Graz

Při své letní výpravě za dopravou v rakouských městech jsem zavítal i do hlavního města Štýrska – Štýrského Hradce (oficiálně a podivně česky, Graz zní lépe). S počtem obyvatel přes čtvrt milionu jde o druhé největší město v Rakousku. V článku a navazující galerii přináším různé postřehy.

Tramvaje jezdí ve Vídni, Innsbrucku, Linci, Gmundenu a Grazu. Vídeňská síť se se 170 kilometry dvoukolejných tratí řadí k největším v Evropském i světovém měřítku. Z Innsbrucku vedou dvě tramvajové trati do hor. Jinak je to tam všelijaké, spíše si tam „hrají s pastelkami“ a pokoušeli se trolejbusy nahradit tramvajemi. (Má loňská fotogalerie.) V Linci otevřeli letos 13. srpna novou tramvajovou trať. Gmunden je malé město, kde jezdí tramvaj pár kilometrů od nádraží do centra k jezeru.

V Grazu je šest tramvajových linek, které obsluhují 33 kilometrů tratí. Všechny linky se setkávají v centru na Jakominiplatz, kde se mezi sebou vzájemně motají tramvaje, chodci, autobusy a cyklisté. Zjevně však bez větších problémů. Jednotliví uživatelé si zde zvykli na sdílení prostoru. Nejsou tu přesně určené hranice, chodí se i prostředkem křižovatky. Chůzi neomezují žádná zábradlí či podchody. Také není před vozidly přednost a chodci je pouštějí. I tak tudy MHD projíždí pomaleji. Dle úhlu pohledu „bezpečné“ zábradlí a signalizované přechody pro chodce by zřejmě způsobily mnohem více rizikových situací. Mám červenou a ujíždí mi tramvaj, co udělám? Nemůžu si nevzpomenout na Hradčanskou, kde chodí kvůli zbytečnému semaforu přes koleje na červenou skoro polovina chodců.

Pěší zóna v centru města.

Z Jakominiplatz se tramvajové tratě rozbíhají jako pavouk do různých směrů. Koncových větví je devět. Trať na Mariatrost vede k tramvajovému muzeu a ve svém koncovém úseku je jednokolejná s výhybnami. Vede bočními ulicemi i lesem. Tratě vedoucí do konečných Puntigam, Liebenau a St. Peter byly v letech 2005 až 2007 prodlouženy. Neznám přesné délky, ale většinou se jednalo o přibližně dvoukilometrová prodloužení. Na Puntigam vede trať podél frekventované výpadovky, u které nebylo dost místa a tak je úsek několika zastávek jednokolejný. Konečnou v Liebenau tvoří bloková smyčka kolem velkého nákupního centra.

Celý přednádraží prostor se v součastné době rekonstruuje. Součástí projektu rekonstrukce nádraží je i svedení tramvají na krátký úsek pod zem. Než tramvaje zajedou do podzemí, ještě několik let budou jezdit po provizorní trati. V létě 2011 byl provoz na dané tramvajové trati vyloučen. Tramvaje končily kvůli přestavbě v nově postavené smyčce Laudongasse. Úsek mezi Jakominiplatz a smyčkou tedy obsluhovaly náhradní autobusy. A to při nezvyklém režimu. Tramvajové linky, kterých se výuka týkala, byly rozděleny na dvě části. Označení číslem i cílovou stanicí zůstalo stejné. Několik zastávek uprostřed rozpůlené linky se jelo autobusem. Nemohu se ubránit myšlence, že výstavba podzemní stanice tramvaje je tak trochu plýtvání penězi. Preferenci tramvají i kvalitní přestup na vlaky by možná šlo zajistit i povrchově. Video ukazuje zmizelou podobu přednádraží.

V rakouské MHD jsou dva rozdílné návyky, o kterých bychom mohli přemýšlet. Na konečných se hned po vystoupení nebrání nástupu nových cestujících. V zimě to může ušetřit chvíle chladu, za tmy může umožnit číst si a za každého počasí lépe posedět. Další se týká zastávek na znamení. Buď si někdo zmáčkl poptávkové tlačítko, řidič zastavil. Nebo někdo stál na zastávce, řidič zastavil. V ostatních případech se autobusové i tramvajové zastávky projížděly. Nikomu na tom nepřišlo nic divného. Žádné rozdělení na zastávky na znamení a bez, prostě jen zastávky se špetkou selského rozumu.

Na místní kopec Schlossberg vede lanovka a výtah ve skále. Lanovka má moderní vozidla, je velmi prudká a platí zde lístek na MHD. Ve výtahu ve skále si však musíte koupit speciální. Velká část historického centra je pokryta pěší zónou. A jaký je v tomto městě podíl druhů dopravy? Modal split na wikipedii o roce 2008 říká: 20% MHD, 16% na kole, 45% autem, 19% pěšky.

Další postřehy a fotky v galerii zde.

1 komentář

• 

  Napsal Pražan, 23. 8. 2011 @ 1:00

  Ještě by se hodilo doplnit informaci aspoň o nějaké schéma sítě linek, protože to “Googlí mapa” (pochopitelně) nenabízí – použitelné je například toto schéma linek denního provozu:
  http://www.gvb.at/home/linienuebersichtsplaene/liniennetz_graz_internet.pdf
  a toto schéma linek nočního (víkendového) provozu:
  http://www.gvb.at/home/linienuebersichtsplaene/nightlinenetzplan_2011.pdf
  – “noční rozjezdy” z Jakominiplatz připomínají brněnské “noční rozjezdy” od hlavního nádraží, jen je jich méně a fungují jen o víkendech …

Odkazy k příspěveku

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*Name

*Email (nezveřejněn)

Webová stránka

Opište kontrolní kód *