6 480 přečtení
Dub 07 2010

Výstava Křižovatka tří moří – Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe ve Zlíně

Putovní výstava Křižovatka tří moří, která pojednává o vodním koridoru Dunaj-Odra-Labe (D-O-L), bude zahájena dne 15. dubna 2010 v 16 hodin v budově rektorátu (U13, nám. T. G. Masaryka 5555). Slavnostního aktu se zúčastní mnoho významných hostů, např. hejtman Zlínského kraje MVDr. Stanislav Mišák, rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně prof. Ing. Ignác Hoza, CSc., členové senátu a poslanecké sněmovny parlamentu České republiky a další představitelé krajů a regionů ležících na trase vodního koridoru D-O-L.

Součástí vernisáže budou, ještě před samotným zahájením výstavy, přednášky doc. Ing. Pavla Juráška, CSc., Ing. Jan Kareise, Ph.D. a Ing. arch. Juraje Jančiny o rozvoji vodní dopravy a vodních cest od 14.30 hod. Hosté se budou moci seznámit s historií i aktuálními informacemi o tomto projektu důležitém nejen pro Českou republiku, ale i pro celou Evropu.

Výstava se koná v době, kdy se projekt D-O-L posouvá do roviny mezinárodního jednání s okolními státy a Evropskou komisí o jeho realizaci. Výstava „Křižovatka tří moří – Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe“ soustřeďuje hlavní údaje o tomto významném evropském vodním koridoru, který má být současně klíčovým faktorem pro udržení vyrovnané vodohospodářské bilance (i při očekávaném negativním ovlivnění vláhové bilance jižní a střední Moravy globálními změnami klimatu) a příspěvkem k ochraně před povodněmi, k využití obnovitelných zdrojů a k revitalizaci krajiny. Poslední krize (ropná, plynová, hospodářská) zdůraznily také další funkce D-O-L jakou je doprava strategických surovin, především ropy a plynu, do zásobníků na jižní Moravě u Lanžhota, jež by umožnila širokou diverzifikaci těchto zdrojů, nebo výrazné zvýšení zaměstnanosti, a to jak v době výstavby (desítky tisíc pracovních míst), tak během provozování vodního koridoru.

Nelze opomenout také významný přínos pro turistický ruch a rekreaci. Výstavba 1. etapy D-O-L má propojit izolovanou vodní cestu Baťův kanál a splavnou řeku Moravu a Dyji se sítí evropských vodních cest, příchod zahraničních „vodních“ turistů by jistě přispěl k rozvoji regionů ležících na březích těchto vodních cest. Ředitelství vodních cest ČR bude prezentovat plány rozvoje vodních cest, Labe, Vltavy a Baťova kanálu, včetně prodloužení této vodní cesty do Kroměříže a Hodonína. Návštěvníci se také dozví jaké plány na rozvoj vodních cest na Moravě, a jaký vztah k průplavu Dunaj-Odra-Labe měli Tomáš a Jan Antonín Baťa ve 30. letech 20. století. Informace obohatí historické fotografie z výstavby a provozu Baťova plavebního kanálu.

Putovní výstava byla až doposud prezentována v Praze, Ostravě, Brně, Přerově a v Břeclavi a stala se inspirací pro věcné a kritické diskuse. Další reinstalace exponátů ve Zlíně má zásadní důležitost zejména z toho důvodu, že Zlínského kraje by se dotýkala částečně první a zcela druhá etapa výstavby vodního koridoru D-O-L, od Dunaje po Přerov.

Velkým lákadlem bude jistě největší mapa vodních cest České republiky nalepená na podlaze, na níž jsou přehledně zobrazeny existující i plánované vodní cesty v České republice, včetně vodního koridoru D-O-L, návštěvníci si tak budou moci sami „proplout“ naši zem. Výstava se koná s finanční podporou Zlínského kraje, ve spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, Státní plavební správou a Ředitelstvím vodních cest ČR.

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (2 votes cast)
Výstava Křižovatka tří moří - Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe ve Zlíně, 5.0 out of 5 based on 2 ratings
Share


Autor:


8 komentářů

  • Napsal Vozka, 9. 4. 2010 @ 0:17

    Je až neskutečné, jaká se dělá propagace tomuto záměru (přesněji nesmyslu) a co vůbec k tomu vede. Užitečné stavby za rozumné peníze nejde prosadit a to ani třeba rekonstrukce železničních tratí, výstavby a obnovy vleček, nové zastávky, modernizace vozidel, výsadba stromořadí, obnova říčních koryt a potoků do přirozeného stavu, rozumné úpravy krajiny, aby nehrozily změny klimatu, povodně, omezily se extrémní vlivy atd. A to stojí řádově destimliony až pár miliard. tady se navrhuje ekonomicky, dopravně i ekologicky naprosto nepřijatelná akce za stovky milard, která v krajině navíc naruší vše, co půjde a třeba s protipovodňovým efektrem nemá vůbec nic společného, spíš naopak. Zdá se, že tady jde ajko vždy o velký tunel, akce pro pár zainteresovanmých, kde budou miliardy téct proudem. předpokládám, že k tomu nikdy nedojde a že rozum zvítězí. nehledě na to, že už několikrát bylo prokázáno, že celá stavba je k ničemu. přesto se neustále vytahuje a prosazuje. nezžbývá než opět otázka. Komu a proč to slouží? proč najednou žádné technické a rozumné atrgumenty neplatí? je to stejné jako u silniční lobby, kdy i nesmyslné a neodůvodnitelné stavy se prosazují a čím víc stojí, tím lépe se prosadí. juž je na čase, aby vstoupil v platnost zákon o prokazování původu nabytého majetku a peněz. To by asi pomohlo v tolika věcehc, že snad ani stát by už nebyl zadlužený a možná by se pak snadno prosazovaly stavby za pár milionů a ne když tyto stejné stav by stojí v řádech stamilonů.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 2 votes)
  • Napsal Lubomír, 9. 4. 2010 @ 8:39

    Zajímavé je, že existuje spousta tratí, které by svou modernizací a optimalizací zvýšili úroveň cestování a zkrátili čas i na polovinu současné jízdy. Tratí, které do dnešních dnů operují s technickým potenciálem, který jim vtělil projektant před 140 lety. a právě na tyto projekty peníze NEJSOU! Mluvím o všech nekoridorových tratích, které se neopravují a skomírající doprava na nich, vyvolaná důsledkem podudržovaného technického stavu, odrazuje cestující i přepravu nákladů. A v konečném důsledku se zruší, protože peníze se přeci nebudou investovat do něčeho, čím nikdo nejezdí. Ale na druhou stranu peníze JSOU na takovéto projekty, jejichž přínos opravdu nenacházím. (mohu se mýlit)

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 2 votes)
  • Napsal Martin Trávník, 10. 4. 2010 @ 0:47

    “Poslední krize (ropná, plynová, hospodářská) zdůraznily také další funkce D-O-L jakou je doprava strategických surovin, především ropy a plynu, do zásobníků na jižní Moravě u Lanžhota”.

    Ty lidi nemají kus soudnosti a jejich drzost je nebetyčná. Tyto produkty se mohou vozit (když už!!!!) do Bratislavy. Jinak výstavba i několika nových produktovodů bude několikanásobně levnější než tento nesmysl.

    To Vozka a Lubomír: je to samozřejmě o tom, že SŽDC se chová tak jak se chová a že železnice nemá pořádnou lobby.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 2 votes)
  • Napsal Franta, 10. 4. 2010 @ 12:45

    Jsem asi vyjímka, protože si myslím, že průplav DOL význam může mít. Oni naši předci nebyli hlupáci a když se o něčem mluví sto let, asi to takový nesmysl nebude. Obecně je ale pravda, že u nás se prosadí spíše nesmyslné stavby s největším ziskem pro “objektivně vybrané” firmy, než stavby opravdu užitečné. A to bohužel ve všech oblastech. Ať mi například někdo vysvětlí kilometry hnusných betonových stěn oddělujících pole od železničního “koridoru” (ve skutečnosti jen opravené staré trati) Praha – Benešov. Ale to sem nepatří. Dokážu si představit, že se konečně dokončí Labská vodní cesta (komory Děčín a Přelouč II). Dokážu si i představit, že se splavní Morava (z části derivačním kanálem) někam k Uherskému Hradišti. A Odra do Ostravy. Tyhle akce by přírodě příliš neuškodily, měly by rozhodně pro těžkou i rekreační lodní dopravu význam a jsou realizovatelné do deseti let. A potom bych důkladně přezkoumal, zda má smysl pokračovat. V současné situaci, kdy je lodní doprava v situaci slepého člověka v uzavřené místnosti, nelze totiž skutečně objektivní posouzení uskutečnit. Kdybychom například podle logiky posuzování lodní dopravy posuzovali silniční, museli bychom uzavřít všechny hraniční přechody a pouštět přes ně kamiony tak v polovině dní a to ještě volených náhodně. Nebo zakázat jakoukoliv zimní údržbu – ta je totiž také “proti přírodě”.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 2 votes)
  • Napsal Lubor Pospíšil, 18. 4. 2010 @ 14:33

    Ano, průplav opravdu v budoucnu může mít význam, ale také nemusí. To nikdo neví. Jenže tady jde o to, že by mnozí byli rádi, aby průplav byl v dohledné době. V době, kdy nejsou dobudovány železniční koridory, zmodernizovány další tratě a také není na novostavby (např. Praha – Liberec), o nedostavěné síti dálnic a rychlostních komunikací nemluvě, je jakákoliv investice do tohoto průplavu neopodstatněná.

    Proto si myslím, že klidně dalších sto let má být na průplav jen rezerva v územím plánu. Nic víc, nic míň. Prostě když bude někdy v budoucnu jeho potřeba, aby jeho realizace nebyla nemožná. Tečka.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 1 vote)
  • Napsal Pavel Balcar, 6. 5. 2010 @ 15:35

    Ano pánové železničáři – každá třeba 3 kilometrová tratička je děsně důležitá pro české dráhy. I když těch tratí mají, že neví co s nimi. Kdežto jakékoliv konečně kvalitní napojení vodních cest na Evropu může čekat třeba i stovky let – nejlépe tak dlouho až už v čechách žádná vodní doprava nebude. A pak ať si ji znovu zřizují – jestli to ti šífáci pak ještě dokáží …

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)
  • Napsal Bohuš, 20. 5. 2010 @ 17:52

    Nyní snad tyto záplavy donutí k rychlému rozhodnutí a nenechají jen tak zatopené spoluobčany a bude se kladně řešit vodní kanál DOL.Morava by si konečně oddechla od povodní.Všichnni vidíme velké problémy těchto lidí a pro pár hektarů je necháme takto trpět.Snad si to nyní uvědomíme a nejen my na Moravě.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)
  • Napsal hos, 3. 6. 2010 @ 23:02

    D-O-L a povodně:Role víceúčelového vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe ve sféře protipovodňové ochrany byla propracována po katastrofální povodni na Moravě v roce 1997. Do té doby byl vodní koridor řešen tak, aby byl z hlediska povodní „indiferentní“, tj. nezhoršoval jejich průběh, ani jimi nebyl ohrožován. Přehodnocení této funkce vedlo k překvapivým závěrům, ke zjištění, že by protipovodňová ochrana byla velmi účinná, vzhledem k jeho dvojnásobným objemovým možnostem oproti vodním nádržím, zejména v oblasti střední Moravy (Olomoucko, Přerovsko) a na Ostravsku. Dále po proudu Moravy a Odry by byl pozitivní vliv méně výrazný, v žádném případě by však nedošlo ke zhoršení situace. Ještě v hraničním slovensko-rakouském úseku řeky Moravy se dá očekávat pozitivní vliv, a to navíc vliv, který nemůže nabídnout žádné jiné zaměnitelné řešení (vzhledem k plošnému tvaru povodňové vlny a dlouhému trvání kulminace, což se typicky ukázalo při jarní povodni v roce 2006).
    Uvážíme –li, že trasa vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe je vedena povětšinou v zátopových oblastech krajů, kterými prochází(v zóně 4 – velké riziko, nedoporučuje se stavět obydlí aj. stavby, viz povodňová mapa na http://www.cap.cz), pak v úsecích, kde je trasa vodního koridoru vedena korytem řek, dojde ke zvětšení jejich příčného profilu a tím ke zvýšení průtočnosti. V úsecích, kde probíhá paralelně, např. s tokem Moravy nebo Bečvy, bude možné převádět část povodňových průtoků i touto souběžnou trasou (Troubky?). V některých úsecích, kde je vedena po okraji údolních niv nebo chráněných krajinných oblastí, vytvoří jejich podélné ohrázování a vzniknou místa vhodná pro zřízení suchých nádrží.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)

Odkazy k příspěveku

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*