9 377 přečtení
Říj 03 2012

Srovnání měst (7) – Mnichov, MHD a cyklodoprava

Tento příspěvek je 6. částí z 13 článků Vídeň, Mnichov, Kodaň, Praha

Stanice Candidplatz na U1

Tento článek je součástí série postupně vycházejících částí mé maturitní práce. Mnichov jsem rozdělil do dvou dílů.

Veřejná doprava[1]

Systém hromadné dopravy tvoří metro, tramvaje, autobusy a S-bahn. Metro čítá 6 linek se 100 stanicemi a 95 km tratí. Dvě linky se vždy prokládají ve stejné trati v centru. V přestupních stanicích jsou nástupiště různých tras hned vedle sebe a soupravy na sebe čekají. Do některých koncových úseků zajíždí jen každá druhá souprava. Původní plán byl postavit podpovrchovou tramvaj. Stavba metra byla zahájena v roce 1965 v souvislosti s olympiádou. Od roku 2000 bylo otevřeno 5 nových úseků s 10 stanicemi. Aktuálně rozestavěný úsek s jednou stanicí na západě má být otevřen v roce 2015. Před dalšími úseky metra dostaly přednost tramvajové tratě. Na následující roky je naplánováno zkracování intervalů a zvyšování kapacity.

Tramvajová síť čítá 75 km dvoukolejných tratí. Systém je původní, provozován bez přestávky od devatenáctého století. Nicméně v osmdesátých letech minulého století se ho dotkla drastická redukce. Počet tratí se snížil výrazně, asi o 50 km, a to především v okrajových čtvrtích a jižní části města. V roce 1991 byl konečně přijat plán na zlepšování systému. Přibyly nové nízkopodlažní tramvaje, tratě byly zrekonstruovány a dnes jsou v perfektním stavu. Dvě třetiny jsou na vlastním tělese. V roce 2003 byly téměř všechny světelné křižovatky na tramvajové síti vybaveny preferencí, což se projevilo zkrácením cestovních časů na všech linkách. Preference je důsledně zaváděna i u důležitých autobusových linek.

V plánu rozvoje tramvajové dopravy z roku 2004 je 6 nových tratí o délce asi 25 km. Z velké části se jedná o obnovení dříve zrušených tratí. Po některých zbyly nepoužívané koleje či alespoň travnaté pásy. V roce 2009 byla otevřena trať dlouhá 3 km. Na konci roku 2011 následovala další dlouhá 4 km. V únoru 2011 rozhodla městská rada dát přednost rozvoji tramvajových tratí před novými úseky metra. Především kvůli nižším nákladům a nízkým předpovědím počtu cestujících. Tramvaje se místo metra prodlouží na západě a jihu města. Do roku 2020 by se v západní části města měla postavit 9 km dlouhá tramvajová tangenta. Obvyklý interval linek je 10 minut. Postupně navyšují počty spojů, protože současné především ve špičce nestačí.

Stanice Georg-Brauchle-Ring. Zdroj prvních šesti obrázků v článku: Wikipedia.

Stanice tramvají a autobusů na přestupním uzlu Münchner Freiheit

Mapa tramvajové sítě. Jihozápad utrpěl největší ztráty tratí.

Příměstské vlaky S-bahnu se ve městě sjíždějí do společného úseku dlouhého 11 km, na kterém je 11 stanic.  Linky mají základní interval 20 minut, což dává průměrný interval 4 minuty na společném úseku.  Všechny linky se setkávají na Hlavním nádraží. Z něj vede téměř 4 km dlouhý tunel přímo pod centrem města. Stavěl se od roku 1966 a dokončen byl před olympiádou v roce 1972. Zároveň probíhala velká rekonstrukce železnic v regionu. Vlaky S-bahnu projíždějí z jedné strany města na druhou. Uvažuje se o druhém městském tunelu, protože první je kapacitně přesycený.

U stanic příměstského S-bahnu je dle údajů koordinátora veřejné dopravy MVV k dispozici 50 800 míst na kola, na kterých v roce 2010 v průměrný den stálo 55 100 kol[2]. MVV chce nabídku rozšiřovat a motivovat k využití kombinace kola a hromadné dopravy. V celé aglomeraci je 27 400 míst na parkovištích P+R. Z toho 7800 ve městě. Podle vytíženosti se ve městě platí 1 až 1,5 € za den či 8,5 až 17 € za měsíc19). V aglomeraci jsou většinou zdarma.

Všechny druhy dopravy jsou integrovány v systému MVV. Společná jízdenka lze využít až do vzdálenosti 30 km od města. Město samotné je rozděleno na 4 zóny. Roční jízdenka pro vnitřní město stojí 438 €, pro celé město 630 €. Jednorázové jízdenky jsou drahé, dělí se podle zón a kvůli tomu je systém nepřehledný19). Počet cestujících se dle statistiky MVG13) daří zvyšovat (viz druhá tabulka).

Mapa S-bahnu.

Mercedes-Benz Citaro na regionální autobusové lince 222.

Nejen v okolí Mnichova mají dostatečnou a komfortní nabídku parkování kol u nádraží. Nedaleko Rotterdamu, Nizozemí.

Cyklistická doprava[3]

V roce 1996 bylo na kole vykonáno 6 % cest. Monatzeder, který je dodnes náměstkem primátora, tehdy vytyčil cíl dosáhnout 15 % v roce 2015. Postupně se zvyšovala slovní i finanční podpora cyklistické dopravy, cyklopruhů a kol přibývalo. V roce 2008 dosáhl podíl cest čísla 14 % a původní cíl zvýšili na 20 %.

Vedení města bere cyklistickou dopravu velmi vážně. Monatzeder vysvětluje: „osm až devět z deseti cest vykonaných v Mnichově je kratších než 6 km, což je pro kolo ideální vzdálenost.“Město každý rok investuje do cyklodopravy 4,5 mil. €, z čehož jde 1 mil. na kampaň, jejímž cílem je propagovat kolo jako dopravní prostředek a zvyšovat bezpečnost jejích uživatelů. Pan náměstek dále tvrdí, že ve svém městě sleduje podstatnou kulturní změnu. Mladí lidé dle něj dříve toužili především po automobilu, ale nyní právě oni nejčastěji jezdí na kole, veřejnou dopravou a auto si případně jen půjčují například prostřednictvím Car-sharingu15).

Na magistrátu pracuje 11 lidí, kteří se na pěti různých odborech starají přímo o cyklistickou dopravu. Přibližně 50 % celé uliční sítě je doplněno o nějakou formu cyklopruhů a více než 30 % jednosměrných ulic mohou cyklisté projíždět v protisměru. V Mnichově a dalších šesti německých městech si lze půjčit kolo v systému Call a Bike, který provozují německé dráhy DB. Kola nejsou na rozdíl od většiny systémů pouličních půjčoven kol umístěna v hnízdech, ale jednotlivě. Služba je k dispozici především v oblasti uvnitř vnitřního městského okruhu16).

Call a Bike - chytře a snadně z bodu A do bodu B.

Berlínský systém Call a Bike má kromě jednotlivě "opuštěných" kol i desítky stanovišť.


[1]    Základní zdroje pro tuto kapitolu: (21,50)

[2]    Hlavní zdroj pro tento odstavec (14)

[3]    Základní zdroj pro tuto kapitolu viz (15)

Tabulky a seznam zdrojů samostatně zde.

Pokračování příště.

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (2 votes cast)
Srovnání měst (7) – Mnichov, MHD a cyklodoprava, 5.0 out of 5 based on 2 ratings
Share


Autor: Doprava ho zajímá. A chce řešit její problémy.


5 komentářů

  • Napsal Jiří Lojda, 3. 10. 2012 @ 16:08

    Vašek Kříž: Nejdříve děkuju za odpovědi na mé dotazy pod starším článkem. Zareaguju na ně tady v souvislosti právě s Mnichovem. Kdo kontroluje ve Vídni parkovné- nevadí, že nevíte. V Mnichově mě zaujalo, že to obíhají osoby, které sice mají nějaký stejnokroj, ale kromě bločku a nějakého elektronického zařízení už s sebou nenosí nic. Jaký je jejich status podle tamějšího práva nevím zase já. Že to u nás dělá městská policie se všemi svými pravomocemi je podle mě špatně. Ten městský strážník má plnit daleko důležitější úkoly než řešit parkovné. Inspirace ve Vídni co se týče systému parkovného je sice hezká, jde ale taky o to, kdo ten systém kontroluje a kolik to stojí?
    Zda jdou platit i minuty a limit dvě hodiny. Že předpokládáte, že minuty platit nelze, je sice hezké, jak to ale ve Vídni je, nevíme. Pokud ale nabízíte cenu parkovného, měl byste toto vědět, protože je rozdíl, jestli osoba, která stojí někde hodinu a půl zaplatí např. 2,40 euro (1,20 za hodinu) nebo 1,80euro. Nabídnu příklad s Olomoucí, kde se v některých částech parkovné 20Kč/hodinu, minuty platit nelze, v Mnichově ve Schwabingu platíte euro na hodinu (cca 25Kč), pokud stojíte 1:30, zaplatíte v Olomouci 40 Kč, V mnichově 1,50euro, tj. cca 37,50 Kč. Parkovné v centru Prahy je skoro srovnatelné se Schwabingem (to je cca tam, odkud je Váš obrázek Münchener Freiheit). Že musíte mít něco pro srovnání chápu, na druhou stranu skoro nikdy, pokud mám platit parkovné, neplatím přesně celé hodiny (myslím, že nejsem sám) a podle té ilustrace s Olomoucí vidíte, že to může vypadat trochu jinak, vezmou-li se v úvahu jiná kritéria. Je totiž rozdíl, kolik je cena parkovného a kolik jsou výdaje na parkování (třeba za určitý počet hodin v měsíci). Že nevíte jak to jinak udělat, aby to bylo spravedlivé (k otázce dvě hodiny max.). Když si neodpustím jízlivou poznámku opět ze Schwabingu- tady platíte euro na hodinu, maximum je šest hodin – což neznamená, že máte stát jen šest hodin, to znamená, že pokud zaplatíte šest hodin, stojíte celý den. Nepřipadá Vám, že v Mnichově mají diametrálně odlišné „pojetí spravedlnosti“ než ve Vídni? A když už jsme u toho, kdo tedy rozhoduje o tom, že to je spravedlivé a jaká kritéria bere do úvahy- protože mnohdy mi nedochází, jak k té „spravedlnosti“ došel…

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)
  • Napsal Jiří Lojda, 3. 10. 2012 @ 16:09

    Sídelní kaše, Pražský okruh a mnichovská MVV- To je takové hezké téma, kterým jsem si roky lámal hlavu. Znám lidi, co běžně jezdí denně za prací z Mnichova do Pasova, nebo obráceně (autem), a taky lidi, kteří jezdí každý týden z Bavorska do Hamburku na víkend (autem). Zkuste u nás někomu navrhnout, aby denně dojížděl za prací 220kilimetrů, nebo na víkend 600- pomyslí si asi své a oprávněně, u nás pro to nejsou podmínky- dálniční síť, vlaky atd. (byl tu článek o napojení Liberce na Prahu- myslím velmi kritický)! Do Mnichova se jezdí za prací a vzděláním nejen z celého Bavorska, špička, jaká je ráno v metru v Mnichově, to je kategorie sama pro sebe. Lidé stojí na peroně, protože se do soupravy nevlezou a uvnitř opravdu stojíte tak namačkaný, že jste si to v životě nebyl schopen představit, a to všechno při šesti linkách metra a geniálně vymyšleném S-Bahnu, kdy srovnatelně velká Praha má 3 linky metra a S-Bahn paroduje! Přitom dálnice od Salcburku (napojuje Rosenheim, Miesbach, a přilehlé obce, kde nová zástavba mnohdy taky zatlačuje starou) je ráno plná taky a Mnichovem skáčete po okruhu do centra hodinu. I kdyby tedy nakrásně všichni lidi, co potřebují dojíždět, chtěli zítra přesednout do MHD- nedostanete je tam, nemáte je kam dát! Navýšení kapacity na některých úsecích je tak ve špičce, co jsem slyšel, možné už tak leda kapacitnějšími soupravami. Proto ten rozdíl oproti ČR, Mnichov s automobilovou dopravou pracuje, protože tam ví, že vždy bude dost lidí, pro které jiná alternativa nebude (z Deggendorfu jste autem v Mnichově za 1 hodinu 40 minut- vlakem(?) – zkuste si to, tím spíš, když vyjedete od domu v Degendorfu a zastavíte před kanceláří, zkuste si ještě k vlaku připočíst přestup na U-Bahn). V Mnichově tedy dělají, tak jak já to vidím, co se dá, aby byla zajištěna doprava a dělají všechno proto, aby té automobilové bylo co nejméně- ale asi těžko by zazněl vážně míněný názor, že to jde i bez ní. Okruh je vnější i vnitřní, vnější má minimálně 3 pruhy. Snaží se dostat i lidi mimo špičku, tj. je nabízena měsíční síťová jízdenka s možností započetí cesty po 9 ráno- vhodná pro seniory, či pro ty, kteří nemusí jezdit hned ráno- jízdenka je přenosná. Mladí auta mají v Bavorsku buď svá, nebo nemají problém si je od rodičů půjčit- pokud tedy někdo z mladých potřebuje vykonat cestu autem, nemá s tím nejmenší problém. Pokud máte rodinu, kde jsou dvě děti mezi 22-26 lety, budete mít v rodině dost pravděpodobně tři auta, dvě auta na rodinu jsou běžná věc, rodina kompletně bez auta skoro neexistuje. Takže tady nevím.
    Cyklistika v Mnichově- to je podle mě malá hrůza. Nepřehledné a nebezpečně řešené semafory, kdy cyklista má zelenou, když odbočujete vpravo, musíte koukat mnohdy opravdu hodně daleko za sebe, kola naházená všude, stojany jsou přeplněné. Pro chodce se z toho stává martýrium, kdy permanentně vyhýbáte kolu bud jedoucímu nebo stojícímu. Mladí téměř vždy bez přilby, někdy bez držení a mnohdy na kolech, ze kterých by se u nás v mnoha servisech zhrozili. Podle mě je Mnichov přesně ten příklad, jak nemá vypadat zavedení cyklistické dopravy ve větší míře. Mnichovanům to vyhovuje, město je to pochopitelně jejich, já bych tohle v Praze nechtěl a asi nebudu sám. Jsou jiná města, kde lze hledat inspiraci pro cyklistiku ve městě. Možná právě Vídeň, určitě Skandinávie. Zavedení té cyklistické dopravy něco stojí (stojany, úprava křižovatek-třeba signalizace), nejde jenom namalovat pruhy.
    Berte kdyžtak výše napsané řádky jen jako pohled z druhé strany, či jakési doplnění. Váš seriál je velmi zajímavý, pro mě plný nových informací, na druhou stranu- nemusím se vším souhlasit 😉

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)
  • Napsal Vašek Kříž, 3. 10. 2012 @ 21:03

    Jiří Lojda: díky za pohled z druhé strany. V Mnichově jsem ještě nebyl a o to je to cenější. Na většinu otázek nedokáži odpovědět, protože jsem se tím takto podrobně nezabýval. Každopádně pro Prahu či jiná města by bylo dobré znát dobré příklady i přehmaty pořádně, tedy také odpovědět na vaše otázky, které jsou podnětem k mé další práci. Navíc uloženým na místě, kde ho snadno najdu.

    Poznatky z MHD jen dokazují jak ošidné mohou být různé studie. Vždyť předloni byla mnichovská MHD oceněna jako nejlepší v Evropě ve studii Mezinárodní automobilové federace. Pražská skončila čtvrtá. Tak narvané metro, jak říkáte, jsem asi zažil v Kyjevě. Když se do MHD víc lidí nevejde, pak je to obrovská výzva, vytvořit v ní více místa a nalákat lidi z aut.

    Cyklodoprava: otravování života chodcům jsem vnímal v Kodani a je to obrovský problém. Dokonce odhaduji, že některé krátké cesty jinak vykonatelné pěšky jsou vykonávány na kole, protože se prostě na pěšáky neberou takové ohledy jako na cyklisty. Ano, vyhýbání kolu hlavně stojícímu či právě vedenému. Příklad by bylo nejlepší si brát od nejlepšího, co na světě je. Tedy z Nizozemí. Jasně, u pruhů to nemůže skončit. Jízdu bez helmy považuji za dobrý ukazatel toho, že se cítí bezpečněji.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)
  • Napsal Jiří Lojda, 4. 10. 2012 @ 19:22

    Vašek Kříž: Děkuju za odpověď. Do Mnichova určitě jeďte, chce to mít na tu návštěvu několik dní. Abyste si ten systém stihl projet. Doporučuju- i pro lepší zážitek z krajiny- projet se BOB nejlépe jednotkou jedoucí do Bad Tölz, nebo jednotkou jedoucí na Tegernsee. Za hodinku a půl jste v jiném světě. BOB je taky důkazem toho, že to jde i bez DB. Pokud vím, místní přijali s nevolí, že o trať obsluhovanou BOB se bude soutěžit, nechtějí o svůj BOB přijít (mě nešlo přes pusu, jak tomu říkali die BOB (protože die Bahn- Bayerische Oberlandbahn), pro mě to byl der BOB (Bob je mužské jméno, ne? 🙂 ) ). Naučíte se mít taky po návštěvě Mnichova rád pražské metro- je lepší, čistší, chování cestujících je lepší, a to i přesto, že v některých stanicích v Mnichově hrají z reproduktorů klasiku a i ten přestup z linky na linku přes peron je lepší, než ztrácet čas v tunelech. Zase ale jejich starší vozy nemají pojistku u dvěří tak jak jí známe z Prahy- pokud ucítí překážku, pražské dveře se zastaví, případně znovu otevřou- v Mnichově to prostě nakoupíte naplno, dokud neuhnete. Kočárek do metra v Mnichově- do těch starších vozů ? – tak to leda za trest.

    Co je devizou Mnichova je ten S-Bahn. Všimněte se na své mapce, že ten S-Bahn začíná na jednom konci a končí na druhém, takže řeší městskou i příměstskou dopravu- dobré pro srovnání s pražským přístupem- všechno na Hlavní nebo na Masaryčku- přicházíte o cestující, kteří prostě chtějí z jednoho konce na druhý, nebo kteří jedou třeba z vnějšího centra na jihu do obce za městem na severu… Na hlavním nádraží v Mnichově nekončí skoro žádný S-Bahn…

    O tom by šlo psát pořád. K té cyklistice- jednu vtipnou na závěr. Stál jsem na semaforu v Mnichově, stmívalo se, teplota tak 10 stupňů, a najednou koukám, jak projíždí kluk na kole, oblečený v neoprenu a pod paží má surfovací prkno! V Anglické zahradě V Mnichově mají na Isaru prý nějaké umělé vlny, takže tam jde surfovat… No, každopádně Vy se nebráníte tomu vydat se někam a vidět to v akci, takže ať se do Mnichova co nejdřív vydáte.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 1 vote)
  • Napsal Jiří Lojda, 8. 10. 2012 @ 18:40

    Když už jsme teda navíc byli u toho Mnichova a S-Bahnu, ono to vypadá, že se konečně pohneme s touhle věcí i u nás:

    http://www.novinky.cz/domaci/280881-dopravu-po-praze-maji-zajistit-i-vlaky-na-kolejich-vsak-hrozi-tlacenice.html

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)

Odkazy k příspěveku

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*