Rubrika: Železniční doprava

Srp 16 2016

Další zamyšlení a náměty

Tento příspěvek je 10. částí z 11 článků Přestavba železničního uzlu Brno

Zkrácení Židenice-Lesná :

Dnešní trať je vedena „vyhlídkovou trasou přes Obřany. Pokud by trať byla za zastávkou Židenice (za mostem přes ulici Lazaretní) vnořena do tunelu, z kterého by vylezla vedle Lesné (necelé 2km), ušetřilo by se více jak 3km . Za předpokladu průjezdného systému časová úspora pro mnoho vlaků.

Příklad přestupní stanice pro městkou linku a eSko v podzemí. Vídeň - stanice Längelfeldgasse, kde na jednom nástupišti jsou dva různé systémy metra : U4 – nástupiště 1m nad temenem kolejnice a U6 nástupiště 350mm nad temenem kolejnice

Příklad přestupní stanice pro městkou linku a eSko v podzemí. Vídeň – stanice Längelfeldgasse, kde na jednom nástupišti jsou dva různé systémy metra : U4 – nástupiště 1m nad temenem kolejnice a U6 nástupiště 350mm nad temenem kolejnice

Celý článek »

Share
Srp 06 2016

Srovnání variant

Tento příspěvek je 9. částí z 11 článků Přestavba železničního uzlu Brno

Nejdříve způsob stanovení kritérií. Jedná se o železniční stavbu, takže hlavními kritérii jsou, jak to bude sloužit zákazníkům využívající železniční dopravu. Proto se tam dostali i takové věci, jako pěší dostupnost významných míst (památky, úřady) nebo kvalita vazby na MHD. Určitě mezi hlavní kritéria nepočítám to, aby si mohli železničáři pěkně hrát s mašinkami. Jinak, co se týče kapacit, norem apod. to opravená studie od IKP Consulting Engineers vyřešila. Vyřešila také reálnost výstavby městského okruhu. Proto taky v kritériích není. Chybí také tzv. rozšíření centra. Osobně ho považuju spíše za chiméru než reálnost.

Jaké směrové cedulky by byly u hlavního nádraží v Brně?

Jaké směrové cedulky by byly u hlavního nádraží v Brně?

Celý článek »

Share
Čvc 05 2016

Poloha „Pod Petrovem“

Tento příspěvek je 8. částí z 11 článků Přestavba železničního uzlu Brno

Zde na zastávce Nové Sady u dnešního 5 a 6 nástupiště by byl hlavní východ z hlavního nádraží ve variantě "Pod Petrovem"

Zde na zastávce Nové Sady u dnešního 5 a 6 nástupiště by byl hlavní východ z hlavního nádraží ve variantě “Pod Petrovem”

Nejdříve nastíním úpravy pro předchozí upravený rozsah dopravy. Židenice zůstávají dle obrázku v kapitole průjezdný systém.

Celý článek »

Share
Čvn 10 2016

Odsunutá poloha

Tento příspěvek je 7. částí z 11 článků Přestavba železničního uzlu Brno

Nejdříve nastíním úpravy pro předchozí upravený rozsah dopravy. Židenice zůstávají dle obrázku v kapitole Průjezdný systém.

Pohled na Brno z míst, kde by mělo být nádraží v odsunuté poloze

Pohled na Brno z míst, kde by mělo být nádraží v odsunuté poloze

Celý článek »

Share
Čvn 02 2016

Jaký cílový stav sledovat v dlouhodobém horizontu

Tento příspěvek je 6. částí z 11 článků Přestavba železničního uzlu Brno
Madar nahr

Cílem je aby z co nejvíce směrů projeli podobné vlaky skrz centrum Brna na sever.

Než začnu navrhovat cílový stav, zamyslím se nad vhodnými místy P+R. Jak jsem psal již v úvodním článku. Přestavba by ŽUB měla zajistit atraktivitu veřejné dopravy v celém úseku, tj. včetně MHD v Brně. Naopak by neměla vytvářet podmínky pro systém, kdy lidé na nádraží přijedou auty a odsud pokračují vlakem dále. Proto jsem přesvědčen, že v zájmu boje proti kolonám v Brně by na nádraží nemělo být mnoho bezplatných parkovacích míst. Pro místa P+R požaduji takt alespoň 10min a příjezd k nim mimo bytovou zástavbu.

Celý článek »

Share
Dub 23 2016

Průjezdný systém eSek

Tento příspěvek je 5. částí z 11 článků Přestavba železničního uzlu Brno
Kolik eSek bude kvůli nekapacitnímu uzlu zastarale končit na hlavním nádraží?

Kolik eSek bude kvůli nekapacitnímu uzlu zastarale končit na hlavním nádraží?

Ideální pro tento systém by byla absolutní segregace od dálkové dopravy. Měl jsem námět jak ji řešit ve variantě „Pod Petrovem“ Avšak vhodná poznámka známého, dělat 8km tunelu kvůli 2 párům dálkových vlaků za hodinu (dlouhodobý horizont) mě přiměla přemýšlet trochu jinak. Jak moc 2 páry za hodinu ze severu vadí pro realizaci průjezdného systému? Závěr je, že díky společnému jednomu krátkému úseku (Hlavní nádraží – Židenice) prakticky vadit nemusí. Průjezdný systém by byl pravděpodobně až v dlouhodobém horizontu po vybudování VRT Praha-Brno. Ve střednědobém horizontu reálnost průběžného systému posoudit schopen nejsem, ale považuji ji za nepravděpodobnou.

Celý článek »

Share
Bře 27 2016

ŽUB a SJKD (severojižní kolejový diametr)

Tento příspěvek je 4. částí z 11 článků Přestavba železničního uzlu Brno

Přestavba železničního uzlu Brno v odsunuté poloze – posunutí na evropskou úroveň nebo zachování regionálního charakteru Brna?

Kam všude by mohly podobné vlaky ze severojižního kolejového diametru zajíždět?

Kam všude by mohly podobné vlaky ze severojižního kolejového diametru zajíždět?

V druhém článku jsem se pozastavil nad tvrzením IKP Consulting Engineers. I když většina v této citaci je pravdivá, nemohu jejich vysvětlení přijmout. Pravda je, že zvětšení nástupišť ze 100 m na 170 m a zvětšení průřezu nad Z-GB znamená značné investiční náklady. Avšak nemohu souhlasit s tím, že právě Brno-Chrlice-Křenovice bude mít vyšší přesnost, než všechny ostatní plánovaná eSka v dlouhodobém horizontu. A právě kvalitnější rozbor mi chybí. Na toto porovnání jižních tratí využiji závěry z předchozí kapitoly pro dlouhodobý horizont.

Celý článek »

Share
Bře 24 2016

Integrovaný dopravní systém České republiky

450px-Malá_Skála,_symbol_výdejny_jízdenek_a_čekárny

Výdejna jízdenek v Malé Skále (ilustrační foto, autor: ŠJů)

V posledních letech se různé kraje pokoušely zavést tzv. integrované dopravní systémy, čili jednotné tarify na určitém území pro vlaky, autobusy a MHD. Některé systémy byly úspěšné více, jiné méně. Tento článek si klade za cíl popsat plusy a mínusy současných IDS a zkusit navrhnout vlastní řešení, které se všech současných neduhů vyvarují.

Celý článek »

Share