3 329 přečtení
Srp 28 2012

Srovnání čtyř měst (1) – úvod

Tento příspěvek je 1. částí z 13 článků Vídeň, Mnichov, Kodaň, Praha

Z výšky.

Formou dlouhé série článků vydám text, který vznikl jako má maturitní práce. Bude vycházet v týdenních intervalech. Po publikaci všech dílů bude možné stáhnout celý soubor.

Práce sleduje různé dopravní strategie ze třech evropských měst s cílem přenést poznatky do Prahy. Byl vybrán Mnichov, Vídeň a Kodaň. Důvodem pro zařazení je, že velikost a počet obyvatel těchto aglomerací je podobný Praze. Současně jsou však města vzájemně odlišná. Dalším důvodem je vysoká kvalita života v těchto městech.  V úvodu každého z nich jsou představeny podíly mezi jednotlivými druhy dopravy a jejich proměnlivost. Dále je nastíněna situace sítě komunikací a automobilové dopravy. Popis pokračuje parkováním, hromadnou a nakonec cyklistickou dopravou. Kapitoly představují obecné postoje k dopravnímu plánování i konkrétní aspekty jednotlivých druhů dopravy v každém z měst. Následně je Praha srovnána s ostatními městy. Poté přichází část o rozdílech v dopravní politice. V závěrečné kapitole jsou na základě zkušeností měst vypsána doporučení pro Prahu.

Úvod

Doprava ve velkých městech způsobuje často řadu problémů, svázaných zejména s nadměrným objemem dopravy automobilové. Přemíra automobilů způsobuje zácpy, poškozuje prostředí, odlučuje komunity lidí a zabírá veřejný prostor. Dominance aut ve veřejném prostoru snižuje kvalitu života. Situace volá po nastavení rovnováhy mezi životem a dopravou ve městě.

Jednotlivá města uplatňují různé strategie. Zažitým přístupem je přizpůsobování dopravního systému rostoucí poptávce, například zvyšování počtu parkovacích míst a stavba nových kapacitních komunikací. Tato opatření však v důsledku přitáhnou další auta a nevedou ke zlepšení prostředí ve městě. Po desítkách let zkušeností s nadměrnou dopravou často města svůj způsob myšlení mění ve prospěch podpory alternativ. Takový vývoj byl zaznamenán v řadě měst západní Evropy. Některá města přehodnotila svůj přístup rychleji díky zkušenostem z města jiného. Praha může přeskočit desítky let tápání a vyřešit dlouhodobý problém s dopravou rychleji. Její dosavadní způsoby řešení se vyčerpávají.

Pro inspiraci byla vybrána Vídeň, která se v žebříčcích hodnocení kvality života světových metropolí umisťuje pravidelně na čelních místech. Kodaň, proslulá vysokým podílem cest vykonaných na kole. A Mnichov, město s propracovaným systémem dvou okruhů a radiál sloužícím dobře automobilové dopravě a často dávaným Praze za vzor.

V textu jsou shromážděna data, která byla v  českém jazyce často nedostupná a roztříštěná. Před téměř dvěma lety vyšel na tomto webu článek srovnávající jednoduchým způsobem sítě rychlostních komunikací sledovaných měst, bez ambicí pokrýt všechny druhy dopravy. Tímto je rozšířen o širší perspektivu, tedy průřezová data ze všech druhů dopravy.

A zase jiný pohled.

Citované zdroje a tabulky, na které z textu odkazuji pro přehlednost nahraji do zvláštního článku.

Pokračování příště.

 

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (1 vote cast)
Srovnání čtyř měst (1) - úvod, 5.0 out of 5 based on 1 rating


Autor: Doprava ho zajímá. A chce řešit její problémy.


6 komentářů

  • Napsal Jiří Lojda, 29. 8. 2012 @ 12:07

    Tak musím říct, že první článek vypadá slibně. Každopádně se těším na pokračování a jsem zvědav na závěry stejně jako na diskusní příspěvky.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 1 vote)
  • Napsal Domažličák, 31. 8. 2012 @ 11:42

    S touto prací jsem se již setkal a mohu doporučit všem. Jen dodám, že Prahu nelze srovnávat s vyspělými městy, protože na dopravní (ne)strategii se největší měrou podepisuje síla korupce a ochota k ní představitelů měst. V zásadě platí, že čím větší korupce, tím větší podpora automobilové dopravy, protože ta je nejdražší, nejnekoncepčnější a nejnepřehlednější, což je pro korupci nejlepší živná půda. Podle míry automobilismu se dá ve městě (ale i ve státě) spolehlivě určit míru korupce bez jakékoliv studie (mnohé studie korupce toto jednoznačně potvrdily).

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +4 (from 12 votes)
  • Napsal arj, 31. 8. 2012 @ 15:14

    platí, že čím větší korupce, tím větší podpora automobilové dopravy

    Domažličáku, může se zeptat, kde najdu ty mnohé studie korupce, které toto jednoznačně potvrdily?
    Pokud jsem nějaká srovnání korupce podle států četl, na kladné špici jsou státy typu NZ (celosvětově), Skandinávie (v rámci Evropy) … a tytéž státy (snad s výjimkou Dánska) jsou i na špici motorizace – protože (zase s výjimkou DK) jim nic jiného nezbývá. Naopak skandinávské státy na motorizaci “vydělávají” – Stockholm doslova (mýtné do městské kasy), Norové “neutrálně” (peníze na nákladné novostavby = tunely a mosty jsou následně vybrány od uživatelů), Finové a Islanďané v rámci národní ekonomiky (dosažitelnost ještě nedávno nedostupných regionů). I Dánové mají z motorizace skvělý zdroj státního rozpočtu (poplatek za přihlášení auta se rovná 100 % jeho ceny bez DPH).

    Naopak z jedné norské studie (možná bych našel v paměti počítače i její slajdovou prezentaci) vyplynulo, že navýšení konečné ceny proti předpokladu u silnic bylo průměrně 1,2x, zatímco u železničních staveb 1,3-1,5x (což bylo objektivní – železniční tunel má vyšší nároky než silniční a skutečnost se mnohdy zjistí až ve chvíli, kdy se k danému místu prokopeme).

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 6 votes)
  • Napsal Vašek Kříž, 31. 8. 2012 @ 16:21

    Jen chci upozornit, že jak si asi mnozí z diskutujících všimli, nerad v internetových diskuzích odpovídám. Nečekejte v tomto ode mne zázraky. Často pořádná odpověď vyžaduje tolik času jako kratší článek. Než odpovědět na několik příspěvků se radši s vážným zájemcem osobně sejdu a probereme to.

    Domažličák: díky za uznání. Krutá pravda hned na začátku.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 4 votes)
  • Napsal Domažličák, 31. 8. 2012 @ 18:38

    Arj, přesně od Vás jsem podobnou reakci čekal, všechna čest, nic ve zlém (vážně, nikoli ironicky). Bohužel jsem lajdák na deponování tiskovin (i elektronických), takže nemohu nic dodat, kdybych měl možnost, dodal bych hned v prvním komentáři. Já si jen někde něco přečtu a uschovám to pouze v paměti, jsem příliš líný na to, abych si uchovával jiné věci, než které potřebuji k práci.
    Správně zmiňujete Skandinávii, já ještě přidám bohaté arabské ropné státy, které jsou stejnou vyjímkou potvrzující pravidlo. V těchto zemích se korupce jednoduše nevyplatí z toho důvodu, že platy úředníků a postihy za prokázanou korupci jsou velmi vysoké. Navíc v těchto zemích je nízká zalidněnost a v takovém případě se VHD zkrátka nevyplatí, protože nízký počet aut nedokáže silnice zničit tak, aby se vyplácelo budovat kapacitnější dopravní systém. A ropa se dopravuje potrubně, takže ani v nákladní dopravě si železnice neškrtne.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 4 votes)
  • Napsal Neetatista, 18. 9. 2012 @ 10:41

    Autor napsal: “Doprava ve velkých městech způsobuje často řadu problémů, svázaných zejména s nadměrným objemem dopravy automobilové. Přemíra automobilů způsobuje zácpy, poškozuje prostředí, odlučuje komunity lidí a zabírá veřejný prostor. Dominance aut ve veřejném prostoru snižuje kvalitu života. Situace volá po nastavení rovnováhy mezi životem a dopravou ve městě.”
    Ale to se dá napsat i o současné hromadné dopravě. Ta také přispívá k zácpám, poškozuje životní prostředí, odlučuje komunity a zabírá veřejný prostor. Navíc škodí dost stavbám. To asi moc objektivní psaní nebude.
    Tvrzení, že auta snižují kvalitu života je dost pochybné, v mnoha směrech ji totiž zase zvyšují (stejné to je u MHD) a je nemožné určit celkovou bilanci. Někde bude třeba hodnota záporná a jinde kladná. Problém je to, že dnes nikdo přesně neví, kolik jednotlivé druhy dopravy vynášejí a kolik stojí. A také kolik by stály a vynášely, kdyby o nic mohli lidé sami více rozhodovat. Také je normální, že pokud roste poptávka a nabídka nemůže růst, tak musí růst cena – například mýto za vjezd do města. Ale v tomto veřejné vlastnictví selhává – zřejmě je zde strach z voličů a zájmy zájmových skupin. Rostoucí mýto by znamenalo vznik většího prostoru pro MHD, protože ta znamená úsporu na mýtu. Jenže to by se také mohlo stát, že ta MHD bude tvořena mikrobusy a autobusy a jen ve velkých městech metrem a tramvají a ani automobilová doprava nebude zcela eliminována. A to se už nebude líbit některým šotoušům a jiným zájmovým skupinám. Je to především o vlastních hodnotových soudech a zájmech. Závisí na tom čemu dává ten který pisatel přednost.
    Ad korupce: já bych řekl, že pro hromadnou dopravu to platí taky, možností je v ní více než dost – viz i různé případy: žlezniční koridory, pražský dopravní podnik, nové tramvaje pro Liberec atp. A vzhledem často k většímu oddělní plateb od její spotřeby (jízdenky na MHDjsou zpravidla částečně dotované, nákup benizínu/nafty většinou ne) je zde prostor ještě větší.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)

Odkazy k příspěveku

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*