3 906 přečtení
Úno 22 2010

Přístupno pouze pro členy chipového klubu

pouze pro ty co mají

pouze pro ty, co mají

„Dobrý den, prosil bych jednu poštovní známku.“ Požádal jsem dnes trafikantku. „Ty nevedeme.“ „Ne?“ odvětil jsem s podivem… „NE!“ zpřísněla svůj už tak dost nepříjemný hlas důchodkyně v kukani. Pomyslel jsem si něco o vztahu zákazníka a prodávajícího, pak něco o tom, k čemu vlastně ty trafiky jsou, když tam nekoupím ani běžnou známku na dopis. Nicméně jsem se chlácholil, že to bude lepší a vyrazil na svou pouť za poštovní známkou do další trafiky, kterou jsem měl při cestě. Ta první sice byla v bezprostřední blízkosti schránky na dopisy, ale co, ke schránce to mám blízko i z domova, tak ten dopis kdyžtak hodím až se vrátím. Na okénku druhé trafiky byl pověšen dostatečně výrazný nápis „Jízdenky MHD nevedeme.“ Tak jsem zase myslel na to, jak se mnou vypoklonkují tentokrát. „Dobrý den, vedete poštovní známky?“ Zkusil jsem tentokrát poprosit, jako kdyby poštovní známka byla dnes vzácným artiklem. Odpověď, že je nevedou mne již tolik nezarazila, ale prý to mám zkusit vedle v hračkářství, které je spojené s papírnictvím. Poděkoval jsem a vešel do hračkářství. Asi jsem již vyrostl, protože mě nezaujala ani tramvaj, mezi řadou autíček. Co jsem potřeboval jsem zakoupil, úspěšně jsem odolal i hrozbě toho, že tam nechám další peníze za plastovou tramvajku, a aby byl happyend úplný, našel poblíž té druhé trafiky poštovní schránku, kam jsem vhodil onen dopis. No… ale to jen tak na úvod. Když bych se vás totiž zeptal, kolik z vás pravidelně zasílá soukromě dopisy, moc velké množství z vás by se asi nepřihlásilo. Ani já nejsem jedním z nich, proto jsem amatérsky chtěl koupit poštovní známku v trafice!

Tenhle článek samozřejmě má být propojen s dopravou a tak se po napínavém a strhujícím úvodníku dostáváme k jinému příběhu. Další artikl, který totiž často v trafikách žádáme, jest jízdenka MHD. V Plzni se k nákupu jízdenek tak často nedostanu, ale myslím si, že se zásobením trafik to tady není tak hrozné. Jízdenky tady má dokonce i vietnamská večerka v blízkosti naší zastávky tramvaje. Pokud ale zatoužím po jízdence v Praze, problém s trafikou již mám. Většinou mne spasí automat, ale ne vždy zrovna vím, kde automat hledat, pokud není poblíž nějaká stanice metra. Automat – zařízení z dvacátého století. Vybavíme se tlačítka, potom pravidelné riskování, jestli vhozené drobné započítá, nebo sežere. V následujícím poselství se nebudu vydávat za nějakou exotikou, zůstanu v Plzni. Naše úžasné automaty neumějí peníze ani vracet, takže pokud někdo nemá přesně, může to buď zkusit vysvětlovat revizorům, nebo řidiči v tramvaji, po kterém bude chtít o osm korun dražší jízdenku, ale on nebude mít na tu jeho tisícovku zpátky a patnáct korun, původně určených do automatu si vzít nemůže, když jízdenka u něj stojí dvacet. V případě, že se takový cestující stane kaskadérem a bude pak lapen vyprávět svůj příběh revizorům, tak zaplatí 800,- což pro něj znamená, že dostane dokonce i nazpátek. V případě, že řidič nebude mít peníze nazpátek a bude co proto, může s ním sepsat jakýsi dluhopis a odebrat mu tisícikorunu. Cestující pak další den bude bez peněz úplně, chytnou ho revizoři, zaplatí 800, a aby měl na pokutu, dojde si vybrat 980 korun návratek z jízdenky do prodejny dopravního podniku. (říkáte si možná: “Přestaň už sledovat ty sitcomy Štěpáne!!”) Ale ona skutečně nastává nesnadná situace o víkendu, nebo večer, kdy většina stánků nefunguje. Málokoho přespolního napadne, že ve večerce má krom nekolkovaných cigaret zakoupit ještě jízdenku na tramvaj.

Protože papír a mince jsou dnes už opravdu zastaralá záležitost, je třeba se přesunout do sféry jedniček a nul. Stát se členem čipového klubu. Karta, která umí prodávat jízdenky od rána do večera se v Plzni jmenuje Plzeňská jízdenka (karta na kterou lze nabít kredit určený pro koupi přestupních jízdenek), popřípadě Plzeňská karta (dražší varianta vázaná na jméno, která umožňuje více transakcí, například i předplatné MHD). Členové čipového klubu mají ještě další výhody, kromě možnosti nákupu bez přirážky v každou denní dobu. Jejich jízdenky stojí stejnou částku a jsou přestupní. Jenže co nás odradí od toho se členem takového čipového klubu stát? Asi to, že každé členství něco stojí. Za přenosný doklad – Plzeňská Jízdenka zaplatíme 100,- s tím, že kartu můžeme koupit pouze přednabitou, takže celkově dáme dopravnímu podniku korun 400 (100 karta + 300 kredit). Docela nemalá investice na víkendovou návštěvu tetičky v Plzni! Řešení na víkend je tedy jasné, budeme používat nepřestupní jízdenky. Jenže tohle rozhodnutí nás může již brzy stát další peníze navíc. V médiích kolují informace, že Plzeňské městské dopravní podniky a. s. mají v plánu během letošního roku zrušit všechny automaty na jízdenky MHD. Na jednu stranu fajn zpráva. Spousta lidí si ušetří nervy a energii. (kopy a rány pěstí do zdejších nespolehlivých automatů jsou poměrně vysilující) Někteří ušetří vlastně i peníze, které by jim automat sežral a nevrátil. Dopravní podnik argumentuje důvod rušení automatů na jízdenky jejich nespolehlivostí z důvodu častého vandalismu. Je to sice logické odůvodnění, jenže proč ke kopům a ranám do automatů dochází? Protože automaty neumějí vracet mince, protože automaty neumí háčky ani čárky, protože automaty mají čtyři čudlíky a na každý z nich připadá několik funkcí. Také by mě nenapadlo, že se na tak jednoduchém automatu, který má tuším Finský původ může něco porouchat. Ale opravdu problém nevidím ve vandalismu, ale v tom, že automaty nejsou žádným zázrakem již od dob jejich pořízení. Osobně bych možná rušení všech automatů oželel, ale pouze v případě, že by nebylo bez náhrady a na frekventovaných místech bych si jízdenku za staroškolácké mince mohl zakoupit.

Možná vás napadlo nahrazení automatů na mince dalším vynálezem z jedniček a nul – SMS jízdenkou. Ta v Plzni nefunguje, ale upřímně řečeno kdybych já provozoval portál, který takové jízdenky přijímá a z každé jízdenky za 12 korun bych si bral podíl tři koruny (za odeslanou SMS na speciální číslo), tak bych byl asi šťastný člověk, který by nepsal trpké a ironické články. Jako zákazník takového portálu bych už tak spokojený nebyl, opět bych musel připlácet za nic. Za to, že má někdo automat, který rozpozná správný tvar SMS dáváme podíl i z SMS na charitativní účel, což mi přijde jako nehoráznost a tak osobně raději používám oldschoolové mince. A protože si myslím, že kromě mne čte Dopravní web daleko více „staroškoláků“ tak jsem Vás chtěl varovat, že Plzeňská MHD bude brzy téměř výhradně pro členy čipového klubu. A pokud si budete kupovat dražší jízdenku u řidiče, budete kvůli vyšší ceně nešťastní nejen Vy, ale i řidič a cestující, jejichž spoj bude opožděn.

Aby dopravní podnik neznepříjemňoval situaci pouze přespolním, uvažuje i o zavření prodejny předplatného. V podnikovém majetku je totiž asi dvacítka draze nakoupených odbavovacích terminálů, které si stále nezískaly tu správnou popularitu. Nákup na nich je omezen pouze pro vlastníky kreditní karty a zákazník také nesmí být student. Jelikož studenti jsou jednou z nejpočetnějších skupin zákazníků MHD a starší lidé nemají ke kreditním kartám a dotykovým displejům důvěru, není divu, že v zákaznických centrech jsou stále fronty. Prodejna v Tylově ulici, kterou chce dopravní podnik uzavřít má nejlepší docházkovou vzdálenost od MHD a druhý nejvyšší obrat (dokonce téměř dvojnásobný oproti všem elektronickým terminálům dohromady). Její uzavření je ale zatím stále jen ve stádiu úvah a tak si ještě počkám, jestli napíšu další článek.

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.8/5 (5 votes cast)
Přístupno pouze pro členy chipového klubu, 4.8 out of 5 based on 5 ratings
Share


Autor: ...je občas zamilovanej, ale někdy taky ví co chce říct...


9 komentářů

  • Napsal Vozka, 23. 2. 2010 @ 3:16

    MHD v této zemi a vůbec veřejná doprav mne štve čím dál více, protože tento stát, místo plnění svých základních povinností, aby zajišťoval občanovi podmínky pro rozumný život, jen obtěžuje a vše ztěžuje. Proto musím v každém měste se pídit po tarifních podmínkách, po stylu placení, jaké jízdenky použít atd. V Praze mně dokonce vnucují jakousi umělohmotnou kartičku, okterou nemám žádný zájem, protože já chci jen celoroční jízdenku a ta mně stačí papírová a díky tomu Praha by ušetřila stovky milionů, za které by mohla výrazně zkrátit intervaly v MHD. Ale hlavně už bych konečně rád viděl celostátní jízdenku platnou ve všech MHD v ČR a ještě více platnou současně i ve všech vlacích a přípojných autobusech, bez ohledu na dopravce. A vůbec mne nezajímá, že je to pro někoho složité nebpo že to nechce zajistit. od toho si draze platíme státní správu- tedy ministerstva, politiky a další, aby něco kludného dělali. A když to umí v jiných státech, tak to musí jít i tady. Třeba by to satčilo jen okopírovat. jenže by s etřeba mohlo stát, že by lidé více (nejen po takových opatřeních) začali více veřejnou dopravu využívat. A to se mnohým nelíbí. Co s tím?

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)
  • Napsal Kubrt, 23. 2. 2010 @ 10:09

    Kde mají takovou univerzální všejízdenku, případně za kolik?

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)
  • Napsal Diego, 23. 2. 2010 @ 14:07

    240 000 000 Kc + neco je celkem hodne na Plzenskou cipovou kartu…

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)
  • Napsal arj, 23. 2. 2010 @ 14:29

    Škoda, že netuším, jak se na tomto webu dávají plus body článkům. Odklikal bych je klidně ze všech počítačů, které mám k dispozici …

    Jen pár mých poznámek (budu reagovat na článek i kolegu “Vozku”):

    každé členství něco stojí … V Praze mně dokonce vnucují jakousi umělohmotnou kartičku

    “členství” stát nemusí nic – jsou dokonce dopravní firmy, které mi členství vnucují, nechtějí za to “ani penny” (tu měnovou jednotku píšu úmyslně, mám pocit, že celá myšlenka vznikla v zemích, kde se místní drobné tak nazývají oficiálně nebo lidově) a ještě mi dají spoustu výhod – tedy objektivně, na ty výhody se člověk musí hodně snažit (= jejich služeb využívat a platit jim za ně). Koneckonců, i v Česku takové firmy existují – já jsem členem dvou takových českých a několika globálních “spolků”. Za to chtějí pár mých osobních údajů, ale nejsem si jist, zda kromě jména jsou některé z nich povinné.

    A třeba i pražská otevřená karta občana byla zadarmo (tu skoro miliardu na její zavedení klidně pominu, naši (z)volení zástupci by ji utratili stejně).

    Plzeňská MHD bude brzy téměř výhradně pro členy čipového klubu.

    Tím se dostávám ke své zásadní připomínce. Doprava je velmi konkurenční prostředí – mohu si vybrat mezi veřejnou (na většině tras dokonce mezi několika druhy) a individuální. Zatímco mnoho “šotoušů” – i na tomto webu – bojuje za “svůj” druh VHD, většina občanů si poměrně svobodně vybírá mezi VHD a IAD (pomíjím ty, kteří se mohou absolutně svobodně rozhodovat i v rámci individuální dopravy mezi autem, jachtou, vrtulníkem a eroplánem).

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: -1 (from 1 vote)
  • Napsal arj, 23. 2. 2010 @ 14:30

    A tak si tedy “projeďme” Štěpánovu cestu autem:
    Řidič má v CZ jedno výrazné omezení – alkoholový limit nula = plus pro VHD.
    Benzín si ovšem nemusí kupovat před cestou a hledat místo, kde ho koupí – čerpací stanice jsou dnes ve velkých městech velmi hustě, ale i na venkově není třeba jet víc než 15-20 km. Čerpací stanice jsou všechny otevřeny od brzkého rána do 22 večer, minimálně polovina stanic na hlavních trasách dokonce 24 hodin 365 dní v roce. Za nákup benzinu v noci či v neděli se nic nepřiplácí. Benzin lze zaplatit hotově, bankovní kartou, benzinovou kartou a při všech způsobech stojí stejně. Tady má jednoznančné plus auto.
    Benzin stojí víc než jízdné VHD, tedy většinou; jízda na 5 km (což je typická vzdálenost na dojíždění v českých 50- až 100-tisícových městech) vyjde autem spíš levněji.

    Můžeme teď začít mluvit o ekologii – ale stačí se podívat na nejbližší ulici.
    Já nevím, proč ti lidé autem jezdí – tedy u poloviny vím – mají auto služební a tím jsou motivováni, dokonce lze říct daňově povinováni. Ale proč jezdí pravidelně ta druhá půlka? Je to kvalita VHD = nutné čekání na spoj, čekání na přípoj, špína na zastávkách, špína ve vozidlech, chování personálu? Nebo je v tom ještě něco jiného = “prestiž” (znám řadu lidí “bez peněz”, kteří přesto jezdí všude), nezávislost (VHD sice jede skoro všude, ale často jiným směrem nebo v nepoužitelném čase)? Nebo je to tím, že jízda supervlakem stojí víc než jízda autem (ale to cestování na vzdálenost supervlaku je pár lidí) a jízda obyčejným vlakem (průměrné stáří vozidel v denním provozu 30 let) nebo obyčejnou tramvají (stáří 28 let + 2 rekonstrukce, jež cestující stěží pozná) je někde jinde jízda obyčejným autem (průměrné stáří aut v denním provozu je kolik – 3 – 5 – 7 let?)?

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 1 vote)
  • Napsal cerny pasazer, 23. 2. 2010 @ 18:17

    Asi jsem příliš přízemní, ale nepochopil jsem (a nepochopím), co bylo smyslem toho nečitelně dlouhého a zmateného vyprávění.
    Místní obyvatelé zřejmě používání “karty” nakonec přece akceptovali, a o tom, že by se kompetentní instituce odhodlaly k totální likvidaci všech možností získání jednoduché jednotlivé jízdenky, byť třeba jen s “přirážkou” přímo od nějakého zaměstnance ve vozidle, silně pochybuji. Plzeň navíc není tak velké město, aby cesty po jeho centru nebylo možno v naprosté většině případů zvládnout pěšky (v podstatě stejně rychle, jako při použití MHD), případně krátkou a opatrnou “černou jízdou” – a kdyby případů přistižených “černých pasažérů” oprávněně argumentujících nemožností nákupu jednotlivé jízdenky bylo víc, třeba by to “kompetentní instituce” přimělo řešit nedostatky smysluplně. Celé to “slohové cvičení” proto nemohu považovat za víc než za pláč sice MOŽNÁ dobrý, ale rozhodně na nesprávném hrobě, protože na dalším vývoji situace nic nezmění: podstatně užitečnější (i pro pověst DW) by bylo, kdyby se autor nejdříve zeptal na kompetentních institucích, jak zmíněné nedostatky chtějí řešit a co skutečně do budoucna připravují, a zveřejnil posléze své dotazy i jejich odpovědi …

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -2 (from 2 votes)
  • Napsal Štěpán Esterle, 23. 2. 2010 @ 18:40

    černý pasažér: Autor část dat čerpal z dostupných novinových článků, které proběhly již dva. Nechtěl jsem kopírovat články a přidal jsem něco vlastního, pokud vám tato forma psaní nesedí, váš problém, můžete číst noviny – vycházejí i na internetu. Myslím si také, že pokud něco označím jako “nečitelně dlouhé”, tak to nelze přečíst, což Vy jste udělal.
    Pokud jde o distribuci jízdenek, již jsem napsal, že prodej jízdenek řidičem má jeden velký neduh a v Plzeňská MHD má velice hustý interval, takže každý zájemce o koupi jízdenky u řidiče zpomaluje chod celého systému.

    To, že zde pláči na nesprávném hrobě je pravda, celý článek jsem napsal s nadsázkou a ironií. Každopádně na nesprávném hrobě pláčete i vy, pokud nemáte rád glosy…

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 1 vote)
  • Napsal Vozka, 24. 2. 2010 @ 2:59

    kolega Kubrt: Toto mají ve Švýcarsku, cena nějak odpovídá průměrnémju platu, přesně si to již nepamatuji, něco podobného zavedli snad loni Rakušáci a snad je to ještě někde jinde, ale paměť úplně neslouží, takže nebudu střílet od boku. Um ás po různých diskusích na kompetentních orgánech to závisí jen na nechuti úředníků, nechuti poslanců se tím zabývat z hlediska legislativy. A to trvá už těch 20 let. Snahy o to byly i před rokem 1989, ale tam to zase bylo typu, “co by ti lidi nechtěli” jen se vozit zadarmo a zbytečně” a už tehdy i někteřží funkcionáři používali argumrnty, které je dnes často slyšet z úst předtsavitelů ODS, aby si lidé jezdili vlastním aute, protože si to dnes může každý dovolit. To opravdu není výmysl ani alergie na některé představitele.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)
  • Napsal arj, 26. 2. 2010 @ 13:01

    Re Kubrt a Vozka: Celostátní celosíťová jízdenka

    Nejprve bych kolegovi Vozkovi poděkoval za upřesnění, kde že ta celostátní jízdenka existuje. A protože ve stejné chvíli jsem měl poradu, na které byl i švýcarský kolega, nechal jsem si věc vysvětlit.

    Jízdenka skutečně existuje; platí na veškerou “veřejnou” dopravu – tedy základní dopravní obslužnost (vlaky SBB i regionální, MHD, Postauto), na parníky i vlaky “rekreační” (různé lanovky) – kromě vyloženě těch, které už občan pro život nepotřebuje. Stojí 3100 CHF/rok pro 2.třídu a 4850 CHF pro 1.třídu. Kolik je “průměrný švýcarský plat” přesně neví (v jeho firmě mezi 6-7 tisíci měsíčně, ale tam i sekretářka má VŠ).
    Pro srovnání: jednozónová předplatní jízdenka v Curychu stojí 432 CHF/rok, 4-zónová (což je Curych + Winterthur + 2 venkovské zóny mezi nimi) je za 1320 CHF, úplně celá síť ZVV je za 1963 CHF.
    Provoz auta stojí něco (dost) za parkování, protože ve Švýcarsku se “pro přespolní” stěží najde neplacené parkoviště (i v malých obcích se platí aspoň něco, třeba 1 frank za 1/2 dne), ale benzin tam mají mezi nejlevnějšími v Evropě (1,50-1,60 CHF/litr, tedy 1 euro). Dálniční známka pro osobák je za 40 CHF – dálnic je o 50 % víc než v CZ a jsou v nesrovnatelném stavu.

    Švýcarská celostátní jízdenka je 7,5x dražší než městská a 1,5x dražší než kompletní curyšský “ROPID”. V Praze stojí roční jízdenka necelých 5 tisíc, PIDí celosíťová 18400 Kč. Poměr městská – celoregionální jízdenka je v Praze i Curychu tedy cca 4:1.

    Když si to ovšem spočítám na svoje výdaje, tak nějak nemám důvod se shánět po “celostátní jízdence”, byť by byla za 7-násobek pražské městské, tedy za 30-35 tisíc. Když jsem před 2 roky ujel vlakem 15 tisíc km, stálo mne to 6 tisíc (ovšem ne najednou, ale 30x 200 Kč), MHD stále 4,5 tisíce najednou v Praze (ale ta nesouvisela s jízdami vlakem) a 30x 20 Kč na opačném konci.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)

Odkazy k příspěveku

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*