2 920 přečtení
Bře 02 2012

Jednoduché radosti při cestování MHD

Schod

Po dlouhé době jsem měla možnost jet MHD bez kočárku, dětí i těhotenského břicha. A najednou jsem objevila radost z cestování. Radost o to překvapivější, že ji vyvolávaly věci, které mi až doteď ani nepřišly na mysl. Normální člověk si případná úskalí ani neuvědomuje.

 

Jak já jsem byla ale šťastná, když jsem prostě přišla na zastávku a mohla jet hned prvním autobusem. Nebylo nutné čekat na nízkopodlažní spoj (a i v případě jeho příjezdu má maminka s kočárkem smůlu, pokud je uvnitř moc lidí a musí prostě čekat další půlhodinu – a v některých případech i hodinu). Občas se sice objeví dobrovolný pomocník – já osobně jsem ale jejich služeb příliš nevyužívala. Co je mi platné, že mi někdo pomůže do autobusu, když se potom nenajde nikdo při výstupu? V případě nouze vypomůže i řidič, nadšeně se ale netváří. A teď jsem si mohla dokonce vybrat i vstupní dveře :o). Nikdo mi nediktoval, kudy nastoupit, kde si sednout. Bez bříška jsem si dobrovolně zvolila i to, že si nesednu – i obyčejná volba stání nebo sezení je luxus, kterého si málokdo váží.

Velkou úlevou byl i přístup na zastávku. S kočárkem musím několikrát obkroužit okolí zastávky pomocí velkoryse postavené rampy – která zcela nelogicky končí na opačné straně než je zastávka (namísto krátkých schodů vedoucích až ke dveřím autobusu). Zdánlivě to vypadá jako maličkost, představte si tu zajížďku ale například za teploty -15 stupňů, kdy navíc máte v kočárku vztekající se novorozeně a vám samotné není úplně nejlépe. A to už vůbec nezmiňuji metro – nejbližší zastávku mám cca 8 minut chůze. Pokud ale jedu s kočárkem, musím na další zastávku – buď cca 15 minut přes park nebo tři zastávky autobusem. Na té naší stanici totiž není výtah ani jezdící schody, prý po nich není poptávka.
Doufám, že si budu ten současný nadšený stav pamatovat. Nechci se zase stát “tupým” konzumentem dopravního prostředku. Chtěla bych zůstat ochotným a dobrovolným pomahačem maminek s kočárky a stařenek s taškami. Ráda bych vždy ochotně ustoupila potřebnějším, uvolnila místo a vůbec brala ohledy na své okolí. Je až příliš jednoduché koukat se jinam a předstírat zaujatost okolím nebo knihou. A co vy? Pomáháte? Koukáte jinam? Myslíte na své problémy a své okolí prostě nevnímáte? A napadlo vás někdy se na své spolucestující usmívat, nebo se jen mračíte?

Na cestě.

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.0/5 (8 votes cast)
Jednoduché radosti při cestování MHD, 4.0 out of 5 based on 8 ratings
Share


Autor:


5 komentářů

  • Napsal zaantar, 2. 3. 2012 @ 23:42

    osobně se snažím pomáhat a uvolňovat místo, když si zrovna všimnu, že je toho zapotřebí. někdy si ovšem nejsem jistý, jestli takovou pomoc daný člověk potřebuje a zda o ni stojí anebo příliš nevnímám okolí (nepředstíraně – taková cesta mhd poskytuje vzácných pár minut, kdy člověk může beztrestně vypnout) – ale vždy rád vyhovím tomu, kdo místo k sezení chce natolik, že je ochoten slovně vyjádřit svoje přání (naopak na lidi, kteří nic neřeknou a pak člověku najednou vynadají, že není telepat, jsem docela alergický).

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +12 (from 12 votes)
  • Napsal Michal Jaroš, 3. 3. 2012 @ 19:29

    Vážená autorko,
    mne je 16 let a mám momentálně čtyřletého bratra, a vzhledem k zaneprázdněnosti rodičů jsem ho od jeho půl roku až doposud měl na starosti ve svém volném čase mnoho dní také já a nebylo jich málo. Jezdil jsem s ním od počátku velmi často MHD i vlakem, často sám. Nikdy, opakuji nikdy se mi nestalo, abych byl v autobuse či tramvaji sám a neměl mi kdo pomoci, proto si myslím, že je zbytečné vaše stěžování si na čekání na nízkopodlažní spoj. Nevím, kam jezdíte, ale pokud vám tak vadí, jak se tváří řidič, když vám má pomoci s kočárkem, pak se nedivte, že dlouho čekáte. Rovněž se mi nestalo, že bych se do dopravního prostředku nevešel, pokud chcete, vždy se tam natlačíte (zatím nikdy se mi nestal opak a to jezdím MHD několikrát denně na různých trasách. To, že kvůli obrubníku obcházíte zastávku nebo chodíte na jinou stanici metra kvůli schodům (proč si neřeknete někomu o pomoc??), je rovněž pouze a pouze Vaše blbost a hloupost. Pokud čekáte, že vše bude nízkopodlažní a bezbariérově přístupné, jste asi až příliš velký idealista.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 17 votes)
  • Napsal Busman, 4. 3. 2012 @ 9:45

    Celkově je problém v tom, že se u nás bezbariérovost vnímá jako opatření pro vozíčkáře. Těch je ovšem jen pár (nebo nejsou vidět), tak se pro toho jednoho vozíčkáře za týden udělá vlez někde vzadu, aby se neřeklo. Nemám na mysli původní stanice metra, a staré budovy, kde to jinak nejde, nýbrž stavební řešení nová – kde je jasná snaha o pouhé naplnění litery zákona, jinak by projekt nedostal stavební povolení. Lidé jsou zvyklí a těm pár vozíčkářům to vyhoví.

    Ovšem bezbariérovost bych chápal v mnohem širším významu – pro seniory, kočárkáře, rodiny s dětmi i zdravé jedince v produktivním věku – už jenom kvůli komfortu chůze – a oblíbenosti chůze jako pěší dopravy na krátké vzdálenosti do 3 km – v provázanosti s veřejnou dopravou – a jako alternativy vůči IAD a řešení problémů s ní spojených (ekologických a zejména kapacitních – v klidu i pohybu).

    Jezdím teď taky s kočárem – a na některých křižovatkách, musím říct, není příliš bezpečné, když blikne zelená, já teprv sjedu s vysokého obrubníku – a již skáče červená. Většina řidičů automobilů příliš tolerantních není a obraz chodce s kočárkem jim velkorysosti nepřidává.

    Ale větší problémy nemám, jak píše Michal Jaroš, kdo nemá problém s organizací neznámých lidí kolem sebe a výslovně si řekne o pomoc, tak se dočká. Takhle jsem se dostal třeba do služebních výtahů na kolínském nádraží atp. Ovšem bezpečnou jízdu s kočárkem po jezdících schodech v metru – tu si nějak neumím představit. Naštěstí nejsem z Prahy – ale jak již jsem jednou poznamenal – obdobné problémy jsou ve všech městech ČR.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +6 (from 8 votes)
  • Napsal Busman, 4. 3. 2012 @ 9:46

    Ad Michal – v 16 letech byste ještě měl vize mít.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +4 (from 6 votes)
  • Napsal Pražan, 4. 3. 2012 @ 12:05

    Ad “Busman” = 04.03.2012 – 09:46 (ale vlastně především ad “Michal Jaroš” = 03.03.2012 – 19:29):
    Ale zejména by neměl být “mistr světa”, a naopak by měl vůči ženám a starším projevovat víc slušnosti (třeba i proto, že sám pochopitelně nemůže mít ještě ani zdaleka tolik životních zkušeností – nejen těch s dopravou kočárků v prostředcích VHD): je nesporně pravdou, že naprostá většina (“normálních”) uživatelů VHD vychází těm, kdo dopravují kočárek, více či méně vstříc, ale lze to napsat kulturněji a ne vztekle, N.B. vnucuje-li tu informaci osoba de jure nedospělá …

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 2 votes)

Odkazy k příspěveku

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*