Oblíbená a vytížená cyklostezka po drážním tělese z Haidmühle směrem k Passau …

V poslední době se potkávám dost často s názory, že tu i onu regionální trať by bylo výhodné nahradit cyklostezkou. Téma je to natolik oblíbené, že stojí zato se na něj určitě podívat podrobněji. Co mně dost výrazně zaráží, možná i jistým způsobem baví, je vášnivá obhajoba „drážních cyklostezek“ ze strany některých železničních odborníků, či „rádoby – odborníků“. Rád se jich potom ptám, nakolik sami na kole jezdí, jakou mají zkušenost s cyklistickou dopravu a proč jsou si tak jistí, že zrovna cyklostezka místo trati je tou stavbou, kterou cyklisté potřebují? Co když za stejné peníze, které by stála „drážní cyklostezka“, potřebují cyklisté „nedrážní“ cyklostezku, a to v nějakém úplně jiném místě a nějakým úplně jiným směrem, než vedou či vedly historicky koleje? Má potom smysl budovat cyklostezky tam, kde to cyklisté nepotřebují, a to jen proto, že je třeba se „nějak“ vypořádat s nechtěnou lokálkou? Další »

Sesunutá trať

Příběh trati současného čísla 097 se začal psát už v roce 1897, a to jako příběh trati dálkové, vedoucí z Teplic do Liberce. O historii železnic bylo napsáno mnohé, nemá proto smysl se opakovat. Přesto by tato věta zaznít měla, protože v úvodním nadpisu není nic o likvidaci „lokálky“ – ona to možná je z dnešního pohledu „lokálka“, nicméně v časech vzniku odpovídal její význam – silniční terminologií – přibližně silnici I. třídy. Zdánlivý detail má však dodnes vliv zásadní např. v technických parametrech a z nich vyplývající možné rychlosti, která je rozhodně vyšší než „lokálková“. Další »

Senice na Hané

K regionálním železnicím mají tuzemští „dopravní experti“ většinou značně rezervovaný postoj. Ten se opírá o řadu argumentů, zdánlivě logicky znějících. Zdání může ovšem klamat. Jednou z nejčastějších kritických výhrad je údajná nízká rychlost regionální železnice. Jak to tedy je doopravdy? Je regionální železnice opravdu tak pomalá? Má smysl ji zrychlovat? Další »

Rychlík v … dáli (ilustrační foto)

Ministerstvo dopravy se v uplynulých dvou létech rozhodlo „zasáhnout“ do zavedených rychlíků Luhačovice – Praha, lidově zvaných „Plívy“. Pravda že na nich byly řazeny nejstarší vozy řady B (řečené „koženky“) a jejich různé variace. Rychlíky „vymetaly“ na koridoru stanice nižšího řádu (Červenka, Mohelnice, Přelouč atd.), přes to všechno byly slušně obsazené. Klientelu tvořili zejména méně nároční cestující na středně dlouhé vzdálenosti (třeba ze Zlínska či Přerovska do Zábřehu na Moravě), nebo cyklisté, využívající prostornou kapacitu pro jízdní kola bez nutnosti zbytečných povinných rezervací a přestupů. Další »

Rok 2016 – kostky jsou vrženy:

Projekt „Rekonstrukce žst. Přerov II. stavba“ je dokončen a předložen k posouzení Centrální komisi Ministerstva dopravy. Bylo zřejmé, že po personální změně ve vedení Stavební správy východ má záměr zastávky oficiální nepodporu ze strany SŽDC, a tato „nepodpora“ zcela jasně vyplývala ze závěrečného materiálu, který byl předložený centrální komisi MDČR. Co bylo namátkou „cinknuto“ v neprospěch zastávky? Další »

Podjezd – pohled

Nápad na stavbu nových železničních zastávek v Přerově je poměrně staršího data. První myšlenky se objevily spolehlivě už před rokem 1989 (snad už v 70. létech minulého století), tehdy však byla šance na jejich realizaci minimální. Bylo to v podstatě i oprávněné, protože nejvhodnější možnou lokalitou (Předmostí) procházel první hlavní tah na Ostravu, tou dobou extrémně zatížený nákladní dopravou z Ostravska a současně i ze Slovenska, a to jak přes Jablunkov, tak i přes Horní Lideč. Další »

Lokalita zastávky
Přerov-Předmostí

Několik uplynulých let se intenzivně zabývám železniční osobní dopravou na Přerovsku, kde jsem se narodil a řadu let zde žiju. Téma je to velmi zajímavé, protože mj. odkrývá problematiku, o níž se téměř nikde nemluví. Je to problematika schopnosti hlavních konvenčních železničních tratí řešit dopravní obsluhu regionů. Další »

Přeprava kola ve starším vozidle

Po české železnici se přepravuje stále více cyklistů. Kombinace kola a vlaku má značné množství výhod, oba dopravní prostředky se ideálně doplňují. Na kole lze dojet na kratší vzdálenost téměř všude, včetně center měst, chráněných oblastí nebo lesních pěšin – tam má kolo daleko větší dosah než auto. To co mu chybí je schopnost jízdy vyšší rychlostí a na dlouhou vzdálenost – a přesně to umí cyklistům poskytnout železnice, pokud se stane součástí jejich cesty. Kombinací kola a vlaku se tak lze dostat prakticky kamkoliv, a to mnohdy časově i finančně velmi srovnatelným způsobem, jako např. při použití automobilu. Další »