Pendolino v úseku Chrást – Plzeň

Před několika dny byl zveřejněn společností ROPID prvotní návrh jízdního řádu 2013/2014. Z tohoto návrhu je jasně viditelné, jakým směrem uvažují České dráhy o expanzi provozu své vlajkové lodě (SC Pendolino) do západních Čech. Z víkendových výletů Pendolin na západ by se mělo stát denní pravidlo.  Tento článek má být mimo jiné jakýmsi výčtem rizik, které navrhovaný systém přináší a tedy i včasným varováním pro všechny, kdo pouze slepě jásají nad dobrým nápadem.

Wien U1 vjezd do stanice Kagran

V ČR známe metro pouze jako podzemní dráhu. Ne všude ve světě je plně podzemní dráha. Jsou i systémy, kde jsou značné části vedené po povrchu. Metro jezdí např. na pneumatikách nebo bez řidiče apod. Bohužel se často tento výraz používá i u systému, které s metrem nemají nic společného. Ve Španělsku a Portugalsku tramvaj nazývají metro ligero. Proto o tomto dopravním prostředku přináším článek.

Vlak jede z centra po tramvajové trati. Sdílená trať je s ohledem na odlišnost rozchodů trojkolejnicová.

V České republice známe v provozu prakticky jen 2 typy. Podzemní metro a tramvaj. Jiná infrastruktura vyhrazená pro městskou a příměstskou dopravu zde není. Ve světě je toho hodně. Mluví se o lehkém metru, lehké železnici, vlakotramvajích apod. Jsou systémy, kdy část tramvaje jede pod zemí a na okrajích po povrchu v uličním prostoru apod. Bohužel často se mísí i pojmy a vlastně jednoznačné pojmenování různých systémů neexistuje. Zkusme si je nadefinovat a říci, co by bylo potřeba právně zajistit.

Moc aut.

Tímto článkem uzavírám  sérii postupně vycházejících částí mé maturitní práce. K doporučení změny dopravní politiky ještě přidávám další konkrétní opatření.

Další konkrétní opatření

Další konkrétní opatření je možné realizovat částečně i bez posunu v dopravní politice, jejich účinnost ale výrazně podpoří, pokud by byla realizována v součinnosti a v co největším rozsahu. K většině následujících opatření se dokonce Praha zavázala v rámci Integrovaného krajského programu snižování emisí⁴²⁾. Jednotlivá opatření jsou seřazena dle očekávaného efektu.

Tudy cesta nevede...

Tento článek je předposledním ze série postupně vycházejících částí mé maturitní práce. Po městech přichází  část věnovaná srovnání dopravních politik. Rovnou pokračuji i doporučením změny dopravní politiky pro Prahu.

Všechna zahraniční posuzovaná města přijala za cíl zvyšovat kvalitu života svých obyvatel snižováním objemu automobilové dopravy. Snaží se lidem nabídnout alternativu k automobilu. Vídeň a Kodaň, které jsou v omezování počtu aut důslednější než Mnichov, se zřejmě ne náhodou umísťují na čelní místa v žebříčcích hodnocení kvality života světových metropolí[1]. V roce 2011 zopakovala Vídeň své prvenství v žebříčku kvality života dle studie Mercer a hned za ní skončila Kodaň. Ve srovnání European green city index byla naopak Kodaň první a Vídeň třetí.

MHD.

Tento článek je součástí série postupně vycházejících částí mé maturitní práce. Prahu jsem rozdělil do dvou dílů.

Veřejná doprava

Praha má rozvinutou síť veřejné dopravy. Všechna srovnávaná města na rozdíl od Prahy více využívají železnici. Na rozdíl od Vídně a Mnichova má Praha sice kratší síť metra, ta ale přepraví více cestujících. Přes větší délku vídeňské sítě přepraví pražské tramvaje více cestujících, než jejich kolegyně ve Vídni a Mnichově dohromady. V celkovém počtu cestujících také Praha výrazně vede (viz tabulky). Srovnání však není zcela korektní, protože ve Vídni nejsou započítání soukromí autobusoví dopravci, kterých je na území města více a v Mnichově není započítán vytížený S-bahn.

Žluté autobusy.

Tento článek je součástí série postupně vycházejících částí mé maturitní práce. Kodaň jsem rozdělil do dvou dílů.

Veřejná doprava

Systém veřejné dopravy tvoří S-bahn, metro a autobusy[1]. Tramvaje byly zrušeny v sedmdesátých letech. Metro je chápáno jako doplněk S-bahnu. Lehké metro s automatickými soupravami má jen polovinu stanic pod zemí. Systém vznikl formou PPP projektu za peníze soukromého investora. Ten na oplátku dostal od města pozemky pro novou čtvrť, do které vede první linka. První úsek byl otevřen v roce 2002. Nyní má síť 20 stanic a 2 linky, které se v centru spojují do společného úseku. Aktuálně se staví okružní trasa kolem centra. Dokončena má být v roce 2018. Metro přepravilo v roce 2009 50 mil. cestujících.

Kodaň.

Tento článek je součástí série postupně vycházejících částí mé maturitní práce. Kodaň jsem rozdělil do dvou dílů.

Hlavní město Dánska čítá 541 tisíc obyvatel. Leží ve východní části země na ostrovech Sjælland a Amager a celé řadě menších přírodních i umělých ostrůvků oddělených vodními kanály. Z východu k ní přiléhá průliv Øresund, který odděluje Dánsko od Švédska a propojuje Severní s Baltským mořem. Spolu s Malmö na švédském břehu má okolní aglomerace 1,9 milionů obyvatel.