3 113 přečtení
Zář 23 2010

Palladium, jeho okolí, auta a my…

Palladium jako součást životního stylu. A co doprava?

…aneb Pražská dopravní apokalypsa 12 – Asi ke každému obyvateli Prahy někdy doletěla jistě dobře míněná slova pražských radních, že individuální automobilovou dopravu v centru je třeba omezovat. Jenže při pohledu na skutečný urbanistický rozvoj středu města si bohužel lze všimnout výsledků zcela opačných.

Palladium a okolí

Desetiletí jsme měli a stále máme v bezprostřední blízkosti historického centra obchodní dům Kotva a pod ním garáže pro 360 vozidel. Zásobování a příjezdy nakupujících zde nárazově způsobovaly potíže už v minulosti, ale většinou to šlo zvládnout. Přesto o 100 metrů vedle vyrostlo nové centrum Palladium. Dům s třípatrovými podzemními garážemi s kapacitou 900 vozidel.

O kousek dále v ulici V Celnici je již několik let parkoviště Millenium Plaza pro cca 450 automobilů. Pak popojdeme ještě pár kroků východněji a u Masarykova nádraží spatříme plochu, která čeká na zahájení stavby dalšího obchodně-administrativního komplexu. Pochopitelně vybaveného podzemními stáními, jejichž počet pravděpodobně nebude nižší než 300.

Ve vzdálenosti do pěti set metrů od sebe tedy pohodlně zaparkuje cca 2000 vozidel. Zpoplatnění (v Palladiu např. 45 Kč/hod) sice částečně poptávku po parkování reguluje, na druhou stranu ti řidiči, kteří skutečně přijedou, jsou často nuceni velmi brzy odjet, aby se jim stání neprodražovalo. Obrat vozidel v centru tedy roste. Například v předvánočním období vjíždí obvykle do Palladio-podzemí cca 30 vozidel za 10 minut. A stejný počet aut se z nákupního bumbrlíčka za stejný čas i vynoří.

Výjezdy ze zmíněných parkovišť jsou navázány v jednom za směrů na Revoluční ulici, odkud jsou řidiči nuceni projíždět přes notoricky známá problémová místa pražské komunikační sítě. Zamíří na obě nábřeží, nebo do Letenského tunelu, Korunovační ulice, či na Severojižní magistrálu. Vazbu na SJM pak má i druhá možnost odjezdu z téhle parkovací oblasti, Hybernská ulice. Jak vidno, jde o stejné lokality, které jsou často pražskými zastupiteli zmiňovány v souvislosti se snahou o zklidnění. To se pak dopravákům kouzelným proutkem těžko provoz reguluje.

Patří obchodní centra do centra?

Životní styl naší generace se změnil, a tak nejde na Palladium jednoznačně ukázat prstem a říci, že na náměstí Republiky nepatří. Moderní obchodní centra už nejsou jen tupými chrámy konzumu. Lidé si v nich dávají rande, dlouhé hodiny zde prosedí v kavárnách, využijí řady roztodivných služeb a někdy si jen tak mimochodem i něco koupí. Ostatně právě to je cílem obchodníků, kteří takové domy postavili. Abychom se v nich všichni cítili příjemně a nakupovali. Mnohým z nás tahle hra vyhovuje.

Má to samozřejmě i odvrácené stránky. Taková centra je třeba nepřetržitě zásobovat i věcmi, které si zrovna není nutné pořizovat ve středu města. Také okolní obchody a základní městská vybavenost trpí, protože veškerá konkurence si vlezla pod jednu pro nakupující velmi pohodlnou střechu. Přitom boj malých živnostníků s vysokým nájemným a všudypřítomnou nabídkou cetek pro turisty bývá ve středu metropole už i tak dosti složitý.

Důležitá je míra

Vše je otázkou míry. Včetně dopravy a počtu parkovacích míst. V Praze počet stání, které bude každá nová budova potřebovat, determinuje zastaralá vyhláška o obecně technických požadavcích na výstavbu (OTP). Ta vyžaduje více míst, než by bylo pro danou oblast dopravně zdrávo. Úředníci magistrátu na jejím výkladu zcela rigidně lpí. Politické reprezentaci, jak se zdá, takový stav vyhovuje. A pracovníci Útvaru rozvoje města, kteří jsou po skončení auditu firmy BNV velmi jasně vymezeni jen jako podřízení této volené reprezentace města, jsou dnes již téměř výhradně technickými zpracovateli přání a rozhodnutí svých chlebodárců. Jinak by museli svá místa opustit.

Taková situace rozhodně nepřispívá k optimální vyváženosti, která je pro funkční dopravu v centru potřebná. Počty nových stání v podzemí tak výrazně převyšují počet míst, která ubývají na povrchu (pokud ubudou vůbec nějaká). Navíc režim parkování v soukromých objektech je téměř výhradně vztažen k většinou obchodní aktivitě vlastníka.

Jak si vysvětlit, že zastupitelé města ani Prahy 1 nedokázali v procesu přípravy stavby s investorem Palladia jednat a v podzemí vyhradit malou část stání (cca 100) svým občanům? Byl by to krok přesně v souladu s dopravní strategií metropole a zcela jistě by ulevil parkováním velmi zahlceným okolním ulicím Starého Města (Dlouhá třída, Na Poříčí, Hybernská, Petrské nám. apod.). Nestalo se…

Václavské náměstí

Nejde ale jen o okolí Palladia. Na nejznámějším pražském náměstí je nyní cca 230 parkovacích míst. Na návštěvníka „Václavák“ dnes působí spíše jako parkoviště. Rozhodně ne jako prostor, kde by bylo příjemné pobývat. Situaci je třeba řešit a pražští radní tedy nabízejí realizaci podzemního parkoviště v horní části Václavského náměstí. Pro 700 vozidel. Ve vnitrobloku domů mezi ulicemi Na Příkopě a Jindřišskou se zároveň pomalu rodí projekt zahrnující 70 000 metrů čtverečních kanceláří a obchodů, který doprovází dalších 300 stání pro vozidla.

Po realizaci takových záměrů sice všechna stojící auta z povrchu Václavského náměstí zmizí, bilance území ovšem najednou nahlásí nárůst počtu parkovacích stání o 800. Není to znepokojující rozdíl? Totožní radní přitom s nadšením prosazují projekt zklidnění Václavského náměstí založený na širokém středním dopravním prostoru a pouhém rozšíření krajních chodníků.

Vítězný architektonický návrh totiž plochu náměstí věnovanou dopravě pojal s vědomím, že bude téměř pěší zónou (podrobněji zde), kde jen občas projede auto (a sem tam tramvaj). Pak by široký dopravní pás pro spousty chodců nebyl překážkou. Jenže intenzity provozu automobilů na “Václaváku” mají kvůli okolním stavbám spíše tendenci růst, takže lze mít o optimální funkčnosti bezesporu pěkného návrhu firmy Cígler Marani Architects určité pochybnosti.

Ostatně zde je znovu patrná absence nezávislého koordinátora dopravních staveb a řešení, kterým byl ještě cca před deseti lety nyní zrušený Ústav dopravního inženýrství hl. m. Prahy. Na vzájemné souvislosti řady dopravních projektů v metropoli tak aktuálně nemá kdo dbát.

My a náš Máj

Přesuňme se do okolí obchodního domu Máj. Již od osmdesátých let zde kolony zásobujících vozidel denně zaplňovaly Vladislavovu ulici a prostranství za výstupem z metra Národní třída. Přestože pak došlo k mírné stagnaci, nyní po rekonstrukci do podoby nákupního centra „My“ je Máj opět „in“. I s příslušnou potřebou zásobování.

Jenže aktuálně se metr od této na obslužné dopravě závislé budovy začíná stavět obchodně-administrativně-bytové Copa centrum. A pod ním 250 nových parkovacích míst. Z povrchu okolních ulic ovšem současně zmizí jen 41 stání. Bilance lokality, která má s individuální dopravou zvýšené problémy i kvůli tomu, že bylo do sousedství přesunuto sídlo magistrátu, opět hlásí nárůst o 200 ustájených miláčků. I ti musí odněkud přijet, v tomto případě opět z magistrály Ječnou a Žitnou ulicí, případně ze Smetanova a Rašínova nábřeží.

Karel IV. zakládal i náměstí

Podzemní parkoviště jsou velmi nákladné stavby. To ví každý stavitel rodinného domku, který se rozhodl si vybudovat sklep. A pokud soukromým investorům nyní bez mrknutí oka povolujeme stavby rozsáhlých kapacitních garáží, těžko může za pár let přijít možná rozumnější městská reprezentace a vjezd do takových prostorů jim výrazně omezit, či zakázat.

Důkazem vyspělosti správy města je kontinuita názorů, prostý soulad mezi prohlášeními a skutky. Pokud rozpor stíhá rozpor, můžeme se jako občané začít ptát, proč slýcháme vlastně jen pózy pro média? Přitom současně vidíme, jak nové investiční plány postrádají logiku, především tu dopravní. Jistě, vlastníci pozemků je chtějí zhodnotit. Jenže mnohdy jde o původně městské či státní pozemky (viz Masarykovo nádraží), kde by si veřejné instituce měly umět pohlídat budoucí využití. A v případě pozemků dalších musí limity důrazně nastavit a hlavně bez ohledu na změny na radnici i hájit Územní plán.

V případě chystaného Copa centra a zástavby podél ulice Na Florenci by rozhodně nebylo ostudou místo obřích budov realizovat nové parkové úpravy. Střed Prahy a okolní budovy nabité úředníky by si trochu nové zeleně zasloužily. Vždyť náměstí zakládal už Karel IV. Ta místa fungují dodnes a o autorovi a jeho urbanistickém talentu se učí i děti ve škole.

Neodvažuji se tvrdit, o čem z naší doby se budou učit děti za pár desítek let. Jen vím, že již dnes se studenti dopravy a urbanismu učí věci, které v praxi nemohou použít a v realitě dnešní Prahy se o nich vlastně ani nediskutuje. A to je velká škoda.

Původně psáno pro blog.idnes.cz

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (5 votes cast)
Palladium, jeho okolí, auta a my..., 5.0 out of 5 based on 5 ratings
Share


Autor:


7 komentářů

  • Napsal arj, 24. 9. 2010 @ 12:22

    Mám pocit, že tímto článkem se Martin (přes jeho nespornou skutečnou odbornost) zařadil mezi ty odborníky, které v předchozím díle svého blogu kritizoval: “Koho chleba jíš, toho píseň zpívej”. Při psaní článku jedl chleba od “anti-motoristů”, takže dokumentuje “obrovské zatížení” Náměstí Republiky při předvánočních nákupech – aniž k tomu dodá, zda těch 30 aut za 10 minut je špičková desetiminutovka každý všední den od 1.11 až do 23.12. nebo jen jeden náhodný průzkum. Relevantnější by spíš zajímalo, kolik aut tam projede v obyčejný pracovní den během roku.
    Bude jich nesporně “hodně”, ale daleko méně než před nějakými 15-20 roky, kdy trasa Švermův most – Nám.Republiky – Prašná brána – Hybrenská byla běžná zkratka-objížďka proti ucpané magistrále při jízdě z Dejvic na Žižkov, Vinohrady, Vršovice.

    Skutečnost, že zastupitelé města ani Prahy 1 nedokázali s investorem Palladia jednat a v podzemí vyhradit malou část stání (cca 100) svým občanům je dneska předmětem populistických volebních hesel. Třeba tu šanci měli a nevyužili, ale třeba bychom měli v centru Prahy obdobnou ruinu jakou jsou jiné bývalé vojenské objekty různě po Praze i CZ. Taky je otázkou “pro které místní občany” – ti skutečně obyčejní platí za parkovací kartu (pro stání na ulici) 7 stovek Kč … a brblají. A jakási “residenční garážová” karta – třeba za 7 tisíc – by byla ještě větší nahrávkou pro kritiky; pokud by byla za stejných 700, pak by byla zcela oprávněná otázka “proč ji Novák dostal a já ne? Koho uplatil?”

    realizaci podzemního parkoviště v horní části Václavského náměstí pro 700 vozidel … nárůst počtu parkovacích stání o 800. Není to znepokojující rozdíl?

    Rozdíl to je, ale já vidím jako více znepokojující fakt, kolik firem se odstěhovalo z centra. Ty velké to na problémy s parkováním možná jen svádějí, ale pro ty malé je to zcela objektivní – platit 12 či 36 tisíc za parkovací místo, parkoviště pro zákazníky (taky placené) až za dvěma bloky – to klienty odežene pryč a vlastní náklady vyžene vysoko.

    U Máje to bude bohužel podobné jako na nám. Republiky – parkovacích míst přibude pro platící uživatele, zatímco pro místní ubude. Jenže nápad na nové parkové úpravy by asi místní nadchl, ale po realizaci dost zklamal. Parky v centru jsou možná fajn mezi 7 a 18 hod., ale večer tam vstupuje jen člověk nebojácný. Do části zeleně pak nechodí ani přes den – a to platí konkrétně i o parcích na Karláku a vlatvských ostrovech, protože s feťáky, bezdomovci a podobnými typy se setkat nechce.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: -1 (from 5 votes)
  • Napsal Pražan, 24. 9. 2010 @ 12:25

    Z ukončených staveb je hrubě nesmyslné především napojení podzemního parkoviště “Palladium” přes Revoluční ulici: když už muselo vzniknout, mělo být napojeno co nejblíže k SJM (nejlépe tunelovou trasou například do Hybernské ulice ke křižovatce s ulicí Opletalovou), aby jízdy do něho a z něho co nejméně zatěžovaly ulice frekventované pěšími a MHD.
    Další připravované či zahájené stavby (Copa Centrum, apod.) nelze bez použití hodně vulgárního slovníku komentovat, a to nejen v souvislosti s budováním podzemních parkovišť.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +3 (from 7 votes)
  • Napsal arj, 24. 9. 2010 @ 16:27

    Přes nespornou Martinovu odbornost se úvodem tohoto článku zařadil mezi ty odborníky, které sám kritizuje v předchozím díle: Koho chleba jíš, toho píseň zpívej – v daném případě sice chleba anti-motoristů nejí, ale “kope za ně”. Argumentovat intenzitou dopravy před 2 nákupními centry v době vánočních nákupů mi přijde trochu nefér; relevantnější by byla intenzita v průměrný pracovní den po většinu roku.

    Jinak trochu souhlasím s tím, že budovat v centru stavby, které generují silniční provoz, je v rozporu s politickými prohlášeními. Ale na druhou stranu, bez přístupnosti pro silniční dopravu (vč. jejího parkování krátkodobého – pro zákazníky i celodenního – pro pracovníky) není žádná stavba atraktivní. Výsledek lze vidět na Starém městě, kam se do mnoha ulic nedá ani vjet: obchody jsou vesměs směnárny a prodej matrošek a podobných typických pražských suvenýrů – chleba tam je problém koupit; většina chodců jsou jen turisti resp. Pražáci tudy jdou kvůli nulové nabídce MHD; místních občanů ubývá v závislosti na stoupající deregulaci činží.
    A všechny velké firmy (vč. těch, se kterými musí občas jednat i pražský občan) se už dávno z centra vystěhovaly.

    Abych současně reagoval i na Vášu Kříže a jeho slova v jiné diskusi “že jsem strašně skeptický”: ano, jsem. Protože ani při svých cestách jsem nepotkal uspokojivé řešení. Stačí se třeba projít večer po městech švýcarských (dávaných jako celosvětový příklad) či rakouských (příklad pro nás) a jejich pěších a zklidněných zónách: po zavírací hodině obchodů (taky spíš zlatnictví a luxusní oděvy) tam není “ani noha”; vzhlédneti-li vzhůru, zjistíte, že ani za okny se nesvítí. Takže se podíváte na zvonky a na nich jsou jmenovky advokát (máte-li na advokáta z centra města, je parkovací poplatek zanedbatelný), zubař (k němu jede autem málokdo), psychiatr-psycholog (tam je riziko, že Vás vyšetří a hned práskne, že za volantem nemáte co dělat).

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 2 votes)
  • Napsal Michal Skala, 24. 9. 2010 @ 20:26

    Arj: nemyslím si, že pokud někdo řekne, že nechce město plné aut, musí být nutně antimotorista. To, že na dané disproporce ukazuje, není podle mne schovávání se za něco (třeba za aktivistický Atomat), ale vyjádření svého názoru a ukázání problému.
    Totiž pokud se budeme řádně dívat kolem sebe, zjistíme, že situace není tak beznadějná, jak by se mohlo zdát, ale při troše vůle jí řešit lze. Samozřejmě ne tím, že budeme lidem místo jednoho nesmyslu (žijeme jen v autě) vnucovat nesmysl jiný (radostně jezdíme všichni na kole). Spíše tím, že si uvědomíme onu hodnotu veřejného prostoru a i procento, kým je onen prostor využíván. Pak třeba k úžasu některých zjistíme, že naprosto největší podíl v užívání mají chodci, pak často veřejná doprava, pak auta (nebo někde s veřejnou dopravou v obráceném pořadí) a pak hooooodně dlouho nic a mizivé promile cyklistů. A to mizivé promile to bude vždy, i kdyby se počty cyklistů zvýšily stonásobně.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 2 votes)
  • Napsal arj, 24. 9. 2010 @ 21:36

    Omlouvám se za poněkud neuspořádané 2 dřívější příspěvky, zobrazily se mi až teď – po 20.hodině.

    Michal Skala: mizivé promile cyklistů … mizivé i kdyby se počty cyklistů zvýšily stonásobně.
    Musím se svěřit s nečekaným a nebývalým zážitkem. Dnes jsem zažil cyklistku (to není tak neobvyklé), jedoucí Jičínskou ulicí ze Žižkova na Vinohrady – což vyvrací můj dojem, že cyklisti maximálně jezdí manifestačně s vinohradského kopce dolů, ale poslední jezdec směrem nahoru jsem byl já (cca 1967).

    Teda “jela” – po vyšplhání kopce z Prokopáku na Olšanské nám. měla dost problémy se zbytkem sil, čímž blokovala vjetí 136-ky do zastávky, znovu jsme ji dojeli u zast. Flora, kde opět bránila stanicování busu (tak 60 cestujících na palubě).

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 3 votes)
  • Napsal Martin Šubrt, 24. 9. 2010 @ 23:11

    arj: Jen jsem uvedl maximální možnou vysledovanou špičku při výjezdu z Palladia a přidal období, v němž se odehrává (upřesním půlku listopadu až půlku prosince). Jinak ale v článku rovněž píšu o tom, že by nebylo fér Palladium odsuzovat, neboť patří k nějakému stylu života města, které se město volí. A dále nabízím alternativy, které je možné volit. Park v centru nemusí být stoka pro hejno bezdomovců. Nedávno jsem seděl v prázdném nočním zeleném příkopě na obvodu Norimberku a nebál jsem se tam. Pokud to zatím neumíme, přece to neznamená, že to vzdáme a raději budeme stavět baráky, než parky. Park přece není ostuda, patří do města stejně jako dům. A článek neříká, rušte auta, článek říká, zamysleme se nad mírou a souvislostmi.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +6 (from 6 votes)
  • Napsal Vašek Kříž, 26. 9. 2010 @ 10:07

    Arj: Je pravda, že jsem toho ještě zas tolik neprocestoval. Bohužel s kvalitou veřejného prostoru v centru mají co dělat i jiné než dopravní faktory. Pokud nejsme schopní řešit bezdomovce, bezpečnost a nesmyslně našponované ceny bydlení, tak ta pěší zóna v centru večer chcípne. Často se stává, že činžovní byty v centru města jsou prázdné a jejich majitel čeká s cenou zbytečně nahoře a nikoho tam nemá. Nechápu, proč nejde s cenou trochu dolů. Kam se vytratilo působení nabídky a poptávky? Taky mi přijde zajímavá myšlenka, že tramvaj i večer přivede na pěší zónu lidi a tím sníží kriminalitu.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +4 (from 4 votes)

Odkazy k příspěveku

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*