FORTE-Mostkovice

Toto je volné pokračování článku „údajné silniční lobby“, kde pojednám o možnostech rychlých přeprav jednotlivých vozových zásilek v režimu Just in time (JIT) po železnici.

Dva dopravci na jedné koleji.

Tento článek má za úkol popsat absurdní a nesmyslné kroky, které provádí ČD ve vztahu k jiným dopravcům, ale ve výsledku poškozují cestující, a hlavně samotné České dráhy.

Gmundenská nová tramvaj
zdroj: odkaz na obrázek

V rakouském městě Gmunden propojili 1. 9. 2018 příměstskou tramvaj Traunsee-tram s gmundenskou tramvají. Celková delka tramvajové tratě od Gmunden Bahnhof do Vorchdorf-Eggenberg je 18 km. V centru je trať dvoukolejná. Trať má rozchod kolejí 1000 mm. Výstavba propojení začala v roce 2013 v úseku Gmunden Seebahnhof – Klosterplatz. 

Kusé nástupiště Kozí dráhy v Děčíně.

Tento článek se pokouší stručně popsat, jaké přínosy by mělo obnovení provozu na Kozí dráze z Děčína přes Telnici a Krupku do Oldřichova. Na této trati byl pravidelný provoz vlaků zastaven již před 11 lety, a tento krok je dodnes považován za velmi kontroverzní.

Mn 58138 Slaný – Královice u Zlonic 7.6.2018, foto L. Fric

V rámci dlouhých debat na téma doprava, dopravní obslužnost nebo dopravní infrastruktura máme přirozeně silnou tendenci zohledňovat přístup „tady a teď“. V případě např. spotřebního zboží není tento přístup na závadu. Dopravní infrastruktura však není spotřební zboží – je to hodnota, vyvíjející se staletí, a jakékoliv rozhodnutí o dopravní infrastruktuře bude mít dopady desítky i stovky let do budoucnosti. Takové rozhodování musí být velmi zodpovědné, nebojím se říct vizionářské.

Oblíbená a vytížená cyklostezka po drážním tělese z Haidmühle směrem k Passau …

V poslední době se potkávám dost často s názory, že tu i onu regionální trať by bylo výhodné nahradit cyklostezkou. Téma je to natolik oblíbené, že stojí zato se na něj určitě podívat podrobněji. Co mně dost výrazně zaráží, možná i jistým způsobem baví, je vášnivá obhajoba „drážních cyklostezek“ ze strany některých železničních odborníků, či „rádoby – odborníků“. Rád se jich potom ptám, nakolik sami na kole jezdí, jakou mají zkušenost s cyklistickou dopravu a proč jsou si tak jistí, že zrovna cyklostezka místo trati je tou stavbou, kterou cyklisté potřebují? Co když za stejné peníze, které by stála „drážní cyklostezka“, potřebují cyklisté „nedrážní“ cyklostezku, a to v nějakém úplně jiném místě a nějakým úplně jiným směrem, než vedou či vedly historicky koleje? Má potom smysl budovat cyklostezky tam, kde to cyklisté nepotřebují, a to jen proto, že je třeba se „nějak“ vypořádat s nechtěnou lokálkou?

Sesunutá trať

Příběh trati současného čísla 097 se začal psát už v roce 1897, a to jako příběh trati dálkové, vedoucí z Teplic do Liberce. O historii železnic bylo napsáno mnohé, nemá proto smysl se opakovat. Přesto by tato věta zaznít měla, protože v úvodním nadpisu není nic o likvidaci „lokálky“ – ona to možná je z dnešního pohledu „lokálka“, nicméně v časech vzniku odpovídal její význam – silniční terminologií – přibližně silnici I. třídy. Zdánlivý detail má však dodnes vliv zásadní např. v technických parametrech a z nich vyplývající možné rychlosti, která je rozhodně vyšší než „lokálková“.

Mattonka s dvojčetem Bardotek právě minula Krupou, foto Ladislav Fric.

Praha jako hlavní a největší město naší republiky má logicky i největší spotřebu potravin, spotřebního a jiného zboží. To s sebou samozřejmě nese nároky na dopravu a zásobování. V minulosti toto břímě nesla zejména doprava železniční, zatímco dnes jej nese doprava silniční. Postupem času, jak se Praha rozvíjela a rozšiřovala, se průmysl vytěsňoval stále dále od středu města.