Bře 02 2019

Předjarní procházka z Polné do Dobronína

Romantické panorama s břízami na okraji Dobronína

Předjarní počasí láká k vycházkám, a to nejen příznivce železnic. Těm však přináší možnost prohlédnout si tělesa tratí bez jindy běžné bujné vegetace. To je zvlášť důležité v případě tratí nejen zrušených, ale i nezrušených, ve stavu podivných nekonečných a nezákonných výluk. Právě tyto bývají bujnou vegetací nejvíce pohlceny, a proto předjarní měsíce umožňují najít ve stopě těchto tratí zbytky železniční infrastruktury, které již za několik dnů pohltí jarní zeleň. Další »

Share
Led 07 2019

Modrá zábradlí aneb zdravý rozum na české železnici

Jeseník

Všichni uživatelé železnice je znají. Jsou zejména tam, kde v nedávné minulosti proběhly různé rekonstrukce, revitalizace či optimalizace. Modrá zábradlí jsou však něčím víc, než jen kontraverzním technickým prvkem – jsou symbolem vývoje české železnice poslední doby, a také ztělesněním „drážní logiky“ právě tam, kde je železnice nejvíce v kontaktu s tím vnějším, obyčejným světem. Tam, kam modrá zábradlí přijdou, zpravidla ve stejný okamžik zmizí vytápěné čekárny, toalety, personál, mnohdy i jakékoliv informace o jízdě vlaků. Nezřídka spolu s nimi mizí kolejiště i výpravní budovy. Jsou symbolem pokroku, který jde většinou proti zájmu cestujících, ale údajně jej vyžaduje jakási legislativa, o níž nikdo moc neví, tudíž ji nikdo nezpochybňuje… Další »

Share
Lis 28 2018

O Třebovské silnici

Silnice I/35 u tunelu Hřebeč (zdroj Google)

Kupecká stezka z Moravy do Čech vedla okolím Mohelnice od nepaměti. Dříve, než se zamyslím nad současností a zejména budoucností silnice I/35, je vodné ohlédnout se do minulosti silničního spojení v tomto směru. Další »

Share
Čvc 06 2018

Urbanismus krajiny a funkce regionální dopravy

Mn 58138 Slaný – Královice u Zlonic 7.6.2018, foto L. Fric

V rámci dlouhých debat na téma doprava, dopravní obslužnost nebo dopravní infrastruktura máme přirozeně silnou tendenci zohledňovat přístup „tady a teď“. V případě např. spotřebního zboží není tento přístup na závadu. Dopravní infrastruktura však není spotřební zboží – je to hodnota, vyvíjející se staletí, a jakékoliv rozhodnutí o dopravní infrastruktuře bude mít dopady desítky i stovky let do budoucnosti. Takové rozhodování musí být velmi zodpovědné, nebojím se říct vizionářské. Další »

Share
Kvě 31 2018

Srovnání železnice a cyklostezky

Oblíbená a vytížená cyklostezka po drážním tělese z Haidmühle směrem k Passau …

V poslední době se potkávám dost často s názory, že tu i onu regionální trať by bylo výhodné nahradit cyklostezkou. Téma je to natolik oblíbené, že stojí zato se na něj určitě podívat podrobněji. Co mně dost výrazně zaráží, možná i jistým způsobem baví, je vášnivá obhajoba „drážních cyklostezek“ ze strany některých železničních odborníků, či „rádoby – odborníků“. Rád se jich potom ptám, nakolik sami na kole jezdí, jakou mají zkušenost s cyklistickou dopravu a proč jsou si tak jistí, že zrovna cyklostezka místo trati je tou stavbou, kterou cyklisté potřebují? Co když za stejné peníze, které by stála „drážní cyklostezka“, potřebují cyklisté „nedrážní“ cyklostezku, a to v nějakém úplně jiném místě a nějakým úplně jiným směrem, než vedou či vedly historicky koleje? Má potom smysl budovat cyklostezky tam, kde to cyklisté nepotřebují, a to jen proto, že je třeba se „nějak“ vypořádat s nechtěnou lokálkou? Další »

Share
Dub 08 2018

Příběh trati 097 v Českém středohoří aneb proč se vlastně nic neděje?

Sesunutá trať

Příběh trati současného čísla 097 se začal psát už v roce 1897, a to jako příběh trati dálkové, vedoucí z Teplic do Liberce. O historii železnic bylo napsáno mnohé, nemá proto smysl se opakovat. Přesto by tato věta zaznít měla, protože v úvodním nadpisu není nic o likvidaci „lokálky“ – ona to možná je z dnešního pohledu „lokálka“, nicméně v časech vzniku odpovídal její význam – silniční terminologií – přibližně silnici I. třídy. Zdánlivý detail má však dodnes vliv zásadní např. v technických parametrech a z nich vyplývající možné rychlosti, která je rozhodně vyšší než „lokálková“. Další »

Share
Úno 18 2018

Jak je to ve skutečnosti s rychlostí na regionálních železnicích?

Senice na Hané

K regionálním železnicím mají tuzemští „dopravní experti“ většinou značně rezervovaný postoj. Ten se opírá o řadu argumentů, zdánlivě logicky znějících. Zdání může ovšem klamat. Jednou z nejčastějších kritických výhrad je údajná nízká rychlost regionální železnice. Jak to tedy je doopravdy? Je regionální železnice opravdu tak pomalá? Má smysl ji zrychlovat? Další »

Share
Pro 28 2017

Slovácký expres od deseti k pěti, aneb večer do Přerova? Na kole nebo taxíkem!

Rychlík v … dáli (ilustrační foto)

Ministerstvo dopravy se v uplynulých dvou létech rozhodlo „zasáhnout“ do zavedených rychlíků Luhačovice – Praha, lidově zvaných „Plívy“. Pravda že na nich byly řazeny nejstarší vozy řady B (řečené „koženky“) a jejich různé variace. Rychlíky „vymetaly“ na koridoru stanice nižšího řádu (Červenka, Mohelnice, Přelouč atd.), přes to všechno byly slušně obsazené. Klientelu tvořili zejména méně nároční cestující na středně dlouhé vzdálenosti (třeba ze Zlínska či Přerovska do Zábřehu na Moravě), nebo cyklisté, využívající prostornou kapacitu pro jízdní kola bez nutnosti zbytečných povinných rezervací a přestupů. Další »

Share