Souprava metra v čínském městě Hefei

V čínském městě Hefei otevřeli 26. 12. 2016 první linku metra. Linka č. 1 se začala stavět 1. června 2012 a je dlouhá 24,6 km. Na první trase metra je 23 stanic a vede severojižním směrem. Výstavba stála cca 13 miliard juanů a 1 km trati stál v průměru 533 miliónů juanů. Rozchod kolejí je 1435 mm. Linka vede ze zastávky Heifei Railway Station  do zastávky Jiulianwei.  Město Hefei má 3,5 miliónů obyvatel a leží v provincii Anhui, 150 km západně od Nanjingu a 400 km západně od Šanghaje. V plánu jsou ještě další tři linky metra a v budoucnu další 4 linky. Před pádem do kolejiště chrání cestující bezpečnostní automatické dveře a před vstupem do odbavovacího prostoru musí cestující projít turniketem.

Koncem března a  začátkem dubna roku 2014 jsem navštívil indonéský ostrov Bali. Byl to zajímavý zážitek. Bali je ostrov, který má délku 150 km od západu na východ a šířku 112 km od severu na jih. Žije zde 3,6 milionů obyvatel (r. 2009). Hlavní město je Denpasar. Počet obyvatel hlavního města byl  v roce 2010 788 445.

Nekonečné kolny v Plzni-Doudlevcích
Foto Zdeněk Kresa

Známe to asi všichni z různých diskusních fór nebo sociálních sítí. Výkřik, rozbilo se mi auto, musel jsem jet sockou, je skoro standardní. Ale položme si otázku: Co je vlastně ta socka?

Nízkopodlažní tramvaj CAF Urbos v Cinncinati

Tramvaje byly hlavní formou veřejné dopravy ve městě Cincinnati  ve státě Ohio na konci 19. a na začátku 20. století.  První elektrické tramvaje začaly fungovat v roce 1889. Systém měl délku 357 km a ročně přepravil 100 milionů cestujících. Systém byl uzavřen v roce 1951. Od 20. let 20. století se zde budovalo metro, které však nikdy nebylo dokončeno.

Autobusové nádraží v Přerově

V Přerově máme jak známo “moderní” autobusové nádraží, financované z peněz EU. Chytrá hlava rozhodla, že výjezd bude jen jednou křižovatkou centrálně (dříve se od každého nástupiště dalo najet rovnou do silnice – pravda že ne úplně normově, nicméně to fungovalo).

Na rovinu, tato otázka zůstane otevřená. Je tu několik věcí, které nejsem schopen jednoznačně zjistit.

I v případě povrchového hlavního nádraží v Brně by zde nastaly zásadní změny.

Pokud bude někdo tuto kapitolu číst, bude nutné mít staženo opravu obou variant od IKP Consulting Engineers volně přístupných na webu Europoint Brno. V zabaleném souboru ŽUB dopracovani-variant.zip. Je v adresáři \Dopracovani variant reseni ZU Brno\E-var B\E01-TECH soubor E1-004d_sit_hln2.pdf, kde je schéma hlavního nádraží v satelitních mapách dle IKP Consulting Engineers. Bez tohoto obrázku bude text nesrozumitelný, ale z důvodu autorských práv si ho pro tento WEB nabídnout.

Zkrácení Židenice-Lesná :

Dnešní trať je vedena „vyhlídkovou trasou přes Obřany. Pokud by trať byla za zastávkou Židenice (za mostem přes ulici Lazaretní) vnořena do tunelu, z kterého by vylezla vedle Lesné (necelé 2km), ušetřilo by se více jak 3km . Za předpokladu průjezdného systému časová úspora pro mnoho vlaků.

Příklad přestupní stanice pro městkou linku a eSko v podzemí. Vídeň – stanice Längelfeldgasse, kde na jednom nástupišti jsou dva různé systémy metra : U4 – nástupiště 1m nad temenem kolejnice a U6 nástupiště 350mm nad temenem kolejnice

Nejdříve způsob stanovení kritérií. Jedná se o železniční stavbu, takže hlavními kritérii jsou, jak to bude sloužit zákazníkům využívající železniční dopravu. Proto se tam dostali i takové věci, jako pěší dostupnost významných míst (památky, úřady) nebo kvalita vazby na MHD. Určitě mezi hlavní kritéria nepočítám to, aby si mohli železničáři pěkně hrát s mašinkami. Jinak, co se týče kapacit, norem apod. to opravená studie od IKP Consulting Engineers vyřešila. Vyřešila také reálnost výstavby městského okruhu. Proto taky v kritériích není. Chybí také tzv. rozšíření centra. Osobně ho považuju spíše za chiméru než reálnost.

Jaké směrové cedulky by byly u hlavního nádraží v Brně?