To je ona šalina 13T Evelínka!

Díky říjnové akční jízdence ČD NET Lídl  jsem se vydal do Brna. Už z necyklopedického názvu města Šalingrad  lze odvozovat, o co nám s kamarádem v Brně šlo. Účelem akce bylo poznat část Brněnské MHD, něco nafotit a setkat se s populárním šalinářem Rendou. Zkuste se kouknout na profil uživatele RenDad na youtube. a poznáte, o jaký typ dopravního nadšence se jedná. K naší velké radosti jsme s ním objeli jedno kolečko a díky poruše světelné signalizace poznali, jak spolehlivě funguje antipreference MHD v moravské metropoli!

Budík se nařídil na brzo ráno. Po jízdě prvním metrem, ve kterém tvoří polovinu lidé, co vstali a druhou polovinu ti co se vrací z nějaké „kalby“ následovala cesta rychlíkem.

Zákaz vjezdu pro vozidla jiných DP!

Při projíždění města tramvají na konečnou, focení, jízdě zase na konečnou a dalším a dalším opakovaným focením a ježděním se samozřejmě nedá přehlédnout mnoho rozdílů vůči pražské MHD. Proč při oslavě 140 let DP města Brna nejely v slavnostním průvodu vozidel všechny typy tramvají? Protože by nebylo co vypravit na pravidelné linky! Zdejší vozový park je doopravdy bohatý, nejen klasické T3, Anitry nebo Poršetry, mají zde i spousty dalších typů. K2 a její modernizace, které v Praze nejezdí kvůli nehnanému střednímu podvozku, a tudíž by neobstály v pražských kopcích. Zdejší Poršáky se jmenují 13T, mají první dveře i pro cestující a ne jen pro řidiče, jak je tomu v Praze. Každý další kus dostává podle abecedy dívčí jméno. Můžeme se tak setkat s Adélkou, Barborkou, Cecilkou atd. Další typy se vyvinuly snížením podlahy na Varia, Varolína atd. Jezdí zde vlečný nízkopodlažní vůz, který se dává mezi dvě T3 a nebo se zapojí dvě VariaLF2 za sebou a vznikne tak souprava dlouhá 40 m! Zajímavě tak působil speciální zastávkový sloupek na Mendlově náměstí „Zastávka pro soupravy delší 35 m, který se nenacházel v prostoru nástupního ostrůvku! Mají zde i T6tky a „Kačeny“ některé s nízkopodlažním článkem.

Pěší zóna v centru města

Systém čítá 70 km dvoukolejných tratí, což je polovina toho co v Praze, ale větší délka vůči počtu obyvatel. Tramvaje jsou zde páteří MHD a tak není tolik možností k jejich zastiňování metrem. Jsou doplněny největší trolejbusovou sítí v ČR. Uvažují zde o pozemním úseku pro tramvaj, který by ulehčil centru, ale jsou na to různé názory. Mnoho zdejších tratí spojuje vzdálená sídliště a to formou tratí oddělených od silnic často železničního charakteru. Poslední prodloužení bylo před rokem krátký úsek od Technologického parku. Několik let před tím otevřeli prodloužení na zastávku Líšeň, Mifkova, kam se nevešla smyčka a tak tam jezdí jen KT8D5.

Jezdím po největší trolejbusové síti v Republice! Pusťte mě i do Prahy!

Hlášení zastávek má jednu zajímavost a to, že cestujícím nejen říká, jaká bude příští zastávka, ale při hlášení příjezdu do zastávky vždy hlásí například: „zastávka Hlavní nádraží“. Jakoby cestujícím pořád připomíná, že se jedná o zastávku. Na informačních panelech ve voze se zobrazují i doplňující informace o příští zastávce (jaké cíle jsou v jejím okolí, třeba školy…) a to v češtině, angličtině a někdy i němčině. V novějších vozech jsou i LCD panely, které ukazují několik příštích zastávek při grafickém ztvárnění. Připraveno je i mimořádné hlášení o přepravní kontrole, o zákazu konzumace jídel, o nadměrných zavazadlech, ohledu ke spolucestujícím atd. Tato hlášení cestující slušně prosí případně vysvětlují. Na konečné se na orientaci tramvaje objeví nápis: děkujeme a to opět i v angličtině a němčině. V každé šalině je cestujícím k dispozici ke čtení podnikový časopis Šalina, kde se můžou dozvědět například změny linek a různé aktuality.

Šalina nebo tramvaj? Neznalost oficiálního výrazu řidiče při přejíždění trati neomlouvá!

S používáním slova šalina, které vzniklo zkomolením německého elektriŠE LÍNE to ale není tak horké. Slyšel jsem i cestující, co používali slovo tramvaj, ale hlavně že se jezdí a šotouši šotí dál!

Historická šalina na Křenové

Slavnostní zahájení sezónního provozu historického motorového vozu proběhlo v sobotu 4. dubna 2009. Slavnostní řeč před zahájením pronesla paní tisková mluvčí Hana Pohanová, která všech přítomných i připomněla letošní 140. výročí MHD v Brně a přiblížila i programovou stránku celých oslav. V den slavnostního zahájení výjimečně jezdila historická souprava složená z motorového vozu mv6.3 ev.č.: 107 a vlečného vozu vv2.ringh ev.č.: 215. Pro zpříjemnění cesty z Nových sadů na Stránskou skálu (tramvajová linka číslo 10) vyhrávali po celou dobu jízdy cestujícím muzikanti.

Od soboty 4. dubna 2009 je na trasu linky 10 Nové sady - Stránská skála opět vypravován historický tramvajový vůz (mv6.3 ev.č.: 107 a nebo 99).

Historickou tramvají se můžete svézt pouze v nepracovních dnech (sobota, neděle a nebo v den státního svátku) mimo dnů 8.5., 9.5., 10.5. (do 13 hod.), 6.6. a 7.6. s odjezdy od zastávky Nové sady směr Stránská skála v časech 11:00 - 12:00 - 13:00 - 15:00 - 16:00 - 17:00 hod.
Zpět ze Stránské skály na Nové sady odjíždí v časech 11:37 - 12:37 - 13:37 - 15:37 - 16:37 - 17:37 hodin.
Sezónní provoz historické tramvaje na lince 10 se předpokládá do 28. října 2009.

Brno, hrad Špilberk

Prohlédnout si Brno z nádvoří Špilberku je krásný zážitek. Vyjít po mnoha schodech až k “dělům” je však téměř nemožné zejména pro starší lidi a vozíčkáře. I kvůli nim vznikl projekt kolejové lanové dráhy, která by zájemce vyvezla z Husovy ulice až pod hradby.

“Cílem je zapojit hrad Špilberk do každodenního života města a propojit ho s historickým jádrem Brna. Chodníčky kolem hradu jsou sice dobře opravené, ale nevyhovují invalidům ani seniorům. Autem nebo autobusem se dá na hrad dostat obtížně a je to neekologické,” uvedl senátor Richard Svoboda ze sdružení Více pro Brno, které studii dráhy objednalo.

Lepší přístupnost podle něho znamená i více možností pro turistiku, podnikání a společenské akce. Sedmého dubna proto představí projekt brněnským zastupitelům.

Už teď má projekt kolejové dráhy podporu brněnského primátora Romana Onderky. “Může být zajímavým zpestřením turistické nabídky v centru Brna a také zpřístupní hrad vozíčkářům a seniorům. Pokud by se ho letos podařilo projednat a schválit v orgánech města, mohl by se objevit v investičních akcích města pro příští rok,” uvedl Onderka.

Nástupní stanice, by byla v Husově ulici naproti hotelu International. Tam by lidé mohli využít hotelové parkoviště. S dalšími se do budoucna počítá v Panenské ulici a u Janáčkova kulturního centra.

Horní zastávka dráhy by byla u severního bastionu před vstupem do kasemat. Délka trasy je necelých dvě stě metrů. Podle návrhu architekta by se vozík na dráze pohyboval rychlostí asi čtyři metry za vteřinu. Cesta by tak trvala jen asi jednu minutu. Ke vstupu do hradu by zbývalo lidem dojít asi sedmdesát metrů.
Zeleň i pohled na dominanty zůstanou

“Šířka trasy by byla asi 2,4 metru, to znamená minimální ohrožení zeleně, kterou chceme v každém případě zachovat. Nenaruší ani dominantní pohledy na město,” ujišťuje architekt Zdeněk Müller, který je autorem studie.

Dráha na hrad by stála minimálně osmdesát milionů korun. To je cena pro variantu z jedním vozem. Varianta s dvěma vozy a výhybkou uprostřed dráhy by vyšla asi o deset milionů dráž.

Podle autora návrhu by kromě lepší přístupnosti hradu posloužila dráha i rozvoji podnikání v Brně. “Zpřístupnění hradu veřejnou dopravou znamená možnost celoročního provozu kaváren a restaurací. Také otevírá nové možnosti pro konání kulturních i společenských akcí,” myslí si Müller, který také navrhuje, že by se mohl obnovit necelý hektar vinic na jižním svahu hradu. “Vinice zde byly až do přelomu 18. a 19. století. Mohla by se znovu vyrábět speciální hradní odrůda,” míní architekt.

Lávka, výtah i pojízdný chodník

Studie, kterou vypracoval, se však nevěnovala jen kolejové dráze pod hradby Špilberku. Architekt navrhl další tři způsoby, jak propojit areál Špilberku s dalšími částmi Brna. Jedním z nich je propojení hradu s podzemními prostory, které ústí v Husově ulici, výtahem. Ten by byl umístěn ve studni na druhém hradním nádvoří.

Dalším nápadem byl krytý pojízdný chodník z Obilného trhu se západní branou Špilberku. Lávka nad Úvozem by zase propojila západní část hradu, Staré Brno a Výstaviště.

“Lávka by mohla vést z plošiny pod západní branou hradu východním směrem, kde by v budoucnu navázala na ulici Vinařskou. Nejvhodnějším se nám ale nakonec zdál projekt lanové dráhy,” vysvětlil Müller.

Ve hře byla i varianta dráhy, která má nástupní stanici na Obilném trhu k západní bráně hradu. Dráha z Husovy ulice však nakonec zvítězila proto, že je dostupnější z turistických tras městem a od horní stanice by to lidé měli blíže ke vstupu do hradu.

Nádraží má být odstřeleno až tam někam dozadu

Krajský soud v Brně na základě v srpnu 2007 podaných čtyř žalob Dětmi Země, sdružením Stará Osada – Židenice, Městskou částí Brno-Židenice a 13 osob dnes zrušil územní rozhodnutí pro soubor staveb „Železniční uzel Brno“, kterým se připravuje výstavba nového osobního nádraží asi osm set metrů jižně od stávajícího hlavního nádraží. Ačkoliv přesné důvody ke zrušení tohoto rozhodnutí budou známy asi až za měsíc, už teď je zřejmé, že pro jeho vydání chyběla řada důležitých podkladových rozhodnutí. Rozsudek tak může ovlivnit další přípravu stavby i snahu získat rychle evropské peníze.

„S rozsudkem jsme spokojeni hlavně proto, že soud rozhodl poměrně rychle a že dokonce zrušil samotné územní rozhodnutí, čímž se potvrdily naše výhrady k nezákonnému jednání stavebního úřadu i brněnského magistrátu,“ komentuje rozsudek Miroslav Patrik z Dětí Země.

Obě sdružení v žalobě vytýkaly především to, že územní rozhodnutí nezohlednilo negativní vlivy stavby na životní prostředí obyvatel Židenic a Maloměřic při zvýšeném hluku a dále ani střety stavby s posledními prvky přírody v Brně jako je vliv na krajinný ráz a zásah do biotopů chráněných druhů organismů a do nivy a toků řek Svratky a Svitavy. Tato ekologická stanoviska a rozhodnutí totiž nebyla mezi podklady ve spisu.

Stavební úřad MČ Brno-střed vydal územní rozhodnutí dne 27. 11. 2006 a brněnský magistrát všech asi padesát odvolání zamítnul dne 30. 5. 2007. Soud nyní obě rozhodnutí zrušil, čímž potvrdil námitky žalobců, že obě byla vydána nezákonně. Podrobné důvody ale budou známy zřejmě až na konci ledna 2009.

„Sice ještě nelze jednoznačně říci, jaké důsledky tento rozsudek bude mít, nicméně bez pravomocného územního rozhodnutí nelze jen tak brzo žádat o evropského peníze z Operačního programu Doprava a možná se také zpomalí zpracovávání dokumentace pro stavební povolení,“ připomíná Patrik.

Odkazy

• Rozsudek Krajského soudu v Brně (12. 12. 2008)
• Tisková zpráva Krajského soudu v Brně (12. 12. 2008)
• Informace koalice Nádraží v centru