4 656 přečtení
Bře 26 2012

Vláda podpořila rozvoj vodní dopravy v ČR

Lodě na Labi mají podle vlády budoucnost. Nákladní lodě ve velké plavební komoře Masarykova zdymadla ve Střekově - říjen 2011

Vodní doprava v České republice má budoucnost a jejímu rozvoji pomůže dostavba plavebních stupňů v Děčíně a v Přelouči, shodla se ve středu 14. března 2012 vláda ČR. Ministři schválili materiál, který jim předložil ministr dopravy Pavel Dobeš (VV) – viz. Usnesení vlády ČR č. 155/2012 ke Zprávě o stavu vnitrozemské vodní dopravy v České republice a možnostech jejího rozvoje.

Výstavba stupně v Děčíně by měla stát čtyři až pět miliard korun, na dalších 1,7 miliardy zřejmě přijde vodní elektrárna u jezu. Posudek dopadů na životní prostředí v současné době visí na úřední desce Ústeckého kraje, do 22. března se k němu mohou lidé oficiálně vyjadřovat. Připomínky posoudí ministerstvo životního prostředí.

Děčínský plavební stupeň stál ředitelství vodních cest od roku 1994, kdy se moderní podobou stavby začalo zabývat, 360 milionů korun. Ředitelství je dalo za projektové změny a přípravu varianty, která by neškodila životnímu prostředí.

Plavební stupeň Přelouč - vizualizace

Plavební stupeň v Přelouči má zajistit splavnost Labe do Pardubic. Součástí stavby by měl být i více než tři kilometry dlouhý kanál s plavební komorou. Projekt odstartoval ve fázi příprav v roce 1994, měl by stát přibližně tři miliardy korun. Navazují na něj ale i další stavby, například modernizace plavebního stupně v Srnojedech, stavba veřejného přístavu v Pardubicích. Po dokončení splavnění Labe se plánuje také rozvoj rekreační plavby na tomto úseku Labe především výstavbou rekreačního přístavu v Pardubicích.

Projekt stál zatím 150 milionů korun, část sumy odešla na zkoumání dopadů na životní prostředí. Například ekologové pět let zkoumali možné vlivy na populaci modrásků. Za dalších 110 milionů korun nakoupil pak stát pozemky.

Protože není plavba na rozdíl od silniční a železniční přepravy zatížená poplatky, očekává ministerstvo konkurenční snižování cen. Výsledkem by mohl být levnější dovoz a vývoz z České republiky, odhad roční úspory je až 4,2 miliardy korun.

Provozovatelé vodní dopravy se bojí, že bez postavení děčínského jezu vodní přeprava v České republice zanikne. “Bylo by proti zdravému rozumu zahodit potenciál 260 km vybudované říční infrastruktury na našem území, jejíž hodnota je v dnešních cenách 160 miliard korun,” řekl dříve Jiří Aster, tajemník Svazu dopravy ČR.

V současné době v České republice dochází k devastaci labské flotily plavidel, a pokud tento tristní stav bude nadále pokračovat, dojde k nevratnému kroku, kdy nebude podnikatelská ekonomická síla, která by udržela provozuschopnou flotilu speciálních plavidel na labské vodní cestě. Tímto by mohlo dojít k zániku české vnitrozemské vodní dopravy,” potvrzuje obavy ministerstvo dopravy v předkládaném materiálu.

Protože stát nezajišťuje dostatečnou splavnost řek, přejí si provozovatelé vodní dopravy, aby jim ročně platil 53 milionů korun jako kompenzaci. Ministerstvo dopravy takové prostředky na podporu vodní dopravy uvolnit nemůže, v letošním roce chce alespoň přispět 10 až 12 miliony korun.

Remorkér Beskydy

Ministerstvo dopravy zároveň finančně podpoří zachování zadokolesového remorkéru Beskydy, kdy bude dotovat jeho provoz do částky 5 milionů Kč ročně. Podle plavebních podmínek na Labi svou činností, při které pomáhá protiproudní plavbě lodí (tj. vlečení nákladních případně i osobních plavidel), prodlužuje dobu ekonomicky přijatelné nákladní plavby průměrně o 2 měsíce v roce. Remorkér by mohl rovněž pomáhat řešit omezení provozu v souvislosti v připravovanou výstavbou Plavebního stupně Děčín. Současně je to taky jediné plavidlo v České republice s dostatečnou silou, které je schopno řešit závažné havárie a kolize na vodní cestě.

Vláda také pověřila ministra dopravy, aby vypracoval ve spolupráci s ministry životního prostředí, zemědělství a pro místní rozvoj do konce roku 2013 komplexní dopravní a environmentální analýzu vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe. Při realizaci této studie mají být brány v úvahu zájmy ČR na vytvoření odpovídající konkurenceschopné vodní cesty.

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.2/5 (5 votes cast)
Vláda podpořila rozvoj vodní dopravy v ČR, 4.2 out of 5 based on 5 ratings


Autor:


7 komentářů

  • Napsal Domažličák, 27. 3. 2012 @ 9:57

    Nechci lodní dopravu shazovat, ale zaráží mě myšlení našich politiků: u lodní dopravy je považováno jako samozřejmost veřejné přístaviště, které ochotně stát zaplatí, zatímco u železnice stát ochotně platí likvidaci veřejných nákladišť. Ptám se tedy čím jsou pro stát veřejné přístaviště tak zajímavé, že je ochoten do nich investovat a proč jsou existující veřejné železniční nákladiště tak na obtíž, že je stát nehodlá za minimum prostředků (většinou nula prostředků) nechat žít a naopak vynakládá velmi vysoké prostředky do jejich likvidací?

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +22 (from 24 votes)
  • Napsal Tomáš Kolařík, 28. 3. 2012 @ 11:30

    To Domažličák:
    Ano, to je pravda. Stát neustále prohlašuje, jak podporuje kombinovanou dopravu (v Evropě běžné používané sousloví železnice-voda), ale u nás se kombinovaná nákladní doprava na železnici, ale ani na vodě zatím příliš nepodporuje. Velké intermodální terminály včetně toho Pardubického jsou zatím jen na papíře. Je to ale bohužel přístup státu, který není schopný v tomto směru udělat konečně rázné kroky, které by opravdu vedly k přesunu nákladů ze silnic na železnici nebo na vodu. A to je myslím si pro všechny, ať už mají raději železnici nebo vodu, to nejdůležitejší!

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +12 (from 14 votes)
  • Napsal Petrbudvar, 31. 3. 2012 @ 18:22

    Pro oba:
    Stát o tom ústy svých odeessáků (protentokrát?)pouze žvaní. Situace je ale taková, že kdyby lehla kamionová doprava nějak výrazně třeba stávkou poměrně vydíraných řidičů (v což vůbec nevěřím s přihlédnutím k jejich “inteligenci”)okamžitě by se zadrhával i byznys související s odíráním asfaltu/gumy. Počínaje toky prachů okolo paliv, maziv, pneumatik, konče doktory, pohřebáky a třeba šlapkami – všemi, co jsou na tom cirkusu zavislými. Pro ně není nebezpečná vodní doprava, ale právě příliš “rozbujelá” železniční síť s možnostmi nakládky, samozřejmě. Pozoruhodně silný protiželezniční tah na bránu má např. senátor Mgr. Pavel Eybert, viz. jeho snahy okolo pozdržení několika staveb 4 tžk. Samozřejmě pokud by nafta vylezla na nějakých 200,- za litřík třeba v tuto chvíli, existovala by rychlá alernativa realizace přeprav. Takže oni potřebují ještě čas na vytrhání těch kusých kolejí a přestavbu “neperspektivních” tratí na “perspektivní” cyklostezky, případně ekologické remízkové oblasti. Těší se na monopol, jak puberťák na první pohlavní styk:)

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +7 (from 9 votes)
  • Napsal Domažličák, 1. 4. 2012 @ 13:14

    Koridory u nás jsou pouze výhodný penězovod, nic víc, nic míň. Právě na koridorech se nejvíce utrácí peněz do likvidace nákladní dopravy, takže jakékoliv pozdržení výstaveb koridorů je právě naopak PROželezniční krok, protože dává aspoň malou naději, že se někdo časem chytí za hlavu a projekty likvidace změní alespoň na nelikvidaci (rozvoj, to by byl zázrak). Způsob, jakým se u nás koridory staví nijak zásadně nezvýhodňuje ani osobní dopravu, vzhledem k tomu, jak málo se po koridorizaci zvýší rychlost, naopak změnou zabzař. se kolikrát naopak ještě i osobní doprava zpomalí.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +7 (from 7 votes)
  • Napsal Pražan, 2. 4. 2012 @ 10:29

    Za skutečně obdivuhodnou drzost považuji požadavek obsažený v souvětí “Protože stát nezajišťuje dostatečnou splavnost řek, přejí si provozovatelé vodní dopravy, aby jim ročně platil 53 milionů korun jako kompenzaci.”: jakou “kompenzaci” má “STÁT” (tedy občané ČR ze svých daní” platit PRIVÁTNÍM “rejdařům” – podnikatelům za to, že oni nemohou provozovat své aktivity po STÁTNÍ vodní cestě, a tedy jim navíc de facto nevznikají náklady na poplatky za její užívání? To je snad problém “státu”, je jim jejich vlastní hloupostí poznamenané “vyčůranecké” podnikatelské záměry směřující k získání “dobrého bydla” na účet české veřejnosti nevyšly? On snad “stát” platí nějaké “kompenzace” třeba privátním obchodníkům potravinami za to, že si někde v sousedství (N.B. třeba navíc na svém vlastním pozemku) zřídil konkurenční obchod?
    “Stát” říční vodní cesty v podstatě nepotřebuje, protože pro rekreační osobní dopravu mu stačí to, co existuje, a pro nákladní dopravu jsou říční vodní cesty v ČR užitečné jen minimálně – i doprava uhlí do Chvaletic proti proudu Labe se ukázala jako nesmyslně drahá a neefektivní a vyvážet po proudu řek z ČR ven není téměř co – leda tak prázdné kontejnery do námořních přístavů. K čemu tedy budou “státu” drahé stavby na Labi, když jejich existenci sám v praxi nevyužije a jejich finanční návratnost bude vzhledem k jejich malému praktickému využití v nedohlednu?
    Ještě dodám, že rozhodně nejsem odpůrcem vodní (lodní) dopravy – vadí mi pouze neužitečné plýtvání za cokoli, zejména jsou-li to řešení neužitečná či nedokonalá (a tedy v důsledku nikoli řádně využívaná a využitelná), která systém buď nepotřebuje, nebo jej nevylepší tak, aby (jako celek) skutečně přinášel výrazně významnější efekt.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +3 (from 13 votes)
  • Napsal Domažličák, 2. 4. 2012 @ 13:36

    To ovšem není špatná myšlenka. To by mnozí podnikatelé mohli žádat kompenzaci za zvýšené náklady na dopravu, když jim SŽDC v místě podnikání zrušilo veřejné železniční nákladiště 😀

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +11 (from 11 votes)
  • Napsal pražan2, 14. 4. 2012 @ 22:42

    Proč se u kompenzací zaobírat jen dopravou? Vysadím si u Děčína banánovou plantáž a budu chtít po státu dotace za to, že tady málo prší, což je stejný problém jako u splavnosti.
    A výborný argument: již bylo do vodních cest nacpáno 160 mld. Kč (a stejně ten byznys skoro odumřel, a to ani neplatí za použití dopravní cesty), tak tam musíme nalít ještě 4 mld. za Děčín, 3 za Přelouč, pak zvednout všechny mosty… Za ty prachy mohlo by bylo 10 VLC a ještě by zbylo na fungl novou trať Praha-Brno.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -1 (from 5 votes)

Odkazy k příspěveku

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*