3 767 přečtení
Dub 19 2011

Phoenix 2, roztáhlá předměstí a nový tramvajový systém

Tento příspěvek je 2. částí z 3 článků Phoenix

Roztahané město = nepřítel chůze.

Phoenix se postupně stal nejvíce roztahaným městem ve Spojených státech. V angličtině pro to existuje pojem urban sprawl – tedy jakýsi městský roztahanec nebo také sídelní kaše. Za posledních několik desetiletí zároveň počet obyvatel narůstal téměř nejrychleji v USA. Od roku 1990 do 2007 přibilo v aglomeraci 80% obyvatel a to z 2,2 milionů na 4,2 miliony. Tento masivní rozvoj byl hlavně formou roztahaných předměstí. Podle statistik se jedná o město s nejnižší hustotou zalidnění v USA, která činí pouhých 1000 obyvatel na kilometr čtvereční.

Po dvaceti letech dohadů bylo na přelomu tisíciletí v referendu rozhodnuto o spuštění programu rozvoje MHD. Pro zajištění prostředků byla zavedena speciální půlprocentní přirážka k DPH. Cílem programu bylo zlepšit systém hromadné dopravy, který byl považován za neadekvátní v porovnání s ostatními velkými městy USA. Před rokem 2000 nejezdily městské autobusy v neděli a jen sporadicky po ukončení odpolední špičky. Od té doby byl provoz posílen a přibylo mnoho dalších linek. Autobusy dnes jezdí v rozmezí pěti až devadesáti minut – záleží na lince a denním období. Polovina peněz z programu šla do autobusů. Zbytek se použil na výstavbu tramvajového systému.

Některá česká satelitní městečka se americkému stavu blíží, ale rozhodně nejde o celé kilometry čtvereční pouhých domků bez jakéhokoliv obchodu například. Podívejte se na satelitní snímky.

V Americe se rozlišují dva velmi rozdílně pojaté typy tramvajové dopravy, pro které v Evropě neexistuje přesný překlad. Streetcar je vedena hlavně po ulicích a to většinou ve společném pruhu s ostatními vozidly, ke své škodě se tak děje například ve Washingtonu DC. Tato pouliční tramvaj je méně kapacitní, často se pro ně používají vozidla podobná českým tramvajím Astra či Trio. Light rail transit (LRT) je více kapacitní, železniční a více preferovaná v provozu. Často využívá svá vlastní tělesa a to jak v ulicích, tak na železničních tělesech. Vozidla jsou delší a rychlejší.

V Phoenixu se tedy jedná o Light rail (můžeme říci tramvajová rychlodráha). Výstavba začala v roce 2005 a trvala tři roky. Za 1,4 miliard dolarů vznikla trať dlouhá 32 kilometrů s 28 stanicemi (tedy asi 750 milionů korun při ceně dolaru 17 Kč). To je mimochodem nejdelší najednou otevřený úsek tramvajové rychlodráhy v USA. Nelze se divit, že rychlodráha, která tvoří novou páteř MHD, je nazývána vznešeně METRO. Obsluhuje území třech měst – Phoenix, Temple a Mesa a navíc vede podél mezinárodního letiště. Projet celou trasu trvá hodinu.

Denně jí využívá 40 tisíc cestujících (oproti očekávaným 25). Mnoho lidí používá tramvaj jen k části své cesty. U osmi stanic jsou parkoviště P+R s 3500 parkovacími místy, která jsou k dispozici zdarma. Stejně jako v Praze v nich však není možné zapomenout vozidlo přes noc. V tramvajích je vyhrazené speciální místo pro přepravu jízdních kol. V amerických městech rovněž jezdí autobusy s nosičem na kola umístěným před čelním sklem. Evropská legislativa to nedovoluje kvůli ochraně chodců s nosičem při případné kolizi.

Tramvaje jsou ve všední dny v provozu od pěti ráno do půl dvanácté večer. O pátek a v sobotu je provoz prodloužen až do půl třetí v noci. V neděli mají interval 20 minut v sobotu 15. To by ještě nebylo tak hrozné jako interval 12 minut ve všední den (od půl osmé ráno do půl sedmé večer, mimo tyto časy 20 minut). Připadá mi to tristní. Původní denní interval ve všední dny byl 10 minut, jenže v roce 2009 se muselo šetřit a tak se prodloužil. Stejně tak se musely prodloužit intervaly autobusů, což mnozí lidé sváděli právě na zavedení tramvají.

Trošku nedotažený plán, nemyslíte? Říkají tomu metro a je to jejich páteřní systém a intervaly jsou dosti dlouhé. Věřím, že víc lidí k použití MHD by nalákaly kratší intervaly. Když už stála tolik samotná trať tak by se měla pořádně využívat. Věřím, že potenciál nárůstu cestujících v tomto systému MHD je značný, zvlášť když se daří zahušťovat zástavbu podél trati. V USA tomu říkají transit oriented development – tedy rozvoj závislý na veřejné dopravě. Některá města se tím snaží vyřešit svoje obrovské dopravní a urbanistické problémy, která roztahaná předměstí přinesla. Video anglicky vysvětluje transit oriented development na příkladu Portlandu.

Další informace o tramvajovém systému v Phoenixu v angličitě na transportpolitic.com

Pokračování příště.

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.3/5 (4 votes cast)
Phoenix 2, roztáhlá předměstí a nový tramvajový systém, 4.3 out of 5 based on 4 ratings
Share


Autor: Doprava ho zajímá. A chce řešit její problémy.


8 komentářů

  • Napsal arj, 20. 4. 2011 @ 0:01

    Od roku 1990 do 2007 přibilo v aglomeraci 80% obyvatel a to z 2,2 milionů na 4,2 miliony.

    A kam ty 2 miliony chudáků přitloukli? 🙂

    je nazývána vznešeně METRO

    Pozor – slovo “metro” má v angličtině úplně jiný význam než ve francouzštině, z ní převzaté do ruštiny a z ní do češtiny.
    Anglické “metro” je zkrácenina z “metropolitan” – a nevztahuje se jen k metropolitní dráze, ale třeba policii a dalším veřejným službám, zajišťovaným městem.
    A ani francouzské ani ruské “metro” neznamená bezpodmínečně “podzemní dráhu”, jak nám vnutili rektální horolezci z minulého režimu.

    Denně jí využívá 40 tisíc cestujících

    A to je dobře nebo špatně (hodně nebo málo)? Stejný počet lidí vozí třeba pražská 136-ka, ač se do ní za posledních 30 let “nedal ani halíř”, spíš se mršila.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +6 (from 6 votes)
  • Napsal arj, 20. 4. 2011 @ 8:55

    A ještě jedna věc mne zaujala:
    …hustotou zalidnění, která činí pouhých 100 obyvatel na kilometr čtvereční

    Jednak je zajímavé, že Wikipedie udává ne sto, ale tisíc obyvatel na km2 (přesněji 1184) a počet obyvatel celkem ne 4 miliony, ale 1,5 milionu (při 1230 km2) … ale uznávám, tento webový zdroj může mít k seriozním informacím daleko.

    Pokud ovšem vezmu Tvých 100 obyvatel/km2, dostávám se na srovnatelnost skoro s celým Slovenskem (bez Bratislavy necelých 5 milionů na ploše 48 tisíc km2). Pokud bych to převedl na “kruh”, měl by průměr 230 km. To je v našich podmínkách srovnatelné s Moravou + čs. Slezskem (od Jihlavy po Těšín, od Javorníku až po vinice severně od Vídně, tedy už za hranicí), která má necelé 4 miliony obyvatel.

    Což mám pocit, že takhle velké území si v Evropě nikdo netroufne za “metropolitní aglomeraci” – ani třeba v řídce osídleném Irsku, které při 5 milionech obyvatel má metropole minimálně 3. A přes “téměř neexistující” železnice má těch tratí nějakých 2,5 tisíce km – ne 32 km – jako phoenixské metro.
    Takže zase se dostávám ke svému prvnímu příspěvku k prvnímu článku, že článek je to sice hezký jako informace, ale z evropského pohledu trochu mimo, ať už jako pozitivní nebo negativní příklad.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +3 (from 5 votes)
  • Napsal Vašek Kříž, 20. 4. 2011 @ 13:39

    Arj:
    Záleží co počítáme s počtem obyvatel, zda oblast nebo jen mvěsto. Oblast od oka měří asi 60×80 km. A 1000 je celkem logické, našel jsem to někde na webu a máte pravdu, že 100 je hrozně málo. Vás by člověk potřeboval do týmu při psané článků tak aby byly dokonalé a bezchybné.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 2 votes)
  • Napsal Pražan, 22. 4. 2011 @ 8:53

    Ad “arj” = 20.04.2011 – 08:55:
    Ta hustota 100 obyvatel na 1 km čtvereční je zjevný “překlep” – podle “české Wikipedie” má Phoenix hustotu osídlení 1188,4 obyvatel na 1 km čtvereční, což odpovídá například charakterem zástavby zřejmě zhruba adekvátní Ostravě, která má hustotu osídlení asi 1451,3 obyvatel na 1 km čtvereční (pro Hradec Králové vychází asi 907,6 obyvatel na 1 km čtvereční a pro Liberec asi 989 obyvatel na 1 km čtvereční).

    Ad “Vašek Kříž” = 20.04.2011 – 13:39:
    Je jen a pouze záležitostí autora a jeho přístupu, zda a kým si své texty nechá před jejich zveřejněním “lektorovat” – ani taková “předběžná kontrola” sice samozřejmě neznamená, že “lektor” musí nutně objevit v textu všechny jeho případné nedostatky, lecjakým nedorozuměním “řešeným” posléze (nezřídka komplikovaně) v “komentářích” však lze touto cestou předejít …

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +4 (from 4 votes)
  • Napsal arj, 22. 4. 2011 @ 10:31

    Ještě bych měl pár slov k fotkám v úvodu článku:

    Roztahané město = nepřítel chůze

    Co je to “roztahané město” … ještě před (relativně) pár lety lidem v ČS nevadilo chodit přes celé okresní město běžné velikosti do práce. Na přelomu 50./60.let ovšem ve většině takhle velkých (malých) měst zavedli MHD, s výstavbou sídlišť ji ještě posílili a tak ti stejní lidé začali “jezdit”. Po roce 1990 se “ježdění” nevzdali, jenže zatímco cena litru benzinu (zjednodušeně 10 km jízdy včetně dalších provozních nákladů) skočila z 8 na 16 Kčs … a postupně pak na cca 25 Kč (r.1996), cena jízdenky MHD v okresním městě se každoročně zdvojnásobovala. Takže lístek sice stál polovinu ceny litru benzinu, ale ve většině těchto měst je sídliště od pracovních příležitostí do 5 km, čili náklady na jízdu MHD a autem jsou podobné. Možnost pěší docházky nebo cyklisticjého dojíždění pak už záleží na konkrétních podmínkách města, pracovní době a rozhodnutí občanů.

    Některá česká satelitní městečka se americkému stavu blíží, ale rozhodně nejde o celé kilometry čtvereční pouhých domků bez jakéhokoliv obchodu například.

    Ač je normálně odmítám, v uplynulém týdnu jsem naopak v metru sbíral letáčky s nabídkami bydlení. Jejich rychlým přečtením jsem zjistil, že i “v Praze” jsou už velmi zásadní rozdíly:
    – Vinohrady – 60 tisíc/m2 (širší centrum, všechny služby v pěším dosahu)
    – Libuš – “akce” 40 tisíc (na metro s přestupem, silnice ucpaná)
    – Uhříněves – 30 tisíc (vlak do centra (ale kde je stanice a kde baráky?), silnice ucpaná, potřebné služby v pěší docházce)
    – Jílové – “akce” 20 tisíc (spojení do Prahy mizerné vlakem (nabídka navíc úplně jinde než vlak) i autem)

    Takže je už jen na zájemci o bydlení, jak se v rámci “trhu” rozhodne …

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +4 (from 4 votes)
  • Napsal všd, 23. 4. 2011 @ 10:51

    Ono v případě HK a Liberce jsou ohromné rozdíly mezi vnitřním městem a sídlišti a mezi připojenými obcemi, které patří též do katastru, ale mají čistě venkovský charakter, takže většinu jejich území tvoří polnosti nebo lesy.

    Oproti tomu v Phoenixu jde o plošně a přitom řídce osídlenou oblast, aspoň podle mapy to tak vypadá. Na druhé straně tam jsou dost velké rezervy umožňující stavbu tratě na vlastním tělese, což by třeba v některých částech Prahy nebo Ostravy byl problém.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 2 votes)
  • Napsal Pazzy, 19. 6. 2011 @ 22:24

    On Phoenix má speciální pozici, je v tom jejich slunečním údolí asi 4 miliony obyvatel. Obecně jsem na předměstí (Ahwatukie – nevim jak se to píše) viděl v každý ulici pruh pro cyklisty, centrum je nehezké a hlavně město je obrovský, dlouhý a široký… A v létě běžný člověk neudělá na ulici víc jak 100 kroků, ptž je tam 40 ve stínu…

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)
  • Napsal Vašek Kříž, 19. 6. 2011 @ 23:37

    Pazzy: Díky za info. Vedro tam být musí. Měl bych jednu otázku: Kolik lidí využívá ty cyklopruhy? Znovu jsem se na to koukal a ze satelitních snímků jsem viděl, že v některých čtvrtích jsou a jinde ne. Také mi přijde, že jim pruh končí před jakoukoliv křižovatkou s boční ulicí – tedy v místě, kde je nejdůležitější a měl by být naopak podbarvený. Snad pruhy mohou motivovat nějaké lidi, aby alespoň ke krátkým cestám, kterých tam asi moc není, využili kolo. Všiml jsem si asfaltek podél regulované řeky a povodňových kanálů – využívá se to jako cyklostezky?

    Na snímcích jsem občas viděl pěší propojení konce slepé ulice nebo mostky pro pěší přes kanály. To město mě dost fascinuje. Podivný jsou ty obrovský nevyužitý plochy hned vedle centra. Proč jsou prázdné? Chystá se nějaká nová zástavba? Je divné, že vedle mrakodrapu je zanedbaná parcela – tak rozdílnou cenu asi nemají. Díky za reakce.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)

Odkazy k příspěveku

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*