě “historický” přístav. Ztratil svoji funkci na začátku devadesátých let a dneska je přestavovaný na multifunkční oblast s obytnými, multifunkčními a kulturními objekty. Některé už stojí a některé už i fungují. Do tohoto prostoru se dneska právě staví nová linie U-bahn U4. Vcelku doporučuji k návštěvě, ostatně v jedné budově se nachází Miniatur Wunderland, ale taky třeba Hamburg Dungeon (tuto atrakci jsem ještě nenavštívil, tudíž nemohu komentovat).

4. (Binnen)Außenralster – centrální jezera města Hamburg. Větší je používáno pro rekreační využíti (včetně jachtingu). Akorát na Wikipedii mají zase blbost, bo ten pajdulák na vodě se nevyskytuje na jezerech, ale na Labi a upozorňuje na místa, kde se můžou ve vodě vyskytovat lidé, bo se tu v Labi lidé i koupají.

5. Jungfernstien – jednak uzlová stanice U1/2 a S1/2/3 + autobusy, ale taky východiště pro turistické plavby po Alster a to včetně sezonní pravidelné dopravy (mimo tarif HVV).

6. Altonaer Fischmarkt – tento prostor už svému účelu opravdu neslouží, i když trhy se zde, tak jako i na jiných místech HH, stále pořádají, leč nikoliv v Fischauktionshalle (rybí aukční hala), ale vedle na parkovišti a tato budova dneska spíše slouží různým kulturním akcím. Sousední Fischereihafen (Altona Kai) taktéž už je přestavován v duchu dnešní doby na multifunkční oblast pod názvem Dockland.

7. Övelgönne – Museumshafen, co víc dodat ? Snad že některé, dnes už, historická plavidla se nacházejí i na Landungsbrücken nebo v části přístavu, zvaném “Hansahafen”, kde se nachází (něco patřící) Museum der Arbeit, ale tam se musí pěšky.

8. U-434 – sovětská ponorka třídy “Tango”, možnost samostatných prohlídek, ale i s průvodcem (leč pouze v němčině). Mimo dosah MHD, pomocí busu dosažitelné pomocí turistických okružních linek (mimo tarif HVV).

Fotky najdete, i s dalšími s Německa, na mých stránkách v fotogalerii na adrese http://jalbum.pjp.cz/Deutschland/.

Hafenbahnhof Unterelbe

Takže předcházejí pindání Hamburk železniční I bylo o tom, jak se dostat do Hamburku mašinkou, tohle pindání zase bude pro změnu o té ostatní železnici na území tohoto velkoměsta.

Stručný úvod pro neznalé do němčiny:

Bahn – Jakákoliv dráha, nejen železniční. Pro můj účel předpokládám Eisenbahn, neboli železnici, překvápko?

Zug – většina lidí neněmců si myslí, že to je vlak. Ale není to jen vlak, je to cokoliv, co má jízdní řad a plazí se to, většinou, po zemi. Čili to může být vláček osobní, nákladní, tramvaj ale taky autobus jedoucí konkrétní linku a jsou to schopni použít i dokonce pro loď … Ostatně se to podobným způsobem Němcům plete i do angličtiny a pak takový autobus klidně nazvou train …

Anschlußbahn – přípojná dráha alias vlečná dráha alias vlečka … Ostatně ty pojmenování mohou býti ještě i další, např.:

Hafenbahn – přístavní dráha, neboli koleje po přístavu. Na rozsahu kolejiště zase vcelku nezáleží, klidně to může býti i jen jedna kolej délky řádově desítek či stovek metrů, podstatný je opět ten přístav u toho. Hamburská hafenbahn na Wikipedii.

Gütterbahn – dráha, v tomto případě samozřejmě železniční, pouze s nákladní dopravou

Museumsbahn – dráha, v tomto případě samozřejmě železniční, pouze s příležitostným provozem pomocí historických vozidel, tj. takových, které dnes už většinou u hlavních dopravců nepotkáte v pravidelném provozu. Sem tam některé bývají kombinované s předchozím typem dráhy.

Zase něco zkratek:

Bf – Bahnhof. Nádraží, co k tomu dodat ? Snad jediné, pod tento pojem se vejde vše, kde zastavuje něco, co se dá označit bahn a zároveň zug. Může sloužit jen pro potřeby osobní dopravy, ale i pro nákladní dopravu.

Hbf – Hauptbahnhof. Viz předešlé, jen je v dané oblasti považované za hlavní, bůh ví proč …

Gbf – Gütterbahnhof. Nákladní nádraží, pokud chcete na takovém vystoupit, musíte se nechat poslat jako balík. Ale v současné době typ nádraží, volně napsáno, na odstřel … pardon … na vybagrování …

Rbf – Rangierbahnhof. Seřaďovací nádraží, kdo neví co to znamená, nechť se zajede podívat třeba do České Třebové, nebo Olomouce …

Ubf – Urnschlagbahnhof. Jak to nazvat česky, překládací nádraží ? Nebo jen překladiště ? V každém případě se jedná o nádraží, které slouží pouze pro potřeby překládky mezi železnicí a silnicí a samozřejmě při použití tzv. moderních přepravních technologii – kontejner, kombi doprava, … Při použití “starých” technologii, v podstatě Gbf …

??? – Hafenbahnhof. Nádraží sloužící pro obsluhu přilehlého přístavu. Na velikosti přístavu a příslušného toku nezáleží, ať je to třeba i na nějakém větším potoku, podstatný tam je ten přístav. Kdo zná zkratku ?

Bw – Bahnwerke. Železniční dílny s potřebným kolejištěm, občas nemalým.

No a další nějaké popisy možných typů nádraží a podobně se dají, jak jinak, najít na německé wikipedii.

Dále ještě něco:

Klappbrücke – zdvihací mosty v různých podobách a i použití.

Industrialgebiet – průmyslová zóna, pokud se tam nachází koleje, obvykle má kolejová doprava univerzální přednost.

Tak, úvodní pindy máme za sebou. Až u nám moc místa na článek nezbývá, že ? Nebo snad máte jiný pocit ?

No dobře, dobře, nějak to zkusím popsat. A bo zase spousta čtverečních kilometrů, bude lepší, když se přidržím pro tentokrát provozovaných kolejí. O těch co už nejsou, snad někdy zase jindy, i když … nejsou … ?

Vývoj německé železniční sítě a i vývoj, bych tak napsal, a i myšlení o využitelnosti tohoto dopravního prostředku tu rozepisovat nebudu, bo by to nemuselo dopadnout dobře, zejména ne v navazující diskuzi.

Asi bude nejlepší začít největší koncentrací potenciálního kovového odpadu na zemí a to prej i nejen v Hamburku či v Německu, ale i v Evropě či snad světa a to je právě Rbf. Maschen. Překládat tento článek s wikipedie nebudu, to se na mě nezlobte, nepřijde mě to totiž smysluplné. K tomuto megakolejišti snad jen tolik, že po jeho zprovoznění zanikly původní Rbf, které se nacházely více či méně v Hamburku – Billwerder, Rothenburgsort, Wilhelmsburg a i jiné. Nemluvě případné o redukcích dalších nádraží po přesunu příslušných úkonu tamtím směrem. Některé s těchto prostor jsou znovu využity pro železniční záležitostí – Ubf Billwerder, oblíbený to cíl pro kombi dopravu. Případně zvolna zarůstají nálety či městem, samozřejmě po jakési úpravě kolejišť.

Co se týče kategorie Gbf, tak ty jsou už dneska pomalu minulostí, teda už nejsou žádné, až na jedno – Gbf Wandsbek, které je ale v současnosti je využívané jako základna pro elektrifikaci tratě Hamburg – Lübeck a to už jest taktéž hotovo a tak prochází pozvolna redukcí … eee pardon …. modernizací ….

Pokud vynechám už zmíněné Ubf Billwerder, tak ostatní podobné prostory, teda technologicky poplatné době vzniku, už jsou taktéž minulosti a pomalu tyto prostory pohlcuje buď vegetace, nebo město …

Tak a čeho je tu nejvíc ? No ? No přece přístavu, prej dokonce je největší v Německu, takže s toho plyne, že nejvíc jest tu nádraží kategorie Hafenbahnhof, samozřejmě pokud vynecháme nádraží pro lidi a ty tu teď neřešíme.

Hafenbahnhof jsou tu čtyři – Süd (haupthafenbahnhof, hlavní přístavní nádraží), Unterelbe. Waltershof/Süderelbe a Höhe Schaer. Samozřejmě, dalších nádraží (bezirkbahnhof a bo nevim jak to přeložit, tak se to pokusím přejít mlčením) v přístavu jest tu více, ostatně ale některé už taky prochází “modernizací”. Tyto nádraží si vcelku co do rozlohy nezadají o moc s rbf Maschen, ale údajně prej taky nestíhají. Zvláštní jest, že pokud člověk prozkoumá třeba Google Earth, tak se zda, že tyto nádraží mají podstatně více kolejí, než posléze přilehlé nakládací místa v přístavu.

Co se týče komodit, tak kontejnerové vlaky směřují na Süd a Waltershof. Co se týče sypkých materiálu (uhlí, rudy), tak to zřejmě vede Waltershof. Ostatně v jeho sousedství se nachází překladiště uhlí na a z lodí, přece jenom ne všechny tepelné elektrárny nacházející se v dosahu vody mají dnes funkční, či vůbec nějakou, vlečku. Dále se zde nachází zdejší Aluminiumwerke, neboli hliníkárna a pak ještě fabrika na zpracováni železa, ale to nevím, o co přesně se jedná.

Co se týče zemědělských náležitostí, tak to zřejmě vyhrává Höhe Schaer.

Co se týče rafinerii, tak ty se nachází tak různé po přístavu, takže tam je to Unterelbe (výhradně, ostatní nákladiště v přilehlém přístavu už nemají kolejové připojení, nemluvě o stavu tohoto přístavu), Höhe Schaer a Süd.

Zvláštnosti při cestě nákladního vlaku od severu a Berlína s cílem Waltershof, s důvodu jinak nutné úvrati v bf Harburg, jest průjezd přes Höhe Schaer a následně přes Kattwybrücke (most přes Süderelbe/Jižní Labe), kde se jedná o most, jenž se na rozdíl od většiny ostatních mostu kategorie klappbrücke nezvedá otáčením okolo nějakého čepu, ale dochází k jeho zvednutí v podstatě stejně jako u výtahu. Zajímavé na tomto mostě jest mimo systému zdvihání taktéž to, že se jedná o kombinovaný silničně-železniční most, kde se kolej nachází uprostřed vozovky a tato trať jest elektrifikována. Bohužel, tento most se nachází mimo dosah jakékoliv MHD či VHD. Podobny most se nachází ještě přímo v přístavu, ale tam se jedná pouze o neelektrifikovanou vlečku/spojovací trať mezi hafenbahnhof Höhe Schaer a Süd. Dále se v přistavě dá najít ještě pár dalších klappbrücke, leč už pouze silničních s jednou výjimkou (Harburg) a ta už má před sebou červený trojúhelník … ostatně i přilehlá část přístavu už vypadá tak spíše na zasypání v tomto případě …

Co se týče bw pro lokomotivy používané na posun v těchto nádražích, tak toto se nachází v prostorech bf Wilhelmsburg. Kde by se snad mělo i nacházet nějaké muzeum, ale tím si nejsem moc jist.

Dále, čeho tu jest taktéž nemálo, to jest průmyslové zóny, bohužel, některý v životě neviděli ani kousek kolejí, další o ty své už i přišli. Leč je tu jedna výjimka a tou je Bilbrook. Leč tento prostor jest obsluhován náležitostmi firmy AKN. Smutné na tomto prostoru jest, že zde kdysi začínali dráhy směr Trittau a Zoolspieker. Zatím co s druhé jmenované dneska zbyly akorát náspy, používané cyklisty a podobně, tak s prvně jmenované zůstala aspoň část do Glinde (guterbahn) s vlečkou do tamější průmyslové zóny a ten zbytek v rámci možnosti viz předešlé. Ostatně i v tomto prostoru dochází k jakési “modernizaci” přeprav a následné redukci kolejišť a kolejí. Ostatně společnost AKN má s daném prostoru i jednu ze svých bw.

Co se tyče společnosti AKN, tak ta provozuje ještě jednu dráhu a to Bergedorf – Geesthacht – Krümmel + nějaká vlečka (guterbahn + museumbahn). Na této trati ještě podstatné, že na konci je jaderná elektrárna + energy park, kde jsou realizované různé způsoby získávání elektrické energie (přečerpávací elektrárna) a to i ty tzv. obnovitelné (solární panely) a dále na této trati spolek s dloooouhym názvem muzejní parní provoz. Ostatně na jejich webu najdete aktuální jízdní řád. Akorát drobnost, jezdí s ex Dánskou průmyslovou parničkou, ale to je detail. A další muzejní věci si nechám, jak překvapivé, na někdy jindy …

A na závěr to nejdůležitější, teď si něco povíme o provozu – je prostě velký ….

Ne, vážně, jezdí toho tu dost. Jak vlaků všech typů přeprav, tak i dopravců, jejích vyjmenovaní by bylo na dlouhou a tak hold se na to vykašlu, hold lenost zlá nemoc. Snad jen tolik, že tu jsou k vidění vozidla, jak tažená (vagóny) tak hnací (lokomotivy) osobní i nákladní přepravy, různých dopravců nejen s Německa. Bohužel, žádnou českou mašinku jsem tu ještě neviděl a zřejmě ani neuvidím, na rozdíl třeba od rakouské, ostatně jsem tu ještě ani neviděl třeba polskou, či dánskou (vyjma motorových jednotek), takže zase, vcelku pohoda. Samozřejmě, velký provoz se týká tratí v Hamburku, vyjma tratí via Glinde a Krümmel, tam je to mírně napsáno bída, ale to je o jiném povídaní.

Osobně si myslím, že by to mohlo v dané chvíli stačit, ale možná si dáme ještě i trojku povídání o hamburské železnici, nebo že by aj čtverku ?

Fotky najdete, i s dalšími s Německa, na mých stránkách v fotogalerii na adrese http://jalbum.pjp.cz/Deutschland/.

Jak se dostat s mašinkou do Hamburku? Jednoduše, stačí nastoupit na vhodný vlak na vhodném nádraží v ČR a po nějakých osmi až deseti hodinách vystoupit na … a zde si můžete vybrat, protože v Německu se nerozlišují tarifně jednotlivá nádraží na území daného města a zpravidla pokud je na území „města“ provozován S-Bahn (v tomto významu jako suburbbahn – příměstská železnice, upozorňuji, že jsem to takhle už zde viděl napsáno, to není můj výmysl), tak není zpravidla problém s dalšími přesuny. akorát úplně přesně toto neznám v rámci mezinárodní přepravy, jak je to provozováno, čili případně doporučuji se přeptat. V případě vnitroněmecké dopravy je pak součásti jízdenek za jistých dalších podmínek i jízdenka na příslušné MHD.

A jaké jsou tedy na území Hamburku možné cíle při použití vlaku kategorie EC? První na ráně ze směru Berlín (a Drážďany/ČR) je Bergedorf, tento není univerzálním vstupním bodem, zde zastavují jen vybrané vlaky, další v pořadí je samozřejmě Hauptbahnhof (Hbf), neboli hlavní vlakový dvůr, čili hlavní nádraží. Zde některé EC vlaky z Čech končí, ale dost jich pokračuje dále přes Dammtor na Altonu nebo dále do Dánska. A opět, výchozí nádraží jsou kromě Hbf zase Altona a nebo jakési kdesi daleko v Dánsku.

Na všech mnou vyjmenovaných nádražích na území Hamburku se nachází DB Reisenzentrum, čekali jste pokladny? Nedočkáte se, maximálně tak prodejních automatu, ale jako pokladny zde slouží právě internet a Reisenzentrum. Má to jednu výhodu. Většina tamějších pracovníků je schopna a i ochotna se bavit anglicky, takže neznalost němčiny není na závadu, jsou vcelku ochotní a jsou schopni člověku najít pro něj nevhodnější nabídku. Prostě dělají svoji práci.

Jedna věc a to tarif. Na plochách hamburských nádraží se potkává několik dopravců a i jejich tarifů, jednak je to DB, dále je to AKN a nakonec NOB. Zdá se Vám to hodně? Není to tak zlé, DB je jasné, skoro. AKN jezdi buď pod tarifem DB, nebo pod Schleswig-Holstein-Tarif nebo pod tarifem HVV (organizátor MHD na území Hamburku a přilehlém). Takže co s tím? Vcelku nic, ostatně když se podíváte na mapu, tak zjistíte, že v podstatě na jih (od Labe) je jedna spolková země a na sever druhá – Schleswig Holstein. Takže na sever platí Schleswig-Holstein-Tarif a na jih klasický tarif DB + jejich anomálie, občas se i vyplatí. Více o SH-Tarif najdete třeba zde http://www.nah-sh.de/de/shtarif/preisuebersicht_tabelle.htm – no a zbytek je přeci prkotina, ne? Ostatně pod SH-Tarif v příslušné části Německa jezdi i DB.

K tomu SH-Tarifu jedna poznámka, zatím co u DB není zpáteční jízdenka až na výjimky zvýhodněna, tak v rámci SH-Tarif je to už docela i znát. Ostatně zde se ale jmenuje jako Tageskarte a je to doslova denní jízdenka, čili na ní můžete za den absolvovat v rámci dané relace cest kolik chcete a směrem jakým chcete. Ostatně pohledem do výše uvedené tabulky určitě zjistíte, že je to docela zajímavá jízdenka.

Tak a teď vlastní nádraží

Hauptbahnhof
12 kolejí + 4 koleje pro S-Bahn, dvě koleje bez nástupiště. Obvyklá sranda u končících/výchozích vlaku je jízda proti stojící soupravě v druhé polovině koleje. Používají se zde vratné soupravy, v podstatě výhradně, takže s toho plynou i velmi ostré obraty. Neboli souprava klidně přiveze lidi pět minut před odjezdem Vaším směrem. V případě průjezdních vlaků, samozřejmě vše funguje tak, jak je člověk zvyklý z Čech, akorát občas se nedaří dodržovat řazení souprav. S tohohle všeho vyplývá jedna věc, je třeba při hledání vlaku rozlišovat mezi (třeba) 12a a 12b, je to jedna kolej, leč pokaždé jiný vlak. V případě „celokolejního“ vlaku samozřejmě žádná písmenka nejsou zobrazována. A jak vyplýva s předchozí věty, určující propozici vlaku na nádraží jest kolej, nikoliv nástupiště jak v CZ. Jinak střídání vlaků u nástupišť s ohledem na kapacitu a množství vlaku je poměrně svižné, takže s tím je třeba počítat. V tomto směru je třeba v Praze hl.n. docela nuda …
Altona
Tady si počty koleji a nástupišť nepamatuji, ale dá se říct, že to je celkově proti Hbf klidnější nádraží. Ostatně se jedná o takzvané hlavové, tj. koleje vedou jen s jedné strany nádraží. Na to konto vlaky jedoucí z Hbf a pokračující dál někam na sever, projíždí mimo po spojce mezi tratěmi, a zde nestaví, případně pokud zajíždí, tak jedou logicky úvratí (vyjma S-bahn).

Bergedorf
V podstatě větší zastávka, která je zajímavá akorát zdejším kolejištěm S-Bahn, kde se nachází odstavné kolejiště a obratiště linek S2/S21, s tím, že vybrané spoje pokračují až do Aumühle.

Harburg
Toto nádraží je na jih od Hbf a je to směr Bremen/Hannover a dále. Je sice vizuálně poměrně rozsáhlé, ale jinak nezajímavé. Snad, že zde mění směr jízdy vlaky směr Cuxhaven (ústí Labe), které začínají na Hbf a zde mají úvrať. Ostatně pro trať via Cuxhaven je od tohoto GVD jako zajímavost provoz “obojživelných” jednotek S-bahn, kde do stanice Neugraben jedou po své “trati” a následně pokračují po standardní elektrifikované trati až do Stade, kde končí.

Jinak samozřejmě, na území Hamburku najdete celou řadu dalších nádraží, která slouží buď příměstské dopravě (nejen A/S/U-Bahn) nebo nákladní vozbě, ale o nich zas až někdy jindy. Nemluvě o pár, které už nejsou, případně neslouží cestujícím.

Dále jedna poznámka. Zdejší nádraží jsou buď minimalizována, tj. pouze přístup k vlakům + prodejní automaty a dále nic víc. Čili žádné haly, či čekárny (existuji vyjímky, ale strašně málo) nebo je to poměrně rozsáhlá obchodní pasáž, zase bez čekáren a podobně. Ostatně nikdo Vám přece nebrání vyčkat v nějaké kavárně či bistru a podobných zařízeních, ne? A není to zas až tak drahé, jak to bývá obvykle v ČR, přece jenom kšeft je kšeft a ne vydírání cestujících, ne?

Tak to by mohlo pro dnešek stačit, doufám, že jsem Vás zaujmul a taky, že jste se dozvěděli něco zajímavého/důležitého.

Fotky najdete, i s dalšími s Německa, na mých stránkách v fotogalerii na adrese http://jalbum.pjp.cz/Deutschland/.

Takže teď ty dopravní letiště. Jsou tu dvě, ale můžu Vás potěšit, pokud nemáte s velkým letectvím něco společného po zaměstnanecké linii, tak se potkáte akoráte s jedním z těchto dvou. První a i jediné pro veřejnost přístupné letiště je Hamburg Airport (Fuhlsbüttel, HAM/EDDH, dvě dráhy 05/23 a 15/33) a druhé je Special Airport Hamburg (Finkerwerden, EDHI, dráha 05/23). A zase, dále podle jednotlivých letišť.

Special Airport Hamburg
Schválně začínám tímto letištěm, protože co k němu napsat?
Jedná se o tovární letiště nadnárodního evropského výrobce dopravních letadel společnosti  Airbus, která zde provádí kompletaci strojů rodiny letadel A320 a kompletaci interiéru velkodobytčáku … ee .. velkoletadla A380 včetně jejích občasného předání zákazníkům Jinak provoz je vcelku zajímavý, protože kromě letadel řady A318/319/320/321/380 sem létají vzdušný most stroje A300-600ST, které byly vyrobeny v počtu pěti strojů pro potřeby vnitrofiremní dopravy mezi jednotlivými závody společnosti Airbus. Jinak provoz je vcelku řídký, přece jenom kadence výrobních linek není nikterak oslnivá, jak už je u letadel zvykem. Samozřejmě se nejedná o jediný závod Airbus v Německu, další je třeba v Stade, Bremen, Lauphaim atd, leč tyto momentálně mění majitele v ramci reorganizace a spol. skrývající se pod označením POWER 8. Ale zdejší závod je mírně specifický, bo je nejen výrobní, ale je zde i ředitelství pro Německo. Letový řád je neveřejnou záležitostí, takže pro případně fotografy bohužel. Snad jak se k němu dostat. Práh dráhy 23 vybíhá do řeky Labe a je možné z tohoto (většinového směru pro přistaní) fotit buď ze zastávky/přístaviště Teufelsbrück (bus linka 286, 36, 39 a E86, ferry/loď 64 a 68) nebo je možné se dostat na maják u vstupu do laguny podél dráhy a to je pak nejblíž přistaviště ferry 64 Rüshpark. Dále je se možno dostat k prahu dráhy 05 bus linkou 150, buď s Finkerwerden, zastávka ferry 62/64 nebo s obratiště Altona Bf, ale tady nevím jméno vhodné zastávky, ostatně tech použitelných zastávek je tam vícero, takže spíše podle vlastního uvážení.

Hamburg Airport
Nejprve odkazy na příslušné stránky – http://www.ham.airport.de/ či http://www.ham.aero/ a jedenkráte wikipedia – http://en.wikipedia.org/wiki/Hamburg_Airport. Čili stručně, snad – veřejné letiště s dvěmi dráhami. S nimi je problém, protože je obvykle jedna dráha používána pro starty a druhá pro přistání a to tak, aby se minimalizoval pohyb letadel nad vlastním městem, ale co je to vlastně vlastni město, když je Hamburk okolo celého letiště? No dobře, tak prostoru okolo oblati, které domínuje věc, či spíše budova, zvaná Rathaus. Letiště má dva terminály, ale to nevadí, protože toto dělení je jen pro letecké společnosti, vlastní odbavovací prostor je společný. ČSA využívají Terminál 2, pokud mě paměť neklame. U vstupní zastávky je ostatně přehledná cedule, kde jsou tyto společnosti rozepsány s vazbou na příslušný terminál. K letišti se můžete dostat buď ze stanice S/U-Bahn Ohlsdorf (linky S1, S11 a U1), kde je přestup na bus linky 110, která ale provádí i obsluhu přilehlé části Hamburku, nebo je pak možnost přímého Airport Express od Hbf, ale tento je mimo tarif HVV a platí se hotově u řidiče. Další možnost jest linka zdejšího S-bahn a to S1 ale tam důrazně doporučují sledovat informační tabule na nástupištích, bo na letiště jezdí pouze první tře vozy soupravy, zadní tři vozy pokračují po původní trase směr Poppensbüttel. Dále na letišti končí přímé bus linky z okolních měst a samozřejmě zde projíždí další linky HVV.

K vlastnímu odbavení. Z/do ČR létají ČSA a Lufthansa. ČSA používá ATR-72 a doba letu je zhruba 1.5 hodiny, Lufthansa používá stroje Embraer či Canadiar a doba letu je (prej) jen 55 minut. Letový řad viz stránky příslušných společnosti. S Lufthansou jsem neletěl, tak nevím. V případě ČSA doba otevření přepážky je 1.5 hodiny před odletem a to jedné, ale pouze pro tento let, takže to jde poměrně rychle, další pokračování začíná 0.5 hodiny před odletem, ale už po celním a pasovém odbavení a průchodu rentgenem. S ohledem na použité stroje je nalodění na palubu prováděno skrze letištní bus.

Co se tyče focení, tak každý terminál má svoji terasu, která je zadarmo přístupná bez jakýchkoli dalších obstrukcí. Tyto terasy jsou vybaveny židličkami a nízkým trubkovým zábradlím, bohužel za dobu od napsaní původního textu doplněné právě o to hnusně uslintané a upatlané bezpečnostní sklo. Takže prostě smůla.

Jinak v rámci tohoto letiště se ještě nachází Lufthansa Basis, což jsou letecké dílny společnosti Lufthansa, ale ty jsou kus od terminálu a tudíž mimo fotitelný dosah. Jinak je to jeden z mnoha kooperantů s firmnou Airbus, ostatně právě zde se dokončovaly nástřikem A319 pro českou armádu.

Dále se zde nachází Cargo terminál i s příslušnou stojánkou, leč viz předešlé. Provoz je zde slušný, ostatně letový řád viz odkaz a v prostoru terminálu by tento měl být přístupný pomocí Wifi. Dále, zatím co v Praze je veřejná část letiště v podstatě o ničem, tak tady je víc kaváren, obchodu a jídelen ve veřejné části než v te „bezpečnostní“ a ceny jsou zase přiměřené, ne ty šílené cenové nápady jak v Praze. Samozřejmě přiměřené pro Německo.

Něco vysvětlivek:
Bus 286 – normální tarif, začíná u stanice S-Bahn (S1, S11 richtung Blankenese/Wedel) Othmarschen a jede směr Blankenese kamsi zase kousek dále.
Bus 36, 39 – Schnellbus, speciální tarif (1. klasse) a nástup pouze předními dveřmi, ostatně 39 má konečnou na Teufelsbrück a jede přes Airport Hamburg kamsi do horoucích pekel. Bus 36 jede s Jihu (Harburg) přes centrum (Hbf, Rathaus), St. Pauli (U3), Reeperbahn (S1,S2,S3) k S-bahn Blankenese (S1,S11).
Bus E86 – zaměstnanecká linka Airbus HH jezdící pouze mezi Altona a Teufelsbrück a to ráno ve směru Teufelsbrück a odpoledne ve směru Altona, v opačném směru jezdí bez cestujících a doba provozu je pokaždé cca 3 hodiny.
Ferry 62, 64, 68 – lodě provozující MHD na Labi. Linka 62 jezdi Landungsbrücken – Finkerwerden, 64 jezdi Finkerwerden – Teufelsbrück a 68 je zase zaměstnanecká linka Airbus HH a jezdi s vazbou na E86, bez příslušného průkazu budete mít na jejím druhém konci pravděpodobně problémy.
HVV – organizátor veřejné dopravy na území Hamburku – www.hvv.de.

Fotky najdete, i s dalšími s Německa, na mých stránkách v fotogalerii na adrese http://jalbum.pjp.cz/Deutschland/.

Takže k typům autobusových linek:

1. Metrobus
Linky v číselném intervalu do 30, v podstatě se dá napsat, že tvoří páteř zdejší MHD. Tomu ostatně odpovídá i výprava, interval a celodenní a celotýdenní provoz. Jako nejvíce frekventovaná je právě linka č. 5, kde jsou v současnosti na části linky vypravovány i dvoukloubové autobusy.

2. Schnellbus
Autobusy 1. Klasse se zvláštním (vyšším) tarifem. Číselná série cca 30 – 50. Nástup pouze předními dveřmi s povinnosti předložení jízdenky řidiči ke kontrole. Zdánlivě problémové opatření zejména ve špiččce, ale nestalo se mě při využívání těchto busů, že by docházelo k výraznějším zpožděním z titulu odbavování cestujících. Délka provozu a hustota podle potřeby.

3. StadtBus a jiné
Zbytek, co víc psát. Tyto autobusy jezdí podle potřeby, podle denní doby a dne. Čili univerzální pravidlo vcelku na ně neexistuje. A číselná řada předlouhá …

4. Zaměstnanecké autobusy
Taky pro ně existuje nějaký název, ale si jej prostě nepamatuji. Většinou jejich označení začíná písmenem E. Je pro ně stejný tarif jako pro ostatní autobusy v rámci HVV.

Něco jsem psal jest i naspsáno v článku Hamburg obecný. Ale opakování je matka moudrosti a taky se to občas hodí. Čili všechny autobusové linky jsou na znamení. V buse je to o mačkání a následném rozsvěcování nápisů typu “Wagen Halt”, “Stop” a další variace. Na zastávce je třeba vhodným sebe postavením dát najevo řidiči, že se člověk chce svézt. Už jsem tu viděl nejednou dost neinteligentní výrazy posedávajících v čekárně, když (zřejmě) příslušný autobus projel nevšímavě okolo …

A samozřejmě jeden plánek nahradí tisíce slov.

A někteří provozovatelé:

1. HochBahn
Provozovatel U-bahn a (ex)tramvají – http://www.hochbahn.de/. V podstatě se dá říct, že provozuje linky na severozápadě a v centru města.

2. VHH + PVG
Neplést prvního s HVV (organizátor dopravy v HH) – http://www.vhhpvg.de/. VHH provozuje autobusy na severovýchodě města a pravděpodobně i dopravu v navazující oblasti SH. Emblém PVG je zase spíše k vidění na východě města.

3. KGV
Tento jezdi jih a přilehlé – http://www.kvg-bus.de/.

Samozřejmě, není to dogma a je to podle pozorování. Čili asi tak. Podstatné jest, že tarif je jednotný pro celý Hamburg bez ohledu na provozovatele. Co se týče techniky, tak ta je taky podobná/stejná. Takže nějaké speciality hledat moc nemá smysl. Teda, zase, dvoukloubové autobusy (VanHool 25m) provozuje pouze HochBahn a na lince č. 5.

Ostatně ohledně typu provozovaných strojů, tak jsou tu občas k viděni na zkoušení různe speciality – pohon pomocí H2, XXL Hybrid, …

Bo je zde docela i rozšířen turistický “průmysl”, tak na zajištění jeho specifických přepravních potřeb zde jezdi spousta další autobusů a různých provozovatelů. Za zmínku, si myslím, stojí turistické linky jezděné patrovými autobusy, ostatně jako i v jiných německých městech. Ale zase, jsou to linky jezděné mimo tarif HVV s platbou u řidiče. Ceny neznám, stejně jako linky, přece jenom mám nohy a tak kam potřebuji dojdu a ten zbytek zvládnu běžnou MHD.

Meziměsto jezdí většinou na ZOB (Zentral Omnibus Bahnhof), které se v HH nachází vedle Hbf a i “centra”. Problematiku “center” sem nemá smysl tahat, to není přeci o dopravě, ne ?

Fotky najdete, i s dalšími s Německa, na mých stránkách v fotogalerii na adrese http://jalbum.pjp.cz/Deutschland/.

Linie S/U-Bahn se různě potkávají a různě se tyto potkání chaotizují. Nejzajímavější bod je ve stanici Berliner Tor, minimálně proto, že je jedinou stanicí podobného rozsahu, která se nachází v podzemí. Podzemní část stanice je společná pro linky U2/U3 a v budoucnu i pro U4, která je momentálně ve stavbě – zatím v kratší variantě. Nadzemní část používají linky S1/S11/S2/S21 (a příležitostně i S31), dále touto stanicí (byť zde nezastavuji) projíždí vlaky DB směr Bad Oldesloe/Lübeck a Berlín (v jedné s variant vedení po Hamburských tratích).

V současné době zde probíhá úprava podzemní častí v předstaničním prostoru ze směru Hauptbahnhof. V důsledku teto činnosti nemohou linky U2/U3 zajíždět ke správné hraně nástupiště a potažmo ani pokračovat na svoji trať, protože na druhé straně chybí příslušné kolejové spojky. V důsledku toho zde tudíž vlaky mění linku z U2 na U3 a naopak. Oficiálně mají tyto vlaky jako cílovou stanici pravě Berliner Tor, aby nedocházelo ke zmatku mezi cestujícími. Vlaky v opačném směru tímto nejsou dotčeny.

Jako vedlejší efekt dneska vlastně U3 jedoucí ze stanice Barmbek přes Landungsbrücken je vlastně okružní linkou, protože po změně linky na U2 posléze projíždí opět stanici Barmbek z druhé strany, než s ni vyjel a pokračuje směrem na konečnou linie U2 Wandsbek Gartenstadt. Což je schodou okolností i původní trasování prvni zdejší U-bahn linie, označene jako ring linie, samozřejmě tato linie jezdila jen po bf Barmbek. Další vedlejší efekt jest možnost pořízeni neobvyklých fotek v předstaničním prostoru. Bohuzel v součastné době se zřejmě příslušné práce blíží ke konci. Kdy nastane navrat k původnímu stavu, je ale těžko odhadnout.

Jen pro informaci, podobné či větší stanice (na povrchu, vyjma s odstavnými kolejemi) jsou Barmbek (linie U2/U3 + připojeni dílen), Wandsbek Gartenstadt (linie U2/U1). A dále, ač se to někomu může zdát podivné, tak všechny tyto prostoru jsou v nářečí domorodců označované jako bahnhof, čili nádraží a to se tyká i jen obyčejných zastávek bez dalšího kolejového rozvětveni.

Fotky najdete, i s dalšími s Německa, na mých stránkách v fotogalerii na adrese http://jalbum.pjp.cz/Deutschland/.

V každém případě, ale město Hamburg lze považovat za deltu řeky Labe, minimálně s ohledem na jeho přístav, který je protkán neskutečným množstvím kanálů. Ostatně kdesi v teto spleti leží i místo přímo patřící České republice + dvě další co jsou ji dlouhodobě pronajata.

Dále město Hamburg je zajímavé tím, že se jedná o jeden s městských spolkových států Německé spolkové republiky. Druhé město jsou Brémy (Bremen/HB). Jinak další informace o městě/spolkové zemi, lze najií na jejich webových stránkách – www.hamburg.de, které jsou částečně (nejen) i v českém jazyce. Ostatně toto nejlépe vypovídá o kosmopolitnosti tohoto města. Ostatně není zde na to konto problém se domluvit anglicky, což je si myslím vcelku potěšující zjištění, aspoň s mého pohledu.

Co se týče dopravy, přece jenom tento server je především orientován tímto směrem, tak samozřejmě nejzajímavějším jest přístav. Jedná se o jeden z největších v DE a potažmo pravděpodobně i v Evropě. Dále je zde s tím související síť železného oře, v použití, nepoužití, zanikající i zaniklá. Leč město samo potřebuje přepravit i své obyvatele, a že jich není málo – cca 2.5 mil duší. S tím souvisí i síť U/S/A-Bahn a samozřejmě i autobusové linky, bohužel tramvajový provoz zde zanikl roku 1978 a byl zde provozován i trolejbusový provoz v části zvané Harburg.

A bo si myslím, že popisovat vše v jednom článku, jest by bylo i pro ctěné čtenářstvo umorné. Tak teď a tady jen obecné povídaní a zbytek podle nálady jinde a jindy.

Jednotlivé druhy dopravy jsou provozovány různými společnostmi (Hochbahn, VHH, HADAG, DB, …), leč až na výjimky používají jednotný tarif a jsou podřízeny organizátoru HH (obecně používaná zkratka Freie- und Hansastadt Hamburg/HH) dopravy, tou je zde HVV – www.hvv.de. Na jejich strankách najdete vše potřebné – spoje a i tarif.

Ohledně tarifu jen stručně, tarif je organizován dvojím způsobem – zone & ring. O co jde? V případě jednotlivé jízdy je základní systém Zone, leč jen do určitého počtu, pak po poslední aktualizaci tarifu už nastupuje ring systém, pro dlouhodobé jízdné (denní, třídenní, týdenní, …) je určující ring systém, s tím že základem je Großbereich (ring A & B).

Jízdenky se tu prodávají buď v automatu, nebo přímo u řidiče (bez přirážky), neexistuje tu klasický předprodej (kromě týdenních a delších jízdenek) a následné označování jízdenek, jak jsme zvyklí z ČR, nic takového. Platnost jízdenka nabývá v okamžiku prodeje, celý vtip. Ostatně pokud si nejsem jist, kolik a kam, tak je nejlepší si jízdenku koupit přímo u řidiče. Samozřejmě tuto možnost nemohu využít v případu použití U/S/A-Bahn, i když zde je možnost zakoupení jízdenky skrzeve mobil, leč je třeba spešl aplikace, která je v Javě, čili s toho vyplývají požadavky na techniku. Ale pořad jest možnost se „poradit“ s mobilním telefonem pomocí SMS přes službu HVV, kde zadám nástupní zastávku a cílovou adresu a je následně poraděn spoj/spoje + tarif.

Poslední, dost závažná informace zvlášť pro obyvatele některých českých měst, kde na to nejsou zvyklí, aspoň podle mě je, že všechny autobusové linky na území HH jsou na znamení, samozřejmě není důležité, co na zastávce v rámci vyjádření své touhy jet děláte, podstatné je, aby to řidič správně pochopil, čili zpravidla stačí „jen“ se postavit vhodně k označníku, zato ve voze je třeba důsledně mačkat znamení k řidiči, nebo se je ještě možnost, pokud si člověk není příliš jist, kam až to vlastně jede, jít se zeptat řidiče, kde je nejlepší vystoupit a řidič tam zpravidla zastaví sám a upozorní Vás a to občas i v případě, že nejlepší místo k výstupu leží dostatečně daleko mimo zastávku …

A poslední upozornění – jízda na černo je vylečitelná 40,- EUR …. (Schwarzfahren ist heilbar …, dost oblíbené motto v interiérech vozů/lodí).

A ještě jedna poznámka na závěr. Osobně se považuji v prvé řadě za tuláka a následně s tím za fotografa než faktografa. Takže nějaké technické popisy či data a přísnou faktografii nečekejte. Ale, zase, od čeho že máme vlastně internet, že ?

Fotky najdete, i s dalšími s Německa, na mých stránkách v fotogalerii na adrese http://jalbum.pjp.cz/Deutschland/.