4 912 přečtení
Led 07 2011

Moc hluku kolem dopravního hluku?

Hluk!

Hluk ze silničního provozu je nepříjemný. Protihlukové zdi zase bariérové a nevzhledné. Co s tím? Nejlepší by bylo, kdybychom nové dálnice ani nemuseli stavět. Zpravidla se najdou skupiny lidí, kterým se výstavba dopravních staveb nelíbí. Následná diskuze se však často zvrhne v nekonstruktivní přestřelky doprovázené efektem „Ne na mém dvorku“.

Praha proti hluku v minulých letech bojovala například snížením povolené rychlosti na některých rychlostních a hlavních komunikacích. To však vedlo k velkému odporu ze strany motoristů. Do dopravy se takto dostává nepěkný až i válečný spor mezi právem jezdit a právem žít v zdravém klidném prostředí. Tomu všemu teď chce nasadit korunu ministerstvo zdravotnictví tím, že zvýší hlukové limity a mnoho staveb tak bude možné legálně vybudovat a to někdy i bez protihlukových opatření.

Představte si, že vám v poštovní schránce přistane tato zpráva:

Vážení občané,

Ministerstvo zdravotnictví ČR nám vzkazuje, že vyřeší náš problém s hlukem zvýšením hlukových limitů ve dne z 60 na 65dB a v noci z 50 na 55 až 60 dB. Zvýšením limitů se prý ušetří miliony korun, jelikož se již nebudou muset stavět žádné protihlukové stěny a tento krok rovněž umožní dostavět snadno, rychle a hlavně levně tolik potřebné okruhy a obchvaty – samozřejmě též bez jakýchkoliv protihlukových opatření. Tímto způsobem je onen bohulibý záměr Ministerstva zdravotnictví prezentován v médiích a lidé z měst se radují, že se konečně našla schůdná cesta, která zajistí realizaci jimi vysněných obchvatů a okruhů.

Ministerstvo zdravotnictví, které – jak by se jeden mohl naivně domnívat – má bdít nad ochranou našeho zdraví, jaksi opomnělo dodat, že toto všechno se bude dít na úkor drastického a permanentního poškozování zdraví značné části obyvatel žijících kolem již postavených či plánovaných úseků silnic, dálnic a letišť.

Nyní máme na výběr dvě alternativy:

Za prvé: Pasivně přijmeme tento demagogický diktát a pasujeme se tak do pozice stáda pokorných ovcí, které budou po zbytek života trpně snášet svůj neblahý osud – bez jakékoliv další možnosti nápravy. Vzhledem k nízké atraktivitě nemovitostí v hlukem zamořených oblastech budou jistě pro většinu z nás zmraženy jakékoliv vyhlídky na přestěhování se do klidnějších končin.

Za druhé: Zvedneme hlavy a dáme viditelným způsobem najevo svůj nesouhlas s diskriminační politikou a demagogickými vizemi Ministerstva zdravotnictví a vlády.

Je to jen na nás a na každém z Vás! Pojďme a zúčastněme se DEMONSTRACE na Palackého náměstí před budovou Ministerstva zdravotnictví, dne 26.1.2011 od 16 hod.

Pokud se nám podaří sejít se na náměstí ve větším než zanedbatelném počtu, tak budeme moci vzít svůj osud do vlastních rukou a ukázat celému národu a médiím, že nejsme ovce!!!

Pokud toto nedokážeme, tak už nám nepomůže nic a budeme si moci jen dál sami pro sebe za dunění kamionů či letadel stěžovat na nepřízeň osudu. Nejvíce to však odnesou naše děti. Jednou se nás zeptají, proč jsme neobětovali pouhou hodinu svého života na záchranu jejich budoucnosti. Už máte připravenou odpověď?

S pozdravem

Miroslav Grund, tel: 602 377 630, email: grund@arcon.cz (iniciátor petice)

Souhlasíte se zvýšením hlukových limitů?

View Results

Nahrávání ... Nahrávání ...

Člověk asi zareaguje podle toho, jestli hlukem spíše trpí nebo rád jezdí autem. Takže jaká skupina je předurčena vyhrát? Zase se obávám, že se to zvrhává v nekonstruktivní bitku. Osobně mám rozhodně blíže k „bojovníkům za ticho“ ale stejně si nejsem jistý jejich postupy. Jak to asi pochopí většinová veřejnost? Jak to vyloží média? Myslím si, že by to zkrátka šlo lépe. Ale jak? Jak, když při projednávání nových dopravních staveb často není vyslyšena ani ta konstruktivní část připomínek? Pak nezbývá nic jiného než sice vtipný ale tupý happening? Co byste na místě poškozených lidí dělali Vy?

Uprchlíky před hlukem chráníme před hlukem. Ale přece jen se mohlo prolít méně betonu.

Myslím si, že by bylo lepší řešit včas příčinu než žehlit následek. Prostě když máme severojižní magistrálu a na ní obousměrně 100 tisíc aut denně, tak lepší než hledat způsob, jak jí zakopat do země a postavit protihlukové zdi, je najít způsob, jak na ní omezit provoz. Lidé pojedou metrem, vlakem, tramvají, nebo jim ideálně zajistit, aby to neměli do práce tak daleko a mohli třeba jezdit na kole či jít pěšky.

Přístup „dálnice tudy povede jen přes mou mrtvolu“ je sice často nekonstruktivní, ale ještě méně konstruktivní je přístup: „s tím se musí počítat, že město je hlučné, odstěhujte se za něj“ („a jezděte autem a hluku vytvářejte ještě více“). Ulice se vylidní a lidé budou na dopravě ještě více závislí. Tak tedy co s tím?

Videa ukazují realizaci obou stran. Jedna se brání dálničnímu okruhu přes Běchovice, druhá protestuje proti hlukovým omezením rychlosti. Kdy skončí tento konflikt?

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 3.4/5 (5 votes cast)
Moc hluku kolem dopravního hluku?, 3.4 out of 5 based on 5 ratings
Share


Autor: Doprava ho zajímá. A chce řešit její problémy.


17 komentářů

  • Napsal Vratislav Filler, 8. 1. 2011 @ 0:29

    A to jsem si na Apríla myslel, že si dělám legraci ( http://www.prahounakole.cz/2010/04/nova-koncepce-prazske-dopravy/ , dole, bod 5 ). Ale vážně. Už teď jsou některé stávající limity mírnější, než v řadě zemí EU. Tak kam se touhle změnou stěhujeme? Na Balkán?

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +4 (from 12 votes)
  • Napsal Vašek Kříž, 8. 1. 2011 @ 10:48

    Díky Vráťo, také musím začít psát aprílové články. Těch témat je hodně. Nikam se neposouváme, zůstáváme v realitě ČR. O mnohých zemích naopak můžeme být překvapení, jak jsou civilizované. Mě prostě přijde, že k dálnici protihluková zeď patří k železničnímu koridoru radši ne. A do městské ulice nepatří tolik provozu, aby tam byla zeď nutná.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 6 votes)
  • Napsal Pražan, 8. 1. 2011 @ 11:53

    Ono především velice záleží na tom, jaká protihluková opatření budou kde realizována – “fyzika je jen jedna”, a pokud někdo za jedinou možnost považuje řešení, že postaví vedle (jakékoli) komunikace svislé betonové zdi, a to i v místech, kde je například dost místa na půdorysně širší protihlukový zemní val, nebo aspoň k vrchní hraně “ustupující” pohledově přijatelnou zeď sestavenou z prvků umožňujících její “ozelenění”, pak tím kromě odporného zásahu do krajiny navíc ještě výrazně “zhluční” situaci ve vozidlech, před jejichž hlukem chce ochránit okolí.
    Bránit se zahloubení “magistrály” je hloupost, protože ta naprostá většina řidičů vozidel, kteří se chtějí dostat do centra města či těsně za okraj centra na jeho opačné straně, stejně nebude ochotna najíždět desítky kilometrů po obvodových komunikacích, a k cíli své cesty se stejně bude muset někudy dostat – takže se problém intenzity provozu a návazného hluku pouze přenese jinam. A bláhové naděje, že situaci by vyřešila co nejdokonalejší a maximalizovaná VHD, jsou pouhou teorií: naprostá většina z těch, kdo auto mají k dispozici a chtějí jím jezdit, je budou stejně chtít používat, i kdyby VHD byla bezplatná a komfortem odpovídající 1. vozové třídě EC vlaků, a ten o něco málo menší počet jejich cest, než jaká je nyní, zase vyrovnají další “noví” automobilisté, protože “automobilizace” společnosti zatím stále ještě roste.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 5 votes)
  • Napsal -FN-, 8. 1. 2011 @ 12:52

    1) Zvláště jestliže si máme zdravotní péči platit sami, pak už vůbec nevidím důvod, proč tolerovat tu činnost jiných, která nám zdraví zbytečně mnoho poškozuje, aniž by nám její původci na péči přispěli (a to nemluvím o zhoršení života jako takového, až po nemožnost sebeobživy kvůli vážnému poškození zdraví). To není jen tak, jak si to růžově malují rozhorlení automobilisté. Kromě toho poškození nadměrným automobilismem není jen z hluku, nýbrž i ze škodlivin, záboru krajiny a jejího betonování, dále pak ze škod z nadměrné spotřeby paliva.

    2) Není řešením “vyvážet smetí za humna”, nebo-li auta neomezovat, jen odsunout do dosud nezasažené části krajiny, hlavně aby netrpělo větší množství lidí, z nichž ovšem velká část sama toto “smetí” produkuje. Lidé, kteří sami auto používají, a přitom chtějí, aby ostatní projížděli jinou obcí než jejich, by se měli podívat do očí lidem z této obce, případně lidem z obcí, jimiž sami projíždějí, a říct jim: “My chceme, abyste trpěli za nás.” To je logika věci. Lidé, kteří nechtějí trpět auty, by je sami neměli, pokud je to možné, používat. Dále by měli podporovat místní výrobky či výrobky, u nichž bylo použito šetrné dopravy (dnes nelze poznat). Přitom by neměli protestovat proti přiměřenému rozvoji šetrnějších druhů dopravy, ba právě naopak. Stát by měl přehodnotit dopravní politiku, jinak se problému nezbavíme, jen ho budeme neustále někam odsouvat a on bude mezitím vesele bujet, jako již bují dnes.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +7 (from 11 votes)
  • Napsal Busman, 9. 1. 2011 @ 10:04

    Hlukové limity bych snížil jen u hluku pocházející z kolejové dopravy, protože vlaků/tramvají za určitý časový interval projede jen pár. Hluk z automobilové dopravy je však nepřetržitý.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -1 (from 13 votes)
  • Napsal Busman, 9. 1. 2011 @ 18:02

    Chtěl jsem napsat “zvýšil”. Jakože rámus od vlaku nevadí.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -5 (from 7 votes)
  • Napsal Grund Miroslav, 10. 1. 2011 @ 20:37

    Vážený pane Kříži, děkuji Vám tímto srdečně za zřejmě neplánovanou propagaci mé výzvy k DEMONSTRACI proti zvyšování hlukových limitů, která se bude konat dne 26.1.2011 od 16 hod před budovou Ministerstva zdravotnictví, Palackého nám 4, Praha 2, na tomto webu. Jste studentem střední školy a máte tedy před sebou ještě velký úsek života, během kterého si budete tříbit názory a získávat zkušenosti. Přiznávám, některé Vaše úvahy jsou poměrně zajímavé, další však svědčí o Vašem mládí a stavu hledání sebe sama. Vážený kolego, prosím nechtějte jak píšete “zajistit, aby to lidé neměli do práce tak daleko a mohli třeba jezdit na kole či jít pěšky”. Pokud je toto Váš návod na boj s hlukem, tak se prosím nevysmívejte “tupým happeningům” a neoznačujte naši snahu o zachování alespoň jakéhosi stupně ochrany obyvatel před hlukem a vibracemi za “nekonstruktivní bitky”. Vytváříte zde jakési referendum, ve kterém dáváte hlasovat za zachování či zvýšení hlukových limitů. Milý pane, stávající hlukové limity v ČR jsou jedny z nejbenevoletnějších v Evropě a zajišťují tedy alespoň určitý stupeň ochrany obyvatelstva před hlukem v rámci evropských zvyklostí. Jakýmkoliv dalším zvýšením těchto již dosti mírným limitů se dostaneme tisíce kilometrů na východ do oblasti Indočíny. Vaše anketní otázka by tedy měla znít: Chcete zachovat stávající limity a zůstat tak alespoň jednou nohou v Evropě? Nebo chcete limity zvýšit a posunout se – jak poněkud nepřesně uvedl Váš kolega Vratislav Filler ve svém komentáři směrem na Balkán? Pro Vaši informaci uvádím, že noční hlukový limit pro vnější prostor (L,night outside) v Bulharsku i v Řecku je 50dB, tj. stejný, jako je současný limit v ČR. Čili zvýšením tohoto limitu se vážení nedostáváme na Balkán, ale právě do té Indočíny. Stejný limit v Lotyšsku je 40dB, v Litvě je to 45dB. Že nevěříte? Je to bohužel pro obyvatele ČR pravda. Takže, milý pane, až budete příště udílet národu zasvěcené rady, zjistěte si prosím před tím fakta. I tak Vám velmi děkuji za byť nechtěnou propagaci naší demonstrace. S pozdravem, Miroslav Grund.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 6 votes)
  • Napsal Vašek Kříž, 10. 1. 2011 @ 21:32

    Vážený pane Grund, Váš příspěvek mě trošku zaskočil, i přesto děkuji za podněty k přemýšlení. Idealismus a hledání sebe sama zřejmě k mému věku patří a do mnohých aktivit ať už je to psaní článků na tomto webu či zapojování se v Auto*Matu jsem vnikl možná až příliš mladý. Velmi mě to totiž baví a cítím, že to má smysl. Mnohé věci však vnímám trošku jinak, než většina představitelů ekologických nevládních organizací.

    “Zajistit, aby to lidé neměli do práce tak daleko a mohli třeba jezdit na kole či jít pěšky” – samozřejmě to nikdy nemůže být celé řešení, ale jen jeho malý zlomek. Co se happeningů týče, tak jsem chtěl hledat možnosti, jak to dělat lépe. Když ono je to hrozně složité – média to vyloží jako střet a lidé to špatně pochopí.

    Nebo je ta možnost, že lidé doopravdy vnímají, že happening neupozorňuje na jádro problému. Typický příklad v Praze je brekot kolem propadů tunelu Blanka, přitom na to nejhorší – nárůst provozu kvůli dopravní indukci, upozornila jen výrazná menšina lidí.

    Já jsem ten článek nemyslel tak, že dávám zasvěcené rady, ale pouze jeden trošku jiný pohled a námět k zamyšlení. Mohl bych samozřejmě vydávat články s přesnými fakty, ale jejich vytváření a čtení by vůbec nebylo zábavné. Také bych se nemohl zabývat tolika tématy.

    Občanská sdružení také často nemohou ověřovat pravá fakta a třeba z nedostatku času musejí napsat jen část toho co chtěli. Jinak by svou práci nestihly a nic by se nezměnilo. Určitě to znáte.

    Myslím, že debatovat v internetové diskusi je nad Vaše časové možnosti. Přeji mnoho energie v boji proti hluku a probrat to můžeme před ministerstvem, pokud máte zájem.

    A jinak bych hlukové limity rád poupravil směrem, že tramvaje a vlaky mají mírnější zato silniční doprava přísnější. Nejen že kolejová doprava často pomůže dopravní problémy vyřešit a navíc nevytváří hluk trvalý ale jen po určitých intervalech.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 4 votes)
  • Napsal Vratislav Filler, 12. 1. 2011 @ 16:27

    Pražan (Automobilizace společnosti stále ještě roste): Vy to pojímáte jako nějaký přírodní jev, přitom je to jev veskrze společenský, který lze vhodným nastavením podmínek v konkrétních místech do značné míry korigovat.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -1 (from 5 votes)
  • Napsal Jiří Lojda, 12. 1. 2011 @ 20:43

    Vážený pane Fillere,

    předně se omlouvám, že Vám vstupuju do diskuse, ale můžete být konkrétnější- jak byste si to “vhodné nastavení podmínek” představoval?

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 2 votes)
  • Napsal Michal Skala, 14. 1. 2011 @ 12:48

    Grund Miroslav: Neřekl bych, že nesouhlas autora článku s postupem okolo hlukových je důsledek jeho věku a údajné “nezkušenosti”. Já jsem mnohonásobně starší, jak autor článku, okolo dopravy a dopravního plánování se profesně pohybuji celý život a myslím si totéž.
    Ono jde v podstatě o polohu naší společnosti, kde si neustále něco namlouváme. Na jednu stranu žehráme na PHS, že když jedeme vlakem, v podstatě nevidíme z okna a jedeme v umělém tunelu. Silnice na jednu stranu chceme, s maximální radostí stavíme i několik souběžných kapacitních komunikací kolem sebe, ale protože je ve svém důsledku chceme na “sousedově dvorku” vymýšlíme zástupná opatření ve formě hluku.
    Přitom by to bylo jednoduché: Otevřeně si říci, že ty silnice nepotřebujeme. Dnes je 90% silničních staveb naprosto zbytečných. Obdobně je tomu u železnice, kde jsou z velké části PHS zcela zbytečné a jedná se jen o šikovný peníz do kapsy stavitelů.
    Tak že řešení je jednoduché: na jednu stranu si přiznat, že silnice nepotřebujeme a na druhou stranu nepodléhat stavební lobby. Pak není třeba cokoli dělat s hlukovými limity. Protože tyto protestní akce řeší jen domnělý důsledek našeho přístupu a nezbaví nás ani protihlukových zdí u železnic, ani silnic, ať budou hlukové limity jakékoli!

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 6 votes)
  • Napsal Pražan, 25. 1. 2011 @ 12:29

    Ad Michal Skala = 14.01.2011 – 12:48:
    Výrok, že “… řešení je jednoduché: na jednu stranu si přiznat, že silnice nepotřebujeme …”, je nesmyslem degradujícím celý komentář na naprostou hloupost: bez silnic se žádná současná společnost neobejde, a i ty, které už existují, je třeba vylepšovat. modernizovat a doplňovat o užitečná nová propojení – problémem je pouze určit co nejpřesněji tu (kompromisní) hranici mezi “nutným zlem”, jímž jsou silnice, které společnost buď skutečně nezbytně potřebuje, nebo které (další) jsou ještě únosné s ohledem na jejich užitečnost pro ne vždy celou společnost, a těmi silnicemi, jejichž existence buď není nezbytná, nebo je dokonce kontraproduktivní. Jakákoli snaha “spláchnout vše jednou vodou načisto” a prohlásit obecně silnice za něco, co nepotřebujeme, je pouhým projevem zvráceného myšlení chorého mozku.

    Jinak se s dovolením připojím k výzvě Jiřího Lojdy, takže i já žádám pana Vratislava Fillera, aby nám laskavě předestřel konkrétnější představu toho, jaké “vhodné nastavení podmínek” by mohlo korigovat ten “společenský jev”, kterým je soustavný růst “automobilizace” společnosti: děkuji předem za korektní reakci …

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 6 votes)
  • Napsal Michal Skala, 25. 1. 2011 @ 13:54

    Čuníku, přiznám se ostudnému k překlepu. To, že nepotřebujeme silnice, jsem samozřejmě myslel nové silnice. Známe se dost dlouho na to, abys věděl, jak to myslím!

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)
  • Napsal arj, 27. 1. 2011 @ 8:45

    I já bych byl docela rád, kdyby nám Vratislav ukázal, jakým způsobem korigovat soustavný růst automobilizace. Předpokládám, že k tomu zná i opatření, jak zajistit, že se tato opatření neprojeví negativně na mobilitě a logistice – čili jak stát a města prostřednictvím svých firem (ČD, ČD Cargo, městské DP) zajistí služby na úrovni, které poskytuje individuální automobilismus.

    Jinak ovšem se včera (26.1.) objevil opačný požadavek – článek v MfD “Rušte daně a snižte poplatky, žádají podnikatelé”. Je to doporučení expertní skupiny při ministerstvu průmyslu, která dává dohromady seznam zbytečných povinností zatěžujících podnikatele.
    Ve vztahu k automobilové dopravě tam jsou 2 body:
    10. snížit spotř. daň u PHM o 1 Kč
    12. zrušit silniční daň pro os. auta

    Reakce státu na bod 12 je v článku rovněž uvedena:
    Zrušení silniční daně pro osobní automobily podnikatelů obsahuje koaliční smlouva a podle dřívějšího prohlášení ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) by k tomu mohlo dojít už od příštího roku. Jenže ministerstvo dopravy je proti – z rozpočtu by mu vypadlo 2,5 miliardy korun.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 1 vote)
  • Napsal Vratislav Filler, 27. 1. 2011 @ 16:11

    Arj: Podstatné je korigovat automobilismus tam, kde má negativní důsledky na prostředí – tedy zejména ve městech a v obytné zástavbě. Mimo město to jaksi nemá ten efekt. V kompaktním městě není problém držet IAD na nějakých 20% podílu na dopravním výkonu a zbytek realizovat VHD, pěšky a doplňkově pomocí cyklistické dopravy.
    Konečně, na snížení hypermobility nevidím nic špatného. Jestliže by se podařilo srazit především cesty vykonávané bez skutečné potřeby vykonat tuto cestu právě autem (lepší nabídkou VHD, skutečným oceněním veřejného prostoru – tj. např. sblížením ceny parkování pro služby a rezidenty, zajištěním, že pokud nežijete zrovna v suburbanu, auto pro běžný život nepotřebujete, podporou multimodalu, atd.), tak najednou zjistíme, že nám stávající komunikační síť ve městě bohatě stačí a dokonce budeme moct bez potíží humanizovat a zklidňovat.
    Rozhodně netvrdím, že by náklady na takové omezování IAD měli nést podnikatelé. Když si vezmu parkovací zóny, které “zdražují” podnikání: Částka, kterou platí za parkování na ulici rezidenti, je tak směšná, že se jim vyplatí mít v centru před domem auto, které použijí několikrát za rok spíš, než aby se třeba stali účastníky carsharingového programu. Develpeři mají za povinnost (pražská vyhláška) stavět na jeden byt víc než jedno parkovací stání, i když jim pak v těch garážích nikdo neparkuje, protože ulice je prakticky zadarmo. Když si chcete dát na chodník před dům lavičku a květináč, tak vás poženou svinským krokem, ale celoroční parkování auta nikomu nevadí.
    Takže je na čase uvědomit si, že parkování je zábor veřejného prostranství jako každý jiný a tak je třeba za něj stejně platit. Když se na tohle přistoupí, tak se mnoho aut z ulic přesune do garáží, začne se dokonce vyplácet i výstavba parkovacích domů na kšeft. Dost lidí zjistí, že auto před domem k ničemu nepotřebuje. A najednou bude na krátkodobé parkování řemeslníků všude spousta místa, takže bude moct být i levnější.

    Jinak pokud jde o spotřební daň, tak dám příklad. Existuje dánská studie, podle které jeden vozokilometr na kole přináší společenský benefit v řádu deset centů, zatímco vozokilometr v autě společnost dvacet centů stojí. Zkuste spočítat, kolik by musela být spotřební daň, aby bylo těchto dvacet centů touto daní plně kompenzováno.

    Snížením spotřební daně se přenášení na společnost náklady, které provozování automobilu způsobuje. Zrušení už tak nízké spotřební daně není žádné “odstranění zbytečné povinnosti”, ale skrytá dotace.
    OK, můžeme říct, že potřebujeme podporovat podnikatelské prostředí natolik, že nám stojí za to dotovat každý kilometr ujetý autem (soukormým i podnikatelským) pěti korunami. Pak se můžeme začít bavit o tom, jestli to má cenu.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 4 votes)
  • Napsal Vozka, 28. 1. 2011 @ 1:23

    Jak zmenšit zátěž silniční dopravou? velmi jednoduchá věc, jenže v této společnosti záležitost považovaná pomalu za zločin. V prvé řadě je potřeba začít mluvit pravdu a chtít to po politicích, ekonomech, dopraqvácích, státní správě atd. zej ména třeba ministrestvo zdravotnictví ži životního prostřředí, ale to by tam museli být kompetentní, znalí a zejména charakterní lidé.
    Dále je potžřeba mluvit o prioritách a učit lidi lásce k životu, zdraví.
    No a po této teorii ta jednoducost. Spočívá vtom, že musí být jednoznačně zveřejňována a objektivně diskutována fakta kolem negativ silniční dopravy a škod, které působí, včetně dopadů do zdravím prostředí, zdravotnictví i státního rozpočtu. nebudu dál rozepisovat, peotože kdo chce, najde dostatek čísel a faktů a navíc když použije zdravý rozum, pak i to postačí. A pak už stačí jenom všechny náklady a škody naúčtovat silniční dopraqvě, tedy dopravcům , automobilsitům a pak už nebude ani potřeba příliš mluvit o dotacích veřejné dopravy a jejím využití. jenomže pro ekonomy je nejjednodušší stavět ekonomiku na všem negatoivním, co dobře apohodlně vynáší, jako alkohol, cigarety, hazard, automobilismus atp. pak je tu otázlka pohodlí a sobeckosti určité skupéiny lidí a navíc ovládajících sdělovací prostředky, takže je pak snadné vymývat mozky široké a nevědomé veřejnosti a zneužívat totho pro vlatřní prospěch. no a pak už z toh vyjde řev za snížení cen benzínu, investování bilionů mld. do dálnic, miliardy do údržby, nehod, zdravotnoctví apod. a vše je v pořádku. takže stačí jen nastavešní skutečných, reálných cen, kdy zcela adekvátní bude tčřeba 40 kč za1km pro kamion, 30 pro autobus, 1Kč pro osobní auto, plná úhrada nákladů a škod působená na zdraví, ve zdravotnictví, na sociální dopady z nehod, invalidity atp., na policii, plná úhrada údržby silnic, parkovišť poškozených ploch, zemědělských produktů aj. No a pak není už co řešit. jenže i tady bude proti tomu odpor, stejně jako u autodopravců, u uživatelů tzv. oso bních služebních aut, které mají neskutečné úlevy placené z peněz nás všech a ještě se škodami, které si pak hradíme ze svého a zes tátního rozpočtu. pro objasnění třeba i to, že by měla být plná úhrada všem, kteří žijí v hluku, enmisně zatíženém prostředí atp. ná mitky, že se mají lidé odstěhovat, je nesmysl, protože není kam. Silniční doprava zatěžuje komplexně celé území, rozdíl je jen v intenzitě.
    No a teď už jen očekávám tvrdý nesouhlas jako vždy. tady ale opravdu není o čem diskutovat, spíš by se každý měl zamyslet, proč řada faktů, vypočtů není zveřejňvána a sveřejností diksutována. jen třak namátkou exemplární případ dálnice Dá, kde je potřeba dokonale vyšetřit od samého počátku postup jejího návrhu a schváloení nejméně vhodné a nejdražší varianty, dále pak třeba nesmysly zadání dopadů neexistence dálnice z ústeckého kraje, který jen konstatujue negativní stav v obcích zpúsobený sil niční doipravou, který je ve všech městech a na většině úzenmí státu, aniž by to paní Vaňhovou a spol (zejména z ODS) zajímalo a chtěli by nápravu. přitom náprava by nespočívala ve výstavbě dálnice, ale v razantní redukci silniční dopravy, zpoplatnění tak, aby si každý rozmyslel, zda musí něco vést a jakým způsobem arazantním převodem většiny dopravy na železnici (nebrat dogmaticky) – souvisí to samozřejmě i s územním plánovámím. zde zase je nutné vyloučit kšefty s pozemky a zájmy developerů atd. takže poněkud složité, ale snad dost jasné, ne?

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 4 votes)
  • Napsal -Ram-, 18. 2. 2011 @ 10:46

    Zdálo by se, že jde o spor zastánců moderní dopravy kontra ekologických aktivistů. Ale není tomu tak! Problém je v tom, jakým nedemokratickýmn a netransparentním způsobem ministerstvo zdravotnictví (hlavně tedy licoměrný hlavní hygienik MUDr. Vít) jako rádoby garant veřejného zdraví oportunisticky zachází s limity. Když by hrozilo překročení, tak se zdravotní limity změkčí!! To udělali nejen tady, ale i u elektromagnetického záření. Když se měl stavět americký radar, prostě se z vyhlášky vypustily limitní hodnoty, které by se mohly týkat nepříznivého účinku! Tak se u nás dělá ochrana zdraví! Je mi líto technokratů, ať už dopravních nebo jiných, kteří vidí jen rozvoj techniky a o znepokojivém pozadí tvorby limitů nic neví!

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 1 vote)

Odkazy k příspěveku

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*