2 108 přečtení
Srp 26 2019

Čím více dopravy – tím lépe?

Vysokorychlostní železnice u západoněmeckých soudruhů

Historicky byla dopravní infrastruktura stavbou, která lidem pomáhala. Díky dopravní infrastruktuře skončily hladomory, protože potraviny bylo možné dovézt i tam, kde nebyla úroda. Díky dopravní infrastruktuře (zejména železnici) přišel průmysl do míst, kde dosud nebyl a umožnil zaměstnat lidi dosud nezaměstnané. Mnohé kraje díky dopravní infrastruktuře získaly to, co jim chybělo, a naopak mohly prodat to, čeho měly přebytek. Nejenom potraviny, dobytek, uhlí, ocel, stroje, ale i lidé, myšlenky a technologie cestovaly po silnicích a zejména železnicích.

Žádný vývoj však není nekonečný a nutně nastává okamžik vyčerpání potenciálu dalšího růstu. Expanze dopravy začala přinášet čím dál méně výhod a začala přinášet čím dál více problémů. Mnoho lidí si čím dál více uvědomuje, že hektolitry dotovaného mléka ze zahraničí, přivezené kolonami kamionů, jaksi souvisí s krachem místního zemědělce, který jim dával práci. Turisté jsou sice fajn, ale co když je jejich motivace taková, že levné pivo jim pokryje cenu letenky přes polovinu Evropy? Komu taková doprava pomáhá ke štěstí?

Ať už je doprava zbytná či nezbytná, užitečná či neužitečná, vždy vyvolává nežádoucí zátěž. Vyžaduje prostor, drahou infrastrukturu, spotřebovává energii, vytváří emise, hluk, prach … Dovolím si inspiraci v oblasti nakládání s odpady, kde existuje tato „stupnice přijatelnosti“:

  1. Předcházet vzniku (např. místo balené vody použít vodu z vodovodu)

  2. Opakovaně používat (celé obaly)

  3. Recyklovat (materiál)

  4. Energeticky využít (spálit, co nejde opakovaně využít ani recyklovat)

  5. Skládkovat

Pokud toto překlopím do světa dopravy, mohla by „stupnice přijatelnosti“ vypadat třeba takto:

  1. Předcházet vzniku dopravy

  2. Dopravovat se bezmotorově na krátkou vzdálenost (pěšky a na kole)

  3. Dopravovat se kombinovaně (pěšky nebo na kole + MHD / železnice) na střední a delší vzdálenost.

  4. Dopravit se autem k jakékoliv hromadné dopravě (většinou k dálkovému vlaku).

  5. Dopravovat se jenom autem bez využití jiného druhu dopravy

Není náhodou, že první bod je označený červeně. Ekonomická teorie totiž říká jasně, že nová nabídka vyvolává současně i novou poptávku. Pokud postavíme jakoukoliv novou dopravní stavbu, která zásadně zlepší komfort dopravy v určitém směru, tak tato stavba nejen že převezme stávající dopravu v tomtéž směru, ale novou dopravu současně i vytvoří. To je ovšem v rozporu s tezí „předcházet vzniku dopravy“.

Cestychtiví cestující v polské Wrocławi

Modelově si představme jakousi novou rychlodráhu z Podkrkonoší do Prahy. Mohla by být postavena v dobré víře, že železniční spojení v tomto směru je dnes nedobré, a nová rychlá železnice převezme zátěž dálnici – automobilům a autobusům. To se zřejmě i stane. Současně se však stane i to, že pro nemalou část obyvatel Prahy a okolí se najednou stane Podkrkonoší velmi dostupným. Koupit zde pozemek v klidném a hezkém prostředí by bylo daleko levnější než v Praze a okolí. Náhle tak vzrostou ceny nemovitostí kdesi v Podkrkonoší a náhle vzroste počet lidí, kteří se budou denně přesouvat tam a zpět. K čemu to povede?

Povede to třeba k tomu, že mladá rodina z Podkrkonoší si náhle nebude moci koupit dům či byt, protože ceny skokově vzrostou. Povede to k tomu, že místní obchod zavře, protože všichni do Prahy dojíždějící si nakoupí v Praze v hypermarketu než v místním obchodě. Povede to k zahlcení místních silnic automobily, protože ze všech městeček a vesnic vedou silnice a železnice třeba někam do Trutnova nebo do Semil, ale tam najednou nikdo nebude potřebovat jezdit, protože bude potřeba nastupovat kdesi na dálkový vlak, jehož nádraží bude kdesi v polích. Najednou zkrachuje i místní výrobce nábytku, protože jeho zaměstnanci raději začnou dojíždět do Prahy za vyššími mzdami, které jim místní živnostník nezaplatí, protože prostě tolik nevydělá.

Výstavba dálkových spojení Prahy a odlehlých regionů nemusí vůbec splnit to, co se obecně od dopravní infrastruktury očekává. Může způsobit oslabení regionů, ztrátu jejich ekonomické soběstačnosti a jejich transformaci na satelit vzdáleného hlavního města (Prahy, Brna, teoreticky třeba i Vídně). Všichni ti pendlující lidé budou vytvářet ekonomický obrat tam, kde budou pracovat (v centrech aglomerací) a tento ekonomický výkon bude chybět třeba v Podkrkonoší, protože tam tito lidé přestanou chodit do práce, přestanou tam studovat, přestanou tam nakupovat, přestanou tam využívat služby. Za vším budou jezdit 200 kilometrů daleko, přičemž z možnosti dojet si někam se časem stane povinnost (protože v regionu prostě už nic nebude).

Na druhé straně řetězce potom bude Praha, která bude potřebovat nikoliv miliardy, ale stovky miliard na nová nádraží, nové linky metra, nové tunely Blanka (Hanka, Anka atd.). Od každé takové stavby se bude čekat, že po jejím dokončení se to konečně zlepší, a ono se to naopak znovu zhorší, protože jakákoliv nová dopravní cesta bude novým kanálem, kterým se bude valit do města obrovská masa lidí. Ráno tam, odpoledne zpět. Chudý kraj tak bude ještě chudší, bohatý ještě více zbohatne, za cenu totálního zahlcení sebe sama dopravou a jejími negativními dopady.

Nechci tvrdit, že nové vysokorychlostní tratě nemají vůbec být. Chci si spíše položit otázku, kam veškerá výstavba nové dopravní infrastruktury směřuje a do jaké meze dává ještě smysl. V časech mého mládí byla silná koncentrace na úrovni okresů. Do okresního města bylo dobré spojení, byla tam kvalitní nemocnice, kvalitní služby, kvalitní střední školy s mnoha obory. Lidé nebyli motivovaní z regionu odejít, našli tam práci, kulturu, vzdělání, zdravotní péči … Mimo jiné také nebyli vykořenění z prostředí svého domovského kraje, rodičů, příbuzných, spolužáků. Lépe fungovala sociální soudržnost, prarodiče se viděli s vnuky třikrát týdně, ne třikrát do roka.

Davy, či spíše přehršel cestychtivých aneb cestujeme tam a cestujeme zpět. London …

Jedním ze zásadních problémů dnešní doby je převzdělanost, kdy mladí lidé odchází studovat školy do metropolitních oblastí, kde se mnohdy usadí a zpět do rodného kraje se už nevrací. Vznikají tak přehuštěné aglomerace kolem univerzitních měst, s dostatkem relativně mladých, vzdělaných a solventních lidí s poptávkou po novém bydlení. Do těchto regionů automaticky směřují i firmy, potřebující nové zaměstnance. Opačnou stranou mince zákonitě musí být regiony odlehlé, stárnoucí, málo vzdělané a chudnoucí, které ztrácí kvalitní obyvatele a ekonomickou sílu. Pokud k nim jednou dovedou dálnici nebo rychlou železnici, tak se nestanou znovu prosperujícím regionem, ale spíše ještě více upadajícím satelitem vzdálených bohatých krajů, kam se budou jezdit na noc vyspat chudší obyvatelé bohatých oblastí, kteří si ve svých krajích už nezaplatí přemrštěné životní náklady.

S nadšeným plánováním nových tras dálnic či rychlých železnic na mapách bych velmi doporučil zvážit, co od nich čekáme. Cíl je stejný jako tehdy v 19. století – udržet na uzdě sociální rozdíly mezi regiony, stabilizovat osídlení, zaměstnanost, ekonomický výkon. Jen zvolené prostředky k dosažení tohoto cíle musí být úplně jiné než tehdy. Možná za malý díl peněz, plánovaných pro nové infrastrukturní stavby, by šlo vrátit znovu sílu chřadnoucím regionům. Jsou stovky menších projektů, týkající se třeba (ovšem zdaleka jenom) regionální dopravní infrastruktury, včetně té železniční. Tyto projekty by prosperitě regionů velmi pomohly. Vyplatilo by se to nakonec všem.

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 3.4/5 (10 votes cast)
Čím více dopravy – tím lépe?, 3.4 out of 5 based on 10 ratings
Share


Autor: je projektantem silničních staveb


11 komentářů

  • Napsal Domažličák, 27. 8. 2019 @ 8:28

    Né že bych se článkem vyloženě nesouhlasil, ale tak jednoduché to není. Já jsem příznivcem VRT, ale ne v podobě, jaká se tu plánuje, protože to žádné VRT nejsou. VRT je 300km/h a více a jejich cílem je spojovat velká města a aglomerace a nahrazovat neekologická letadla. Těžko někdo postaví skutečnou VRT do Podkrkonoší.
    Tužínova úvaha je správná jen do určité míry, já bych si dovolil nastínit jiný scénář: Do Podkrkonoší se postaví rychlá kapacitní trať a krom toho, o čem píše autor, se stane ještě jedna věc. Všichni ti mladí, co odtud odešli do měst za vzděláním už nebudou muset bydlet v Praze, když tam pracují a vrátí se bydlet domů, protože rychlé spojení s Prahou jim umožní každodenní dojíždění do práce někde v centru v kanceláři. Bude to totiž stejně rychlé, jako se dostat do centra z okrajové části Prahy, kam nevede metro a jsou tam přijatelné nájmy. A tam, kde jsou vzdělaní lidé, je i zájem vytvářet pro ně pracovní místa. Co by dělala nadnárodní firma s pobočkou někde v Dolní Lhotě, když odtamtud veškerá inteligentní mládež utekla do města za prací, protože ve Lhotě titul nezužitkuje? Mnohem snadněji se shání pracovníci v místě, kde bydlí, byť za prací dojíždí nějakou rychlodráhou do města. Zářným příkladem tohoto fenoménu je Itálie, kde se z vesnic nespojených s městem kvalitní dopravou pomalu ale jistě stávají města duchů.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 2 votes)
  • Napsal Tomáš Tužín, 27. 8. 2019 @ 11:39

    Domažličák:
    Já mám obavu právě z toho, že pokud se najde místní šikovný podnikatel, který by chtěl založit provozovnu ve Lhotě, tak by musel lidem dojíždějícím VRT ze Lhoty do Prahy nabídnout takovou mzdu, aby pro ně byla srovnatelná s Pražskou mzdou. Jenže tu mzdu jim může nabídnout jen tehdy, pokud ve Lhotě vydělá tolik co v Praze. To by vydělal za předpokladu, že by byla Lhota na cenové úrovni Prahy, což není a nebude, protože právě to, že je ve Lhotě všechno levnější je tím důvodem, proč lidé ve Lhotě bydlí a v Praze vydělávají.

    Kdo bude ve Lhotě vydělávat, ten nikdy nebude mít pražské tržby a tudíž svým zaměstnancům nikdy nezaplatí pražskou mzdu.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 5 votes)
  • Napsal Domažličák, 27. 8. 2019 @ 15:55

    Ale alespoň v té Lhotě ti mladí budou bydlet a nedopadne to jako v té Itálii, kde po pohřbu posledního důchodce vesnici zruší.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 2 votes)
  • Napsal Tomáš Tužín, 27. 8. 2019 @ 18:27

    Potom je otázkou, jestli bude Lhota vesnicí, nebo to bude městská část Praha 541 Lhota v Podkrkonoší … Myšleno i tak, jestli taková vesnice najde i své Hasiče, hospodu, kulturu, nebo to prostě bude jen noclehárna, kde člověk neví, jak se jmenuje jeho soused.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -1 (from 3 votes)
  • Napsal Trupman, 2. 9. 2019 @ 13:58

    Díky za zajímavý komentář.
    Cítím v něm spousty vyhraněnosti a zbytečné negativity bez relevantních důkazů. Tak např. autorem zmiňovaná bájná “převzdělanost”. Realita je taková, že Česko má v porovnání se západní Evropou stále nízký podíl VŠ vzdělaných lidí, stejně tak nižší počet VŠ studentů na celkovém počtu absolventů. Počet studentů VŠ klesá, v souvislosti se snižováním prestiže a uplatnitelnosti VŠ vzdělání v praxi v naší logisticko-výrobní ekonomice, která je státem podporovaná. Já na tomto trendu nevidím nic pozitivního. V rámci novodobého proletářského boje se dělnickým profesím, zaslouženě, zvedly v konkurenčním prostředí platy, ale bohužel to kvalifikované profese už nedohnaly, protože o ně prostě není zájem. Zájmem současných politických elit, tj. volených byznysmenů, je nekvalifikovaná pracovní síla, nikoliv vzdělaní a “problematičtí” občané. A komentáři o vybájené “převzdělanosti” akorát tuto atmosféru nevědomky přiživujete.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -1 (from 5 votes)
  • Napsal Tomáš Tužín, 2. 9. 2019 @ 14:14

    Trupman:
    Nechápejte pojem “převzdělanost” jako kritiku toho, že mají lidé vzdělání. Je to kritika toho, že

    A) Příliš mnoho lidí je vzděláváno v oborech, které trh práce nepotřebuje, což se projevuje tím, že zaměstnání si nakonec sice najdou, ale mimo obor – tedy investice do vzdělávání v něčem, kde není poptávka, je ztrátou času.

    B) Příliš mnoho lidí se vysokoškolsky vzdělává v oborech, na které dříve postačovala střední škola – což do jisté míry možná souvisí s poklesem kvality středoškolského vzdělání a obecně i maturit.

    C) Vysokoškolské vzdělání je třeba vnímat jako prestižní a výběrové, protože to je jeho základní smysl. Pokud chcete v tomto stupni vzdělání vzdělávat čím dál více lidí, potom musíte čím dál více snižovat úroveň, aby mohli školu absolvovat i ti, kteří by na to např. před deseti léty neměli. Pořád v systému zůstávají i ti velmi dobří, kteří však dostávají o tolik nižší kvalitu, o kolik se musí slevit, aby školu absolvovali i ti méně vhodní adepti.

    Zájmem státu musí být adekvátní zastoupení absolventů jak v učňovském školství, tak i na středních školách a potom vysoká úroveň vysokoškolského vzdělání pro ty nejlepší. “Převzdělaností” rozumím degradaci učňovského a středního školství, vyvažovanou snahou narvat co nejvíce lidí na vysoké školy. To podle mého názoru v žádném případě není cesta k dosažení vysoké vzdělanosti populace. Je to ovšem cesta k tomu, jak se kvalitní vzdělání vytratí z úrovně menších měst v regionech, a dosažitelné bude jen v univerzitních městech, která budou proto narůstat počtem obyvatel i cenami bytů / nájmů, a to na úkor vylidňujícího se a hospodářsky slábnoucího “venkova”.

    Ano, tento trend se týká i západní Evropy a byla to jedna z věcí, kterou jsme rozhodně ze “západu” převzít neměli. Vysokou úroveň středního a učňovského školství nám po roce 1989 na “západě” záviděli a o naše řemeslníky a techniky byl (a je) v zemích západní Evropy značný zájem.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 2 votes)
  • Napsal Tomáš Tužín, 2. 9. 2019 @ 15:08

    Ještě k té “relevanci důkazů”. Sociologické trendy se dokazují těžko. Pro mně je rozhodující osobní zkušenost. Prošel jsem si všemi stupni vzdělání, a to relativně nedávno. Asi nejlépe vypovídající byla návštěva mé střední průmyslové školy 15 let po maturitě. Když jsem na tu školu nastupoval, byla považovaná za prestižní, dost lidí neudělalo přijímačky a dost lidí vzdalo během studia. I tak tam bylo 5 nebo 6 tříd v ročníku, v každé kolem třiceti lidí. 15 let poté jsem zjistil, že těch 5 až 6 specializovaných oborů se smrsklo na 2 třídy ve dvou “kumulovaných” oborech, z nichž se musela vytratit specializace. Spousta kvalitních odborných učitelů odešla, ti zbylí se snaží vzdělávat třídu s dvaceti víceméně línými a špatně vzdělavatelnými jedinci, kterým je naprosto jedno že propadají, protože A) rodiče mají přeci peněz dost + B) stejně je nevykopnou, protože škola by v případě vyhození všech propadajících byla uzavřená a učitelé by přišli o práci, což samozřejmě nechtějí, zvlášť v situaci, kdy mají pár let do důchodu a doufají, že to nějak “doklepou”.

    Není mým cílem šířit nějakou negativitu, prostě jen vycházím z osobní zkušenosti, která pravda že zrovna moc pozitivní není…

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +4 (from 4 votes)
  • Napsal Domažličák, 5. 9. 2019 @ 19:07

    Naprostej souhlas s Tužínem ohledně kvality škol. Dnes je ta kvalita na tak nízké úrovni, že je mi až hanba. Lidé jsou pořád stejně inteligentní jako byli. Rozhodně neplatí, že čím víc lidí má titul, tím chytřejší národ je. Čím nižší nároky na školách jsou, tím víc lidí těmi školami projde. Toto je trend, který přišel z USA, kde si školy musí do značné míry vydělat sami a školství je tam v podstatě byznysem. V praxi to znamená, že kdo si zaplatí, ten ten titul prostě dostane, protože kdyby ho nedostal, znamenalo by to špatnou referenci pro školu a příště by se na ní hlásilo méně studentů, což by vedlo k nižším ziskům školy. Evropa sice nepřevzala americký model se vším všudy (tu ekonomickou stránku ne), ale v zájmu co největšího počtu lidí s titulem (tzv vzdělaných), se přistoupilo na systém co nejvíc škol a studentů i za cenu nižší kvality výuky. To na jedné straně sice znamená, že takový stát se může chlubit vyšším počtem “vzdělaných” lidí, ale na druhé straně ti opravdu schopní budou vyškoleni méně kvalitně, což vede k nevyužití jejich potenciálu.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +3 (from 5 votes)
  • Napsal Trupman, 6. 9. 2019 @ 14:02

    Domažličák: Kdyby to fungovalo v USA tak, jak píšete, pak by tam nebylo takové množství nejlepších škol a vědeckých institutů na světě.
    Ale kopnout si do “západu” a intelektuálů v jednom příspěvku, to je lákavá možnost, té nejde odolat.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -1 (from 5 votes)
  • Napsal Domažličák, 6. 9. 2019 @ 15:23

    Já netvrdím, že v USA nejsou kvlitní odborníci a že tam nejsou prestižní školy. Ale vím, že tam je spousta soukromých škol, jejichž kvalita je silně diskutabilní. A vím to z vlastní zkušenosti známých, kteří tam studovali a žili. Všude jsou kvalitní odborníci a v USA je jich víc než jinde na světě, protože hlavně tam utíká mnoho odborníků ze zemí, kde nemají možnost se uplatnit nebo je tam nějaký diktátorský režim. V USA je na těch nejprestižnějších školách zaveden režim vyzdvihování kvalit jednotlivých studentů, což je velmi efektivní. Obzvlášť autisté jsou tam velmi ceněni pro své téměř nadpřirozené schopnosti. V praxi to znamená, že pokud se nějaký student projeví, že má na něco extrémní talent, vyselektují si ho a ten jeho talent maximálně rozvíjí, ovšem na úkor ostatních znalostí. U nás je školství komplexní – student musí umět vše bez ohledu na to, v čem vyniká. Nechci soudit, co je lepší nebo horší. Na druhé straně jsou v USA podprůměrní studenti s bohatými rodiči, kteří ten titul prostě dostanou za všech okolností, protože rodiče dobře platí. Obzvlášť neprestižní soukromé školy jsou na takovýchto studentech existenčně závislé.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 4 votes)
  • Napsal Tomáš Tužín, 7. 9. 2019 @ 14:17

    Trupman:
    To, že je v nějakém státě několik prestižních škol se špičkovou kvalitou výuky není žádným směrodatným faktem pro vzdělanost populace daného státu jako celku. Zcela analogicky i v těch naprosto chudých zemích, kde žije velká část populace pod hranicí chudoby, může být několik extrémně bohatých jedinců.

    Většina Evropských států se snaží tyto rozdíly spíše snižovat než zvyšovat. A o tom je i můj článek, který je o tom, že dobré spojení umožnilo přinést bohatství i do chudých regionů, třeba formou turistického ruchu, kdy lidé z bohatých krajů jezdí do chudších regionů utrácet za ubytovací a stravovací služby.

    I v tomto může způsobit mimořádně rychlá a levná doprava opak, totiž že lidé budou do těchto regionů jezdit třeba za turistikou, ale vlivem velmi rychlé dopravy se tam nebudou ubytovávat, prostě jen ráno přijedou a večer odjedou, aniž by regionu přinesli nějaký větší profit. Zatím to tak většinou není, ale je to scénář, který by mohl v budoucnu ve větším měřítku nastat.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 2 votes)

Odkazy k příspěveku

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*