7 710 přečtení
Led 28 2011

Poznatky z cesty tramvají v úseku Petřiny – Vltavská

Petřiny, Praha 6

Přináším vám netradiční článek vycházející ze školního úkolu naměřit časové údaje při jízdě určitým spojem MHD. Nepůjde jen o suché měření, ale přidám i zamyšlení nad důvody zdržení. Měření proběhlo ve čtvrtek 20. 1. 2011. Vybral jsem si úsek Petřiny – Vltavská i proto, abych měl přehled o funkčnosti tramvajového spojení, které bude v roce 2014 doplněno metrem Dejvická – Petřiny – Motol. Jel jsem linkou 1 okolo čtvrté hodiny odpoledne. K zaznamenání časů a vzdáleností jsem použil technologie GPS s vyhodnocením údajů pomocí počítačového programu google earth. Kvůli nepřesnosti měření a rovněž kvůli zaokrouhlování dochází ve výpočtech k mírným odchylkám.

Úsek je 7,4 kilometru dlouhý. Pro zajímavost mohu uvést, že konečná Petřiny se nachází v nadmořské výšce 368 metrů. Vltavská 190. Tramvaj urazila cestu za 21 minut a 10 vteřin. Cestovní rychlost vychází tedy 21,08 km/h.  Jízdní rychlost je 32,17 km/h. Pokud bychom počítali jen dobu, kdy je vozidlo v pohybu, rychlost by byla dokonce 38,14 km/h Doba, ve které bylo vozidlo v pohybu je 11 minut a 40 vteřin. Stání na křižovatkách zabralo 2 minuty a 8 vteřin. Stání v zastávkách činilo 7 minut a 12 vteřin.  V procentech to znamená 65,6%, kdy vozidlo buď jelo, nebo stálo na křižovatce (jízdní doba). Stání v zastávkách činí 34,4%. Pro zajímavost ještě stání na křižovatkách je 10%, do kterých se však nezapočítalo výrazné čekání na signál volno na signalizaci přidružené k zastávce Hradčanská – viz níže.

Cestovní doba 21 minut 10 vteřin 100%
Čistá jízda 11 minut 40 vteřin 55,5%
Stání na zastávkách 7 minut 12 vteřin 34,4 %
Stání na křižovatkách 2 minuty 8 vteřin 10%

Měření ukazuje, že tramvaj může být rychlým dopravním prostředkem, pokud má své vlastní vyhrazené těleso. V tomto případě je téměř v celé délce měřeného úseku. Nedocházelo tedy ke zdržením automobilovou dopravou při samotné jízdě, ale jen na křižovatkách. Linka 1 potkává první výraznou světelně řízenou křižovatku až u Vozovny Střešovice, kde je nucena čekat 45 vteřin. Další křižovatku za střešovickou vozovnou projíždí naštěstí bez zdržení. Na křižovatce Prašný most, která je v současné době obrovským staveništěm tunelu Blanka je čekání téměř minutové. Uspořádání prostoru v tomto místě bylo výstavbou tunelového komplexu velmi poškozeno. Před křižovatkou byla dříve zastávka, která je z důvodu výstavby zrušena, protože cestujícího by stejně nečekalo nic jiného než chůze podél ohrad a téměř pod koly automobilů. Netradiční přestup mezi blízkými zastávkami Pražský Hrad a Prašný most byl tudíž přerušen. Nejen Prašný most je místem, kde bude i po dokončení městský okruh vytvářet bariéru.

Nová Hradčanská. Chybí zde například obnovený podchod pod tratí.

K dalšímu zdržení dochází v zastávce Hradčanská, kde přichází neobvykle dlouhé stanicování 75 vteřin. To je způsobeno jak velkým počtem cestujících, tak nevhodnou dispozicí zastávky. Ta byla změněna z paralelních zastávek s dvěma nástupišti v každém směru na obyčejnou zastávku. To ve vytížené zastávce často způsobuje zdržení, protože přijedou i více než dvě soupravy naráz a třetí musí čekat.

Trať je navíc po obou stranách zastávky překřížena přechody pro chodce doplněné světelnou signalizací. Nutnost světelné signalizace je způsobena nesmyslnou českou legislativou, která neumožňuje při rekonstrukci komunikace ponechat nesignalizovaný přechod přes dva a více jízdních pruhů v jednom směru. V tomto místě by stačil pouze jeden jízdní pruh v každém směru v souvislosti s plánovaným zklidněním po otevření tunelu Blanka. Ponechání obou pruhů je dílčím důkazem, že to se zklidněním není myšleno příliš vážně. Video ukazuje vykopání a zase zakopání prostoru Hradčanské.

Nevhodné nastavení signalizace způsobuje zdržení chodců i tramvají. Chodců, kteří mohou dostat červenou ve chvíli, kdy jim ujíždí tramvaj. A tramvají, které mohou dostat čočky na stůj ve chvíli, kdy chtějí odjet ze zastávky. Současné řešení signalizovaného přechodu přes trať jakoby předpokládalo, že řidiči tramvají i chodci jsou hloupější než předškoláci. V mnohých zemích stačí obyčejný přechod s předností tramvaje upozorňující blikajícím světlem na přednost ve chvíli, kdy se tramvaj blíží.

Jízda dál přes křižovatky u Špejcharu a Letenského tunelu proběhla naštěstí bez výraznějších zdržení. Nezbývá než doufat, že tramvajové spojení si udrží svojí atraktivitu i po dokončení metra do Motola. Že hlučnost a zdržení na tramvajové trati budou časem eliminovány vhodným svrškem, který by si místo BKV panelů zasloužil zatravnění. Zároveň doufejme, že na trati nepřibude moc nadbytečných světelných signalizací, které by mohly způsobit zdržení. Zvláště po dokončení tunelu Blanka bude jistě důvod k podřízení křižovatek městské hromadné dopravě a zapojení preference MHD. Bohužel se však může stát, že spolu s řízením provozu v tunelu budou mít mnohé křižovatky pevný cyklus. A nakonec video o jedné náladové světelné signalizaci.

Myslíte si, že to Praha přehání se semafory?

View Results

Nahrávání ... Nahrávání ...

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (2 votes cast)
Poznatky z cesty tramvají v úseku Petřiny – Vltavská, 5.0 out of 5 based on 2 ratings
Share


Autor: Doprava ho zajímá. A chce řešit její problémy.


Leave a Reply

Specify a Disqus shortname at Social Comments options page in admin panel