Další den byla na programu plavba po jezeře Titicaca s návštěvou Rákosových ostrovů a ostrova Taquille. Probudili jsme se do deštivého chladného rána. Foukal vítr. Z našeho hotelu nás odvezli do přístavu, kde proběhlo nalodění. Po 20 minutách plavby jsme dorazili na Rákosové ostrovy (Los Uros), které se nalézají v národní rezervaci Titicaca. Následovala prohlídka s výkladem. Lidé na ostrovech už nežijí. Jezdí sem jen do práce a večer se vracejí na pevninu. Na ostrovech mají restauraci, školu i nemocnici. Podívali jsme se do tamního obydlí a dozvěděli se něco o stavbě ostrovů. Zajímavostí je, že když se rodina rozroste, tak vezmou motorovou pilu a ostrov rozříznou na půlku. Nově vzniklé části se pak dále rozšiřují. Jednou měsíčně musí rákos, který se dá i jíst, vyměnit.  Pro zájemce byla možnost plavby lodí z rákosu, kterou tamní indiáni stále používají, na druhý ostrov. Po prohlídce následovala návštěva ostrova Taquille, kam jsme po cca 100 minutách dopluli. Počasí se umoudřilo a slunko začalo hřát.

Jezero Titicaca - Los Uros - Rákosové ostrovy 16.2.2011

Jak se staví Rákosové ostrovy - Los Uros na jezeře Titicaca 16.2.2011

Dostat se až na vrchol, kde nás čekal oběd, bylo ve 3 800 m. n. m. trochu náročnější. Přes centrální náměstí s radnicí se pokračovalo až nahoru, kde byl krásný výhled na jezero Titicaca.

Ostrov Taquile - radnice dne 16. 2. 2011

Ostrov Taquile a jezero Titicaca 16. 2. 2011

Zajímavé byly modře kvetoucí brambory. Po obědě a krátkém odpočinku následovala náročná cesta po schodech dolů. Pak plavba zpět. Lodě s výletníky se musejí po 13:00 hod. vracet zpět, protože se každý den na jezeře odpoledne zvedají vlny a pak už by to bylo velmi obtížné. Při cestě zpět byla možnost se trochu opálit bez krému a načerpat tak blahodárný vitamín D3, abychom byli zdraví. Večer nám opět přichystal pěkný liják s bouřkou. Ráno po snídani naše cesta pokračovala dále. Zavítali jsme na místní tržiště, kde nám místní průvodce vysvětlil, co se to tu všechno prodává. Některé druhy sortimentu u nás neznáme. Jedním takovým je i černá kukuřice.

Puno - tržnice - černá kukuřice 17. 2. 2011

Puno - tržnice dne 17. 2. 2011

Pak bylo krátké zastavení u zdejší katedrály a  prohlídka muzea . Po ní jsme vyjeli s naším mikrobusem nahoru na vyhlídku, abychom viděli město z ptačí perspektivy. Puno se 180 000 obyvateli má také síť linek MHD. V provozu jsou malé mikrobusy s cedulí na střeše označující číslo linky a trasu.

Puno - panorama dne 17. 2. 2011

Bylo již pozdní dopoledne. Naše putování pokračovalo dále. Po cca 30 minutách jsme dorazili do Sillusiani k Laguně de Umayo. Je to předincké pohřebiště, chráněné ze tří stran touto lagunou.

Sillusiani - předincké památky - pohřebiště dne 17. 2. 2011

Sillusiani - zajímavý hmyz 17. 2. 2011

Po prohlídce následovala další cesta s krátkým zastavením na nedaleké farmě, kde jsme mohli ochutnat jedlý jíl, který se přidává k bramborám. Pak pokračovali do Juliacy s 280 000 obyvateli na letiště, abychom se přepravili do Arequipy. Juliaca má také síť linek MHD provozovanou mikrobusy. To už bylo odpoledne kolem 16:00 hod.

Sillusiani - farma - jedlý jíl dne 17. 2. 2011

Juliaca - MHD dne 17. 2. 2011

Pokračování příště