4 771 přečtení
Říj 24 2012

Srovnání měst (10) – Praha, automobilová doprava

Tento příspěvek je 11. částí z 13 článků Vídeň, Mnichov, Kodaň, Praha

Stověžatá matička.

Tento článek je součástí série postupně vycházejících částí mé maturitní práce. Prahu jsem rozdělil do dvou dílů.

Hlavní město České republiky je domovem 1,262 tisícům obyvatel. Rozkládá se na ploše 496 km2. V okolní aglomeraci zasahující do území Středočeského kraje žije přibližně 1,9 milionu obyvatel.  Město se administrativně člení na 57 městských částí.

Praha je poměrně členitá. Okrajové čtvrti jsou na terasách vyvýšených o 100 i 200 metrů nad Pražskou kotlinu s výrazným údolím Vltavy. Nejnižší bod je 177 m. n. m. a nejvyšší 399 m. n. m. Jedná se o Vltavu v Sedlci, respektive vrch Teleček za Zličínem. Podnebí je mírné, středoevropské. Sněžení v zimě je nepravidelné. Sněhová pokrývka vyšší než 20 cm není příliš obvyklá.

Křižovatka Švábky na pomezí Libně a Karlína.

Podíly vykonaných cest v dopravě[1]

Dle ročenky dopravy z roku 2010 vykonají Pražané 43 % svých cest veřejnou dopravou, 33 % automobily, 23 % pěšky a 1 % na kole. Tento poměr se v posledních letech výrazně nemění, ačkoliv došlo v 90. letech k poklesu využití veřejné dopravy. Přepravní výkony MHD i IAD narůstají. Počet kilometrů najetých po městě autem se za posledních dvacet let více než ztrojnásobil, samotné historické centrum je ale již od konce devadesátých let IAD zcela saturováno. Všechny automobily najedou ve městě ve všední den přes 22 milionů km. Praha dosahuje počtu 557 osobních aut na tisíc obyvatel, což je více než v ostatních třech městech (viz tabulky). Praha se nechystá zavádět v dohledné době mýtné, ani to zatím není legislativně možné.

Síť komunikací

Nadřazený komunikační systém

Praha buduje radiálně-okružní systém. Oba okruhy jsou dokončeny přibližně z poloviny. Dostavba zbylých úseků vnějšího Pražského okruhu je zatím odložena, jak pro nedostatek financí, tak pro spory o vedení okruhu na severu a východě. Aktuálně se staví tunel Blanka, který je součástí vnitřního Městského okruhu, jehož zbývající východní část je zatím v přípravě. Čtyři radiály z celkových sedmi jsou dokončeny zcela, další dvě částečně. Zbývající úseky radiál jsou v různém stádiu připravenosti.

Po roce 1989 byly na mnoha místech opuštěny plány na povrchové vedení komunikací49). Po případném dokončení celého nadřazeného komunikačního systému (NKS) zůstávají fragmenty rychlostních komunikací, které mají být upozaděny – např. magistrála a Průmyslová. Město na dostavbě systému trvá a vydává na něj desítky miliard Kč.

Praha měla v roce 2010 na území města 98 km dálnic a rychlostních komunikací4). Vídeň v roce 2009 přibližně 46 km[2]. Vídeň chystá nových rychlostních komunikací málo a ani ty nejsou jisté6). Z Kodaně nejsou informace o tom, že by vůbec nějaké připravovala. Na samotné malé území města se nevejdou.

Komunikace s charakterem rychlostních červeně. Plánované oranžově.

Pražský okruh na jihu odlehčil Jižní spojce, kde ale následně přibylo aut.

Parkování

Parkovací zóny v jiné podobě než dnes existovaly na Starém městě již v 80. letech. V roce 2007 byly zavedeny na Malé Straně a také Praze 2. V roce 2008 se dostaly na celé území Prahy 7 a část Prahy 3. Na začátku roku 2013 má dojít k vyznačení na Smíchově[3], v Košířích, Praze 3 – Jarově a části Prahy 6. Zavedení se ještě tentýž rok může týkat i Vysočan na Praze 9 a okolí stanic metra na Praze 11. Praha 8 a 10 uvažují a částečně zapojují do rozhodování obyvatele. Záměry vzdálenější od realizace jsou na Praze 4, 13, 18 a Klánovicích. Situace je nepřehledná. Termíny zavádění avizované v médiích se často odsouvají. Kroky jednotlivých městských částí zatím nebyly příliš koordinovány. Zóny placeného stání vznikají spíše jako způsob zajištění parkovacích míst pro rezidenty než jako nástroj regulace dopravy.

Magistrát má dle Integrovaného krajského programu snižování emisí42), který sám přijal, vyvíjet tlak na další městské části, aby zóny zaváděly a koordinovat jejich fungování.  Roční poplatek za stání pro rezidenty v modré zóně je 700 Kč, pro podnikatele 12 000 Kč. Návštěvníci mohou zaparkovat v jiných typech zón, které zabírají přibližně šestinu zpoplatněných míst. V krátkodobé (oranžové) zóně jsou omezeni na 2 hodiny a platí 40 Kč na hodinu. Ve srovnání s Vídní jsou pražské zóny levné pro rezidenty a málo dostupné pro návštěvníky.

Auta zabírají příliš mnoho cenného prostoru nejen tady na Starém městě.

Zklidňování dopravy

Vyskytují se lokální omezení před školami a jinými kritickými místy. Paradoxně se v českých městech někdy nadužívají obytné zóny tam, kde by se více hodilo Tempo 3038). Plošné zóny Tempo 30 známé z Vídně, Mnichova a většiny německých měst nejsou v Praze zatím příliš obvyklé. V pražském provedení zabírají obvykle jen několik ulic. První významnější vznikla v Karlíně v září 2012, odkud je hlášeno snížení počtu aut. Jeho příklad chce ještě do konce roku 2012 následovat Praha 6, do roku 2014 postupně zavést Tempo 30 ve většině svých čtvrtí. O významnějších zónách vážně uvažují i Praha 2, 3 a 10[4].

Karlín, první významnější plošné zklidnění dopravy v Praze pomocí Tempa 30.


[1]    Zdroj pro tuto kapitolu viz (4)

[2]    Vzdálenosti odečteny z Google Maps.

[3]     Informace o budoucím zavádění parkovacích zón viz (52)

[4]     Informace o připravovaných zónách 30 viz (53)

Tabulky a seznam zdrojů samostatně zde.

Pokračování příště.

Autor schéma komunikací: Vratislav Filller.

Edit 1.11: Upravena historie parkovacích zón na Praze 1. Děkuji Arj za připomenutí, že byly dříve než v 90. letech.

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0.0/5 (0 votes cast)
Share


Autor: Doprava ho zajímá. A chce řešit její problémy.


Leave a Reply

6 komentářů

Zatím zde nejsou vloženy žádné komentáře.

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*